Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 21. srpna připravil Josef Kubeczka. Lidové noviny a deník Právo ve svých komentářích připomínají výročí sovětské okupace 21. srpna 1968.

Téměř každý, kdo po "vstupu vojsk" přišel na Západ, záhy zjistil, že na naše vyprávění o 21. srpnu 1968 nebyli lidé příliš zvědaví, píší Lidové noviny. "Uráželo nás to. Jenže historické zkušenosti stejně jako osobní prožitky jsou nepřenosné. Nedají se sdělit lidem, kteří nic srovnatelného neprožili," podotýká list. Podle deníku to platí i mezi generacemi. "Starší publicisté občas u publika, pro které píší, předpokládají nejen znalost dějů a souvislostí, nýbrž i základní shodu v jejich hodnocení," píše deník s tím, že si neuvědomují, že mezitím vyrostla celá generace. "Dnešní studenti mají k pražskému jaru a jeho potlačení zhruba stejný časový odstup, jako my zamlada k bitvám na Isonzu," podotýká list. Míní, že "historia magistra vitae" v praxi nefunguje. "Kdyby se lidé skutečně chtěli a uměli z dějin učit, byl by svět rajskou zahradou," uzavírají Lidové noviny.

Komentátor deníku Právo připomíná vedle výročí 21. srpna 1968 ještě dvě další data, která se vážou k tomuto dni a měla vliv na občany Československa. "Jednadvacátého srpna 1939 se chystal Hitlerův ministr zahraničí von Ribbentrop na cestu do Moskvy. Dva profesionální revolucionáři, Adolf Hitler a Josif Stalin rozhodli se totiž rozdělit si mezi sebe Polsko," píše s tím, že nacisté přepadli Polsko 1. září a o sedmnáct dní později se k nim přidal Stalin. "Zapomíná se v Česku, že to byli oni dva, nacista Hitler a komunista Stalin, kteří rukou společnou rozpoutali druhou světovou válku," podotýká komentátor deníku Právo. "Náš jednadvacátý srpen byl pozdním dítkem prvotního dělení evropské kořisti. Západ poté, co Sovětský svaz zlomil páteř Hitlerově pozemní armádě, přimhouřil oči a přenechal Moskvě většinu jeho územní kořisti. Československo k ní patřilo," připomíná komentátor listu. Podle něj proto nemohla mít Dubčekova reforma úspěch, protože přišla o dvacet let předčasně. "Kdyby jí však osud dopřál čas, skončila by stejně jako Gorbačovova reforma: likvidací komunismu," soudí komentátor. Třetím srpnovým výročím, na které "vzpomínáme rádi", je 21. srpen 1991, kdy se zhroutil puč sovětských politických generálů a aparátčíků proti Gorbačovovi. "Od té doby žije Česká republika v jistotě (posílené přijetím do NATO), jakou někdejší Československo nepoznalo od svého vzniku," míní autor komentáře v deníku Právo.

Bývalý ředitel Služby pro odhalování korupce (SPOK) Evžen Šírek byl obviněn z ohrožování utajovaných informací 17. února 1999, přesně v den, kdy měla začít rozsáhlá akce v rámci vyšetřování podvodu v České spořitelně, píše Mladá fronta Dnes a upozorňuje, že stát v něm přišel podle odhadu policie nejméně o dvě miliardy korun. Na tento den měla Šírkova služba naplánovanou akci, během níž měli policisté zasáhnout na všech pobočkách České spořitelny v celé republice, aby shromáždili k případu důkazy. "Byl jsem skutečně zadržen v okamžiku, kdy jsem měl řídit poradu na našem úřadu, týkající se zahájení jisté plánované operace," řekl listu Šírek. Přesto se ekonomické kontrarozvědce podařilo část důkazů zajistit. Skutečnost, že na krajském úřadě vyšetřování v Brně je vedeno šetření týkající se ztrátového hospodaření České spořitelny, deníku potvrdila vyšetřovatelka případu. Česká spořitelna podle Mladé fronty Dnes odmítá k případu podat bližší informace. Podle deníku se o dvě miliardy korun připravila Česká spořitelna tak, že převáděla vymáhání údajně nedobytných pohledávek na soukromou firmu IC Praha. Některé pohledávky se ale převáděly do firmy IC jen proto, aby firmy, které si u České spořitelny braly vysoké úvěry, nemusely bance půjčené peníze splácet. Podle deníku je policie přesvědčena, že jde o organizovaný podvod, do něhož byli zapleteni vysocí funkcionáři banky a řada podnikatelů. Mladá fronta Dnes dále uvádí, že klíčovou roli v případu má bývalý příslušník Bezpečnostní informační služby a nyní šéf bezpečnostního odboru Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Martin Hejl, který měl Šírka navštívit a zajímat se o případ České spořitelny týden před Šírkovým zadržením. Deník připomíná, že právě NBÚ nevydalo Šírkovi osvědčení o bezpečnostní prověrce. Deník dále píše, že kázeňské potrestání Šírka policejním prezidentem Jiřím Kolářem bylo podle informací jednoho z blízkých spolupracovníků Zemanovy vlády reakcí na to, že SPOK šetřila nelegální financování ČSSD. Následovalo podle deníku poté, co pracovníci Šírkova úřadu kvůli tomu navštívili ve věznici na Pankráci bývalého ministra financí a místopředsedu ČSSD Ivo Svobodu.

Někteří právníci se domnívají, že Československá obchodní banka (ČSOB) ještě neovládá některé z klíčových společností Investiční a Poštovní banky (IPB), například První investiční společnost (PIAS). Při převodu aktiv IPB totiž mohlo dojít k pochybení v tom, že si ČSOB nevyžádala souhlas Komise pro cenné papíry (KCP), píše deník Právo. Souhlas KCP se žádá v případě, že přebíraný akciový podíl je vyšší než deset procent. ČSOB přitom získala 82 procent akcií PIAS bez předchozího souhlasu KCP, poukazuje nejmenovaný právník. Část odborníků však zastává názor, že v případě IPB šlo o přechod aktiv na ČSOB, což je něco jiného než klasický převod, který musí schválit KCP. Ta nicméně zahájila posuzovací řízení ke smlouvě o prodeji IPB, které má zjistit regulérnost převodu a jeho soulad se zákonem o cenných papírech. Výsledek posuzovacího řízení má být oznámen do 12. září, uvádí deník Právo.

Města a obce se obávají, že kvůli novému zákonu o evidenci obyvatel, který platí od července, mohou být při podzimních volbách do krajů a Senátu voličské seznamy plné chyb. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Podstata problému spočívá v tom, že změny v evidenci obyvatel se z obcí posílají na okresní úřad, nikoliv do místa, kam se dotyčný přestěhoval. Někteří starostové tvrdí, že pokud se někdo před volbami odstěhuje, nemusí se to úřad v jeho původním bydlišti dozvědět. Varují, že by se mohlo stát, že by někdo mohl volit dvakrát. Podle poslance Petra Bendla je hlavní chyba v tom, že není hotov centrální registr obyvatelstva, do něhož by měly přístup všechny úřady, konstatuje Mladá fronta Dnes.

Hospodářské noviny soudí, že britský koncern BAE Systems je relevantním partnerem pro Konsolidační banku (KoB) při jednání o situaci v LET Kunovice. KoB hodlá podat k příslušnému soudu návrh na předběžné opatření, které by omezilo Práva majitele LET, americké Ayers Corporation, nakládat s majetkem kunovické firmy. Chce tak zabránit přesunu majetku LET, který se podle ní nachází v krizové situaci. BAE je největším věřitelem LET, který mu dluží přes dvě miliardy korun. Britský koncern by měl na valné hromadě LET, která se bude konat 31. srpna, dosáhnout toho, aby bylo vyměněno její představenstvo a společnost získala funkční vedení, které bude zastupovat zájmy BAE. Britové musejí také od 4. září zajistit přechodné financování základního chodu kunovické firmy. Pokud tyto podmínky britský koncern nesplní, KoB hrozí, že podá na LET návrh na konkurs. Nelze však vyloučit, že mezitím tak učiní jiný věřitel. Tomáš Kornes z KoB konstatoval, že banka si toto nebezpečí uvědomuje, ale není možné stabilizační smlouvu s LET nadále prodlužovat, protože její podmínky nebyly splněny. Zaměstnancům LET začal třetí týden nucené dovolené. V podniku trvá stávková pohotovost kvůli nevyplaceným mzdám, uvádějí Hospodářské noviny.

Kanadské konsorcium Kodiak Group se stane do měsíce novým majitelem filmových ateliérů AB Barrandov. Kanadská společnost se v minulých dnech definitivně dohodla o podmínkách převodu ateliérů s jejich současným majoritním vlastníkem firmou Moravia Steel a státem, píše Mladá fronta Dnes. Investor se zavázal, že bude na Barrandově dále rozvíjet filmovou tvorbu a počítá i s dalším rozšiřováním podnikatelské činnosti, řekl mluvčí Barrandova Radek Vítek. Dohoda s kanadským investorem znamená pro stát vyřešení jeho současného problematického postavení vůči filmovým ateliérům. Fond národního majetku (FNM) totiž ve firmě vlastní "zlatou akcii", která měla zajišťovat zachování a rozvoj filmové tvorby. Tuto akcii však letos v únoru pražský obchodní soud označil za neplatnou. V současné době má stát ještě pohledávku 250 miliónů korun za firmou AB Barrandov, které ateliéry prodal počátkem 90. let. Smlouva, kterou FNM uzavřel s AB Barrandov a Kodiakem, státu umožní inkasovat zbytek privatizační sumy koncem srpna po valné hromadě ateliérů. Podle smlouvy se stát na hromadě definitvně vzdá práv ke zlaté akcii, za což mu Kodiak doplatí privatizační dluh. Poté bude následovat samotný prodej 80procentního podílu Maravia Steel ve filmových laboratořích. Cenu však zdroj blízký železárnám odmítl sdělit. Moravia Steel vstoupila do Barrandova před pěti lety, kdy koupila 42 procent akcií. Podíl postupně zvýšila na 80 procent. Ateliéry poté zastavila proti úvěru od České spořitelny v řádu miliard korun. "Veškeré závazky budou řešeny v kupní smlouvě," dodal Mladé frontě Dnes zdroj blízký žerlezárnám.

A ještě jedna informace pro řidiče jezdící do České republiky. Krátkodobé dálniční poplatky pro nákladní automobily se mají příští rok zvýšit o sto až čtyři sta korun. Vyplývá to z návrhu ministerstva dopravy a spojů (MDS), který má vláda projednat na první poprázdninové schůzi, píše deník Právo. Dopravci s nákladními vozy nad 12 tun budou oproti letošnímu roku mít také možnost využít jednodenní známky za 300 korun. MDS tak vychází vstříc provozovatelům dálkové dopravy, jejichž vozy českým územím jen projíždějí, uvádí deník Právo.