Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 25. září 2000 připravila Renata Prátová.

Stránky českých novin plní a bude po několik dalších dní plnit hlavně dění okolo pražského zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Nejinak je tomu i dnes.

Deník Právo věnuje pozornost sobotní konferenci "Praga - dialogi locus", kterou na Pražském hradě uspořádal prezident Václav Havel a na níž debatovali odborníci z řad odpůrců i zastánců globalizace. Podle listu to byl skvělý, místy divoký dialog pro zvané, ve feudálních kulisách. Antiglobalizátoři zahnali do verbální mučírny globalizátory, kteří vztyčili korouhve erbovních frází o dialogu. Šéf Světové banky James Wolfensohn si povzdechl, jak je těžké "bojovat za lepší svět". V Královské zahradě pak cinkali rolničky vtipného happeningu, který nad zákuskem pro panstvo připomněl všechen světa hlad. Mnozí diskutující se k dialogu nedostavili, protože buď nechtěli, nebo nemohli: "byřici krále Dobromysla střežili zemské hranice přísně", soudí deník. Při probíhajících demonstracích, jejichž pokojný průběh si policie pochvalovala, nebylo pak samozřejmě po dialogu ani památky. Anarchisté chtěli zbít skiny na nádraží a komunisté vyvlastnit kapitál. Zatím nám to prostě nejde, konstatuje v závěru deník Právo. Pravda o světě sice zurčí, ale podzemní řekou. Praha místo - namísto - dialogu zatím na světlo vynesla spíš fráze, zmatení jazyků a bezradnost.

Zemské noviny míní, že kritici ekonomické globalizace v sobotu v Míčovně Pražského hradu představitele Mezinárodního měnového fondu a Světové banky nijak nešetřili. Bitva se však vedla výhradně v rovině kultivovaného dialogu, nikoliv na ulici, což je podle listu velký pokrok vpřed a Hrad na tom má zásluhu. Do otevřené výměny názorů mezi odpůrci globalizace a těmi, které kritizují, by měla mít právo zasáhnout i veřejnost. Tu zastupují novináři. Úředníci prezidentské kanceláře jim však v Královské zahradě, kam se debatní kruhy přesunuly, zakázali "obtěžovat" hlavní aktéry rozhovorů. Interview by podle pracovníků tiskového odboru narušila neformální diskuse. Veřejnost se mohla o setkání na Hradě dozvědět více, škoda, končí Zemské noviny.

Skeptická je i Mladá fronta Dnes. Díky ostřelovačům na střeše Kongresového centra, výlohám osleplým narychlo smontovaným bedněním, zavřeným památkám a všeobecnému strachu, co se vlastně v Praze bude dít, pozornosti úspěšně uniká smysl celého sletu největších finančníků, soudí list. Obavy mají přehlušit dva argumenty - prestiž a peníze. Ovšem miliardy, které má zasedání přinést, nejsou to nejdůležitější, a ani vycíděná pověst české metropole není tím hlavním přínosem. Jak deník zdůrazňuje, budeme teď z Prahy moci po dlouhé době vidět celou zeměkouli, vcelku, a nevidět jen vlastní dvorek či sousedův nový plot. Mladá fronta Dnes zároveň považuje za dobré připomenout, že hlavním tématem jednání bude chudoba ve světě, což by mělo poukázat na žebříček závažnosti problémů. "Co je konkurs na jednu železárnu proti životu v nesvobodě a bídě?" doplňuje list. Slet světových finančníků, ale i demonstrantů, by nám podle Mladé fronty Dnes měl pomoci zásadně změnit optiku zaměřenou jen na Západ a do Evropské unie.

Hospodářské noviny přinášejí rozhovor s výkonným ředitelem Mezinárodního měnového fondu Horstem Köhlerem. Ten uvedl, že před třemi čtyřmi týdny se ve správní radě MMF rozhodlo, že se v otevřenosti fondu musí ještě více pokročit. Köhler však zároveň upozornil, že Mezinárodní měnový fond je organizací vlád a některé členské země říkají, že nechtějí, aby fond zprávy zveřejňoval, protože jim to prý nepomáhá na vlastní hospodářské politice, řekl Hospodářským novinám Horst Köhler.

Prezident Světové banky James Wolfensohn v rozhovoru pro deník Právo připustil, že se Světová banka dopustila chyb, ale současně nepochybuje o tom, že udělala mnoho dobrého. Wolfensohn dodal, že pokud se Světová banka chyb dopustila, musí je uznat, aby si příště počínala lépe a vyvarovala se jich. Za nejslabší článek činnosti Světové banky Wolfensohn označil styk s veřejností, píše deník Právo.

Lidové noviny informují o případu amerického novináře Lee Sustara, kterého policisté na pražském ruzyňském letišti nevpustili v neděli do České republiky a zabavili mu pas. Podle listu policie prohlásila novináře za nežádoucí osobu. "Jmenovaný nebyl vpuštěn z toho důvodu, že je na seznamu nežádoucích osob," řekla Iva Knolová z tiskového odboru pražské policie. Novinář Sustar prohlásil, že nemá záznam v trestném rejstříku, pouze loni byl v Seattlu zatčen při psaní o protestech proti Světové obchodní organizaci. "Šlo o hromadné zatýkání osob 'odmítajících se rozejít', ale veškerá obvinění byla později zrušena. Já jsem se nemusel nikdy dostavit k soudu," dodal. Sustar už podle Lidových novin telefonoval americkému velvyslanci v Praze Johnu Shuttuckovi, který je prý znepokojen.

Stěžoval si i Čechoameričan Ross Hedvíček, a to u Helsinského výboru při americkém Kongresu. Podle Lidových novin podal žalobu na jednání českého státu vůči Petru Cibulkovi. Úřad na ochranu osobních údajů totiž požaduje, aby bývalý disident Cibulka napříště ve svých seznamech údajných agentů a spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti neuváděl adresy těchto lidí. Hedvíček tvrdí, že jde o porušování práva občanů na informace a navíc, že se v Česku tají minulost některých osob oprávněně. Jak dodávají Lidové noviny, zákon o ochraně osobních údajů byl podle Hedvíčka vypracován především kvůli možnému postihu Petra Cibulky.


A nyní k dalším tématům, o který píší české noviny:

Deník Právo se zaměřil na nedělní diskusi v české televizi Nova o rakouském sporu okolo spuštění jaderné elektrárny Temelín. Aktéry byli ministr zahraničí Jan Kavan a místopředseda Občanské demokratické strany Petr Nečas. Předvedli kultivovaný projev, na povrch příjemný, ale s podstatně jiným podtextem. Zdánlivě standardní slovní bodyčeky směřovaly k vyvolání jistého dojmu, přesně v intencích politiky ODS posledních měsíců, které je třeba provozovat chytře a s citem. Pokud totiž Nečas vykládá cosi o potřebě ukázat Rakousku, že nám od roku 1918 nevládne, pak to sice zní vtipně, ale v uších mnoha Čechů to poškrábe zastaralý historický mindrák. A pokud podle Nečase může shoda české politiky s politikou Unie působit servilně, pak svědí historický mindrák ještě víc, soudí deník. Jenže ani ODS by nevedla jinou zahraniční politiku než současná vláda - jsou tu jakési mantinely a jakási kontinuita. Český zájem je tedy jen předvolební karta ODS, dávno cinknutá. Potichu a nenápadně se vynáší hlavně proto, aby volič nezačal koumat třeba i nad tím, kdo všechno ji měl v ruce, domnívá se deník Právo.

O "přestávku k zamyšlení" nad problémy spojené s jadernou elektrárnou Temelín požádal při sobotním setkání v Mikulově rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer svého českého kolegu ministra Miloše Kužvarta, píší Zemské noviny. "Nedohodli jsme žádné řešení. Požádal jsem však českého ministra, aby Česko až do vyjasnění problémů neprovádělo žádné nevratné kroky k uvedení Temelína do provozu", cituje list Wilhelma Molterera. Ministr Kužvart podle něj vyjádřil pro obavy rakouského obyvatelstva pochopení. Jak Kužvart dále uvedl, česká strana je i nadále ochotna poskytovat další odborné informace o Temelíně především z hlediska jeho bezpečnostních standardů a dopadů na životní prostředí. Český ministr rovněž vyslovil přání, aby rakouští aktivisté upustili od dalších blokád hranic. Oba představitelé se zároveň shodli v tom, že budou v jednání pokračovat, dodávají Zemské noviny.


Zatímco světoví finančníci jednají v pražském Kongresovém centru o nejsložitějších ekonomických a měnových otázkách světa, jejich maželky si mohou po celou dobu zasedání vybírat z pestré nabídky tematických zájezdů k nejcennějším českým památkám, konstatuje deník Právo. Sedmatřicet žen guvernérů bank a ministrů financí si na nedělní odpoledne zvolilo místo Prahy, Konopiště či Českého Šternberka za cíl středověkou perlu - Kutnou Horu, informuje list s tím, že možnost zhlédnout unikáty soustředěné v jediném malém městě dámy finančního světa nezklamala.


Deník Právo také přináší informaci o tom, že ministerstvo vnitra má zájem o odkoupení 18 automobilů Audi A8 Long pro přepravu ústavních činitelů, které by nahradily vozy BMW pořízené v roce 1991. Chce využít 33procentní slevy nabídnuté výrobcem, který vozy zapůjčil pro jednání Mezinárodního měnového fodu a Světové banky. Nákup by stál asi 53 miliónů korun. Jak deník Právo píše, vnitro chce, aby nákup aut pro chráněné osoby včetně provozu byl v jeho kompetenci a aby mu byly hrazeny zvýšené cestovní náhrady od kanceláří parlamentních komor, Úřadu vlády a Hradu.

Autor: Renata Prátová
spustit audio