Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 14. listopadu 2000 připravila Renata Prátová.


Hlavním tématem všech českých deníků jsou i tentokrát nedělní volby do krajských zastupitelstev a první kolo voleb do třetiny křesel uvolněných v Senátu. Listy informují o dramatickém neúspěchu vládní sociální demokracie a upozorňují na nebezpečí nízké volební účasti. V této souvislosti také píší o vysoké disciplinovanosti voličů Komunistické strany Čech a Moravy, která sklidila nečekaný úspěch.

Zemské noviny považují za alarmující, že tak málo oprávněných voličů využilo práva vybrat si do volených sborů své zástupce. Tak vysoká míra neúčasti ve volbách do oblastních sborů nemá v zemích Evropské unie obdobu. List konstatuje, že se patrně rozšířila lhostejnost k politice. Převládly pochyby o tom, že krajské a senátní volby mohou na životě obyvatel země něco změnit, píší Zemské noviny a ptají se, zda snad nejde o únavu z demokracie. Jedenáct let po listopadovém převratu - to by bylo poněkud brzy, zdůrazňují závěrem.

Lidové noviny podotýkají, že pravý důvod nízké volební účasti je prozaický a politické elitě ze své podstaty nepříjemný: málokdo ví, k čemu instituce obesílané vítězi voleb vlastně jsou. Horní parlamentní komoře podle listu nestačily ani čtyři roky na to, aby přesvědčila o svém Právu na život: když jde do tuhého, jako třeba o změnu volebního systému, hlasuje Senát podle přání stranických grémií. Zdá se, že tedy má pouze dvě možnosti, jak si vylepšit reputaci: buď uchvátit větší pravomoci, nebo se rozpustit. Naproti tomu krajské samosprávy podle deníku potřebují svůj čas. Třetinová účast při premiéře pro ně není takovou urážkou jako pro Senát, míní Lidové noviny.

Podle Hospodářských novin, je po nedělních volbách jisté jen to, že klání na krajské i senátní úrovni voliče zaujalo málo, nebo přesněji nezaujalo, a že poraženým je sociální demokracie. Podle počtu získaných mandátů v 13 krajských zastupitelstvech je vítězem Občanská demokratická strana, na druhou stranu - nikde nedosáhla takové převahy, aby se obešla bez koaličních partnerů, píše list. Pro čtyřkoalici podle něj byly volby první reálnou zkouškou, která dopadla nad očekávání dobře, byť úspěchy v krajích kopírují především historické bašty Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové, což může do budoucna zostřit vnitřní pnutí mezi členy tohoto uskupení. Hospodářské noviny podotýkají, že čtyřkoalice má také silné postavení před druhým kolem senátních voleb, kde se Občanská demokratické straně a České straně sociálně demokratické zřejmě nejenže nepodaří získat ústavní většinu, ale naskýtá se možnost, že strany opoziční smlouvy ztratí i prostou většinu. Ovšem komunistická strana díky neočekávanému úspěchu v prvním kole senátních voleb, ale především díky krajským výsledkům udělala podle listu další významný krok k etablování sebe sama jako voliči běžně vnímané součásti politické scény. Její úspěch je založen především na disciplinovaných táborech příznivců, jež získávají tím větší váhu, čím je menší účast těch ostatních. Hospodářské noviny dodávají, že na malé "pevné" jádro, ale také na špatný výběr kandidátů a fádní volební kampaň, ovšem nepochybně doplatila sociální demokracie. Komunisté uspěli v krajských a prvním kole senátních voleb kvůli nízkému zájmu voličů, který se při volbách do sněmovny nejspíše nebude opakovat, míní ve shodě s ostatními deníky Lidové noviny. Komunisté prostě chodí - na rozdíl od voličů jiných stran - hlasovat za všech okolností, píše deník, podle něhož není překvapivé silné zastoupení Komunistické strany Čech a Moravy na Ostravsku či v severních Čechách, tedy v místech s vysokou nezaměstnaností. Lidové noviny však upozorňují na úspěchy KSČM i v dalších regionech, jejichž obyvatelé jsou ohroženi vyšší nezaměstnaností a nízkými výdělky, například ve středních Čechách.


Mladá fronta Dnes upozorňuje, že státní Revitalizační agentura letos očekává ztrátu více než čtvrt miliardy korun a nemá peníze, aby platila správcům agentury za jejich služby. Správcům dluží několik desítek miliónů korun. Jak list uvádí, nevyšel totiž původní záměr vládního projektu revitalizace, podle kterého měly správci agentury, firmy Latona a Lazard, získat do majetku Revitalizační agentury akce a dluhy podniků, očistit je a poté co možná nejvýhodněji prodat. Řešením situace agentury by se měla ve středu na svém zasedání zabývat vláda. Mezi možné kroky patří mimo jiné navýšení kapitálu Konsolidační bankou, která je majitelem Revitalizační agentury. Agentura tak získá peníze a bude moci uhradit správcům dluhy, píše deník. Lazard a Latona dále podepíší nové smlouvy o poradenství pro škodu Plzeň, Vítkovice, Zetor, Tatru a nebudou mít smlouvu s Revitalizační agenturou jako doposud. Poplatky pro poradenské konsorcium se mají podle návrhu ministerstva financí snížit asi na polovinu. Za každý měsíc a jednu konkrétní firmu obdrží Latona a Lazard 50.000 dolarů, celkem tedy 200.000 dolarů. Smlouva bude trvat maximálně dva roky, ale některé projekty skončí dříve. Správci získají z výnosů z prodejů podniků nebo jejich částí tři až pět procent, což je podle Mladé fronty Dnes jediný bod, který zůstává beze změn.


V jiném článku Mladá fronta Dnes komentuje počínání německé automobilky BMW, která hledá místo pro svou novou továrnu mimo jiné také v České republice. Deník připomíná, že lokalit je však po celé Evropě na 150. Vlády se předbíhají v pobídkách, ale poslední slovo bude mít Evropská komise. Podle listu je velmi pravděpodobné, že komise řekne zvýhodněním ne, nebo je velmi omezí. Automobilový průmysl patří v Evropě k nejsledovanějším a většinou nemůže využívat velkých zvýhodnění. Země už nebudou moci soutěžit svými pobídkami, ale jen kvalitou podnikatelského prostředí. To může být konec českých nadějí, varuje Mladá fronta Dnes a vypočítává: daně i další odvody jsou vysoké, úřady pomalé a zaměstnanci neradi dojíždějí za prací. Bude-li BMW v České republice stavět díky výrazným výhodám, bude to úspěch. Investice i přes zákaz pobídek je podle deníku téměř vyloučena, ale byla by úspěchem téměř dvojnásobným. Nejenom ekonomickým, ale především politickým. Dokázali bychom obstát v soutěži, aniž bychom se museli po(d)bízet, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Hospodářské noviny bilancují českou sázkařskou mánii. Jen loni prosázeli lidé 51 miliard korun, z toho šedesát procent na výherních automatech a dvacet procent v kasinech. Dvanáct procent z oněch miliard utratili v loteriích, osm procent na kursových sázkách. Tržby sázkařských společností výrazně rostou a ministerstvo financí předpokládá, že se částka letos změní dost výrazně - uvažuje se o více než sedmdesáti procentním nárůstu. Zajímavý je proto i poměr výher na celém loterijním trhu - případá na ně totiž 71 procent z prosázených peněz, poznamenávají Hospodářské noviny.


Lidové noviny přinášejí informaci o tom, že od středy bude na Pražském hradě až do 7. ledna k vidění druhý nejvýznamnější český poklad - relikviář Svatého Maura. Dílo románského zlatnictví ze 13. století zakopal na konci druhé světové války na hradě Bečov na Karlovarsku příslušník šlechtického rodu Beaufortů a památka evropského významu, na českém území svého druhu jediná, zůstala pak čtyřicet let nezvěstná. Relikviář byl objeven až v roce 1985 pod nánosem suti, silně poškozený a zkorodovaný s uhnilým dnem. Vlastní restaurátorské práce byly zahájeny na základě detailní dokumentace až o šest let poté. Úplná obnova by měla být dokončena příští rok, ale práce budou kvůli možnému nebezpečí krádeže či poškození pokračovat na utajeném místě. Na zámku v Bečově se už připravuje expozice pro trvalé vystavení relikviáře sv. Maura. Jemu podobných exemplářů je v Evropě pouze několik, píší Lidové noviny.

Autor: Renata Prátová
spustit audio