Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

K důvodům, proč Poslanecká sněmovna nezvolila ombudsmana, se vrací ve svém kome Právo. Pozastavuje se nad zdůvodněním jednoho z poslanců, který z ombudsmana označil skutečnost, že prezident republiky ani Senát své kandidáty n nekonzultovali. "Tento výrok obsahuje jasnou zprávu o tom, co si o sobě myslí n jsou přece těmi, kdo tady vládnou, oni mají nejvíce pravomocí, oni o všem rozho předem je urážka majestátu," píše list. Podle něj však občan ví, že ombudsman v dvou důvodů. "Za prvé proto, že část poslanců stále trvá na zbytečnosti institu občana - nepotřebují, a doufají, že potřebovat nebudou. Za druhé proto, že větš odpoutat se od primitivní účelovosti běžných parlamentních handlů a alespoň pro nad politikou," soudí deník Právo.

Mladá fronta Dnes komentuje rozhodnutí poslanců nezbavit imunity svou kolegyni Ludmilu Müllerovou, která čelila obvinění ze zkrácení daní. List považuje skutečnost, že poslankyně Müllerová nebyla zbavena imunity, za zlou zprávu. Připomíná, že nejdříve poslankyně své kolegy požádala, aby ji imunity zbavili, ale po přečtení spisu usoudila, že není podložen důkazy a svou žádost vzala zpět. "Snad každý, kdo je obviněn, považuje vývody vyšetřovatele za chabé. Pouze poslanec má možnost na policii vypláznout jazyk," píše MfD. Soudí, že to, jak poslanci lpějí na své přebujelé imunitě, není ničím jiným než neslušným gestem a to nejen vůči vyšetřovatelům, ale vůči všem neprivilegovaným spoluobčanům. Deník klade otázku, v čem mají být práva zákonodárců větší než práva "smrtelníků" a hned odpovídá, že sněmovně snad může zbýt právo chránit svého člena před zjevně politickou žalobou. "Jestliže je někdo obviněn z krácení daně, není na něm samém ani na sněmovně, aby posuzovali sílu důkazů. Spravedlnost patří soudu," konstatuje Mladá fronta Dnes. Zároveň podotýká, že upřílišněné výsady jsou nespravedlivé a zamořují okolí. Poslanci si podle něj vydobyli upřílišněnou výsadu a s přezíravým smíchem majitelů monopolu ji hájí. "Mimochodem, víte jak se pozná, že máme dobrý parlament? Až odhlasuje zrušení imunity," uzavírá Mladá fronta Dnes.

vládou USA a vládou Spolkové republiky Německo," uvádí klíčová pasáž nóty. "Tato rozhodnutí...jsou historickým faktem a Spojené státy si nepřejí jejich zpochybňování," uvádí nóta k vyvlastnění sudetských Němců. V dohodě mezi USA a Německem o odškodnění nuceně nasazených se přitom Washington zaváže, že nebude vůči Berlínu už vznášet reparace a že zamezí politicky tomu, aby americké soudy projednávaly žaloby proti německých firmám podané oběťmi nacismu. "Chtěli jsme, aby nám americká vláda potvrdila, že Německo nezíská podepsáním dohody s USA volnou ruku ke vznášení nároků vůči České republice. To nám bylo potvrzeno," uvádí český vyjednavač Jiří Šitler. "My i americká vláda v této souvislosti oceňujeme, že současná německá vláda žádné nároky nevznáší," dodal Šitler. "Spojené státy vítají skutečnost, že Německo nedávno potvrdilo svůj závazek nezatěžovat česko-německé vztahy politickými a právními otázkami vyplývajícími z minulosti," uvádí i nóta americké vlády. Znamená to, že Česká republika se ani po odškodnění nuceně nasazených nezříká svých nároků na reparace, přestože je v zájmu dobrých vztahů s Německem nevznáší. Reparační nároky za okupaci byly vyčísleny na dvacet miliard dolarů v předválečné hodnotě, tedy asi na osm biliónů českých korun dnes. Německo z této částky i po odškodnění nuceně nasazených uhradilo pouze nepatrný zlomek. Sudetoněmecký majetek, který byl podle dekretu č. 108 konfiskován jako "částečná náhrada velikých škod..způsobených nepřátelskými státy", dosahoval hodnoty jen několika miliard tehdejších dolarů.

Nad bezpečností jaderné elektrárny Temelín se vzhledem k úternímu zemětřesení zamýšlí Zemské noviny. Nikde není psáno, že příští otřesy nedosáhnou sedmi stupňů Richtera, pro které je její statika spočítána. Co zabrání tomu, aby lidé při prvním záchvěvu země neprchali ve zmatku pryč od jihočeského monstra? Propagátoři slibovali, že stavba bude mnohem levnější a bude dokončena mnohem dříve. Realita dala za pravdu ekologům. Věřit odborníkům a jejich tvrzení o bezpečnosti jaderné elektrárny prostě nejde, konstatují Zemské noviny.

Ministerstvo financí si přeje, aby České dráhy skončily v konkursu. Píší to dnešní Zemské noviny a České slovo, podle nichž ministr Pavel Mertlík dokonce slíbil firmám, které podnik pošlou do konkursu, že jim odpustí část daní. Železniční opravny a strojírny (ŽOS) v České Třebové, jimž dráhy dluží milióny, nemají na zaplacení daní. Protože finanční problémy soukromé firmy vznikly vinou státního podniku, požádal ředitel ŽOS Petr Kašík ministerstvo financí o prominutí penále a úroku. Dluh denně narůstá o 30.000 korun, píší listy. "Při jednání na ministerstvu financí mi naznačili, že část dluhu odpustí, pokud navrhnu České dráhy do konkursu," řekl jim Kašík. Představitel ministerstva financí Kašíkova práva o požadovaném konkursu podle listů nepřímo potvrdil. "Aby firmě mohlo být prominuto příslušenství k dani, musí doložit, že učinila všechny nezbytné kroky. To firma udělala s jedinou výjimkou: podáním konkursu na České dráhy," citují mluvčího ministerstva Libora Vacka. Jak ale oba listy zároveň poznamenávají, s takovým rozhodnutím opravny váhají, protože by je poškodilo. Nedostaly by od drah zřejmě ani peníze, které jim podnik dluží, ani další zakázku. Špatnou situaci Českých drah dokládá podle ZN a českého práva i nařízení generálního ředitele ČD Dalibora Zeleného z 21. června letošního roku. Od tohoto data, jak píší, vyhlašuje Zelený stop v přijímání dalších zaměstnanců a až na výjimky zastavuje veškeré investice.

Lidové noviny se v jednom z článků vracejí k zápalvám, která postihly Českou republiku v roce 1997. Píší: Dvanáct dnů trvalo v červenci 1997 řádění stoleté vody. O život přišlo 50 osob, většina utonula. Povodeň se prohnala 34 okresy a vyhnala z domovů na osmdesát tisíc lidí, více než deset tisíc přišlo o střechu nad hlavou. Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj přesáhly škody na majetku 63 miliard korun. Na téměř třicet miliard korun se odhadují škody vzniklé na řekách a vodních dílech na území Moravy. Jak dále list píše, od katastrofálních záplav na Moravě uběhly už tři roky, na obnovu poničených koryt řek se však mnohde ještě ani nesáhlo. "Povedlo se nám celkem slušně opravit hrázní systémy na středním a dolním toku Moravy, resty ale máme ještě na horním toku na Šumpersku a na Vsetínsku na Bečvě," říká technický ředitel Povodí Moravy Václav Košacký. Peníze podle něj přitom nejsou jediným problémem při obnově koryt řek: "Dva roky nám trvalo, než jsme se dohodli se správami jednotlivých chráněných krajinných oblastí, když už jsme konečně chtěli začít koryta opravovat, ozvala se občanská sdružení. Ekologové by chtěli nechat řeky přírodní a neporušené, proti tomu nic nemáme, ale to nejde v obcích. Stačí tři dny intenzivních dešťů a voda se vylévá ven." Povodí Moravy od roku 1997 odstranilo škody za 1,3 miliardy korun, přičemž velká většina těchto prostředků plynula z účelových státních dotací na jednotlivé projekty. Starostové menších obcí ale nejsou s postupem prací spokojeni. "Protipovodňová koncepce Povodí Moravy prakticky neexistuje," říká starosta Troubek nad Bečvou František Němčák. V obci, která byla záplavami před třemi lety nejhůře postižena, nechalo Povodí Moravy pouze vyčistit koryto Malé Bečvy. "To byla investice tak za tři čtvrtě milionu. Přitom projekt stavby ochranné hráze, která by zamezila nebezpečí, že se velká voda bude v Troubkách opakovat, bude stát minimálně 52 milionů. Na to obec nikdy mít nebude," říká Němčák. Kvůli nedostatku peněz ze státních dotací však nebyla letos zahájena ani jediná nová stavba. Odstraňování povodňových škod bude pokračovat v roce 2001 a snad i v roce 2002. Nejpostiženější jsou do dnešního dne především stále neopravené toky v horských oblastech, kde se dá každoročně očekávat zvýšené nebezpeční záplav - na Bruntálsku a Jesenicku. Přitom právě v těchto okresech prostavělo Povodí Odry nejvíce peněz. Oprava Opavice, Opavy a dalších toků na Bruntálsku stála za poslední dva roky 256 milionů korun, na Jesenicku 168 milionů. Čeští úředníci vynalezli další způsob, jak mít své občany pod kontrolou. Jak píší Lidové noviny, aby donutili novomanžele poctivě hlásit, jaké změny jim svatba přinesla do života, hned na radnici jim poškodí občanské průkazy. A ty se rázem stávají neplatnými. Od července, kdy začal platit nový zákon o dokladech, tak matrikářka těsně před obřadem od snoubenců kromě svatebních prstenů vybere i občanské průkazy a se slovy "podle zákona" jim ustřihne roh. Zbytek dokladu pak vrátí. K tomu pak čerství manželé dostanou potvrzení o sňatku. Tím se mohou prokazovat, než si zařídí nové občanky. Ustřižený roh policistům hned napoví, že údaje v průkazu už neplatí a jeho majitel si už měl požádat o nový. To může policista vyhodnotit jako přestupek a žádat až tisíc korun pokuty. Podle ministerstva vnitra se novým postupem zabrání poměrně častému jevu, kdy manželé jsou ještě mnoho let po svatbě "papírově" stále svobodní.