Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 25. července připravil Josef Kubeczka.

Drobné kolize patří k životu, takže premiérovi Miloši Zemanovi nic nebránilo, aby v těchto dnech chválil dosavadní výsledky práce svého kabinetu, kudy chodil, píší Hospodářské noviny. Připomínají, že premiér také zdůraznil priority na další dva roky své vlády - školství, bydlení, dopravu a boj proti hospodářské kriminalitě a korupci. "Internet do každé školy, to je jistě heslo dne. Na druhou stranu je to asi tak jediné, co víme o směru, kterým chce současná vládní garnitura školství poslat," podotýká list. I boj proti hospodářské kriminalitě je podle něj správný, kdyby však tato priorita neznamenala návrat starých vizí, jako je ustavení finanční policie, majetkových přiznání, finanční prokuratury a podobně. "Co heslo, to úřad, co úřad, to další byrokrati, další kontroloři a další formuláře. Kromě nezanedbatelného nárůstu výdajů je tu také další problém. Z podstaty věci jde totiž o složky represivní, předpokládající, že co Čech, to větší či menší podvodník. A to snad přece jen neplatí," uzavírají Hospodářské noviny.

Hlavní protestní akce proti pražskému setkání představitelů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky se uskuteční 26. září. Píší to s odvoláním na internetové stránky protiglobalizačních aktivistů Lidové noviny. Tento den podle listu, který cituje dvoustránkové prohlášení "Den globální akce", dostal název Mezinárodní den boje proti Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance a označení S26, kde S znamená zkratku anglického výrazu pro září - September. Podle prohlášení by se v centru Prahy měly v ten den konat desetitisícové demonstrace, blokáda úřadů a luxusních obchodů či hromadná jízda na kolech. Menší protesty se podle Lidových novin budou konat už od poloviny září. Plánovány jsou diskusní fóra, pouliční divadla, podávání ekologických potravin či rozdávání letáků a tiskovin.

Hospodářské noviny si v komentáři povšimly návrhu novely zákona o dani z příjmu, který Poslanecké sněmovně předložila opozice. Navrhují snížit daň z příjmu právnických osob z dnešních 31 na 25 procent. Deník chápe, že zaměstnanci a firmy vítají každé snížení daňového zatížení, ale na druhé straně upozorňuje na vrásky ministerstva financí v souvislosti s tímto problémem. "Ekonomické poučky jsou známé, ale najít únosnou míru, o kterou má být krácen příjem fyzických osob i firem, je jedním z nejtěžších rozhodnutí vlády i poslanců," míní list. Otázkou podle něj je, o kolik se mohou ztenčit příjmy rozpočtu, aby se pokryly alespoň základní požadavky ministerstev, aby neživořilo zdravotnictví, školství a další obory, které jsou ve valné většině závislé na vybraných daních. Podle listu by vládnoucí strana ráda snižováním daňové zátěže získávala hlasy voličů, ale rozum jí velí jednat obezřetně. Pokud by novela návrhu z řad opozice byla přijata, znamenalo by to pro příští rok ztenčení rozpočtových příjmů o šest a další rok o deset miliard korun, konstatuje list. Vláda se však v lednových dodatcích k opoziční smlouvě pojistila, že Občanská demokratická strana, která by v případě dohody s ostatními stranami opozice mohla takovou změnu prosadit, žádné úpravy daně z příjmů nepředloží a dokonce ani nepodpoří. Proto se opoziční návrh jeví sice jako zajímavé, ale především jako zcela neprůchodné gesto, uzavírají Hospodářské noviny.

Konkrétní termíny v arbitrážním sporu mezi Českou republikou a americkým podnikatelem Ronaldem Lauderem kvůli české soukromé televizi Nova už byly stanoveny . Píší to Zemské noviny a České slovo. Podle listů se arbitrážní řízení uskuteční v březnu příštího roku. Do 16. října má ministerstvo financí, které zastupuje stát, odpovědět na dokumentaci předloženou Lauderovou společností CME, svědci budou vyslechnuti začátkem příštího roku. Lauder se domáhá náhrady za škodu, kterou mu údajně Česká republika způsobila, když neochránila jeho investici v Nově, připomínají listy. Ve hře je odškodné ve výši až půl miliardy dolarů, tedy asi 18 miliard korun. Připomeňme, že až do loňského 5. srpna vyráběla program Novy Česká nezávislá televizní společnost, ovládaná Lauderovou CME. Poté s ní držitel licence, společnost CET 21, ukončil spolupráci, což vyvolalo řadu soudních pří, vysvětlují Zemské noviny a České slovo.

Konsolidační banka (KoB), která by se měla stát od příštího roku nebankovním subjektem, figuruje v dalších privatizačních plánech ministra financí Pavla Mertlíka. Píší o tom Hospodářské noviny. "Dovedu si představit, že poté, co se rozprodá, odepíše nebo soudně vymůže podstatná část pohledávek, bude o takovou firmu kapitálového trhu zájem a někdo ji může koupit," cituje deník Mertlíka, který zároveň dodal, že při zmenšení rozsahu budoucí České konsolidační agentury přestane mít smysl, aby se o ni stát staral. Podle listu však lze o časovém horizontu připravované transakce jen teoretizovat. "Kdy přesně by mohlo k privatizaci agentury dojít, nelze nyní odhadnout. Bude záležet na mnoha faktorech, například na formě zvolené privatizace," řekl listu v souvislosti s možnou budoucností KoB její generální ředitel Kamil Ziegler. Ten považuje odstátnění této instituce jako správné řešení, a počítá, že se najde i dost kvalitních zájemců o koupi. Jak deník uvádí, termín ukončení činnosti by měl být součástí zákona o České konsolidační agentuře, která vznikne v příštím roce jako nástupkyně KoB sloučením s Českou finanční a Českou inkasní. Představou ministra Mertlíka je, že se jejím prostřednictvím budou prodávat špatné úvěry, nejlépe celé jejich bloky, různým specialistům a tím si stát zajistí jejich vyšší výtěžnost. Utlumovací proces agentury však musí být dobře zvládnutý, podotýkají Hospodářské noviny.

Vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl vytkl místopředsedovi Občanské demokratické strany a Poslanecké sněmovny Ivanu Langerovi jeho nedávné výroky, které publikovala Mladá fronta Dnes. Jak uvádějí Lidové noviny, Uhlovi se nelíbilo Langerovo vyjádření, že "neexistuje bývalý černoch". Langer zrovna odpovídal na otázku novinářů, proč nemá rád šéfa premiérových poradců Miroslava Šloufa, a chtěl vysvětlit, že komunista zůstane navždy komunistou. Langerův příměr ale Uhl odsuzuje. "Je to sprosťárna. Přijde mi to jako silně xenofobní a nepřátelská věta. Ve slušné demokratické společnosti by se politik takovým výrokem znemožnil," řekl listu Uhl. Langer však pro Lidové noviny oponoval, že přirovnání použil úmyslně, ale nikoliv jako projev rasové nesnášenlivosti. "Řekl jsem to opisem, a to lidi donutí přemýšlet," sdělil Ivan Langer Lidovým novinám.

Policejní ředitelé se střídají, ale skupinka arabských obchodníků s neviditelným zbožím na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice v Praze zůstává stále na svém místě, píše v komentáři deník Právo a pokračuje: Zkuste se poptat kolemjducích, kde pořídit porcičku drogy. Každý vágus samozřejmě zná ta stále stejná místa, která policie dosud nevypátrala. Česká policie, navzdory své celkově nevalné pověsti, není složena ze samých netečných lemplů. Má jistě nemálo kvalitních, špičkových profesionálů, o nichž veřejnost nic neví. Má i poctivé pěšáky, o nichž se dozvíme jen náhodou. Policie však není pouhé profesní sdružení, které se nesnadno zbavuje svých nehodných členů. Je to vojensky řízená organizace, v níž se dá dobrá a poctivá práce vynutit. Deník Právo se proto ptá, zda má své nejlepší lidi ve vedení.

K pátečnímu úniku chloru z neratovické chemičky se ve své poznámce vrací Mladá fronta Dnes. Jak uvádí, někteří místní lidé si stěžují, že nezískali od odpovědných činovníků dostatek informací. Odpovědní jim oponují - prý nemělo smysl dělat paniku, když nic nehrozilo. V Neratovicích se odehrálo to, co se děje běžně, když úředníci rozhodují, co má a nemá prostý lid vědět. Zvláštní, jak je v mnohých z nás hluboce zakořeněné přesvědčení, že informace škodí. Přestože škodlivý bývá opak, píše autorka poznámky. Obávanou paniku odjakživa vytváří nedostatek informací, ne jejich nadbytek. Podle Mladé fronty Dnes lidé ve funkcích příliš často podléhají mylnému dojmu, že lidé bez funkcí jsou neschopní s informacemi správně naložit.

Do Českých aerolinií (ČSA) by měly v roce 2002 vstoupit Air France a americká Delta Air Lines. Píše o tom deník Právo s tím, že vláda ve středu projedná návrh, aby těmto společnostem bylo nabídnuto 15 procent z 90procentního podílu, který má nyní v ČSA stát prostřednictvím Fondu národního majetku a Konsolidační banky. V materiálu pro vládu, který má Právo k dispozici, se uvádí, že Air France a Deltě bude také umožněno zastoupení v představenstvu ČSA, odpovídající jejich celkovému podílu na základním jmění firmy. Jak Právo dále uvádí, podíl v ČSA by měly obě společnosti získat buď navýšením základního jmění ČSA o 483 miliónů korun, nebo odkupem akcií za tržní cenu. Stát by si přitom až do dalšího rozhodnutí o privatizaci podržel nejméně 52 procent ČSA, a tedy i rozhodující vliv na řízení. Air France a Delta Air Lines jsou vedoucími členy nové světové letecké aliance SkyTeam, která vznikla 22. června a brzy by do ní měly vstoupit i ČSA. Do činnosti aliance se však český národní letecký dopravce bude moci zapojit až od letního letového řádu roku 2001, uvádí deník Právo.