Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 17. srpna připravil Josef Kubeczka.

Česká armáda by měla koncem září ukončit vojenské testy bitevního letadla L-159, od srpna pak má tyto stroje zařazovat do své výzbroje. Zemské noviny a České slovo se však pozastavují nad tím, že armáda i výrobce letadel Aero Vodochody počítají s dodržením harmonogramu, i když zkoušky prokázaly nedostatky v konstrukci motoru. Podle hlavního zkušebního pilota Aera Vodochody nejde o závady ohrožující životy pilotů. Přesto je zarážející, že generální štáb české armády souhlasí s tím, aby letectvo zařadilo do své výzbroje stroje, které mají problémy s motorem. A navíc souhlasí, že výrobce nejprve dodá letadla a teprve poté začne závady opravovat, konstatují listy. Skutečnost, že armáda takto postupuje, je další z řady otázek bez odpovědí, související s celým projektem na vyzbrojení letectva bitevníky L-159. Například podivné platební podmínky smlouvy, kdy v rozporu s běžnými zvyklostmi je armáda povinna uhradit většinu ceny odebíraných letadel před jejich převzetím. Nebo to, že na výrobě letadel se podílí asi z 50 procent zahraniční firmy, ale ani od jedné nepožadoval stát přiměřenou nabídku v rámci kompenzačních programů jako protihodnotu za možnost podílet se na zisku z celého projektu, uzavírají listy.

Letošní deficit Fondu národního majetku (FNM) ovlivní termín privatizace Českých radiokomunikací a Českého Telecomu. Vypořádání obou transakcí, s nimiž příjmy FNM počítaly, proběhne příští rok a jiné velké výnosy se nerýsují. Píší to Hospodářské noviny. "Pokud se obě privatizace nedokončí, může schodek dosáhnout 42 miliard korun," řekl listu náměstek ministra financí Eduard Janota. Šéf FNM Jiří Havel o velikosti deficitu odmítá podle deníku spekulovat, ale dřívější sedmdesátimiliardová varianta již prý aktuální není. Pro přesnější vyjádření chybí Havlovi informace o tom, kdy a jakým způsobem se zaplatí případná ztráta z titulu garancí skupině Konsolidační banky. Jde o závazky vyplývající z převodů špatných úvěrů z Komerční banky a z České spořitelny, kde se FNM zavázal uhradit rozdíl, který vznikne jejich přeceněním. Podle listu není zatím jasné, jakým způsobem bude schodek v rozpočtu FNM pokryt. Kromě úvěru se nabízí také možnost vydání dluhopisů. "O tom, že by se připravovala, nevím," řekl Hospodářským novinám Janota.

Devět miliard korun, které půjčila Investiční a Poštovní banka (IPB) na financování prodeje Plzeňského Prazdroje a Radegastu v režii Nomury, se jí zřejmě nikdy nevrátí. Nomura totiž pracuje na tom, aby se zbavila závazku splatit tento úvěr, kterým se financovalo pořízení akcií pivovarů. Píše to Mladá fronta Dnes. Nomura přitom podle listu prodala spojené pivovary jihoafrické firmě S.A.B. za zhruba 22 miliard korun. V případě, že Nomura uspěje, zaplatí její zisk a ztrátu IPB daňoví poplatníci, protože stát při prodeji IPB Československé obchodní bance (ČSOB) poskytl záruky na veškeré ztráty, informuje deník. Nomura chce podle zdrojů listu dosáhnout svého cíle tak, že společnost Saluka, skrze kterou kontrolovala podíl v IPB, prodá akcie IPB fondům Torkmain a Levitan a dostane zaplaceno směnkou. Jde přitom o směnku, která měla IPB zaručit splacení úvěru poskytnutého na financování prodeje pivovarů. Zástupce Nomury Randall Dillard pro list ale uvedl, že Nomura za nákup pivovarů zaplatila v plné výši a žádné úvěrování od IPB na nákup pivovarů nezískala. ČSOB již podle informací deníku připravuje návrhy na předběžná opatření v Nizozemsku proti společnosti Saluka. "Půjde-li o ohrožení majetku ČSOB nebo zvýšení nákladů na státní záruky, podnikneme razantní kroky," cituje Mladá fronta Dnes mluvčího ČSOB Jana Stolára.

Třicetiletí a často i mladší lidé se dnes v České republice derou vehementně do významných manažerských funkcí. Řídí obrovské průmyslové podniky, jsou na nejdůležitějších místech v bankách. Čtyřicetiletí a starší aby se ve svých funkcích třásli, že je vystrnadí dravé mládí. Je to v pořádku? Anebo: je to normální? - ptá se deník Právo. "Je to něco výjimečného, co by se na Západě stát nemohlo," řekla listu Kateřina Furlongová z mezinárodní personální agentury Robert Half, která vznikla v roce 1948 v USA a nyní má pobočky v Kanadě, Velké Británii, Francii, Belgii, Holandsku, Německu, Austrálii, Novém Zélandě a v ČR. "Hodně se u nás promítá takzvaný americký sen, kdy je správné být mladý a úspěšný. Ale je to krátkozraké, zapomínáme, že zkušenost a moudrost starších lidí mohou být cenné. Že když je někomu padesát, vůbec to neznamená, že patří do starého železa. Naopak - pracovník může mít nashromážděnu určitou moudrost, což nejsou jen zkušenosti jak co udělat, ale i životní zralost," soudí podle deníku psycholožka Daniela Kolářová z poradenské firmy Alea. Aleš Kroupa, zástupce ředitele Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, o současném útoku mladých manažerů na rozhodující funkce také dobře ví. Přesto říká: "Kdybych si měl vybrat vedoucího pracovníka, rozhodně bych se neřídil jen podle věku. Nebral bych to ani jako zásadní měřítko." Je to tedy něco výjimečného, jakási česká specialita, na Západě nevídaná. Přesto ale mladé manažery dosazují do funkcí ve svých českých pobočkách především západní firmy. "Je to proto, že firmy nechtějí lidi zatížené minulostí, a to i na základě špatných zkušeností s některými staršími zaměstnanci, kteří nezvládli ten nápor," řekla deníku Právo Kateřina Furlongová.

Komentátor Lidových novin se zamýšlí nad odchodem Evžena Šírka z postu ředitele Služby pro odhalování korupce. Šírek vedl tým vyšetřovatelů snažících se rozplést pokus o vraždu sponzora vládních sociálních demokratů Ivana Lhotského či kauzu tajných kont Občanské demokratické strany. Ministr vnitra Stanislav Gross a policejní prezident Jiří Kolář ho však "zařízli". Pokud se chtějí zbavit podezření, že také patří k aktérům podivné hry, měli by rychle vysvětlovat, píše list. I když byl Šírek před časem očištěn od obvinění, že napojením svého počítače ohrozil tajná data, uložili mu Kolář a Gross kázeňský trest, kvůli němuž neprošel bezpečnostní prověrkou. Tato kauza připomíná případ Zdeňka Macháčka, majora z útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, a jeho dvou kolegů, kteří byli obviněni z vydírání, nakonec jako nevinní byli propuštěni. Někomu se falešnými obviněními daří rozkládat elitní útvary policie, jejíž šéf a ministr se tomu nesnaží zabránit. Naopak: sami pomáhají, uzavírají Lidové noviny.

Ministr obrany Vladimír Vetchý si zhoršil pověst ve vládní České straně sociálně demokratické tím, že svého náměstka Petra Taxe odvolal pozdě. Podle informací deníku Právo totiž ministr odvolal Taxe až po ročním váhání a přes naléhavé výzvy z vedení své strany. Z ministerstva odešel Tax v úterý kvůli negativnímu prověření. Podle Práva Vetchý využil výsledku šetření Národního bezpečnostního úřadu k tomu, aby nemusel zveřejňovat pravý důvod Taxova odvolání. Někteří sociální demokraté totiž už dlouho vyjadřovali nespokojenost s Taxovým vztahem k alkoholu, píše list. "Existuje názor, že Vetchého resort má jen pěknou fasádu, ale ve skutečnosti tam vládne nepořádek a každý si dělá, co chce," řekl deníku Právočlen sociální demokracie, který je obeznámený s rozhodovacími procesy v této straně.

Předseda Křesťanské a demokratické unie-Československé strany lidové Jan Kasal nevidí důvod, aby opustil vedení strany v případě, že bude stíhán a odsouzen za havárii. Tu zavinil letos v červenci na dálnici na Benešovsku, kde narazil svým poslaneckým vozem Škoda Felicia zezadu do automobilu Ford Mondeo. "Pokud bych dlouhodobě nemohl vykonávat svou funkci, musel bych to řešit, ale v jiném případě nevidím důvod. Havaroval jsem s felicií, nikoli s politickou stranou," řekl Kasal Zemským novinám, Českému slovu a Mladé frontě Dnes. Vyšetřovatel benešovského úřadu vyšetřování Karel Černý se chystá Kasala obvinit z ublížení na zdraví. Lidovecký předseda je podle něj podezřelý, že 5. července způsobil při dopravní nehodě těžké zranění jedenadvacetileté ženě, která se z něj dosud zotavuje. Kasal prohlásil, že se nebude stavět proti tomu, aby byl zbaven imunity, ale naopak návrh vyšetřovatele osobně podpoří. Domnívá se totiž, že na trestné činy v dopravě by se poslanecká imunita vztahovat neměla, uvádějí deníky.

Lidové noviny poukazují na to, že Dušan Chmelíček je ve funkci generálního ředitele České televize (ČT) teprve pár měsíců a už se pod ním kýve židle. Ne snad kvůli tomu, že ho opouštějí styční důstojníci, ale z jiného důvodu: nedrží prý slovo. Tuto pravdu odhalila členka Rady pro ČT Jana Dědečková. Zjistila, že Chmelíček neplní svůj projekt. Morální bezúhonnost je jistě chvályhodná, v případě Dědečkové jde však o velkou přepjatost. Čtyři měsíce jsou na hodnocení ředitele ČT přece jen málo. Srážet mu navíc hlavu hned při prvním klopýtnutí není důkaz morálky a zásadovosti, ale hloupá a krvežíznivá ukvapenost. O to horší, že za ní stojí žena, píše list.