Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 25. října připravil Josef Kubeczka.
V popředí zájmu českých deníků je skutečnost, že představitelé USA a pěti států střední a východní Evropy včetně České republiky podepsali v úterý ve Vídni bilaterální smlouvy s Rakouskem o odškodnění nuceně nasazených v alpské republice za druhé světové války.
Podpisem dohody o odškodnění nuceně nasazených skončila podle Mladé fronty Dnes v rakouských dějinách kapitola mýtu o Rakušanech jako oběti, a nikoli spoluviníku zločinů nacistické třetí říše; mýtu, na němž byla postavena identita poválečného neutrálního státu. Šest miliard šilinků, tedy asi 15 miliard korun, které budou věnovány na odškodnění nuceně nasazených, není pro dnešní bohatý stát mnoho, míní list. Dodává, že Vídeň také neposkytuje tyto prostředky zcela dobrovolně. Tím, že politici věnovali přiměřenou částku na tento účel, se jim podařilo zabránit větším škodám pro rakouské firmy i zemi jako takovou, uvažuje deník. Vídeň podle něj ukázala také slušnou dávku diplomatické obratnosti, když se poučila z nekonečných jednání, která o kompenzacích před ní vedl Berlín. Rychlost rozhovorů i to, že budou odškodněny přímo oběti, si zaslouží chválu. I když se to vše děje s padesátiletým zpožděním, konstatuje Mladá fronta Dnes.
S názorem, že Rakušané podpisem dohody o odškodnění nuceně nasazených oficiálně přijali spoluodpovědnost za to, že byli osm let součástí Hitlerovy nacistické říše, souhlasí komentátor Lidových novin. Zmiňuje názor optimistů, podle nichž si rakouští politici uvědomili, že už se nemohou vymlouvat na voliče, kteří si údajně žádný návrat k minulosti nepřejí. Naopak pesimisté podle autora poznámky tvrdí, že rakouská vláda nutně potřebovala světu dokázat: "Jsme demokraté, a nikoli fašisté, za které nás kvůli (bývalému předsedovi strany Svobodných Jörgu) Haiderovi pokládáte". Ať už má pravdu kdokoli, důležité je podle Lidových novin jedno: alespoň část lidí, kteří museli za války nuceně pracovat pro Hitlerovo vítězství, se dočká určité satisfakce. Rakouské vyrovnání s vlastní minulostí tím ovšem nekončí, míní autor. Po nuceně nasazených přichází na řadu zřejmě ještě daleko obtížnější vyjednávání o majetku, který byl v letech 1938 až 1945 zabaven rakouským Židům, uzavírají komentář Lidové noviny.
Poselství, že vše je možné uskutečnit pouze skrze politické strany, vysílají k veřejnosti podle deníku Právo s různou mírou intenzity představitelé dvou nejsilnějších stran, Občanské demokratické strany a České strany sociálně demokratické. Autor poznámky však toto poselství považuje za nebezpečné a hluboce předlistopadové. Vychází totiž z náboženství prastarých politických machrů: "Ulice" nebude o ničem rozhodovat a občan je zde proto, aby nám jednou za čtyři roky dal hlas..., uvažuje pisatel. Bouře se podle něj začíná zvedat nad dosud do jisté míry nezávislou veřejnoprávní televizí a rozhlasem, které se staly předmětem lačnosti stranických sekretariátů, především sekretariátu občanských demokratů. Do rady pro rozhlasové a televizní vysílání hodlá ODS vyslat jako svého zástupce Petra Žantovského, poradce předsedy strany Václava Klause, konstatuje autor. Televize se podle něj brání vlivu politických stran nešťastným způsobem: nabízí diskusní pořad, do kterého si strany budou samy vysílat své zástupce a Česká televize dodá jen moderátora. Dali bychom hodně za to, kdyby to nebyla pravda, tvrdí komentátor. Dodává, že pak by už zbývaly jen noviny. Ovšem těm by stačilo nasadit náhubek dvacetiprocentní daně z přidané hodnoty a jaké by byly? Předlistopadové, uzavírá deník Právo.
Pokus představitelů české krajní pravice založit novou politickou stranu zatím ztroskotal na rozhodnutí ministerstva vnitra, které odmítlo zaregistrovat Národní stranu. Uvádějí to Zemské noviny a České slovo s odvoláním na vyjádření Jiřího Hájka z tiskového odboru ministerstva. "V navržených stanovách je, že člen národní strany nemůže být současně členem jiného občanského sdružení, což je v rozporu s Listinou základních práv a svobod," uvedl Hájek. Demokratickým principům odporuje i to, že předseda Národní strany by měl podle návrhu stanov právo veta, píší listy. Dodávají, že rozhodnutí ministerstva nemusí být konečné; zvrátit ho může Nejvyšší soud, pokud se na něj iniciátoři nové strany obrátí do 30 dnů. Šéf přípravného výboru Národní strany Pavel Sedláček podle deníků řekl, že bude chtít rozhodnutí ministerstva změnit. "Jestli nám vytýkají některé věci ve stanovách, tak je upravíme," uvedl Sedláček. Popřel přitom, že by Národní strana měla být spolkem přívrženců hnutí skinheads či neonacistů. Iniciátoři nové strany se podle Zemských novin a Českého slova netají sympatiemi k politice rakouské strany Svobodných (FPÖ) Jörga Haidera a dalších evropských nacionalisticky orientovaných stran.
Ekonomický komentář Zemských novin a Českého slova věnuje pozornost telekomunikačním licencím na provozování sítě mobilních telefonů třetí generace, které budou prodány formou aukce. Podle listů se některým členům Zemanova kabinetu možná nelíbí, že ke změně způsobu prodeje licencí jsou nuceni smluvně opoziční ODS, ale pro sociální demokraty by nemělo být problémem svým voličům vysvětlit, že je z věcného hlediska správné, když v tomto bodě straně Václava Klause ustoupili. Nabízí se tedy otázka, proč se Zemanovi ministři tolik brání a prosazují přednostní prodej dosavadním třem mobilním operátorům - EuroTelu, RadioMobilu a Českému Mobilu - s tím, že by se dražila jen licence čtvrtá, míní listy. Jedno z vysvětlení je, že až příliš podléhají tvrzení těchto tří operátorů, že dražší licence zaplatí zákazníci, konstatují deníky. Stát by navíc neměl opakovat chybu, jíž se dopustil, když před lety zcela zadarmo propůjčil na dvanáct let lukrativní licenci na vysílání televize Nova, připomínají listy. Prodej všech čtyř telekomunikačních licencí v aukci možná není po chuti operátorům zavedeným na domácím trhu. Nejsilnějším argumentem pro aukce by ale měl být stav státní pokladny a potřeba splácet rostoucí dluh státu, uzavírají Zemské noviny a České slovo.
Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Ladislav Tomeček odvolal velitele roty Hradní stráže, z níž deset vojáků čelí podezření ze šikany. Píše to Mladá fronta Dnes s odvoláním na vyjádření prezidentova mluvčího Ladislava Špačka. Podle něho se tak stalo po schůzce prezidenta Václava Havla s generálem Tomečkem. "Prezident nařídil důsledné vyšetření celého případu a chce být seznámen s výsledky šetření," řekl podle listu Špaček. Dodal, že teprve potom se Tomeček s vědomím prezidenta rozhodne o další výměně důstojníků Hradní stráže. Podle mluvčí republikového úřadu vyšetřování Soni Jindrákové vyšetřovatel, který obvinil minulý týden deset vojáků Hradní stráže ze šikany, zahájil výslechy obviněných i vojáků, kteří si na šikanu stěžovali. Mezi obviněnými jsou pouze vojáci základní služby - vojíni a poddůstojníci, řekla Jindráková. Podle mediálních informací, které ale mluvčí vyšetřovatelů nepotvrdila, letos policie prošetřovala u Hradní stráže 20 případů šikanování, píše Mladá fronta Dnes.
Stejný deník se v poznámce pozastavuje nad podivínstvím ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, který chce, aby se dál těžil uran, i když těžba ohrožuje životní prostředí a výdělek je víc než pochybný. Podle listu dělá ministr Grégr vše pro to, aby uchránil onen starý vypočitatelný svět, kde se na trhu RVHP prodalo všechno a kdy slovo konkurs znamenalo jen výběr uchazečů o filmovou roli. Podivínská záliba pana Grégra ve starožitnostech je jistě hodná úcty, ale neměl by mít možnost vnucovat ji jiným lidem, míní Mladá fronta Dnes.
Lidové noviny věnují komentář mánii po mobilních telefonech, která se rozšířila i na děti ze základních škol. Jak deník píše, mobilní telefon se stane zdrojem závisti a kolektivní diskriminace. Pokud však ochránci morální výchovy svým odporem k mobilní mládeži nakazí i české učitele, mohlo by být zle, upozorňuje list."Mobilita je symbolem života a zdrojem úspěchu v globálním světě. Ničit ji už v dětském věku by byla společenská sebevražda. Snad to čeští učitelé vědí a budou k mobilním dětem shovívaví, uzavírají Lidové noviny.
Stamilióny korun, které hodlá vláda vydat na podporu oprav stárnoucích panelových domů, budou podle Hospodářských novin vydány selektivně, neboť peníze ze "společné kasy" může využít jen někdo. O to více se jako nespravedlivá a neuvážená jeví snaha nerozšiřovat nebo dokonce i omezit ty státní podpory, které ke stavbě, koupi či opravě vlastního bytu či domu může využít v podstatě každý občan," míní deník, přičemž za modelový příklad uvádí při o rozsah státní podpory stavebního spoření. Podle listu také není nutné státní podporu zdvojnásobovat. Ovšem sotva je možné přehlížet, že se od zavedení stavebního spoření v roce 1993 nezměnila, takže inflace za tu dobu její reálnou hodnotu srazila na nějaké tři pětiny původní výše. Diskuse o navýšení je tedy zcela legitimní, a to nejen ve stavebním spoření, uvádějí Hospodářské noviny.
