Přehled tisku

Z českých deníků s datem 1. srpna 2000 vybírala Renata Prátová.

Lidové noviny si všímají pondělní návštěvy výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu Horsta Köhlera v Praze. Jak list poznamenává, Köhler udělil českým organizátorům zářijového pražského zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky pořádnou lekci. Nepřijel zkontrolovat, jak pokročily české bezpečnostní síly ve vyzbrojování svých mužů v očekávání lítých bojů v pražských ulicích, ale řekl, že stále přetrvává problém, jak najít vhodnou cestu k jednání s protestujícími demonstranty, píše deník s připomenutím, že se Köhler sešel i s lidmi, jimž politika fondu není zrovna po chuti. Na bankéře předvedl Köhler až nebývalou ukázku lidské pokory. Ví totiž, že názorové rozdíly nevyřeší ani vodní dělo, ani zápalná láhev, domnívají se Lidové noviny.

Hospodářské noviny pokládají volání odpůrců Mezinárodního měnového fondu po úlevách, které by tato instituce měla poskytnout chudým zemím, za vlamování do otevřených dveří, neboť se tak děje v okamžiku, kdy v této otázce existuje kladný společný názor všech rozhodujících sil. Jedná se tedy pouze o ideologicky motivovaný pokřik a nic víc, soudí list. Za další ideologický omyl pak označuje i další požadavek odpůrců fondu spočívající ve spoluúčasti žadatelů na rozhodování o poskytnutí peněz fondu. Stát se to v soukromém sektoru, každý by si poklepal na čelo, ale veřejné finance snesou vše, uvádí deník. Vyslovuje názor, že všichni soudní lidé si dnes už uvědomují, že ať udělají, co udělají, z nerozvinutých zemí nevypadne ani groš. Proč tedy neudělat líbivé gesto, které jenom vylepší papírovou bilanci. Jenom by snad už hlavním měřítkem neměla být ideologie, uzavírají Hospodářské noviny.

Významu podzimních voleb do krajských zastupitelstev se věnuje deník Právo. Soudí, že jejich význam je na bíledni a že je varovné, že z krajských voleb byli vyloučeni nezávislí kandidáti. List připomíná, že právě v komunální politice na nižších úrovních se osvědčovalo přehlížení partajní příslušnosti a preferování jak odbornosti, tak chuti něco dělat a něco obětovat pro komunitu. Jak deník píše, z hlediska sekretariátů malé krajské parlamenty a vlády nevzniknou proto, aby zblízka spravovaly životy lidí v regionu, ale proto, aby "vykolíkovaly další stranické pašalíky". Nezvolí-li si voliči miniparlamenty a minivlády k obrazu svému, stěžovat si nebude komu, uzavírá deník Právo.

Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad smyslem zákona o státní službě a dochází k závěru, že jednoduchá odpověď na otázky, které v souvislosti se zákonem vznikají, neexistuje. Deník připomíná, že zákon připravovaný z vůle Evropy a sešívaný na míru podivné obludy, jejíž nohy pocházejí z Rakouska-Uherska, tučný trup z dob socialismu a jen malá hlava z posledních deseti let, se nutně dostává pod tlak zájmových skupin. Taková norma nemůže nabídnout než krátkodobý užitek. Smyslu nabude pouze tehdy, pokud zároveň ochrání občany před zvůlí úřadu. Zatím se zdá, že spíše směřuje k ochraně úředníků před požadavky občanů, soudí Mladá fronta Dnes.

Hospodářské noviny upozorňují na to, že bývalé vedení zkrachovalých záložen si beztrestně otevírá nové kampeličky. Takovým případem je například někdejší šéf Rodinné záložny v Moravských Budějovicích, který si otevřel jinou - Novou rodinnou záložnu. Úřad pro dohled nad družstevními záložnami ale nemůže kvůli nedostatečné legislativě zasáhnout. Kampeličkáře ohrožuje ještě další fakt - po vstupu České republiky do Evropské unie při platnosti současného zákona je možné, že se budou muset všechny záložny zavřít. Nesplňují totiž požadavek na základní jmění - což je podle Hospodářských novin asi 180 miliónů korun.

Stejný list také informuje o tom, že letitý celosvětový spor mezi pivovarským holdingem Anheuser - Busch a Budějovickým Budvarem o používání pivní značky Budweiser vyhrála ve Finsku americká strana. Odvolací soud v Helsinkách rozhodl, že Budvar zde nesmí od příštího roku tuto značku používat na etiketách, krabicích a v reklamě. Další body obžaloby - odškodné deset miliónů finských marek a likvidaci zboží a reklam se značkou Budějovický Budvar - ale soud zamítl. Spor mezi oběma pivovary se ve Finsku vedl od roku 1996. Český pivovar ve skandinávské zemi doplatil na to, že zde své zaregistrované známky v dobách státního monopolu Koospolu neužíval, podotýkají Hospodářské noviny.

Mladá fronta Dnes uvádí, že ruská mafie vyprala přes Českou republiku část peněz z miliardových úvěrů, které Rusku poskytl Mezinárodní měnový fond. Teprve nyní podle listu vychází najevo, že na tuto českou větev velkého praní peněz z americké Bank of New York upozornili loni v létě americkou FBI čeští specialisté z ekonomické kontrarozvědky. Ti přišli na nitky podezřelých finančních operací mezi newyorskou bankou a pražskými pobočkami Komerční banky a Investiční a Poštovní banky náhodně při prověřování několika ruských podnikatelů. Česká policie je už delší dobu vyšetřovala pro podezření z rozsáhlých podvodů. "Jejich aktivity zasahovaly i do Ameriky. Tak jsem se obrátili na FBI a ta nám sdělila, že tito podnikatelé mají účty v Bank of New York. Pak se rozjelo vyšetřování a zjistilo se, že vše zapadá do praní peněz z mezinárodní pomoci Rusku", sdělil Mladé frontě Dnes zdroj z policie, který je o tajné akci informován.

"Biti, ubíjeni klacky, stříleni nebo shazováni do Labe...", tak zacházeli Češi a sovětští vojáci se sudetskými Němci v roce 1945, píší Lidové noviny s tím, že alespoň tak to stojí v oficiální zprávě, kterou krátce po události obdržel československý ministr vnitra. Záminkou k masakru se stal výbuch muničního skladu v Krásném Březně, nedaleko Ústí nad Labem. Úřady tvrdily, že výbuch připravili sami Němci. Ústecký historik Vladimír Kaiser ale nyní říká, že výbuch velmi pravděpodobně nezavinili sudetští Němci, ale někdo jiný: "Šedá eminence" ve službách československého ministra vnitra - Bedřich Pokorný. Historik Kaiser vychází z vlastního zkoumání i z názorů kriminalistů. Bedřich Pokorný totiž podle něj krátce po masakru pronesl projev o tom, jak k výbuchu došlo, v němž hovořil o detailech, které nemohl vědět nikdo jiný, než ten, kdo to inicioval. V sousedství muničního skladu byly uloženy použitelné motory německých stíhaček. Podle Kaisera mohl za výbuchem stát zájem britských a amerických zbrojařů: ti si přáli, aby Československo nakoupilo jejich stroje. Historik Kaiser také vysvětluje, proč svá zjištění předložil až 55 let od události - dříve se studovaly výroky vysokých představitelů československého státu. S vysvětlením "nižších činitelů" se začalo pracovat teprve nedávno, řekl Lidovým novinám historik Vladimír Kaiser. "Výsledkem" výbuchu nebylo jen zničení motorů k německým stíhačkám. Krátce po explozi 31. července 1945 začal někdo křičet: "Tím jsou vinni Němci". Českoslovenští a sovětští vojáci, příslušníci českých "Revolučních gard" i čeští civilisté začali sudetské Němce zabíjet. Počet obětí vystoupil podle odhadů na 80 až 90 zabitých, dodávají Lidové noviny.

Deset platných cestovních pasů odebrali policisté bývalému generálnímu řediteli Škody Plzeň Lubomíru Soudkovi. Informuje o tom deník Právo s tím, že pracovníci oddělení správních činností Soudka vyzvali k odevzdání pasů na žádost policejního vyšetřovatele, který Soudka stíhá pro trestný čin zneužívání informací v obchodním styku. "Dal jsme podnět k odebrání cestovního dokladu, abych zajistil přítomnost obviněného během trestního řízení. Je to obvyklá praxe, aby se předešlo případným komplikacím souvisejícím s dlouhodobými pobyty trestně stíhaných osob v zahraničí," vysvětlil deníku vyšetřovatel případu. Podle odborníků je sice tak vysoký počet cestovních pasů u jednotlivce neobvyklý, ale nikoli nelegální. Počet pasů vydaných jedné osobě nebyl až do července omezen. "Nyní jsou předpisy zpřísněné tím, že žadatel musí zdůvodnit vydání dalšího pasu. Záleží potom na úředníkovi, zda důvod akceptuje a další pas vydá," řekla Právu vedoucí oddělení správních věcí plzeňského magistrátu Helena Minaříková. Lubomíra Soudka policisté obvinili v únoru kvůli podezření, že prostřednictvím své firmy NERo připravil Škodu Plzeň nejméně o 113 miliónů korun. Později bylo trestní stíhání rozšířeno. Soudek měl v roce 1997 získat pro svou firmu půjčku řádově v desítkách miliónů korun, za kterou měl ručit směnkami Škoda Plzeň, kde byl v té době generálním ředitelem, připomíná deník Právo.