Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z tisku s datem 8. prosince připravila Kateřina Brezovská. Většina deníků věnuje pozornost novele zákona o ČNB, kterou ve čtvrtek přes veto prezidenta Václava Havla schválila Poslanecká sněmovna.

Například Hospodářské noviny vidí v rozhodnutí poslanců zneuctění Ústavy České republiky. Ústava vznikala ve chvatu, v době převratných společenských změn. Proto jsou některé změny nutné. Zákon o České národní bance je jedním z předpisů, který bylo nezbytné při přibližování se Evropské unii upravit. Vláda proto naprosto logicky připravila návrh jeho novely. Ten se však ve sněmovně při podávání pozměňovacích návrhů stal cílem legislativního hurikánu ODS - po jeho ničivém působení přestal Českou republiku Unii přibližovat. Podle deníku ji naopak vzdaluje evropským zvyklostem natolik, že se opakovaně stal terčem kritiky ze zahraničí. Pokud se politici cítí být chytřejšími než většina odborníků a ignorují varování, že zákon je s evropským právem neslučitelný, nechť aspoň nepošlapávají ústavu. Ať nejdříve změní ji a až poté navazující zákony. V opačném gardu je jejich snaha nemravná. A zbytečná - znění zákona totiž není konečné: Ústavní soud určitě vyškrtá pasáže, které nerespektují ústavu, uzavírají Hospodářské noviny.

Za jasnou schizofrenii a krátkozrakost pokládá Mladá fronta Dnes "záchvat konstitučního pedantismu" Klausovy a Zemanovy zákonodárné frakce, které ve čtvrtek "bez mrknutí oka" hlasovaly již podruhé pro zákon o ČNB obsahující viditelné rozpory s nejvyšší legislativní normou státu. Proč však strany opoziční smlouvy tak zarytě hlasují pro paragrafy, které nemají šanci projít u Ústavního soudu, nelze podle listu vysvětlit jinak než nezvládnutelnými emocemi, jež některé politiky ženou do slepých uliček pohrdání právem, do předem ztracených střetů. List uvádí, že touha okleštit pravomoci ČNB a vyrvat z rukou prezidenta výsadní právo jmenovat guvernéra ovládla špičky ODS a ČSSD tehdy, kdy se Josef Tošovský vrátil z křesla premiéra do funkce guvernéra cedulové banky. Odborná i laická veřejnost podle deníku vytušila, že za novátorstvím Klause a Zemana není racionální snaha vylepšit ústavu. I když připouští, že konstituce šitá narychlo při vzniku České republiky by dobře promyšlenou rekonstrukci jistě snesla, skutečné úpravy k lepšímu by měly odolávat zubu povolebních zvratů v poměru sil, a proto nemohou být výslednicí okamžité převahy dvou stran.


Sociální dávky často končí podle Zemských novin a Českého slova v rukou lichvářů. Nejvíce lichva bují na romských sídlištích. Lichváři tam využívají chudoby obyvatel, aby si z jejich sociálních dávek zajistili pravidelné příjmy. Půjčují jim peníze na stoprocentní úrok a splátky pak tvrdě vymáhají. Sami Romové se z kolotoče dluhů zřejmě nedostanou. Bojí se proti lichvářům svědčit, policii většinou nedůvěřují a romské organizace o tento problém příliš zájmu neprojevují. Město, kde se ví o tom, že Romové odevzdávají značnou část sociálních dávek lichvářům na umoření dluhů, navrhuje radikální změnu ve vyplácení podpor. Chce, aby se část příspěvku vyplácela v naturáliích a část plynula přímo na splácení nájmu, konstatují Zemské noviny a České slovo.


Jak píše Mladá fronta Dnes, znalostmi přírodovědných předmětů mohou čeští žáci osmých tříd základních škol a tercií víceletých gymnázií směle konkurovat vrstevníkům ze zahraničí. Jejich vědomosti - prokázané ve výzkumu TIMSS-R - zařadily Českou republiku mezi nadprůměrné země. Českým školákům patří v matematice třinácté místo mezi osmatřiceti zúčastněnými státy. Evropských zemí se zúčastnilo osmnáct a Česko dobylo sedmé místo. Ještě lépe si vedli osmáci v předmětech, jako je fyzika, chemie či biologie. V nich skončili osmí ze všech, třetí z Evropy. "Je to velký úspěch. Čeští učitelé opět ukázali, že i přes ne zcela optimální podmínky jsou velmi schopní a svědomití. I když jsme se oproti minulému výzkumu zhoršili," prohlásil náměstek ministra školství Jaroslav Müllner. Podobný výzkum totiž žáci podstoupili už před pěti lety. Tehdy byli třeba v matematice šestí. "Od té doby se ovšem rozšířila povinná docházka o rok a učivo se rozmělnilo do devíti ročníků. Tehdejší osmáci se chystali k přijímacím zkouškám na střední školy," upozorňuje Müllner. Odborníci navíc tvrdí, že na konci devadesátých let se kladl větší důraz na humanitní předměty. "Nyní jsme ovšem znovu deklarovali, že přírodovědné vzdělání je důležité. Že je třeba vést studenty k tomu, aby rozuměli například výpočetní technice," prohlásil Jiří Kotásek, šéf týmu, který připravil koncept reformy školství, Bílou knihu. Na dobrém výsledku se podepsal i fakt, že test se spíše než na obecné vědomosti soustředil na látku, která je ve školních osnovách.


Globalizace podle Lidových novin, zuří už i v českých hospodách. Podnikatelé se snaží změnit jejich image i návyky hostů. Český svaz pivovarů a sladoven chce celonárodní kampaní "vylepšit" image piva tím, že se bude při slavnostních příležitostech pít z třetinkových sklenic. "Je výhodnější, když bude hodně lidí pít málo piva, než málo lidí pít hodně," prohlašuje ředitel pivovarnického svazu. Nadnárodní společnosti proto mohutně investují, aby přeměnily klasické pivnice na herny a uhlazené restaurace, které by přilákaly i ty, jimž pivo dosud moc neříkalo. V českých hospodách se prý pije nekulturně, a to je potřeba změnit - jinak nebude podnikání v pohostinství víc vynášet. Globalizace a nemilosrdný tlak konkurence dorazil už i do české hospody. List připomíná, že všechny hlavní pivovary v Česku - kromě jihočeského Budvaru - vlastní nyní zahraniční společnosti. Pro devadesátá léta je typický i fakt, že z českých hospod téměř vymizely lokální značky piv vyráběných v malých pivovarech. Za posledních deset let zaniklo 21 pivovarů. V současnosti jich v Česku funguje 50, ještě na konci čtyřicátých let bylo v činnosti 176 pivovarů. Přesto spotřeba a výroba piva vzrostla za poslední půlstoletí téměř dvojnásobně. Velké pivovary chrlí dříve nepředstavitelné objemy. A to je samozřejmě argument pro skeptiky, kteří tvrdí, že piva bude sice nadbytek, ale přežije jen jedna značka. Ve finále pak nebude "národní" mok k rozeznání od kokakoly. Je tu však šance. Většina katastrofických předpovědí se nikdy nesplnila, píší Lidové noviny.


Mladá fronta Dnes pod titulkem "Znakům krajů ještě chybí to hlavní" píše: Je symbolem Olomouckého kraje žírná Haná, anebo kopce Jeseníků? A co Ústecký kraj - má si dát do štítu hornický kahan, chmelovou šišku, nebo hory? Krajské znaky se mohou už od ledna objevit například na razítkách, úředních dokumentech a krajských budovách. Může to být i dobrý obchodní artikl. Jak budou znaky vypadat, není úplně jasné, i když něco se už přece jen ví: pravděpodobně budou mít stejný tvar jako státní znak a štít bude rozdělen na čtvrtiny. Takové doporučení dává krajským zastupitelstvům heraldický podvýbor Poslanecké sněmovny, který bude návrhy z krajů doporučovat, nebo odmítat. Z pravidel pro krajské znaky vyplývá, že dilema "chmel, nebo hory" pořád zůstává - ale týká se jen čtvrtiny znaku. Zbylé tři symboly jsou víceméně dány. V levém horním rohu má být znak historické země, ve které kraj leží, tedy český lev, moravská orlice, slezská orlice, v pravém horním rohu znak krajského města nebo jeho část. A v poli pod ním bude zase znak země. Krajská symbolika se ale může stát i horkým politickým tématem - to když bude mít část kraje pocit, že ji znak ošidil.


Jak píše deník Právo, laboratoř Univerzity v britském Lancasteru nalezla v českém másle čtrnáct tisíc pikogramů (pikogram, pg = bilióntina gramu) polychlorovaných bifenylů (PCB) na gram tuku, což je 2-až 60krát více než ve vzorcích z jiných zemí. Koncentrace hexachlorbenzenu (HCB) v českém másle podle téhož zdroje přesáhla 6 tisíc pg v gramu tuku. Tvrdí to mezinárodní ekologická organizace Greenpeace v souvislosti s celosvětovou konferencí OSN, která začala tento týden v jihoafrickém Johannesburgu a jedná o zákazu 12 nejnebezpečnějších přetrvávajících organických škodlivin, označovaných jako POPs. Podobně kontaminované bylo již jen máslo v Číně a Rakousku. Rovněž množství DDT nalezené v českém másle bylo podle této zprávy nejvyšší v Evropě. V sousedních zemích nebyla nalezena ani desetina této koncentrace. "Polychlorované bifenyly jsou nebezpečné jedy, které se v nízkých koncentracích dostávají do tukových tkání zvířat i lidí, kde se postupně hromadí. Jejich dlouhodobé působení vede k oslabení imunity, poruchám nervového systému, narušení funkcí štítné žlázy a pohlavních orgánů," prohlásil MUDr. Miroslav Šuta z Greenpeace. Deník Právo připomíná, že česká pobočka Greenpeace ve čtvrtek apelovala na vládu ČR, aby na konferenci OSN podpořila celosvětový zákaz PCB, DDT a dalších nebezpečných POPs.