Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Zástupci téměř šedesátitisícové polské menšiny nejsou spokojeni s tím, jaká práva jim přisuzují české zákony. Jak uvádí deník České slovo, jejich podmínky má zlepšit menšinový zákon, který připravuje vláda. Věcný záměr zákona však očekávání Poláků nesplnil. To byl jeden z důvodů, proč se ve čtvrtek sešli polský velvyslanec a zástupci čtyř organizací reprezentujících polskou menšinu s premiérem Milošem Zemanem. Polákům se nelíbí, že vláda nepočítá s možností získat od úřadů odpověď v polštině. Navíc kabinet ustoupil od volených menšinových rad, které by zastupovaly zájmy národnostních menšin při jednání se státními institucemi. Premiér zástupce Poláků ujistil, že se vláda bude co nejdříve znovu zabývat Evropskou chartou menšinových jazyků. Tu Česká republika zatí nepodepsala, dodává České slovo. Výměna nót mezi ČR a USA před podepsáním dohody o odškodnění válečných nuceně nasazených překvapila německou stranu. V rozhovoru pro deník Právo to uvedl německý velvyslanec v ČR Hagen Lambsdorff, podle něhož jsou tyto nóty zbytečné. Představitelé vlád Německa a USA, pěti zemí střední a východní Evropy, Izraele a německých koncernů podepsali v pondělí v Berlíně společné prohlášení na závěr zdlouhavých jednání o odškodnění bývalých nuceně nasazených. Česká strana několik dní předtím získala formou diplomatické nóty ujištění americké vlády, že ujednání nic nemění na české pozici v otázce válečných reparací ani na platnosti poválečných rozhodnutí, upravujících následky druhé světové války. Podle Lambsdorffa německá vláda, jak bývalá, tak nynější, jasně řekla, že nebude vůči ČR vznášet žádné požadavky. Pokud se jedná o informace, že jde o opatření vůči případné budoucí německé vládě, která by mohla být "nebezpečná", není taková nedůvěra na místě, míní velvyslanec v rozhovoru pro deník Právo. Mladá fronta Dnes se vrací k případu obvinění senátora a bývalého místopředsedy vlády Egona Lánského z daňového podvodu a porušení devizového zákona. Vyšetřovatelé jsou už podle listu připraveni podat návrh na trestní stíhání. Policie pouze čeká, jak dopadne její žádost o spolupráci v Rakousku, Švédsku a Izraeli. Právě do těchto tří zemí směřují stopy po převodech 290 tisíc dolarů, které Lánský nelegálně držel na svém tajném účtu v rakouské bance. Zatímco ve Švédsku a Rakousku mají vyšetřovatelé české policii zjistit informace o bankovních účtech, které souvisí s Lánským, v Izraeli by měla tamější policie vyslechnout důležitého svědka. O koho jde vyšetřovatelé tají. Na Lánského rakouský účet poukázalo v roce 1996 české ministerstvo financí 290.000 dolarů. Tyto peníze stát dlužil lucemburské společnosti Hollanco a Lánský tvrdí, že s nimi dále naložil podle pokynů majitele společnosti. Policie zkoumá, zda Lánský peníze nedostal od firmy jako provizi. V tom případě by měl zaplatit kolem čtyř miliónů korun jako daň, připomíná Mladá fronta Dnes. Deník Právo spekuluje o odchodu ministra financí Pavla Mertlíka na post guvernéra České národní banky. Sociální demokraté se podle listu obávají, že Občanská demokratická strana nechá projít státní rozpočet na příští rok jen výměnou za hlavu Mertlíka a jeho náměstka Jana Mládka. Nejmenovaný člen ČSSD potvrdil, že se v Mertlíkově okolí už otevřeně mluví o tom, že buď půjde do Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu, nebo stane v čele centrální banky. Její dosavadní šéf Josef Tošovský má podle informací deníku Právo nastoupit do Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Hospodářské noviny se zaměřily na finále prodeje České spořitelny. Deník připomíná, že rakouská Erste Bank již přes měsíc čeká na souhlas české vlády s konečnou realizací kupní smlouvy, na jejímž základě má získat ve spořitelně 52procentní podíl. Erste Bank zatím čeká marně, protože vláda není schopná vydat jednoznačné stanovisko, že souhlasí s navrženým postupem převodu akcií. To, co mělo být formalitou, však začíná připomínat špatný film, míní list. "Nejenže se Erste svých akcionářských práv ve spořitelně zatím neujala, ale odkládání souhlasu české vlády může bance snižovat reputační kapitál. To asi neuvítají ani její akcionáři, ani rakouská veřejnost, která to může chápat jako výraz nedůvěry české vlády ke stabilní bance, která existuje přes sto let," dodávají Hospodářské noviny. Ačkoli vláda tvrdí, že školství je pro ni rozpočtovou prioritou, při jednáních o státním rozpočtu na příští rok bude zřejmě navrhovat výrazně nižší navýšení, než slíbili tomuto resortu ministr školství Eduard Zeman a premiér Miloš Zeman. Píše to deník Právo s odvoláním na vyjádření rektora Univerzity Karlovy a předsedu České konference rektorů Ivana Wilhelma. Ten dodal, že se na Ministerstvu školství dozvěděl, že ze slíbeného sedmnáctimiliardového navýšení nejspíš sejde a školství dostane přidáno pouze pět miliard korun, z toho tři miliardy na program Internet. Záměr přidat v roce 2001 školství 17 miliard korun oznámili ministr školství a premiér na tiskové konferenci 30. června. Ministr školství ve čtvrtek Právu pouze řekl, že otázka rozpočtu je "zatím věcí jednání vlády". Vicepremiér Vladimír Špidla přitom popřel, že by vláda jednala o škrtání původních záměrů. Lidové noviny poukazují na skutečnost, že stovky učitelů pobírají o prázdninách podporu v nezaměstnanosti. Řada škol totiž řeší nedostatek peněz tím, že s pedagogy uzavírá smlouvy na dobu určitou, přes prázdniny jim nevyplácí mzdu a ušetří tak desítky tisíc korun. Stovky učitelů pak na začátku července putují na úřady práce pro podporu. Po prázdninách se ovšem vracejí na své domovské školy - s řediteli mají domluvu, že od září mohou znovu nastoupit. Učitelé se postupu škol nemohou bránit. Zákoník práce totiž opakované zaměstnávání na dobu určitou umožňuje. Ředitelé tedy jen využívají toho, co jim naše zákony dovolují, konstatují Lidové noviny. Zemské noviny komentují situaci kolem důchodové reformy. Na její nutnosti se shodují prakticky všechny politické strany. Tím ale shoda končí. Proti sobě totiž stojí dvě koncepce: mírné vylepšení současného, průběžně financovaného systému a systém fondový, kdy si občané povinně spoří do penzijních fondů. Oba modely mají výhody a úskalí. Průběžný systém se ve všech vyspělých zemích propadl do miliardových dluhů. Fondy jsou bohaté, vybrané peníze investují a rozmnožují. Jenže mohou investovat špatně a zkrachovat. Většina zemí Evropské unie, které své penzijní systémy reformovaly, zvolila kombinaci obou možností. Tento patrně nejvýhodnější kompromis nemá však u nás, kde si každá partaj vede zavile svou, mnoho šancí. A tak se zřejmě bude diskutovat dál. Problém je v tom, že čím později reforma začne, tím bude dražší, uvádějí závěrem Zemské noviny. Spor o činnost a vedení dvou elitních policejních útvarů pokračuje podle Mladé fronty Dnes i přesto, že hloubková kontrola neshledala ve Službě pro odhalování korupce a Útvaru pro boj s organizovaným zločinem pro boj s mafiemi a korupcí závažné nedostatky. Jejich kvalitu na jaře zpochybnil premiér Miloš Zeman a dostal se kvůli tomu do sporu s tehdejším ministrem vnitra Václavem Grulichem a prezidentem Václavem Havlem, kteří se za útvary naopak postavili. Podle listu neměl premiér v ruce argument o nevýkonnosti těchto útvarů, ale "šlo o promyšlený pokus zabránit vyšetření politicky citlivých případů". Pokračující intriky však mohou nakonec skutečně rozvrátit tyto nezastupitelné útvary a ohrozit boj proti korupci i mafiím. List pokládá za nepochopitelné, "že snahám o paralyzování práce elitních detektivů mlčky přihlíží nový ministr vnitra Stanislav Gross". Právě od něj by mělo přijít jasné ujištění, že podporuje vedení úspěšných útvarů. Pokud tak neučiní, vystaví se podezření, že i on má zájem na odstranění nepohodlných vyšetřovatelů, tvrdí Mladá fronta Dnes. Od ledna budou mít lidé právo vědět, zda jídlo, které si kupují, bylo geneticky upraveno. Rozhodli o tom poslanci, když minulý týden schválili zákon o potravinách a tabákových výrobcích. Jak píší Lidové noviny, ve státech Evropské unie podobná úprava už pár let platí. Uvedení zákona do praxe však bude provázeno ještě mnoha problémy. V Česku totiž zatím nikdo neví, jaká značka a kde se na obalech potravin objeví. Navíc je nedostatek laboratoří, které by mohly přítomnost cizích genů ve výrobku prokázat. Jejich vybavení bude stát miliony korun ze státního rozpočtu. V Evropské unii je zvykem, že věta upozorňující na cizí geny je schovaná ve výčtu dalších přísad. Ekologové však požadují, aby značka, která upozorní kupujícího, že výrobek prošel genetickou úpravou, byla co největší, na dobře viditelném místě a nejlépe na vrchní straně obalu, dodávají Lidové noviny. Peníze nemusejí mít pouze podobu cinkajících mincí nebo šustivých bankovek. Oblibu postupně získávají tzv. virtuální peníze. Jak píší Lidové noviny, může za to internet a očekávaný rozmach elektronického obchodování. Stále ale existují lidé, kteří v bezpečnost finančních transakcí přes internet nevěří. Internetové firmy se proto snaží tuto nedůvěru překonat pomocí virtuálních peněz. Ty lze získávat "za nic" například pouhou návštěvou některých internetových stránek nebo formou "bonusů" za platbu při obchodech přes internet. Zboží, které lze koupit, je ale na rozdíl od těchto peněz opravdové. Odborníci se o budoucnost virtuálních peněz přou. Jedni se domnívají, že by se mohly stát náhražkou současných peněz. Druzí zase tvrdí, že jsou pouhým záznamem o výši kreditu a že s postupujícím rozvojem bezpečnosti finančních transakcí na internetu ustoupí znovu do pozadí, dodávají Lidové noviny. Půjde-li člověk vyprovodit například babičku na vlakové nádraží, může být po zamávání na rozloučenou chudší o sto korun. Absurdní? V žádném případě, tvrdí Mladá fronta Dnes. Málokdo totiž ví, že u nás dosud platí zákon vyžadující po lidech, kteří přišli na nástupiště bez jízdenky (například vyprovodit příbuzné), aby si zakoupili za čtyři koruny takzvanou peronku. Podle novely drážního zákona byla navíc pokuta za "černý" vstup na nástupiště zvýšena ze čtyřiceti korun na rovnou stovku. Pro některé cestující z brněnského hlavního nádraží byla informace o nutnosti zakoupení vstupenky na peron v případě, že nehodlají cestovat, naprostým šokem. Představitelé Českých drah a výpravčí z větších nádraží považují poplatek za pobyt na nepříliš vábných peronech železnic za normální věc. Chtějí zabránit například tomu, aby se na nádraží zdržovali bezdomovci, dodává Mladá fronta Dnes. Houbařská sezóna úspěšně začíná, píše České slovo. Letní druhy hub, zejména klouzky, bedly, a dokonce i pravé hřiby začaly růst v lesích poté, co přestalo pršet a znatelně se oteplilo. Nejpříhodnější jsou pro houby spíše střední polohy kolem 500 metrů nad mořem. Plné košíky křemenáčů, růžovek či holubinek nosí houbaři z lesů na Šumpersku a Jesenicku. Sezóna zatím nepřeje houbařům z jihu Moravy, kde nebyly srážky v posledních dnech tak silné. Za houbami nemusí daleko vyjíždět ani Pražáci. Stačí, když zajdou do lesoparků. Například na Petříně je možné nasbírat košík žampionů, dodáváČeské slovo.