Přehled tisku

Výběr z českého tisku s datem 27. října připravila Renata Prátová.

Většina českých deníků komentuje poslanecký návrh novely vysokoškolského zákona: Lidové noviny poukazují na to, že podle návrhu novely vysokoškolského zákona by měli školné platit lidé, kteří se opakovaně nedostali na určitý obor, většinou už pracují a často za sebou mají i finanční podporu zaměstnavatele. Škola by je mohla přijmout nikoliv do běžného denního studia financovaného pomocí omezených státních dotací, ale do takzvaného programu celoživotního vzdělávání, uvažuje list. Dodává, že tato možnost už existuje a fakulty, které poskytují různé kursy, za ně mohou vybírat a také vybírají peníze. Vtip je v tom, že absolventi nemají možnost dostat vysokoškolský diplom, a to ani v případě, že by absolvovali vše, co je k jeho získání třeba. Kdyby byla novela přijata, dostávat by jej mohli, konstatuji Lidové noviny.

Podle Mladé fronty Dnes pro poslanecký návrh novely, podle něhož by si původně nepřijatí adepti vysokých škol mohli studia zaplatit, hovoří současná čísla: v počtu vysokoškoláků je na tom totiž Česká republika v porovnání s vyspělými zeměmi bídně. Polovinu zájemců každý rok fakulty odmítnou, většinou jen proto, že stát jejich studia nedokáže zaplatit. Na druhou stranu však podle deníku proti novele mluví nerovnost dotýkající se studentů se stejnými schopnostmi a podobnými výsledky. Těm, kteří se do kvóty vešli, uhradí studia stát, zatímco ostatní budou muset "vyplenit vkladní knížku". Nový zákon na druhou stranu podle Mladé fronty Dnes zvýší šance nepřijatých, dá možnost těm, kdo věku maturantů dávno odrostli. Navrhovaný model není dobrý, ale je lepší než stávající špatný, míní Mladá fronta Dnes a připomíná, že placené studium je dobrovolné.

Také deník Právo zmiňuje skutečnost, že vysokoškolské vzdělání bude možné získat i v rámci programů celoživotního vzdělávání. Za tento druh studia by školy podle pravicových poslanců mohly vybírat školné. Stejně tak jako současný systém přijímacích zkoušek, může být podle listu placení školného, pokud se nenajde opravdu dobré řešení jeho kompenzace, jiným způsobem likvidace talentů. Hrozba zabíjení talentů je však naštěstí také cosi, co absolutně nesouvisí s politikou, natožpak s ideologií, a mohla by snad vést k tomu, aby si poslanci levicoví i pravicoví našli alespoň jeden styčný bod vah a jeden důvod navzájem si naslouchat, píše deník Právo. Domnívá se v této souvislosti, že vyvarovat se zabíjení talentů není ani liberální ani sociální problém, ale věcný a lidský problém.


Hospodářské noviny se věnují nadcházejícímu státnímu svátku věnovanému vzniku samostatného Československa 28. října roku 1918. Jak list uvádí, tento den bude nadále, i když ne halasně oslavován, alespoň připomínán. Naštěstí podle něj byly marné snahy některých politiků o zrušení tohoto výročí a nahrazení nějakým svátkem "autenticky" českým. Vždyť vznikem Československé republiky byly přece položeny nejen základy současné české a slovenské státnosti, ale byly postaveny i na svou dobu pevné pilíře demokracie na území tehdy rozbouřené střední Evropy, míní deník. K těmto odkazům stojí za to se vracet i při řešení současných problémů. Třeba o demokracii se v Česku hodně hovoří. Zvláště, když se blíží volby. Jenže ve skutečné demokracii má právo na svůj názor a jeho svobodné projevení nejen politický subjekt, ale i každý občan, zdůrazňují Hospodářské noviny. Nelze si však podle nich z demokratických institutů vybírat ty, které mi v daném okamžiku (třeba před volbami) vyhovují, a nazývat se přitom demokratem.


Deník Právo přináší rozhovor s premiérem Milošem Zemanem. Ten pro list znovu potvrdil, že parlamentní volby v roce 2002 už nechce ovlivňovat. Je rozhodnut dodržet své slovo dané před půldruhým rokem a z politiky odejít. A jak tvrdí, s vědomím, že se mu podařilo dosáhnout dvou cílů - přivést sociální demokracii k volebnímu vítězství a vyvést zemi z ekonomické krize. Svým už avizovaným odchodem z politické scény premiér podle vlastních slov navíc dokládá svou nezkorumpovatelnost - nejen penězi, ale ani mocí. K tomu, aby oznámil svůj odchod jej nikdo nenutil, a přesto to rozhodnutí učinil. Každý dobrý politik by měl podle prohlášení premiéra Miloše Zemana v deníku právo sám poznat, kdy už je opotřebovaný příliš a kdy ostatním - a tedy i své politické straně - nejlépe prospěje tím, že odejde.

Premiér se v rozhovoru také nevyhnul odpovědi na otázku, týkající se současných napjatých vztahů České republiky a Rakouska. "Dával jsem za vzor Rakousko se sociálnědemokratickou vládou. Po posledních rakouských volbách, z nichž vyšel jako vlivná politická síla představitel strany Svobodných Jörg Haider, se situace zákonitě musela zhoršit," řekl Zeman. Pokud jde o rakouské protesty proti temelínské jaderné elektrárně, domnívá se premiér, že v Rakušanech stále ještě přežívá trauma Zwentendorfu. "Uvědomte si, co se jim tam přihodilo: s obrovskými náklady prakticky dostavěli vlastní jadernou elektrárnu a pak pouhá půlprocentní většina v referendu rozhodla, že ta elektrárna musela být zakonzervována a neprodukuje elektřinu, kterou Rakousko nyní musí dovážet," vysvětlil důvod své domněnky. Podle Zemana současné protesty znamenají: Když my jsme museli zastavit Zwentendorf, ať Češi zastaví Temelín! "Na základě informací, které z Rakouska mám, soudím, že jádro pudla je právě v tomto způsobu uvažování," dodal v rozhovoru pro deník Právo premiér.


Lidové noviny s odvoláním na svůj nejmenovaný zdroj blízký českým bezpečnostním službám odhalují, že během zářijového zasedání světových finančníků se po Praze pohybovala skupina šesti členů militantní japonské sekty Óm šinrikjó. Chovali se podezřele, shromažďovali informace o citlivých místech české metropole. Zajímali se například o to, jak funguje větrací systém Kongresového centra, kde se jednání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky konalo. Ale nakonec odjeli, aniž by provedli nějakou sabotáž. Jak list uvádí, české bezpečnostní složky členy nebezpečné sekty, známé smrtícím útokem v tokijském metru, samy neodhalily. Na jejich příjezd je upozonily až zahraniční tajné služby. Nicméně česká policie ve spolupráci s kontrarozvědkou zjistila místo, kde se Japonci v Praze ubytovali, a po celou dobu jejich pobytu je podle Lidových novin sledovala.


Zemské noviny informují o tom, že manžele Coriovy, jediné nositele Nobelovy ceny za medicínu původem z Prahy, uctilo ve čtvrtek po dlouhých letech zapomnění i jejich rodné město. Na domě v Salmovské ulici, ve kterém se před 104 lety narodil Carl Ferdinand Cori, a na rodném domě Gerty Theresy Coriové v Petrské ulici odhalili zástupci Prahy pamětní desky. Ty navrhl akademický sochař Olbram Zoubek. Vědci se dočkali pocty zásluhou iniciativy Pavla Čecha z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který na jejich původ a dílo upozornil, píše list. Slavnostní akce, která se stala součástí projektu Praha - Evropské město kultury roku 2000, se zúčastnil i syn badatelů Carl Thomas Cori ze Spojených států. Studia medicíny ukončili manželé Coriovi v roce 1920 na tehdejší Pražské německé univerzitě a v témže roce uzavřeli sňatek ve Vídni, připomíná deník. Kvůli nepříznivým existenčním a profesním podmínkám v Rakousku opustili v roce 1922 Evropu a odjeli do Ameriky. Nejprve pracovali ve Státním ústavu pro výzkum zhoubných nemocí v Buffalu a později se usadili v Saint Louis, kde pracovali na Univerzitě George Washingtona. V roce 1947 dostali za zásadní přínos v poznání látkové přeměny sacharidů Nobelovu cenu za medicínu. Gerta Coriová zemřela 26. října 1957, její manžel ji přežil o sedmadvacet let. Manželé Coriovi jsou po Curieových a Joliot-Curieových třetí manželskou dvojicí nositelů Nobelovy ceny. Gerta Coriová kromě toho, že je zároveň třetí ženou v historii s Nobelovou cenou za vědu, má ještě dvě prvenství. Poprvé byla Nobelova cena udělena občance USA a poprvé ji za medicínu získala žena, dodávají Zemské noviny.

Autor: Renata Prátová
spustit audio