Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 15. srpna připravila Kateřina Brezovská.
Jak píše deník Právo, policie vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů a toto její právo vyplývá ze zákona o policii. Jedná se o evidenci vyšetřovaných a trestně stíhaných osob, ze které jsme schopni zjistit, jaké osoby a pro jaké skutky jsou či byly trestně stíhány. Zákon nám rovněž umožňuje v rámci plnění našich úkolů požadovat i po dalších státních orgánech a institucích poskytnutí součinnosti nebo určitých informací, kterými oni disponují," říká Jiří Suttner z oddělení pro styk s veřejností na policejním prezídiu. Tato data jsou však chráněna před zneužitím a policista na tom nejnižším článku, na obvodním oddělení, se může podle jeho slov dostat skutečně pouze k některým informacím. "Informaci o tom, že se mu do obvodu přistěhoval pedofil, tedy nezjistí, pokud ji nedostane odjinud, třeba od lidí, kteří ho upozorní na podivného přistěhovalce. Pokud by si ale na základě takovéhoto upozornění chtěl ověřit, co je ten divný člověk zač, má určité možnosti získat o něm některé údaje. K takovémuto dotazu by ale musel připojit důvod, protože se především snažíme garantovat maximální ochranu dat, která policie vede," říká Suttner. Lidové noviny píší, že v souvislosti s očekávanými pouličními protesty proti podzimnímu pražskému zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky se objevují další potíže. Plné ruce práce totiž zřejmě nebudou mít jenom policisté v hlavním městě. Jde o to, že společnost ČEZ už nepřímo potvrdila, že počítá s aktivací paliva na Jaderné elektrárně Temelín zhruba ve třetím zářijovém týdnu. Pražský finančnický summit přitom začíná přesně 25. září. Protesty lze tedy očekávat souběžně v Praze i před branami Temelína. Problém je v tom, že do ulic hlavního města budou nasazeni policisté z celé republiky a zatím není jisté, zda jich bude dost i před jadernou elektrárnou. Odpůrci elektrárny naopak tvrdí, že ČEZ zvolil termín první štěpné reakce na JETE záměrně na dobu, kdy bude pozornost aktivistů upřena na jednání MMF. Zahájení provozu na JETE by tak mohlo proběhnout bez velkých ekologických demonstrací, píší Lidové noviny. Poukázat na to, jakým způsobem údajně podporují Mezinárodní měnový fond a Světová banka diktátorské režimy světa a jak se podílejí na korupci na úkor lidských práv, takový byl záměr již druhé happeningové demonstrace, kterou v pondělí uspořádala pod sochou sv. Václava v centru Prahy Iniciativa proti ekonomické globalizaci - INPEG. Jak píše deník Právo, v improvizovaném, zhruba čtvrthodinovém představení, kterému přihlíželo několik desítek náhodných chodců a turistů, se divákům představili typičtí zástupci obyvatel zemí třetího světa, dělník bez práce, bezdomovec, matka s nemocným dítětem bez možnosti lékařské péče a školačka bez možnosti studia. Všem přišli symbolicky potřást rukou a slíbit pomoc seriózně vyhlížející pan MMF s kalkulačkou v ruce a půvabná slečna SB s mobilním telefonem u ucha. Poté, co vyslechli jejich stesky, však předali tučné dolarové balíky dvěma představitelům vojenského režimu s helmami na hlavách, kteří okamžitě přijeli v papundeklovém tanku "vyřešit" problémy obyvatel. Poté, co zuřivý voják s vyceněnými zuby a rukama od krve zadupal jejich požadavky do dlažby Václavského náměstí, objevil se nad jejich hlavami transparent s nápisem "Stop zbrojení z peněz MMF a SB". Karikatury představitelů vlivných světových organizací i grimasy hrajících studentů povětšinou na tvářích přihlížejících vyvolaly úsměvy. "Je to docela zábavné, a určitě lepší než masové demonstrace. Nic se nerozbije, je to legrace a policie nemusí zasahovat," komentovala pro Právo jedna z přihlížejících dam ve středním věku netradiční protestní akci, která se sice obešla bez jakýchkoli incidentů, přesto však na ni z povzdálí dohlížel zhruba tucet policistů. Jak po skončení vysvětlila mluvčí INPEG Alice Dvorská, "happening znázornil například nezodpovědné poskytování půjček Východnímu Timoru, kde byli do loňského roku lidé zabíjeni puškami placenými MMF a SB". Jako další případy uvedla Chile, Guatemalu, Rusko, Venezuelu a Indii. Když se Češi stěhují, míří častěji z města na venkov než obráceně, píše Mladá fronta Dnes. Trend potvrzují statistiky i rostoucí počet vesnic, které nemají s vylidňováním potíže. "Jinde se možná vesnice vylidňují, ale u nás žije o čtyřicet obyvatel víc než před pěti lety," pochvaluje si například Antonín Chrbját, starosta Osvětiman v okrese Uherské Hradiště. Do vesnic s méně než pěti sty obyvatel se ročně přistěhuje zhruba o deset procent lidí víc, než kolik jich odejde. U obcí do dvou tisíc obyvatel je to ještě o něco víc. Za stěhováním na venkov bývají v podstatě dva druhy důvodů: - Je tam levnější a dostupnější bydlení než ve městě. - Je tam čistý vzduch, klid, příroda a vůbec zdravější život. Z druhého důvodu opouštějí města i zámožní lidé, kteří si mohou dovolit novou vilku; těch chudších se týkají obě příčiny. Pro mnohé je podobné řešení východiskem z nouze. Za starší domek na vesnici se třemi čtyřmi místnostmi totiž zaplatí míň než za miniaturní byt ve městě. Tolik Mladá fronta Dnes. Majitelé českých paneláků budou muset podle Lidových novin v nejbližší době zaplatit za jejich obnovu desítky miliard korun. Důvod? "Sedíme na časové bombě. Životnost panelových domů pomalu končí," říká předseda bytové komise Svazu měst a obcí Josef Dobrý. Na konci srpna se tímto problémem bude zabývat i česká vláda. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž společně s ministerstvem pro místní rozvoj připravilo program, podle kterého stát pomůže majitelům panelových domů s jejich obnovou. Podle Jaromíra Kováře z ministerstva průmyslu a obchodu jde především o to, že část panelových domů, postavených před rokem 1970, už dnes nevyhovuje moderním předpisům. Půjde o ohromnou investici: průměrné náklady na jeden byt se odhadují na 260 000 korun. V České republice jich přitom existuje 1,16 milionu a žije v nich třetina obyvatel. Majitelům domů, kteří budou muset investovat stovky miliard, pomůže stát. Měl by jim přispívat na úroky z úvěrů, a to ve výši 3 až 5 procent. Největší "injekce" by se měla týkat chudých regionů na severu země. Letos byla na podporu oprav panelových domů vyčleněna z rozpočtu suma ve výši 350 milionů korun. Podle optimistických odhadů to znamená, že by mělo být opraveno asi 15 tisíc bytů. Tolik Lidové noviny. Jediným pravým výrobcem vyhlášené cukrovinky Štramberské uši může být v budoucnu pouze podnikatel vyrábějící tyto medově sladké kornoutky na území města Štramberk na Novojičínsku. Jak píší Lidové noviny, po devíti letech tak konečně dosáhl tamní starosta svého a město dostalo na sladkost ochrannou známku. "Tuto podmínku splňuje zatím jen sedm místních cukrářů," řekl listu starosta Štramberka Jan Socha. Ostatní, kteří využívají proslulosti zdejší cukrovinky a kterých je na trhu naprostá většina, se budou muset buď přestěhovat do městečka, nebo své výrobky pojmenovat jinak. Starosta je přesvědčen, že za dva nebo tři roky bude v jeho městě minimálně šedesát provozoven, které budou vyrábět tuto sladkost. Název Štramberské uši spolu s logem, na němž byla vyobrazena zdejší rozhledna, se snažil zaregistrovat již v roce 1991. Tehdejší patent však nebyl příliš účinný, protože se dal lehce obejít. K cukrovince se váže pověst, podle níž v roce 1241 podél Odry táhli Tataři na sever Moravy a pod kopcem Kotouč nedaleko Štramberku rozložili svůj tábor. V noci přišla bouře, místní prokopali hráz rybníka a tatarské válečníky zatopili. Po opadnutí vody našli Štramberáci na místě vaky s nasolenýma ušima, které Tataři utínali a posílali svému chánovi. Prý na památku této události se pak ve městě vždy před posvícením pekly medem slazené a tajnou směsí koření navoněné štramberské uši. První dochovaný recept však pochází teprve z počátku století a je pravděpodobné, že uši vymyslel některý z místních cukrářů. I v jiných městech se totiž obdobné kornoutky vyrábějí, většinou bývají plněné krémy, případně polévané čokoládou. Štramberské uši jsou vedle valašských vdolků neboli frgálů nejznámější severomoravskou cukrovinkou a také oblíbeným suvenýrem turistů z celé republiky.
