Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých deníků s datem pondělí 11.září 2000 vybírala Evelina Himalová...

Doporučení expertní trojice "moudrých" zrušit sankce, kterými Evropská unie bojkotuje Rakousko kvůli účasti nacionalistické strany Svobodných kontroverzního populisty Jörga Haidera, komentují Lidové noviny. Podle deníku neměly mít na Rakousko příliš pozitivní dopad, o čemž svědčí radikalizace veřejného mínění za poslední měsíce. Přesto však měly sankce i jeden klad. Představovaly první pokus členských vlád Evropské unie zaujmout stanovisko k otázkám, které nesouvisejí výlučně s měnovou nebo hospodářskou politikou. Přitom se podle listu ukázalo, že unie nemá mechanismy, kterými může posoudit například dodržování lidských práv. "Povolání tří moudrých, kteří museli v případě Rakouska takovýto posudek vypracovat, je totiž možné považovat pouze jako nouzové řešení," domnívají se Lidové noviny.

Podle Mladé fronty Dnes absolvovalo Rakousko zkoušku u "tří moudrých" na výbornou. Přesto by diplomatická blokáda měla pokračovat, i když nyní by se už neměla týkat celého Rakouska, ale jen Jörga Haidera, tvrdí deník. Domnívá se, že úroveň ochrany práv menšin a uprchlíků je v Rakousku jistě vyšší než u většiny jeho sousedů a u části zemí Evropské unie. Zároveň však existuje vlivné hnutí, které v minulosti podněcovalo odpor k lidem "nerakouského (neárijského?) původu" a úspěšně cizopasilo na proticizineckých náladách mezi obyvatelstvem. I kvůli úspěšnému štvaní proti lidem odjinud je Haiderova strana nyní ve vládě, a to rozhodně není v pořádku, píše Mladá fronta Dnes a zdůrazňuje, že budoucnost Evropy závisí na tom, zda dokáže přijímat lidi z jiných částí světa, a ne je odpuzovat. "Jen když tito lidé přijmou naše hodnoty a budou ochotni se jimi řídit, mohou se stát časem příspěvkem k udržení našeho blahobytu i celé naší kultury. S Haiderem není nic takového možné. Svět, do nějž jeho politika vede, je světem strachu a nenávisti, netolerance a nakonec války," uvažuje list, podle něhož musí blokáda skončit. "Haiderova strana by však měla zůstat v karanténě, dokud z ní nezmizí poslední špetka haiderismu a dokud nepřestane být hrozbou pro budoucnost Evropy i nás," uzavírá Mladá fronta Dnes.


Mezi katolickou církví a státem zavládlo příměří, konstatují Zemské noviny a České slovo s tím, že obě strany nalezly recept na majetkové vypořádání a pravděpodobně i financování církví. Přehnaný optimismus však podle autorky komentáře není namístě. Návrh na vytvoření církevního fondu, kam stát vloží majetek, na který si dělají církve nárok, totiž obsahuje řadu nejasností. Seznam dosud nevráceného majetku sestavený katolickou církví se rozrostl až na 90.000 položek a podle ministra kultury Pavla Dostála se o každé bude rozhodovat případ od případu. Navíc ne všechen požadovaný majetek spravuje stát. O vydání majetku přitom požádalo kromě římskokatolické církve ještě dalších osm církví a náboženských společenství. Fond mají společně spravovat všechny církve, jaké bude jejich zastoupení a jak budou výnosy z fondu mezi ně rozdělovány, není dosud podle deníků jasné. S penězi z fondu ovšem všechny církve nevystačí. Stát a zástupci církví se tak musí shodnout na modelu přijatelném pro všechny. Z posledních vyjádření zástupců státu a církví vyplývají podle Zemských novin a Českého slova dvě zprávy. "Obě strany stojí před řadou složitých problémů - tak zní ta špatná. Ta dobrá je, že poprvé po deseti letech se objevil náznak řešení, které žádný z účastníků sporu předem neodmítá," uzavírají deníky.


Pracovníci jaderných elektráren Temelín a Dukovany připravují mimořádná bezpečnostní opatření v souvislosti se zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. Podle deníku Právo má policie předběžné poznatky, že někteří radikální odpůrci globalizace by mohli protestovat i před těmito elektrárnami. "Máme náznaky, že část účastníků protestů by se mohla objevit před Temelínem," řekl Právu nejmenovaný pracovník policejního prezídia. Obdobné zprávy má také vojenská kontrarozvědka. "V extremistické komunitě jsme zaznamenali určité tendence v tomto směru. Šlo přitom o skupiny, které jsou dosti radikální. Nelze to proto brát na lehkou váhu," sdělil listu jeden z pracovníků kontrarozvědky, který si nepřál být jmenován. Situace je podle něj monitorována za pomoci tajných služeb dalších států. "Jistá mimořádná opatření v systému fyzické ochrany celého objektu provádíme," uvedl mluvčí dukovanské elektrárny Petr Spilka s tím , že především byly na období, kdy se bude zasedání konat, zrušeny všechny exkurze do elektrárny. Informační středisko mimo objekt však bude otevřeno. "I když Temelín zatím stále neběží, je ostraha na nejvyšším stupni, jako by šlo o elektrárnu v provozu," řekl Právu mluvčí Temelína Milan Nebesář.


Statistické výsledky za měsíc srpen ukazují na poměrně nadějný vývoj české ekonomiky. Proto si ministr financí Pavel Mertlík může dovolit označit současný ekonomický růst za robustní a počítat s optimističtější verzí vývoje hrubého domácího produktu, míní Hospodářské noviny. Varují, že tu však stále zůstávají v zatím uzavřených skříních ukrytí "kostlivci" v podobě nezdravého růstu deficitu veřejných financí, které už dlouho volají po radikální reformě. "Veřejné rozpočty totiž letos skončí podle odhadu ministerstva financí se schodkem téměř sto miliard korun, což představuje 5,2 procenta hrubého domácího produktu," míní deník. "Pokud se vyloučí z těchto počtů příjmy z privatizace, vzroste deficit až na 7,7 procenta hrubého domácího produktu. Přitom maastrichtská kritéria Evropské unie, na jejichž splnění máme už pouhé tři roky čas, hovoří jen o třech procentech," pokračují Hospodářské noviny. 'Horký brambor', který si z ručky do ručky zatím přehazovaly všechny předchozí vlády, představuje také nutná reforma důchodového pojištění. Současný model mandatorních výdajů ze státního rozpočtu je příliš nákladný a odčerpává mnoho peněz, které potom scházejí v resortech, jako jsou školství či zdravotnictví," uzavírají Hospodářské noviny s tím, že je třeba jásat opatrně s umírněným optimismem, který je určitě na místě.


Bývalý ministr financí a současný poslanec za Unii svobody Ivan Pilip se nemusí podle prvního místopředsedy unie Vladimíra Mlynáře obávat vyšetřování okolností stamiliónových ztrát v případu bývalé Pragobanky. Píše to deník Právo. "Postup byl kvalifikovaný. Že se banku nepodařilo zachovat, to je špatné. Ale Pilip se nemá čeho bát a pan Tošovský také ne," řekl podle listu Mlynář v sobotu v Luhačovicích. Reagoval tak na informace Práva, podle nichž se Pilip spolu s guvernérem ČNB Josefem Tošovským a bývalým šéfem Fondu národního majetku Romanem Češkou v roce 1997 podílel na pokusu o záchranu Pragobanky. Podle dvou právních analýz však tato operace byla nezákonná a skončí pro stát ztrátou až 450 miliónů korun, píše Právo.


Případ dokumentu operace Olovo, diskreditujícího místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Petru Buzkovou (ČSSD), došel podle exministra a poslance Jaroslava Bašty tak daleko, že se musí objasnit. Bašta to uvedl v rozhovoru pro deník Právo. Je však podle něj stále otázkou, zda Olovo je záležitostí sociální demokracie. "Souhlasím se všemi, kdo říkají, že nese estébácký rukopis. Neumím si představit, že by něco podobného vzniklo v politické straně. Právě proto je třeba, aby se záležitost objasnila. Zatím bych proto doporučoval všem, kteří o tom chtějí mluvit, zdrženlivost," řekl Bašta Právu. Pro stejný deník dále mimo jiné uvedl, že jeho jmenování velvyslancem v Rusku, které následovalo poté, co byl odvolán z vlády, bylo výsledkem jeho vlastní iniciativy. "Sám jsem chtěl najít ještě nějakou aktivitu, která by byla užitečná a kterou považuji za přínosnou jak pro sebe, tak pro ostatní," uvedl Bašta, který má tento měsíc převzít diplomatickou funkci v Moskvě.


Více než půl miliardy korun dluhů zůstalo po podnikateli Aleši Chánovi. Ten začátkem devadesátých let začal v okolí Prahy stavět rodinné domky, dokončil jich však jen 11 a zanechal více než dvě stovky věřitelů. Píše to Právo s tím, že vyšetřovatel Jaroslav Rataj chce podat návrh na obžalobu poté, co se Chán tento týden seznámí se spisem. Vyšetřovatel Chána v roce 1998 obvinil z podvodu, protože část peněz od klientů, které vybral na výstavbu použil jiným způsobem. Podle Rataje podnikatel prostřednictvím jedné ze svých firem převzal 18,5 miliónu korun na výstavbu pěstírny žampiónů. "Tyto peníze použil na splacení svých dřívějších dluhů, nesouvisejících se stavebním podnikáním," uvedl vyšetřovatel. O Chánovo podnikání se podle něj zajímají i další úřady vyšetřování.


Švýcarská ocelářská společnost Duferco odstoupila z vyjednávání o svém zapojení do procesu restrukturalizace nebo privatizace dvou největších českých výrobců oceli, Vítkovic a Nové huti. Jak píší Lidové noviny, firma Duferco ztratila zájem kvůli politické situaci v České republice. "V blízké době nevidím možnost začátku dalších rozhovorů," cituje deník ředitele společnosti Duferco Bruna Bolfa. Ten podle listu dále naznačil, že se Duferco a česká vláda neshodly na hodnotě českých ocelářských podniků a ani na tom, jak velkou restrukturalizací by k úplnému ozdravení musely projít. Jak Lidové noviny uvádějí, Bolfo prohlásil, že by i vítkovické válcovny mohly být zajímavé, pokud by prošly důkladnou restrukturalizací a zaměstnávaly odpovídající počet pracovníků. Deník připomíná, že kontakty společnosti Duferco s českými úřady začaly v květnu, kdy švýcarská firma oznámila, že jedná s českým ministerstvem financí a Fondem národního majetku. Tato jednání však ztroskotala poté, co ministr financí Pavel Mertlík prohlásil, že Duferco není tím pravým strategickým investorem, kterého česká vláda hledá, dodávají. Mertlík rovněž dodal, že si dovede představit určitou roli pro společnosti specializovanou na krizový management, uvádějí Lidové noviny.


Společnost PAL, vlastněná Fondem národního majetku, chtěla podle Lidových novin tajně koupit uchazeče o státní zakázku na přezbrojení české policie - Zbrojovku Uherský Brod. Mělo jít o to, aby si stát udržel kontrolu nad firmou, která má dostat důležitou zakázku od vnitra. Cena za téměř 53 procent byla stanovena na 1400 korun za jednu akcii. Na burze se nyní pohybuje kolem částky 330 korun za akcii. Obchod se ale nakonec neuskutečnil, protože ministerstvo financí na něj údajně odmítlo poskytnout prostředky.

Lidové noviny s odvoláním na zdroje blízké resortu vnitra a vládě dále píší, že uherskobrodská společnost zakázku pravděpodobně získá. Jak ale řekl listu nejmenovaný zdroj, uživatelské a technické testy nových pistolí zatím dopadají velmi špatně. Podle něj je přitom na některé zaměstnance úřadu, kteří pistole testují, vyvíjen silný tlak ve prospěch uherskobrodské firmy. Má jít o snahu zapisovat do protokolů o výsledcích zkoušek mnohem mírnější fakta, než jaká je skutečnost.

Podle Lidových novin dnes může ministr vnitra Stanislav Gross škrtem pera znásobit cenu České zbrojovky. Rozhodne, jestli tato firma dodá policii 46 tisíc nových pistolí za půl miliardy korun. Jestli ano, má uherskobrodská zbrojovka vystaráno. "Jestli pomůžeme zbrojovce, ať pomůže ona nám", řekli si ministři. A stačilo málo, jen běžná spekulace. Ještě levnou firmu koupit a s novou zakázkou výhodně prodat. Fond národního majetku na malém překupnictví začal hned pracovat. V posledních dnech se ovšem tento obchůdek trochu zadřel. Pět set milionů na akcie se nepodařilo sehnat. Tedy oficiálně. Zájem státu o zbrojovku se proto ruší. Že by se ale nepodařilo sehnat půl miliardy? - ptá se list. Nebo to s růstem ceny zbrojovky není tak horké? Pistole budou špatné, vnitro je nekoupí a z výhodného obchodu je neprodejný ležák. Výsledky testů, podle kterých mají mít pistole řadu much, se už na veřejnosti objevily. Zbrojovka si navíc s předstihem stěžovala, že požadavky policie jsou nesplnitelné a testy nesmyslné. Vše nasvědčuje tomu, že policie pistole nekoupí. Nebo že by nechal ministr Gross raději vydělat Komerční bance, která zbrojovku nyní vlastní? - opět otázkou uzavírají Lidové noviny.


List Právo tvrdí, že stát přichází o miliardy korun kvůli podvodům s benzínem. Více než šest set tisíc starších automobilů totiž jezdí na nezdaněný a tedy lacinější technický benzín nebo směsi, které se z něho míchají. Toto je samozřejmě vyhláškou zakázáno, protože jde o těžko vyčíslitelné škody na životním prostředí. Okolo tisíce tun technického benzínu měsíčně vyrábí Česká rafinérská, dovoz se podle jejich odhadů pohybuje mezi čtyřmi a pěti tisíci tun. Celníci se ale domnívají, že import je vyšší a zcela zřejmě souvisí se zvyšující se cenou pohonných hmot v České republice. Přestože Generální ředitelství cel několikrát žádalo ministerstvo financí o účinnou kontrolu benzínových pump a dovozců ropných produktů, ministerstvo podle celníků neučinilo žádná opatření. Řidič, u kterého by se zjistilo, že používá technický benzín nebo směs z něho jako pohonnou látku, porušuje daňové zákony a kromě doměření nezaplacené daně a penále může dostat pokutu až dva miliony korun. Postihu se ale podle listu bát nemusí. Aby totiž zaplatil danou pokutu, musela by mu Česká obchodní inspekce nakouknout do nádrže. Vzhledem k tomu, že kontrolní orgán odebírá vzorky pohonných hmot jen ze stojanu, může být řidič celkem klidný, domnívá se deník Právo.


Státním dluhem republiky se zabývají Zemské noviny a České slovo. Česká národní banka tvrdí, že vláda řeší své problémy vytvářením nových a stále větších dluhů a deficit veřejných rozpočtů začíná být alarmující. Jen letos se prohloubí o sto miliard. Prezident Liberálního institutu Jiří Schwarcz vidí hlavní problém v netransparentnosti těchto dluhů. Jak říká, už Klausův kabinet začal vytvářet mimorozpočtové instituce, kam převáděl miliardové ekonomické ztráty. Vláda Miloše Zemana se snaží snížit schodek rozpočtu v příštím roce prodejem Českého Telecomu, Českých radiokomunikací a telekomunikačních licencí. Jiří Schwarcz se ale domnívá, že získané prostředky by měl kabinet vložit tam, kde to přinese dlouhodobý hospodářský efekt, píší Zemské noviny a České slovo.


Třináct nových krajů si podle Mladé fronty Dnes musí vytvořit nové znaky a prapory. Heraldik Karel Maráz ale upozorňuje, že v této oblasti není na co navázat, protože kraje nikdy své emblémy neměly. Všichni znalci se asi shodnou na principu, že znaky by měly být pokud možno jednoduché a neměly by se snažit pojmout například symboly všech okresních měst daného kraje. Pokud se nové krajské zastupitelstvo dohodne na krajském znaku a praporu, pošle jejich návrhy do poslanecké sněmovny. Když je poté doporučí heraldický podvýbor, udělí kraji znak a prapor předseda Poslanecké sněmovny. Kde všude budou nové emblémy viset, záleží už jen na krajském zastupitelstvu, připomíná Mladá fronta Dnes.


Západ má zájem o české pracovníky, ale odborníci z České republiky se na Západ zatím nehrnou, píší Lidové noviny s tím, že ani vidina vyššího výdělku zatím Čechy do ciziny příliš neláká. Podle deníku to potvrzuje studie Evropské komise, která uvádí, že v České republice pracuje legálně více občanů Evropské unie než Čechů v západní Evropě. Deník současně upozorňuje, že studie nezahrnuje nelegální pracovníky. Odhady o tom, kolik Čechů však v cizině pracuje načerno, se velmi různí. Pohybují se v rozmezí několika tisíc až do sta tisíc lidí. Přesto je zřejmé, že nějaká invaze českých pracovníků po vstupu České republiky do Evropské unie nehrozí. Češi totiž ještě stále nejsou zvyklí se za prací stěhovat. Náklady spojené s odchodem za prací a stěhováním jsou navíc poměrně vysoké, konstatují Lidové noviny.


Češi podle Lidových novin patří k nejtlustším národům ve střední Evropě; průměrná hodnota indexu tělesné hmotnosti je zde vyšší než v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. List přináší výsledky šetření společnosti GfK- Praha, spol.s.r.o., která zjišťovala tyto hodnoty vždy u tisícovky respondentů v každé ze čtyř zemí. Z nich vyplývá, že Češi jsou v rámci těchto zemí nejobéznější. Toto zjištění platí především pro české muže, jichž je v kategorii mírně obézních o deset procent více než Maďarů, Slováků i Poláků. U žen je situace vyrovnanější, ve všech čtyřech zemích se do této kategorie řadí shodně kolem 30 procent žen.


České slovo na kulturní stránce informuje, že český film "Ene bene" režisérky Alice Nellis získal na filmovém festivalu Těrlické filmové léto hlavní cenu Zlatý debut. Trojjazyčný česko-slovensko-polský festival v Těrlicku umožňuje divákům v pohraničí vidět filmy sousedních zemí. Situace mladého českého filmu není v Čechách tak tristní jako třeba na Slovensku, kde se za loňský rok nenatočil žádný celovečerní film. Slováci byli v soutěži zastoupeni koprodukčním slovensko-českým snímkem "Šest statečných", který vznikl spojením šesti absolventských filmů. Kromě debutantky Alice Nellis přijeli i scenáristé Petr Zelenka s filmem "Samotáři" a Petr Jarchovský se snímkem "Musíme si pomáhat", k retrospektivám polský režisér Henryk Kluba a český režisér Jiří Krejčík.