Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Stížnost na novelu zákona o volbách, kterou v pondělí předložil Ústavnímu soudu prezident Václav Havel, komentují některé české deníky. Za rozumný a čestný čin považuje tento krok Mladá fronta Dnes. Rozumné je podle deníku proto, že zákon dávající absolutní přednost velkým stranám patří k posouzení nezávislému sboru. "Až příliš totiž připomíná známou leninskou tezi: Právo je vůle dělnické třídy povýšená na zákon. Nyní je takto povyšována vůle právě vládnoucích stran," míní komentátor listu. Podle něho je čestné, že se prezident neschoval na dovolené, ačkoliv ví, že bude muset čelit ostrým výtkám, například že nadržuje hradní klice nebo že chce znovu ponížit rivala Václava Klause.

Soudce Ústavního soudu, kteří se budou zabývat prezidentskou stížností na novelu volebního zákona, čeká podle deníku Právo těžké rozhodování. Komentátor především kritizuje postoje politiků, kteří již předem předjímají, jaký by měl být verdikt soudu. "Sotva se však lze divit, že mezi politiky vládne neúcta k Ústavnímu soudu, že si dovolují předjímat i komentovat jeho rozhodnutí, když mezi nimi především není dosti úcty k Ústavě samé. Jenže, kde by se v nich ta úcta měla vzít - a zejména pak v těch, kdo se na vytvoření té Ústavy před časem podíleli a snažili se ji mít právě takovou, jak se hodilo v daném okamžiku," konstatuje autor. Poukazuje přitom na to, že samotná dvoukomorovost parlamentu vyplynula z aktuální potřeby, aby poslanci Federálního shromáždění nebrzdili rozdělení Československa: "měli se domnívat, že z nich v novém státě budou senátoři". Později však ti samí lidé, kteří Senát do Ústavy prosadili, začali účelově hovořit o jeho zbytečnosti, neboť s dvoukomorovým parlamentem se hůře vládne, shrnuje komentátor. Doufá přitom, že Ústavní soud bude svůj závěr zvažovat velmi pečlivě. "Pokud se totiž dotkne někoho z velikánů, mohl by na pořad jednání parlamentu přijít nový zákon o Ústavním soudu," uzavírá komentář deník Právo.

Zemí řízenou z jednoho místa se může stát Česká republika, kolem které se podle Hospodářských novin svírá prstenec zákonů, s jejichž pomocí by bylo možné znovu nastolit vládu jedné strany. Střípkem této mocenské mozaiky je podle deníku i dolní komorou schválený zákon o České národní bance (ČNB). Pokud jde o získání takřka neomezené moci, míní autor komentáře, že strana nejdříve musí vyhrát volby, k čemuž potřebuje hodně peněz. Proto zákon o politických stranách zakotvil výrazné zvýšení státního příspěvku za mandát zákonodárců a také vysokou platbu za mandáty členů krajských zastupitelstev. "Je nutné získat hodně mandátů, proto volební zákon zavedl přepočet, který partajím s vyšším počtem hlasů přidává křesla ve sněmovně. Tím je možné získat parlamentní většinu, i když pro stranu hlasovala menšina voličů," uvažuje komentátor. Tato většina podle něho vysloví důvěru jednobarevné vládě; zároveň vznikne zásoba hlasů pro volbu prezidenta i pro výběr členů parlamentních orgánů, televizních, rozhlasových a jiných rad a podle zákona o ČNB i bankovní rady. "A ta vyslyší přání dělat kroky podněcující potěmkinovský růst ekonomiky bez ohledu na dlouhodobé následky. Jde přece jen o to být zvoleni znovu," uzavírají Hospodářské noviny.

Po rozdělení československé federace skončily v trnavském vojenském archívu dokumenty všech mužů, kteří do roku 1992 absolvovali vojenskou základní službu v československé armádě anebo ji nemohli ze zdravotních či jiných důvodů nastoupit. Informuje o tom Mladá fronta Dnes s tím, že na územních vojenských správách zůstaly jen osobní karty, podle nichž jsou vojáci v záloze povoláváni na vojenská cvičení. List podotýká, že osobní spisy takřka celé české mužské populace jsou uloženy v zemi, která na rozdíl od České republiky není členem Severoatlantické aliance. "Představa, že osobní spisy o lidech jednoho státu má cizí moc, je naprosto absurdní," prohlásil podle Mladé fronty Dnes bývalý šéf civilní kontrarozvědky Stanislav Devátý. Na Slovensku jsou mimo jiné údaje o nynějším prezidentovi Václavu Havlovi, ministrech zahraničí Janu Kavanovi či obrany Vladimíru Vetchém. Podle bezpečnostních expertů nejde jen o členy vlády, poslance či senátory, nýbrž také o šéfy významných zbrojovek, vlivné finančníky, ekonomy nebo osoby, které působí v diplomatických, zpravodajských či jiných zvláštních službách, například v Útvaru pro boj s organizovaným zločinem či Útvaru rychlého nasazení, píše deník. "Podobný archív by leckterá zpravodajská služba vyvážila zlatem," cituje Mladá fronta Dnes nejmenovaného člena speciální policejní jednotky. Podle něho lze díky fotografiím z těchto spisů a s pomocí speciálních počítačových technik snadno identifikovat osoby působící ve zvláštních službách. Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec pro list prohlásil, že jej existence osobních údajů českých občanů na Slovensku děsí. Podle něho by mělo ministerstvo obrany požádat o vydání archívu. "Pokud však tyto spisy někde jsou, kdo vám zaručí, že si z nich jejich majitel neudělá, či už neudělal kopie," podotkl Kadlec. Ředitel Vojenského ústředního archívu na Slovensku Jan Koňarik nicméně podle Mladé fronty Dnesřekl, že meziministerský protokol mezi Českou a Slovenskou republikou zaručuje, že tyto spisy s osobními daty většiny populace Čechů nebudou zneužity.

Vicepremiér Vladimír Špidla má vizi, konstatují Lidové noviny. Za blíže nespecifikovanou řadu let by se výše důchodu a věk, odkdy si zasloužené penze budou Češi muset užívat, měly řídit podle jiných pravidel než dnes. Určitě to nebude hned tak. Jen základní administrativní kroky potrvají podle optimistického odhadu jejich tvůrce až pět let. Jenže v té době může být už dávno ze Špidly zase opoziční poslanec. A co pak bude s reformou? Pravice má totiž úplně jiné představy, chce důchodový systém postavit na odlišných principech. Je možné, píší Lidové noviny, že za dva roky hodí nová vláda Špidlův spisek do stoupy a začne zase od začátku.

Premiér Miloš Zeman podle předsedy školských odborů Jaroslava Rösslera v pátek potvrdil, že naprostá priorita školství v připravovaném rozpočtu se dotkne i učitelských platů. Uvádějí to Hospodářské noviny, podle nichž hodlá vláda na platy pedagogů v příštím roce přidat zhruba 3,5 miliardy korun. "Premiér řekl, že splní záměry ministra školství Eduarda Zemana. Ten prohlásil, že platy pedagogů stoupnou o patnáct procent. Teď půjde o to, jestli to bude zvýšením tarifů nebo jiným způsobem," řekl deníku Rössler. Vláda by podle něho měla rozhodnout během dvou týdnů. Odborový předák dodal, že podle premiéra je řešení úpravy učitelských platů na ministrech práce a sociálních věcí a školství. Rössler se mimo jiné odvolal na příslib premiéra a jeho ministrů, že do konce funkčního období sociálnědemokratická vláda zvýší platy učitelů tak, aby byly o 30 procent vyšší než průměrný plat. Ministr financí Pavel Mertlík, který ještě před měsícem řekl odborářům, že hodlá zvýšit objem prostředků na platy v celé rozpočtové sféře jen o tři procenta, už údajně podle Hospodářských novin slíbil nárůst těchto prostředků o 4,5 procenta. Jednou z variant, jak zvýšit platy pedagogům rychleji než ostatním státním zaměstnancům, je zavedení nového nárokového příspěvku. Uvažuje se o tom, že učitelé by vedle příspěvků za třídnictví a speciální pedagogiku dostávali i příplatek za psychickou zátěž. Ten by například pro učitele středních škol měl činit až 3500 korun, pro pedagogy v mateřských školách nejméně 1500 korun, píší Hospodářské noviny.

Skutečnost, že se premiér Miloš Zeman odmítl vyjádřit k tomu, zda zaplatí 20.000 korun pokuty, kterou mu soud uložil za to, že se dosud neomluvil exposlanci Jozefu Wagnerovi za urážku, komentují Lidové noviny. Premiér se podle deníku "chová jako nesvéprávný zbabělec", neboť už dva roky ingoruje platný rozsudek a dokonce tvrdí, že o pokutě, kterou mu za to jiný soud uložil, vůbec nic neví. Deník připouští, že Zeman nemusel obsílku převzít. "Pokud ale tvrdí, že nic neví o uložené pokutě, pak přinejmenším lže. V horším případě dokazuje, že tuto zemi řídí muž, který pozbyl svéprávnosti," píše autor. Podotýká, že o pokutě, která byla premiérovi uložena, informovala většina médií. Komentátor se podivuje, proč Zeman nezavolal svému právníkovi, který usnesení soudu má a splnil jeho část - zaplatil právní výlohy protistraně. "Zatím posledním dějstvím této nadmíru smutné frašky je fakt, že premiér odmítl novinářům říci, zda se Wagnerovi nakonec omluví. Zřejmě hodlá dál pohrdat zákony země, které vládne," domnívá se autor komentáře Lidových novin.

A závěrem krátké ohlédnutí Zemských novin a Práva za karlovarským filmovým festivalem. Prostor pro tvorbu z východní Evropy a z Asie profiluje tento svátek filmu jako největší přehlídku bývalého východního bloku s vysoce nezávislými sekcemi i s kolekcí ryze komerčních filmů. Problémy má ale podle listů soutěž celovečerních snímků. Zjevně utrpěla tím, že se odehrává jen v České republice. A paradoxně také tím, že festival patří do takzvané kategorie A. To je přednost, která má své zápory - karlovarský festival nemůže do soutěže přijímat snímky z jiných, podobně profilovaných přehlídek. A málokterý slavný tvůrce, respektive producent, dá přednost Varům před Cannes či Berlínem. Důsledek? Karlovarská soutěž sice nepředstavuje zcela neznámé filmaře, ale nezbývá jí než přijímat i značně okrajová díla z japonské nebo indické filmové dílny. Festivalové vedení si ale naštěstí přesně uvědomuje své možnosti a nesnaží se oslňovat hvězdnými jmény. Tato skutečnost je hlavním důvodem, proč si většina pozvaných hostů nakonec cestu do Karlových Varů vždy najde, píší Zemské noviny a České slovo.