Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých deníků s datem 9. srpna 2000 vybírala Zdeňka Kuchyňová.

Vicepremiér Pavel Rychetský vypracoval vlastní návrh zákona o referendu. Jak uvádějí Hospodářské noviny, materiál předpokládá, že vyhlášené výsledky by měly závaznost ústavního zákona. To znamená, že jeho závěry by nebylo možné anulovat prostým, ale pouze ústavním zákonem. Lidové hlasování by se mělo týkat základních otázek vnitřní nebo zahraniční politiky státu, které přesahují horizont jednoho volebního období. Podle Rychetského nenajdeme evropskou zemi, která by neměla jako absolutně samozřejmou součást zastupitelské demokracie možnost referenda. V řadě případů se nepoužívá, ale funguje jako pojistka demokracie. Opozice se podle Hospodářských novin k návrhu Rychetského staví vlažně.

Růstu produktivity práce, která v červnu předběhla růst platů, si všímají Lidové noviny. Změnu způsobil jak vstup zahraničních investorů, tak i dříve nepoznaný strach o místo, v časech stoupající nezaměstnanosti všudypřítomný. Zatímco v letech nedávno minulých produktivita práce zaostávala za růstem platů a nízká nezaměstnanost spolu s uměle vyvolaným ekonomickým růstem ke zvyšování výkonů nikoho nenutila, v posledních měsících nutí tvrdá ekonomická realita české pracující podávat kvalitní výkony. K výkonnosti českého průmyslu také čím dále více přispívají ještě před pár lety ne příliš vítaní zahraniční investoři. Ti budují velké průmyslové komplexy na zelené louce a vybavují je moderními technologiemi. Nepotřebují proto tisíce zaměstnanců, bohatě si vystačí i se stovkami, dodávají Lidové noviny.

Nad růstem produktivity práce se zamýšlí také Zemské noviny. Uvádějí, že vedle masivního přílivu zahraničního kapitálu českému průmyslu paradoxně prospěl i šok z měnové krize a poté recese z druhé poloviny 90. let. Nejedna firma totiž zjistila, že nezačne-li s restrukturalizací, zanikne. A tak se dnes na zahraniční trhy vracejí například i některé textilní a oděvní podniky. Od loňského roku pak několika velkým domácím společnostem pomáhá na nohy Revitalizační agentura. Je naděje, že i obrozené kolosy Škoda Plzeň, Tatra či Zetor začnou časem přispívat k průmyslovému růstu a nejen polykat státní úvěry. Pětiprocentní zvýšení průmyslové výroby za první pololetí je nesporně vysoké. Srovnáme-li však výsledek s Polskem či Maďarskem, kde průmyslová výroba stoupá takřka dvojnásobně, je jasné, že máme co dohánět, uvádějí Zemské noviny.

Na 200 až 300 miliard korun odhaduje sanaci českého bankovního sektoru, včetně případu Investiční a Poštovní banky (IPB), ministr financí Pavel Mertlík. V rozhovoru pro Lidové noviny tak odmítl tvrzení, že Česká republika již vynaložila na sanaci bank přes 200 miliard korun. Část vynaložených nákladů Mertlík odůvodnil restrukturalizací ekonomiky a poznamenal, že se tím ČR nevymyká z toho, co musely řešit všechny ostatní země. Připustil ale, že potíže bank jsou řádově vyšší. Příčinou je podle něj výrazně vyšší objem úvěrů v české ekonomice. Dnes je to více než 100 procent hrubého domácího produktu, upozornil Mertlík. Za další nepopiratelný důvod označil "celou řadu chyb v průběhu privatizace". Zmínil v této souvislosti i nátlak, který na banky vyvíjeli někteří tehdejší politici.

Armádě nyní důvěřuje více než polovina obyvatel. Jak píše Mladá fronta Dnes, dříve byla oblíbená asi tak jako Senát, tedy minimálně. Ctihodní senátoři si stýskají - Copak nám padají letadla jako hrušky ? Copak se nám ztrácejí radiolokátory ? Jistě si občas nějaký senátor přikrade, ale s vojenskými zakázkámi se to přece nedá srovnat. Jak to páni důstojníci děláte? A generálové odpovědí: Tak za prvé - páni senátoři, musíte si nechat ušít nové uniformy. Za druhé - o průšvihách mluvit a pokusit se z nich vyvodit důsledky. Za třetí - zlepšit kondici. Za čtvrté - zvolit si do čela hezkého a inteligentního člověka. A za páté - postavit dva expediční sbory, díky kterým prokážete svou užitečnost a profesionalitu. Bude senátorům rada platná? -ptá se závěrem Mladá fronta Dnes.

Na funkci ředitele Služby pro odhalování korupce (SPOK) rezignuje dosavadní šéf této speciální policejní jednotky Evžen Šírek. Neprošel totiž prověrkou Národního bezpečnostního úřadu, bez které se nemůže seznamovat s tajnými a přísně tajnými informacemi. Jak píše Mladá fronta Dnes, důvodem je fakt, že ho před několika týdny policejní prezident kázeňsky potrestal za údajné ohrožování utajovaných informací služby, když ve svém domácím počítači uchovával některé tajné údaje služby. Šírek tvrdí, že byl potrestán bezdůvodně a důkazy byly zfalšované. "Pořídil jsem si videozáznam toho, co mi policie vrátila, a ten dokazuje, že jde o zcela jiný počítač, než který zkoumal kriminalistický ústav," cituje list Šírka. Ekonomickou kontrarozvědku vedl Šírek od roku 1995. Od léta 1998, kdy se k moci dostala ČSSD, však začali politici usilovat o reorganizaci služby či alespoň o odvolání jejího šéfa. Nejrazantněji proti němu vystoupil letos v březnu premiér Miloš Zeman, kdy útvar obvinil z neschopnosti, uvádí Mladá fronta Dnes.

Zaměstnanci Škody Auto, největší firmy v České republice, se zřejmě již brzy zbaví svých telefonů s předčíslím 0602 a přejdou od společnosti EuroTel ke konkurenčnímu Paegasu. RadioMobil totiž svého soka porazil v mimořádně lukrativním tendru, který ve Škodě probíhal celé měsíce, píší Hospodářské noviny. Upozorňují přitom, že pro marketingové oddělení radioMobilu je Škoda Auto takřka životním úspěchem. Zdaleka totiž nejde jen o více než 20 tisíc zaměstnanců, kteří pracují ve vlastních závodech firmy. Na automobilku se váží i stovky subdodavatelů a hovory v jedné síti jsou levnější. Informace zatím nebyla potvrzena ani jednou z uvedených firem, upozorňují Hospodářské noviny.

Téměř nic se o ní neví, a přesto je mocnou ženou domácího průmyslu, informuje Mladá fronta Dnes o Miladě Vlasákové a přidává výčet jejích funkcí. Je předsedkyní dozorčí rady elektrárenské firmy ČEZ, Benziny, Unipetrolu, Chemopetrolu, členkou dozorčí rady Českomoravské záruční a rozvojové banky a prošla i dozorčí radou Vítkovic. Je místopředsedkyní představenstva Sokolovské uhelné a Severočeských dolů, členkou prezidia Fondu národního majetku, správní rady Českých drah, předsedkyní dozorčí rady Revitalizační agentury a předsedkyní offsetové komise ministerstva průmyslu. Žádný jiný člověk ve službách státu se tolika židlemi, na nichž sedí, pochlubit nemůže. Miladě Vlasákové je šestapadesát let a od nástupu sociálnědemokratické vlády v létě 1998 je náměstkyní ministra průmyslu. Je vůbec v lidských silách tolik funkcí najednou zvládnout? Je Vlasáková pouhou sběratelkou funkcí, za něž jako státní úřednice nesmí brát žádné odměny? Je šedou eminencí, která prosazuje politické zájmy v podnicích, jak se o ní tvrdí? Nebo je jen nevídaně pracovitá? Lidé, kteří s ní spolupracovali na ni mají vyhraněný názor: buď vytáhnou obočí, ušklíbnou se a odejdou, anebo ji považují za energickou ženu odborně na výši. "Paní Vlasáková? Bez komentáře," říká například místopředseda Poslanecké sněmovny a bývalý šéf dozorčí rady ČEZ František Brožík. Většina ostatních oslovených lidí, však ženu, která od roku 1998 neudělala jedinou tiskovou konferenci a neposkytla, kromě písemných odpovědí, jediný rozhovor, velmi chválí, dodává Mladá fronta Dnes.

Praha by mohla mít už velmi brzy vlastní dům v Bruselu, kam chce umístit svou historicky první stálou misi v zahraničí. Jak píše Mladá fronta Dnes, z důvěryhodných zdrojů vyplývá, že úředníci a politici vytipovali nemovitost, která se většině velmi zamlouvá. Celá věc má však háček. Belgičtí majitelé domu jsou ochotni čekat na stanovisko města pouze do konce tohoto týdne, ale řada představitelů města včetně primátora je na dovolené a radní i zastupitelé se v nejbližších dnech vůbec nesejdou. "Cena domu by neměla překročit padesát milionů korun. Jeho poloha je velmi výhodná, protože leží pět minut od různých důležitých evropských institucí," sdělil zdroj, který si nepřál být jmenován. O tom, že Praha bude mít své zastoupení v Bruselu, rozhodli radní už před několika měsíci, uvádí Mladá fronta Dnes.

Tři roky po katastrofálních povodních musí obyvatelé severní Moravy řešit další důsledky fatální nepřízně počasí. Lidové noviny uvádějí, že na mnohé z nich totiž bude po návratu z dovolené čekat nepříjemné překvapení v podobě rozbitých oken. Krupobití, které postihlo především Ostravsko, způsobilo do dnešních dnů škody za bezmála 60 milionů korun. Některé z postižených ale může potkat ještě horší zážitek. Lidé totiž opakovaně zahlédli nezvané noční návštěvníky, kteří s baterkami v ruce obcházejí opuštěné domy s vytlučenými okny a dveřmi. Jak uvádí starosta Petřvaldu na Karvinsku Václav Holeček, obcí se přehnalo v neděli večer krupobití, které za sebou nechalo tisíce rozbitých skleněných tabulí. Jen v místní škole rozbil živel 250 oken. Náměstek okresního policejního ředitele Jan Jonáš Lidové noviny ubezpečil, že policie opuštěné objekty hlídá.

Vaše živnost zaniká, to se nyní dozvídají všichni léčitelé, píše Právo. Novela živnostenského zákona se šmahem vyrovnala s neřešitelným sporem, jestli jsou tito lidé zásadně jen šarlatáni, nebo umějí nemocným někdy i pomoci. Stát se tak vzdal jakékoliv možnosti kontrolovat jejich činnost. Léčitelé však rozhodně nepřestanou existovat - budou působit dál. A zdá se, že v ještě větším klidu. Odsunutí léčitelů do ilegality přitom nepřipadá rozumné ani lékařským kapacitám, které nemají moc důvodů brát je v ochranu. Někteří léčitelé se údajně hodlají domáhat svých práv u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. "Vláda by měla léčitele dostat pod kontrolu, to, co udělala, je velmi nerozumné," říká Bohumila Zajícová z Děčína, která poskytuje poradenské služby v léčitelství. "Dlouhodobě jsem žila ve Francii a Německu, kde si vláda tyto lidi velice hlídá. Záleží pak na tom, jaké má ten člověk výsledky a jestli se při svém působení nedopustil něčeho trestného. Minulý měsíc mi v Kanadě tamní léčitel českého původu Antonín Pončík vyprávěl, jak dokonce před parlamentní komisí za účasti lékařských kapacit musí předvádět svoje schopnosti. Na náklady vlády se tam také musí léčitelé vzdělávat alespoň na úroveň zdravotní sestry. Naše vláda by měla chtít totéž, dodala v Právu Bohumila Zajícová.