Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z tisku s datem 6. prosince připravila Eva Petržílková.

Schválení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2001 Poslaneckou sněmovnou patří k hlavním tématům některých listů. Shodují se na tom, že rozpočet přispěje ke zvýšení státních dluhů a že bitva o něj se odehrála za značného nezájmu veřejnosti, daňových poplatníků:

Deník Mladá fronta Dnes soudí, že kromě zainteresovaných profesionálů hospodaření státu nikdo detailně nesleduje, neboť financování vládní politiky je složité, neprůhledné a špatné. Drtivá většina státních financí padne na důchody, sociální dávky a další výdaje, které nelze měnit, protože jsou ze zákona povinné. Ani hluboký deficit rozpočtu nestačí pokrýt ambiciózní plány. Vláda rozdává, co nedokázala získat na daních. Rub její štědré ruky pocítí až příští kabinety, které čeká splácení cizích dluhů, píše list. Nejen ztráty Konsolidační banky, ale třeba i odškodnění kampeličkářů postihnou hospodaření vlád, které sestaví současná opozice. Hospodaření státu je čím dál méně průhledné a voličům srozumitelné, že se vytrácí nezastupitelná demokratická kontrola. Vzhledem k tomu, že vládní strana by chtěla vyhrát příští volby, je pro ni lepší, aby volič jejímu hospodaření příliš nerozuměl. Definitivně by ji odepsal, píše list.


Za miliardovou hru bez diváků označují schvalování státního rozpočtu na příští rok Hospodářské noviny. Konstatují, že zatímco si poslanci "pohrávali se stovkami miliónů", běžného občana vyděsila zpráva, že se příští rok radikálně zvýší cena plynu pro domácnosti. To pro statisíce lidí, kteří plynem vytápějí, znamená nárůst ročních výdajů o tisíce, a to jsou peníze, které si "většina z nás dokáže představit podstatně reálněji než miliardy, o něž při projednávání státního rozpočtu pro příští rok licitovaly vláda a sněmovna". List připomíná, že rozpočet, který sice erár ke krachu nepřivede, přispěje ke zvýšení státních dluhů, přidá další patro do spirály rostoucích sociálních výdajů, neuspokojí představy občanů o výdajích na zlepšení chodu státních úřadů, nenaplní sny státních zaměstnanců o mzdách atd, píše dále list. Nejsou to poslanci ODS a ČSSD, kdo o rozpočtu rozhodují, ale předsedové jejich stran. V tomto případě jim zbývá role statistů, kteří nejdříve návrh rozpočtu zkritizují (platí pro ODS, členové ČSSD ho pochválí), poté se z něj pokusí urvat nějaký ten milión pro školu v rodném městě nebo aquapark v sousední vesnici a nakonec ho schválí. Smutné? Jistě, nedělejme si však iluze, že při současném stavu státu by vláda jiné strany či koalice předložila výrazně lepší rozpočet, než jaký sestavil ministr financí Pavel Mertlík, uzavírají své zamyšlení Hospodářské noviny.


V souvislosti se summitem předsedů vlád a hlav států zemí Evropské unie ve francouzském Nice se zamýšlí deník České slovo o pozici kandidátských zemí na vstup do unie:

Ještě předtím, než začnou šéfové států a vlád zemí Evropské unie jednat na svém summitu o důležitých vnitřních reformách unie, jednaly kandidátské země v Bruselu o bilanci za končící pololetí, uvádí deník České slovo. Dodává, že Česká republika si ve srovnání s ostatními státy nevedla nejhůře. Na pořad jednání, porovnávajícího nakolik se právní normy v té které kandidátské zemi ladí s legislativou unie, se pomalu dostávají už jen ty oblasti, které se dotýkají citlivých zájmů nynějších členů i adeptů na vstup. ČR sice od září projednala pět oblastí, ale žádnou z nich ani prozatímně neuzavřela. "Odškrtnutých" je nyní 13 kapitol, stejně jako na začátku léta, konstatují deníky a dodávají, že celkový výsledek jen potvrzuje zpomalení tempa. Kandidáti na vstup do unie znovu a znovu zjišťují platnost základního parametru vstupního procesu. Oni sami mohou ovlivnit jen vlastní přípravu, avšak o tom, jestli to bude stačit, nakonec rozhodují známky, které dávají ty země, jež je přijímají, uvádí v závěru deník.


Z ekonomiky:

Hospodářské noviny upozorňují, že Československá obchodní banka by si mohla vytvořit zisk na účet daňových poplatníků. Za některé úvěry z portfolia Investiční a poštovní banky může totiž ČSOB dostat zaplaceno dvakrát: od dlužníků i od státu současně. Jestliže totiž auditoři označí jistý úvěr z IPB za ztrátový, musí ho vláda, jak slíbila, uhradit ČSOB. Takový úvěr si však banka může ponechat. Pokud by pak byl dlužník nakonec schopen půjčku splácet, ČSOB nic nebrání inkasovat za tentýž úvěr podruhé. Úplná záruka, kterou stát poskytl ČSOB na případné ztráty spojené s převzetím IPB, vzbudila kritiku opozičních stran. Jejich obavy, aby garance nesloužila především k posílení pozice jednoho bankovního domu na úkor daňových poplatníků, by tedy mohly být oprávněné. Potvrzují to kopie úvěrových dotazníků banky a klasifikace přední auditorské firmy, míní Hospodářské noviny.


Ze zdravotnictví:

Nad zajímavou metodou léčení zhoubných nádorů, kterou vyvinul sedmdesátiletý český chirurg Karel Fortýn se pozastavuje deník Právo. Píše, že po více než čtyřiceti letech úsilí se vynálezce a jeho tým dočkali alespoň toho, že vědecká rada Ministerstva zdravotnictví uznala za vhodné metodu dále seriózně vědecky zkoumat a experimentálně ji ověřit v klinické praxi. Většina odborníků, které deník oslovil, se domnívá, že metoda bude fungovat. Její princip spočívá v podvázání zhoubného nádoru a tím v přerušení přívodu živin. Nevyživovaná tkáň odumírá a v těle navíc vyprovokuje imunitní reakci, která zničí i zhoubné buňky v metastázách. Doktor Fortýn zatím odoperoval zhruba dvacet lidí se stoprocentní úspěšností. Už dvacet let se metoda testuje na zvířatech. Také ministr zdravotnictví Bohumil Fišer pro list uvedl, že na metodě něco je. Varuje však před přílišnými nadějemi - vědecké ověřování podle něj potrvá pět až sedm let, dodává list.

Nabídka volných míst, kterou českým zdravotním sestrám adresují Irsko a Norsko, nemá zatím velkou odezvu. Zaznamenaly to Hospodářské noviny s tím, že obavy z jejich hromadného odchodu do zahraničí jsou proto zbytečné. Důvodem bude podle úředníků z ministerstva zdravotnictví zřejmě jazyková bariéra. Norsko sice počáteční znalost jazyka nevyžaduje, ale časem je potřeba řeč zvládnout, aby sestra mohla s pacienty normálně komunikovat. Navíc prý platové nabídky často neodpovídají původním představám. Cizina podle odborníků příliš neuznává vzdělání našich zdravotních sester. Jsme totiž jediná země v Evropě, která má ještě takzvaný válečný systém jejich vzdělávání. Do začátku 2. světové války musela mít všude diplomovaná zdravotní sestra maturitu a teprve pak šla na zdravotnickou školu. Za války přešly evropské státy na systém, který školení sester velmi urychlil. Po jejím skončení se ale vrátily k původnímu systému. Jenom v České republice chodí dívky na zdravotnické školy už v 15ti letech. Ministerstvo zdravotnictví ale potvrdilo, že v souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie se počítá s tím, že vzdělání sester se přesune na školy vyššího typu, uzavírá list.


Některé deníky kritizují personální politiku vlády v souvislosti s odvoláním velvyslance v Bulharsku:

Za "dobře tajený trapas" považují Lidové noviny odvolávání českého velvyslance v Bulharsku Ondřeje Havlína. List píše, že prozatím poslední výjev této frašky s vážným podtextem pro novináře sehrál tiskový mluvčí české vlády Libor Rouček. Ten v úterý na tiskové konferenci oznámil 'rozhodnutí vlády o změně na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí', ani po dotazech se z něj však nepodařilo vypáčit, zda se tato změna skutečně týká Havlína. List podotýká, že odvolání Havlína bylo to nejrozumnější, co mohly české úřady udělat poté, co již dříve zneužíval své diplomatické postavení, takže si lze říci, lepší pozdě než nikdy. "Proč ale chce mluvčí vlády Rouček držet pod pokličkou, že se vláda pozdě, ale přece jen rozhodla ke kroku, který nám snad v Bulharsku vylepší pošramocenou reputaci?" ptá se v zavěru list.


Někteří politici odmítají podle deníku Právo respektovat to, že "už dvanáctý rok žijeme v zemi, kde stát a politická strana" nejsou jedno a totéž. Jako příklad uvádí list nedávnou senátní kampaň ministra zahraničí Jana Kavana, při níž využíval dva státní úředníky. Dalším byl podle deníku v senátních volbách rovněž neúspěšný šéf premiérových poradců Miroslav Šlouf, který provázel generálního ředitele Českých drah při inspekční cestě po železnici právě mezi městy, kde kandidoval. List také zmiňuje to, že politici ve státních funkcích jezdí ve služebních autech na stranické mítinky, což jim dokonce (jimi schvalované) zákony dovolují. Podobné využívání státu pro stranické potřeby politici až na výjimky bagatelizují, pokud si je ovšem vůbec připustí. Jde o důkaz toho, že se v potřebné míře nedostává politické etiky, korektnosti, soudí list.


Deník Mladá fronta Dnes uvádí, že česká muzea vrátí rodinám původních majitelů - většinou obětí holokaustu - nejméně sedm tisíc uměleckých předmětů. Mezi nimi jsou například obrazy od Alfonse Muchy nebo Gustava Klimta. Jde o díla, která zkonfiskovali nacisté v době okupace a která se po válce stala majetkem státu. Nový zákon přijatý letos v létě umožňuje, aby se o restituci ucházeli i lidé, kteří nemají české občanství. Pro některé galerie bude tato snaha o vyrovnání se s dluhy minulosti značně bolestná. Pravděpodobně tak přijdou o hodnotné části svých fondů, podotýká deník.


Ministerstvo obrany se soudí o statisícové částky s vysokými důstojníky, informuje o tom deník Mladá fronta Dnes. Jak dále uvádí, ministerstvo vymáhá statisícové částky od 88mi vysokých důstojníků. Ty jim vyplatilo v době jejich studií na západních akademiích či v době jejich působení v centrále NATO. Celkem vymáhá přes devět milionů korun. Rezort přiznává, že se dva jeho úředníci při výpočtech platů vojáků spletli. Viníci přitom byli potrestáni pouze odnětím tří, respektive jednoho měsíčního platu. Právníci však soudí, že ministerstvo spor prohraje, uzavírá deník Mladá fronta Dnes


Zemské noviny tvrdí, že policie dopustila vykradení Českomoravské družstevní spořitelny. Téměř rok poté, co záložna skončila v nucené správě, se jejímu bývalému vedení podařilo vyvézt poslední cenný majetek. Policie tomu prý nečinně přihlížela. Bývalý šéf představenstva Petr Bezruč stanul v čele bývalé dceřiné společnosti této kampeličky. Tři dny předtím, než ji měl odevzdat nucenému správci, údajně prodal její majetek a zmizel. S téměř sto miliony korun se má ukrývat v Argentině. Českomoravská družstevní spořitelna, která byla třetí největší kampelička v zemi uzavřela přepážky loni v listopadu. Lidé si u ní uložili celkem jednu a půl miliardy korun, připomínají Zemské noviny.


Polovina všech zaměstnanců dostane letos před Vánocemi třináctý plat, píší Lidové noviny. Další tisíce pracovníků se mohou těšit dokonce na dva platy navíc. Se zlepšující se ekonomickou situací v České republice nyní přibývá firem, které se rozhodly odměňovat své zaměstnance formou mimořádných platů. K vyplácení třináctých a čtrnáctých platů se v kolektivních smlouvách zavazuje zhruba polovina podniků. Podle údajů Českomoravské konferederace odborových svazů poskytují výplaty na přilepšenou spíše střední a větší firmy. Předvánoční finanční injekci poskytuje svým zaměstnancům i většina menších podniků. Někde však peníze na mimořádné výplaty nemají. To je případ většiny vysokých škol. Ze zákona mají nárok na třináctý plat ve výši měsíčního příjmu zaměstnanci rozpočtových a příspěvkových organizací. Stejný nárok přiznává zákon také ústavním činitelům, píše deník.


Tolik výběr z českých deníků.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio