Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 3. srpna připravil Josef Kubeczka.

Nejen ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit, ale dokonce i premiér Miloš Zeman porušil zákon o střetu zájmů, konstatují Lidové noviny. Tento zákon z roku 1995 členům vlády zakazuje podnikání či účast v orgánech výdělečných společností. Ministr Lachnit byl ještě donedávna jednatelem ostravské firmy Alfa Horizont a odešel až na nátlak médií. Miloš Zeman je předsedou představenstva akciové společnosti Cíl, která vlastní pražské sídlo sociálních demokratů Lidový dům. Místopředsedou představenstva je navíc vicepremiér Vladimír Špidla a v dozorčí radě sedí i ministr Lachnit. "Neexistuje výjimka ani pro politické strany, ani pro předsedu vlády," řekl advokát Petr Toman. Premiérovi a jeho ministrům ovšem nehrozí žádný trest. Zákon o střetu zájmů totiž počítá pouze s morální odpovědností, uvádějí Lidové noviny. Podnikání premiéra České republiky a místopředsedy vlády Špidly se snažil vysvětlit místopředseda ČSSD pro hospodaření Karel Kobes. "Cíl, ve kterém je premiér ve správní radě, nevyvíjel donedávna vůbec žádnou činnost a od té doby se ještě nestačily tyto věci dát do pořádku," řekl Kobes, který je také členem představenstva Cíle. Společnost Cíl přitom činnost vyvíjí už od ledna, kdy Ústavní soud uzavřel šestiletý spor o vlastnictví Lidového domu. Díky tehdejšímu verdiktu může Cíl opět pronajímat některé části sídla ČSSD, uvádějí Lidové noviny.

Chování politiků rozebírají Hospodářské noviny. Věty typu "Do toho vám nic není" či "To mě nezajímá" se podle listu staly jejich standardní odpovědí na otázky, které souvisejí s politickou a podnikatelskou minulostí jejich vlastní i jejich spolupracovníků. Skutečnost, že tím zpochybňují svou důvěryhodnost, jim zjevně nevadí. Stejně tak je jim zřejmě lhostejné, že tak kolem sebe šíří odér nepostižitelnosti, nedotknutelnosti a nadřazenosti, kterým tolik zapáchali komunističtí předáci, píše autor článku a pokračuje: Naivní pozorovatel by si mohl myslet, že politici, kteří se takových prohřešků proti zdravému rozumu i slušnému chování dopouštějí, ztratili pud sebezáchovy. Oni však takový pocit evidentně nemají. Proč by také na sebe uplatňovali přísná měřítka, když vidí bohorovnost, se kterou své hříchy za sebou vlečou jejich šéfové? Nepřekvapuje, že vedení ČSSD nezajímá, kdo firmě patřící pěti jejím významným členům daroval peníze na nákup domu v Ostravě. Co na tom, že utajování dárce vyvolá spekulace o možnosti korupce ve vládnoucí straně? A nic se na tom nezmění do doby, než politici pochopí, že se musí podřídit pravidlům platným pro každého slušného občana, konstatují Hospodářské noviny.

Nad budoucností předsedy Poslanecké sněmovny a Občanské demokratické strany Václava Klause se v deníku Právo zamýšlí jeho komentátor Jiří Hanák. Podle jeho názoru se Klaus patrně brzy bude rozhodovat mezi premiérstvím a prezidentstvím. Oboje by mu však mohla zhatit jemu z duše nemilá čtyřkoalice. Pak by mu zbyla jen volba mezi řadovým poslancem a krajským hejtmanem. V tom případě by zvolil možnost třetí - odchod do nějaké ctihodné zahraniční finanční instituce. Nejsou tyto úvahy poněkud uchvátané? Jiří Hanák z deníku Právo si to nemyslí. Jestliže totiž v podzimních senátních volbách výrazně uspěje čtyřkoalice, naděje Václava Klause na prezidenství se povážlivě smrsknou. Senátní volby tedy rozhodně nebudou aktem, který bychom měli ignorovat. Kdo Václava Klause za prezidenta nechce, nesmí být v onu listopadovou neděli líný přijít k urně. A kdo ho chce, nesmí tam chybět také. Pravda, ledacos se dá napravit i volbami sněmovními, avšak ani tam není čtyřkoalice bez šancí. Že by přece ten krajský hejtman či odchod do zahraničí? Uvidíme po prvním kole 12. listopadu, prorokuje Jiří Hanák v deníku Právo.

Ministerstvo financí pověřilo Komerční banku (KB), aby během záříjových výročních konferencí Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze pro něj a pro účastníky zasedání zajistila finanční služby. Přímo v Kongresovém centru připravuje banka expozituru, která zprostředkuje potřebné platby a další produkty. Informaci přinášejí Hospodářské noviny. Klienti budou obsluhováni rovněž na pobočkách KB v Praze 4, banka chce nabízet i služby telefonního bankovnictví za výhodnějších podmínek než obvykle. "Je to výborná platforma pro setkání akcionářů KB s potenciálními investory," uvedla mluvčí KB Marie Růžičková. Podle privatizačního harmonogramu Komerční banky, který schválila vláda, hodlá stát poskytnout zájemcům o koupi 60procentního podílu informační memorandum ještě před kongresem finančníků, píší Hospodářské noviny.

Lidové noviny rozebírají spor mezi Moravskými naftovými doly a britskou firmou Ramco, který vyvolal nebývalý rozruch v našich diplomatických a bezpečnostních kruzích. Zapojili se totiž do něj už i politici, diplomaté a špioni. Neshody vypukly kvůli společnému projektu průzkumu ložisek ropy a plynu. Britská společnost Ramco do něj investovala už přes půl milionu korun. Teď se ale bojí, že o své peníze přijde. Česká firma s ní totiž náhle přestala komunikovat. Do sporu svou intervencí vstoupili hned dva vlivní občané britského království - exministr obrany Malcolm Rifkind a bývalý zástupce velitele vojsk NATO v Evropě Jeremy MacKenzie. Nezávisle na sobě dokonce kvůli tomu navštívili českou ambasádu v Londýně. Naznačili prý možnou spojitost s organizovaným zločinem v Rusku a na Slovensku. Česká firma ovšem diplomatický nátlak považuje za nesmyslný. Britové se prý mají se svými problémy obrátit na soud. Podle Lidových novin se intervencí významných Britů zabýval i premiér Miloš Zeman a místopředsedové kabinetu a věc prověřují civilní tajné služby.

Mladá fronta Dnes zjistila, že druhá největší komerční televize v České republice - TV Prima - patří pouze třem lidem. Po neprůhledných převodech televizi získala od Investiční a Poštovní banky společnost GES Holding. Její akcie kontroluje předseda představenstva Ivan Zach a jeho kolegyně Petra Marschová. Jméno třetího člověka se deníku nepodařilo zjistit, ale také on je prý Čech. Identita majitelů holdingu je pro osud Primy klíčová - tito lidé totiž znají odpověď na otázku: kdo televizi ovládne? Nárok na miliardový majetek si totiž činí Československá obchodní banka, která je novým majitelem IPB. Tuto variantu podporuje i stát - pokud by mu banka zadluženou televizi přenechala, mohl by následně vyřešit nákladný mezinárodní spor s americkým podnikatelem Ronaldem Lauderem. Ten se domáhá satisfakce za ztrátu televize NOVA. Proti ČSOB však stojí těžký soupeř - tři akcionáři GES Holdingu jsou totiž podle všeho napojeni na vlivnou podnikatelskou skupinu, svázanou v minulosti především s bývalým vlastníkem Primy - tedy IPB. Je tu prý i vazba na významného ruského podnikatele z Karlových Varů Alexandra Rebjonka, píše Mladá fronta Dnes.

Část české justice zřejmě získala jiný náhled na potrestání mladých mužů, kteří sloužili ve francouzské cizinecké legii, soudí Lidové noviny. Zatímco až dosud legionáře šmahem odsuzovala pro trestný čin služby v cizím vojsku, v úterý zazněl v Brně jiný ortel: zproštěn obžaloby. Zlomový rozsudek vynesl předseda trestního senátu Krajského soudu v Brně Vlastimír Čech v případu šestadvacetiletého žoldáka francouzské legie Jiřího Drábka. Ten odešel do Francie koncem roku 1989 a sloužil více než šest let. Dva roky po svém návratu byl obžalován pro trestný čin služby v cizím vojsku, za který je sazba tři až osm let odnětí svobody. Drábek se u soudu přiznal. Navíc se pochlubil, že obdržel pět vyznamenání, včetně nejvyššího, jaké francouzská cizinecká legie uděluje. "Jsem na to hrdý," řekl bývalý legionář atletické postavy soudcům. Podle zákona měl Drábek požádat o souhlas prezidenta Václava Havla. To však jak přiznal neučinil. "Francie je demokratická země a navíc od loňského roku náš spojenec v Severoatlantické alianci," vysvětlil rozsudek předseda senátu. Kromě toho Drábek strávil většinu služby v legii při mírové misi OSN na letišti v Sarajevu, což soud ocenil. Bývalý legionář Drábek nicméně za mřížemi skončí, ovšem kvůli zcela jiné trestné činnosti. Soud mu v úterý vyměřil desetiletý nepodmíněný trest za vydírání a terorismus, uvádějí Lidové noviny.

Pátrání po německých předcích se podle deníku Právo stalo hitem mezi nezaměstnanými na severomoravském Hlučínsku. Praděd s německým občanstvím by totiž měl umožnit svému potomkovi z Moravy rychlé získání německé státní příslušnosti a tím i příležitost sehnat práci v Německu. Jenom v Kravařích vyřizují měsíčně až čtyřicet žádostí o matriční doklady pro zahraničí, uvádí deník. Jsou i případy, kdy celé rodiny, které obdržely po svých předcích německou státní příslušnost, prodaly veškerý svůj majetek a odstěhovaly se do Německa. Velvyslanectví této sousední země v Praze obdrželo loni asi dva tisíce žádostí k zjištění německé státní příslušnosti, a jak řekl deníku Právo první tajemník ambasády Bernhard Hauer, letos zřejmě bude tento počet lehce překročen. Vyhověno je podle něj asi osmdesáti procentům žadatelů.

Zemské noviny se zabývají případem neúspěšného uchazeče o studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Ten poukazuje na zvláštní postupy učitelů z katedry logiky, kam se hlásil. Tvrdí, že vybírají studenty jen podle toho, jak se kdo komu líbí. Učitel, který jeho testy opravoval, je prý evidentně ani nečetl. Neúspěšný kandidát o studium logiky Pavel Rus také zjistil, že byla porušena anonymita přijímacích zkoušek. Když se přišel zeptat na výsledky zkoušky, viděl na stole ležet svoje testy ve složce, na které bylo napsáno jeho jméno. Chystá se proto zaslat odvolání a zvažuje také možnost žaloby. Jednání katedry logiky je totiž podle něj na hranici podvodu, píší Zemské noviny.