Přehled tisku

Opětovnému schválení novely volebního zákona v Poslanecké sněmovně se věnuje Mladá fronta Dnes. Smetením prezidentského veta poslanci Občanské demokratické strany a České strany sociálně demokratické vydali svou volební novelu napospas Ústavnímu soudu, míní list. Podle deníku je ovšem jedno, shledá-li ji soud za ještě ústavní či snad téměř neústavní, protože bude tuto normu i nadále hyzdit povlak nemravnosti. Mladá fronta Dnes v této souvislosti připomíná, že v demokratických zemích musí změně volebního systému předcházet zevrubná diskuse. Naši smluvní aktéři se ničím takovým nezdržovali. Vytvořili komisi majitelů stranických průkazů ČSSD a ODS. Odborný handicap bytostně politického tělesa vyřešili náramně. Za základ novely vzali jedinou práci studenta sociologie, v níž přepočítával různými matematickými modely výsledky starých voleb, píše list. Zároveň soudí, že na pokoutní vypočítavost a přitom zaslepenost politiků je každá ústava krátká, ale zhodnotit ji může na vedlejší kolej odstavená veřejnost. Hned v příštích volbách, které proběhnou podle diktátu dvou lidí: Václava Klause a jemu ustoupivšího Miloše Zemana, uzavírá Mladá fronta Dnes.

Lidové noviny se naopak domnívají, že volební zákon politiku nezlepší ani nezhorší a především není ničím proti demokracii. Pro občany jsou v politice podle listu mnohem důležitější jiné věci než klíč, podle kterého volí své zástupce. Jestliže si dnes drtivá většina občanů o politice a politicích nemyslí nic pěkného, pak s tímto vážným faktem volební zákon nepohne ani k lepšímu, ani k horšímu, podotýkají Lidové noviny. Soudí, že zákon neohrozí demokracii, ale i malé i velké strany se budou muset ve volebních obvodech více snažit a tvrději soupeřit, aby se dostaly do Parlamentu. Snad jim ten trénink pomůže k lepšímu naplnění tužeb voličů, píší Lidové noviny.

Dlouhodobě nezaměstnaným v České republice by se mohly povolit "přivýdělky" k jejich sociálním dávkám. Informují o tom Hospodářské noviny s tím, že tuto možnost, která by však vyžadovala legislativní úpravu, nyní zvažují na Ministerstvu práce a sociálních věcí. "Je nesmysl, aby člověk, který je osm nebo deset měsíců nezaměstnaný, přišel o své měsíční hmotné zabezpečení a všechny dávky kvůli tomu, že se pro něj náhodou nalezla nějaká nárazová práce na tři dny," tvrdí ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Jak pro list dále uvedl, vyžádal si k už této otázce podklady, na jejichž základě rozhodne o možnosti zahrnout "přivýdělek" do nového zákona o zaměstnanosti, který jeho úřad připravuje. Počet dlouhodobě nezaměstnaných, za které se počítají lidé bez práce přes šest měsíců, v posledních letech rapidně vzrostl. Na konci roku tvořili více než polovinu všech uchazečů o práci. Tato kategorie se během loňského roku rozšířila o více než 92 tisíc osob a koncem roku jich bylo přes 250 tisíc. Z nich je téměř 56 procent bez práce déle než rok. Průměrná doba nezaměstnanosti činila více než 300 dnů, přičemž v nejkrizovějších oblastech dokonce více než 400 dnů. Podpory od úřadu práce (ve výši 50 respektive 40 procent platu) dostává něco přes pouhou třetinu uchazečů, ostatní bývají odkázáni na dávky sociální podpory a pomoci od státu. Přitom průměrná podpora se pohybuje okolo 2500 až 2600 korun, ale v okresech s nižší úrovní mezd nedosahují ani této výše, dodávají Hospodářské noviny.

Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad významem referenda o jaderné elektrárně Temelín. Ti, kdo požadují referendum mají podle listu úctyhodné důvody. Má je i prezident, který položil váhu své autority na misku referenda. Cítí, že nejprve komunismem, později monopolem zrozený kolos do jižních Čech nepatří. Důvody proti lidovém hlasování o elektrárně ale stále váží víc. Referendum má v demokratické společnosti smysl pouze tehdy, když se v něm politici obracejí k občanům ve věcech, které překračují jejich působnost. Otázka "Máme spustit Temelín?" je špatná, míní deník. Politici nemají právo ptát se na osud jediné, byť významné továrny. Mohli by otázku položit leda takto: Má být Česká republika navždy zemí bez jaderné energie? Temelín je v ostrém světle, ale ve stínu vesele klapou teoreticky mnohem nebezpečnější Dukovany. Temelínská elektrárna je bezpochyby jednou z nejnešťastnějších staveb v dějinách země. Pravděpodobně se těžce nevyplatí. Budeme ale pořádat referenda o osudu Zetoru, ČKD či Investiční a Poštovní bance, které také zatíží rodinné rozpočty?, ptá se v závěru svého komentáře Mladá fronta Dnes.

Deník Právo píše, že americký soud patrně investičnímu spekulantovi Viktoru Koženému, na kterého nevzpomínají v dobrém někteří účastníci české privatizace, prokáže podvod. Z předběžného nálezu amerického federálního soudu vyplývá, že se se značnou pravděpodobností podaří Koženého usvědčit z investičního podvodu a defraudace. Z nezákonných aktivit ho obviňují američtí individuální a institucionální investoři, kteří vložili prostředky do jeho ázerbájdžánských akcí a žádají vysokou finanční satisfakci. Možnost získání podílů ve státních podnicích, především pak tamním ropném monopolu SOCAR, přilákala ke Koženém mnoho investorů, kteří mu svěřili zhruba 450 milionů dolarů. Sporným momentem je skutečnost, že v době, kdy s nimi uzavíral smlouvy o společných investicích za aktuální cenu privatizačních kupónů, měl už jejich podstatnou část ve svém vlastnictví. Kupony totiž koupil od ázerbájdžánských občanů, kteří je dostali zadarmo, a Američanům je později prodával za cenu zhruba 62,5 krát vyšší, uvádí deník Právo.

Lidové noviny konstatují, že české pivo zůstává i po částečném zdražení mimořádně levné. Je to cenová válka nebo národní cítění?, ptá se list. V okolních státech nebývá totiž zvykem, aby v restauracích stálo pivo méně než nealkoholické nápoje. V Česku je takový stav běžný. Mohou za to především pivovarníci. Existují dva názory, proč to dělají. Zástupci malých pivovarů tvrdí, že ceny na pivním trhu zmrazují největší hráči - tedy Prazdroj a Budvar. Jejich představitelé se ale podobným názorům brání. Jejich piva jsou podle nich ve všech třídách vždy nejdražší a pokud se k jejich ceně někdo přiblíží, reagují jejím zvýšením. Druhým důvodem může být až neuvěřitelná pružnost pivního trhu. Tvrdá konkurence nutí pivovary minimalizovat své zisky, protože zákazníci reagují i na desetníkové výkyvy v cenách, píší Lidové noviny.

Obří obchodní řetězce zastavily v Česku zdražování potravin, upozorňují Zemské noviny. Na druhé straně si ale dodavatelé podle listu stěžují, že cenová politika supermarketů je dohání k bankrotům. Velká obchodní centra, která v České republice rostou jak houby po dešti, si nemohou stěžovat na nezájem veřejnosti. Výhodou je především možnost pořídit velký nákup pod jednou střechou a mnohdy i levněji než v malém obchodě. Nespokojeni jsou ale drobní dodavatelé, kteří pokud nevytvoří společnou silnou skupinu, musí přistupovat na tvrdé podmínky supermarketů, uvádějí Zemské noviny.

Zatím 57 památných stromů roste v současné době na území hlavního města Prahy, informuje deník Právo. Odbor životního prostředí pražského magistrátu eviduje dalších 110, kterých v budoucnosti za památné stromy vyhlásí. Mezi nimi se nejčastěji vyskytují lípy srdčité - v české metropoli jich je 24, následuje 21 dubů letních. V této skupině má své místo i cedr atlaský či tis červený. Nejznámější jsou patrně platany na Karlově náměstí a ve vstupu do Kinského zahrady. Přípravy na vyhlášení dalších památných stromů podle magistrátu zahrnují především shromažďování údajů, tedy obvod kmene, výšku a šířku koruny stromu, jeho stáří či místopisné a historické údaje. Každý památný strom získá ochranné pásmo, které má zajistit, aby nebyl poškozen, uzavírá deník Právo.