Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr tisku s datem 24. října připravila Eva Petržílková.

Přední místa na stránkách českých deníků zaujímají informace o pondělním jednání vlády, při kterém schválila návrh zákona o ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a dalšími návykovými látkami, koncepci boje proti organizovanému zločinu a návrh strategie protidrogové politiky. Listy také věnují pozornost cestě premiéra Miloše Zemana do Itálie a jednání ministra zahraničí Jana Kavana s jugoslávským prezidentem Vojislavem Koštunicou.

Lidové noviny se vracejí k pondělnímu jednání vlády: Vláda chce kuřákům ubrat další část jejich životního prostoru, píše list. Přinejmenším tramvajové ostrůvky a téměř polovinu míst v restauraci. Při zarputilosti kuřáků ji čeká těžký boj o každou židli. Válku s nikotinem vede společnost už delší čas. Vyznavači cigaretového dýmu mají v zádech silnou tabákovou lobby, v jejíž barvách bude proti omezování svobody šlukování kopat nejeden poslanec, a své pozice opouštějí jen neradi. Problém nekuřáků je, že si kdysi dávno v blahé nevědomosti nechali kuřáky přerůst přes hlavu, konstatuje deník. Dnes, kdy už o škodlivosti nikotinu nemůže být pochyb, si jen po krůčcích vybojovávají zpět svá práva na čistý vzduch bez kouře. Domluvami to nejde, na to je protivník příliš sebejistý. Na pomoc musí přijít těžší kalibr - zákony. Něco jako pozitivní diskriminace. Už teď slyším skřípot zubů hostinských, že budou muset nad skoro polovinou lokálu vyvěsit cedulky "Zákaz kouření". Kdo na těch to židlích bude sedět, když k pivu v hospodě cigareta tak nějak patří? Jenže: proč by měli ti, kterým dým vadí, zůstávat u lahvového? ptá se v závěru deník.


Stávkovou pohotovost, kterou jako formu protestu zvolili odboráři proti chystané novele zákona o státní správě a samosprávě ve školství, komentují Hospodářské noviny a Mladá fronta Dnes:

Stávkovou pohotovost školských odborů lze podle Hospodářských novin považovat za prevenci proti návrhu zákona, podle něhož by obsazování či uvolňování postů ředitelů škol měli v rukách lidé, kteří budou odpovídat i za služby v krajích. Učitelé trvají na tom, že jsou a mají zůstat zaměstnanci státu, nikoliv regionálních institucí, píše list. Vždyť zajistit každému občanovi podmínky pro vzdělávání bez ohledu na bydliště patří k hlavním úlohám státu, i když v rámci reformy správního systému nastávají změny ve financování školství. Představa, že činnost a hospodaření škol, za které odpovídají ředitelé, budou posuzovat nové orgány jen z regionálního hlediska, je pro školské pracovníky nepřijatelná, domnívají se Hospodářské noviny.

S názory odborářů polemizuje autor komentáře v deníku Mladá fronta Dnes. Konstatuje, že školství se u státu nedaří dobře: deset let se vzájemně přetahují o peníze, o rušení jednotlivých zařízení, o možné formy studia. Regionální reforma se však snaží právě vzdělávání co nejvíce přiblížit rozhodování lidí, klientů škol. A paradoxně naráží na odpor. Strach z neznámého, z nevyzkoušené budoucnosti, je silnější než staré špatné erární jistoty. O své vzdělávací ústavy se budeme bít pouze s místními politiky. A je to tak dobře. Představa, že stát a jeho úředníci vědí lépe než lidé a jejich místní zastupitelé, jak mají školy žít, má kořeny ještě v c. k. mocnářství. Proto, aby do vzdělání svých dětí mohl napříště mluvit každý, předává stát své pravomoci krajům, obcím, samosprávě. Krom jiného se tím snaží dát lidem více svobody. Svobodu však odbory nehájí. Hájí své jistoty, uzavírá svůj komentář autor v Mladé frontě Dnes.


Zemské noviny se zamýšlejí nad tím, že by Česká republika mohla přijmout ještě před vstupem do Evropské unie schengenský režim: List považuje za správné náznaky, že se kabinet Miloše Zemana začíná přiklánět k názoru, aby Česká republika přijala schengenský režim ještě před vstupem do EU, aby se připravila na zpřísnění kontrol na hranicích s neunijními státy. List píše, že bez účasti na schengenském projektu nebude členství země v unii plnohodnotné. Češi a Moravané budou toliko unijními občany druhé třídy. Co víc, bez vstupu mezi schengenské státy nám evropská patnáctka nejspíš dokořán neotevře svůj trh pracovních sil. Schengenský řád přenášející kontroly z vnitřních hranic unie na hranice vnější se České republiky již několik let nepříjemně dotýká: mimo jiné brzdí obchod a snižuje komfort cestování. Členové Zemanova kabinetu se snaží Brusel přimět, aby přijal myšlenku, že schengenský val bude vybudován na slovensko- ukrajinském pomezí, píše deník. Bylo by to sice podle něj pro české země výhodné, stát by ušetřil na zajištění vlastní hranice. Ovšem není možné sázet na to, že do unie vstoupí Česká republika naráz se Slovenskem. Je tedy prozíravé a vyplatí se spíše spoléhat na vlastní síly a připravit se na stamiliónové investice do zajištění schengenských hranic, míní deník.


Ke zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, podle kterého se stát ročně připravuje o několik set miliónů korun na pokutách, které uložily správní orgány, ale nikdy je nevymohly, se vrací deník Právo. Píše, že stát má přitom podle právníků dostatek možností, jak dlužníka přinutit, aby zaplatil. Může například provést srážku z platu nebo prodat dlužníkův majetek. Kompetentní místa se ale zatím nedohodla, jak budou při vymáhání udělených - ale nezaplacených pokut postupovat. Stát se tak vlastní vinou připravuje o drahocenný čas, který potřebuje k tomu, aby peníze získal. Promlčecí lhůta totiž vyprší pět let po uložení pokuty, dodává list.


Lidové noviny upozorňují, že většina akcií z kupónové privatizace bude brzy bezcenná. V polovině příštího roku totiž přestanou Burza a RM-Systém obchodovat s několika stovkami akciových titulů - možnost jejich prodeje pak bude téměř nulová. Změny, které se výrazně dotknou tuzemských kapitálových trhů, vyplývají z novely zákona o cenných papírech. Nová pravidla například určují, jak velká musí být tržní hodnota firmy. Zrušení obchodovatelnosti se tak bude týkat hlavně akcií malých podniků a firem kontrolovaných většinovým vlastníkem. Jedinou možností, jak se zbavit akcií vyřazených z obchodování, bude prodej přes Středisko cenných papírů. V takovém případě si však prodávající musí dopředu sehnat konkrétního kupujícího, píše list.


Zákonu o stavebním spoření se věnují Zemské noviny. Tato úprava podle nich patří k několika málo povedeným, které po listopadu 1989 vstoupily v platnost. Stoprocentně vyšel vstříc potřebám občanů, jeho autoři se nepokoušeli o žádný český experiment a inspirovali se u osvědčených zahraničních vzorů. Stávající praxi kupodivu napadl nejosvícenější člen vlády, ministr financí Pavel Mertlík. Zdá se mu, že lidé blahovůle státu zneužívají a místo toho, aby se pustili do stavění či zlepšování svého dosavadního bydlení, koupí si na konci pětiletého cyklu raději automobil. Mertlíka však jistě ke kritice nevede touha pomstít se "podvodným" stavebním střadatelům - motivuje ho spíše smutný pohled na prosvítající dno státní kasy, uzavírá své zamyšlení deník.


Podle Hospodářských novin stát neřeší problémy úvěrů Investiční a poštovní banky. Po jejím pádu se přitom dostala do nesnází celá řada podniků, které kdysi banka úvěrovala. Na několik z nich už byly podány návrhy na konkurz a očekává se, že jejich počet značně naroste. Prezident svazu podnikatelů ve stavebnictví Milan Veverka soudí, že jen v jeho odvětví půjde o stovky firem. Tento obor přitom není ojedinělý: problémy se táhnou napříč celou ekonomikou. Stát to chce vyřešit převedením úvěrů z ČSOB na státní Konsolidační banku. Kromě vzniku meziresortní komise se však zatím nic konkrétního neděje. Jediní, kdo si nestěžují, jsou tak podniky spadající pod revitalizační program. IPB totiž státní snahu o nápravu hospodaření v leckterých z nich blokovala, připomíná v závěru deník.


Soukromá televize Nova přiznala, že ručí u Investiční a poštovní banky za miliardový úvěr, píše deník České slovo. Generální ředitel Novy Vladimír Železný ale odmítá prozradit, co je předmětem záruky. Popírá ovšem, že by šlo o licenci k vysílání televize Nova nebo jeho podíl na ní. Pokud by se však prokázal opak, hrozí společnosti, že o licenci přijde. Podle auditorské zprávy představovalo vlastní jmění společnosti 52 milióny korun. Ani Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v současné době neví, čím přesně společnost CET 21 za úvěr ručí, dodává list.


Kvůli vydání českého překladu knihy Adolfa Hitlera Mein Kampf bude nakladatel Michal Zítko obžalován z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů. Uvádí to deník Právo s odvoláním na vyjádření státní zástupkyně, která kauzu dozoruje. Zítko, kterému hrozí až osm let vězení, doufá, že se domůže toho, aby bylo obvinění zrušeno. Podle něj Mezinárodní soud ve Štrasburku již soudil jednu osobu v podobné věci a osvobodil ji. V případě odsouzení se Zítko také hodlá do Štrasburku obrátit. List k tomu připomíná, že březnové vydání "bible nacismu" v Zítkově pražském nakladatelství Otakar II. vyvolalo převážně zápornou odezvu politiků a protifašistických odbojářů. Policie v červnu obvinila vydavatele knihy z propagace a podpory nacismu a v září navrhl Obvodní úřad vyšetřování Prahy 7 Zítkovu obžalobu.


A na závěr ještě jedna zajímavost:

O tom, že nejslavnější fotbalista planety, Brazilec Pelé, je v Praze, informuje deník Mladá fronta Dnes. Podle listu přiletěl zrovna v pondělí, tedy v den, kdy celý svět slaví jeho šedesátiny. Své jubileum oslavil bez oficialit a inkognito pouze s manželkou. O tajné návštěvě nevěděli nic ani na českém fotbalovém svazu. Podle listu se slavný Brazilec v Praze zdrží do středy, kdy vyráží do Curychu. Setká se tam s prezidentem Fotbalové asociace Seppem Blatterem.


Tolik výběr z českých listů.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio