Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 16. listopadu připravil Josef Kubeczka.


V popředí pozornosti komentářů českých deníků je schůzka předsedy vlády a ČSSD Miloše Zemana s předsedou KSČM Miroslavem Grebeníčkem a reakce na ni napříč politickým spektrem. Deníky uvažují o možné spolupráci komunistů a sociálních demokratů v rámci krajských samospráv. Hospodářské noviny se také v souvislosti s nadcházejícím státním svátkem zamýšlejí nad dobou, která uplynula od politického převratu 17. listopadu 1989.

Hořká porážka sociální demokracie ve volbách zvedla diskusi, zda nastal čas prolomit zákaz spolupráce s Komunistickou stranou Čech a Moravy nejen na místní a krajské, ale také na centrální úrovni, píše deník Právo. Dodává, že první vyjádření krajských šéfů ČSSD k tomuto tématu vyzněla rozporuplně, ovšem po nutnosti přibírat KSČM do obecních koalic změnil Lidový dům výklad bohumínské rezoluce a oficiálně platí pouze na celostátní úrovni. Do roku 2002, kdy se bude volit nová sněmovna, však musí padnout jasné slovo, míní komentátor. Špičky ČSSD k tomu podle něj nejspíš dotlačí vlastní členská základna, která po kompletně prohraných volbách do senátu i krajů prožívá ztrátu identity.

Komentář Zemských novin a Českého slova se ptá, zda nezačala nová éra staré komunistické strany. Deníky konstatují, že všichni politici se k této otázce odmítají postavit přímo. "ODS křičí: Zabraňme legitimizaci komunistické strany. Zároveň jí nevadí, jak její smluvně opoziční partner (ČSSD) s komunisty bez skrupulí vyjednává," domnívají se listy. Podotýkají, že předseda KSČM Miroslav Grebeníček mezitím slibuje voličům hory doly a spolupráci s ČSSD navíc, jen aby KSČM byla konečně vnímána jako politická síla s reálným koaličním potenciálem. Mhouřit oči před realitou však není podle listů dobré. "Řešením je odpovědět na otázku, zda jsou naši komunisté opravdovými komunisty, anebo politickými pokrytci, kteří se za srp a kladivo jen schovávají, protože nechtějí přijít o část voličů. A podle toho bychom s nimi měli jednat," píší Zemské noviny a České slovo.

Nejen k podpoře kandidátů Komunistické strany Čech a Moravy, kteří postoupili do druhého kola senátních voleb, ale také ke zvážení podpory kandidátů ČSSD proti zástupcům pravice vyzývá voliče své strany místopředsedkyně ústředního výboru KSČM Zuzka Rujbrová, která má v této politické straně na starosti volby. Svoji výzvu uveřejnila v Haló novinách, které vydává společnost, v níž je komunistická strana většinovým akcionářem. Proti spojené pravici je třeba postavit účinnou bariéru, tvrdí Rujbrová. KSČM se podle ní nebrání jednání se všemi, kdo mají realistický postoj, komunistům však nejde o politické deklarace z centra; za rozhodující považují jednání o konkrétních krocích s politickými partnery v krajích a volebních obvodech. "Tato jednání probíhají především s partnery z ČSSD. V úterý v noci dostala politický rámec při rozhovoru (předsedy KSČM) Miroslava Grebeníčka s (předsedou ČSSD a premiérem) Milošem Zemanem. Předsedové obou stran se shodli, že krajské a okresní kontakty KSČM a ČSSD jsou možné a vhodné," uvádí Rujbrová. Pokud se na úrovni volebního obvodu dohodnou reprezentace KSČM a ČSSD o vzájemné podpoře kandidátů, žádá místopředsedkyně KSČM v Haló novinách voliče, aby této dohodě "dopřáli sluchu".


Novému státnímu svátku je věnován komentář Hospodářských novin. Se svobodou a právy, které za ni před 11 lety vybojovala, se nenaučila nemlčící menšina nakládat a zřejmě jí to ani nechybí, konstatuje deník k nadcházejícímu výročí 17. listopadu. Těch 11 let rozhodně není promarněných. Bohužel se však příliš mnoho pokazilo. Za chyby a špatná rozhodnutí, děravou a pozdě přijímanou legislativu, nezkušenost a naivitu jsme společně zaplatili vysokou cenu, uvažuje list. Přitom podle něj nejde jen o ztráty finanční představované vytunelovanými podniky a bankami, lidmi připravenými o úspory, vysokým podílem špatných úvěrů nebo stamiliardovými daňovými nedoplatky. Zatímco před několika lety skupina nezodpovědných politiků myslících jen na vlastní postavení a moc naprosto znemožnila myšlenky liberalismu, nyní podobná skupinka zdiskreditovala sociálně demokratické ideje, píše autor. Nezbývá podle něj než hledat novou politickou reprezentaci, která zemi nabídne šanci se skutečně změnit a zbavit se nejen zátěže minulosti, ale i následků chyb posledních let. Tu šanci však už musíme využít sami, uzavírá komentář s poukazem na možnost učinit tak třeba již při volbě kandidátů do Senátu.


Složení delegace, která se zúčastnila silně kritizované mise do embargovaného Iráku v lednu, prozradilo ministerstvo zahraničních věcí, jež misi organizovalo. Podle náměstka ministra zahraničí Hynka Kmoníčka, který se cesty zúčastnil s premiérovým poradcem Miroslavem Šloufem, byli členy delegace Pavel Tkačík a Jiří Lukeš za akciovou společnost Vítkovice, Ladislav Baránek za ZTS Petroleum a Stampa, problémový českoamerický podnikatel Milan Jedlička a jeden dosud utajovaný zástupce velké pražské firmy. Píší to Lidové noviny. Mise měla podle deníku po obchodní stránce prospět zejména společnosti Vítkovice, úspěch se ale údajně nedostavil a nevyšel ani diplomatický záměr cesty. "Smlouva, v níž by Irák uznal své dluhy vůči nám, nebyla dosud podepsána," řekl listu Kmoníček. V současné době není podle něj důvod složení mise tajit, protože to již firmy nežádají. Ovšem jméno podnikatele, který si nepřeje být v souvislosti s iráckou misí zmiňován, diplomaté ještě tají. Jedním z důvodů, proč ministerstvo změnilo názor, je podle Lidových novinžaloba, která hrozí ministru Janu Kavanovi za to, že údaje o irácké misi nezveřejnil. "Zveřejněním přiznávají, že porušovali zákon. Považuji za dost skandální, že ministr Kavan prakticky celý rok klamal veřejnost. Očekávám, že se omluví," řekl Lidovým novinám senátor Michael Žantovský, který žalobu podával. Stáhnout ji však nehodlá kvůli utajování jména pražského podnikatele. Účast Šloufa v delegaci zdůvodnil Kmoníček tím, že měl dosvědčit premiérovi, že Iráčané požadují výměnou za zakázky na rozbořených rafineriích pro Českou republiku nepřijatelné ústupky. Šlouf také předkládal návrhy na složení delegace. Jedlička, zastupující zájmy americké firmy Magna Oil, měl být podle náměstka tím, "kdo obchoduje s ropou, má kontakty v OSN a umí iráckou ropu umístit na světový trh". Přestože účast Čechoameričana v Bagdádu potvrzuje i Lukeš, Jedlička v září pro tisk odmítl informace o tom, že by byl členem delegace, píší Lidové noviny.


Podle Mladé fronty Dnes končí sen o velké revitalizaci nikoli vinou Revitalizační agentury. I když se definitivní výsledky teprve ukážou, patřil tento způsob pomoci podnikům k lepším, míní deník. Od vlády se čekalo, že bude podnikům pomáhat. Především ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr se netajil, že hodlá napravovat ztrátu vlivu státu ve velkých podnicích a následky "divoké" privatizace. Místo ní hrozila živelná revitalizace, píše deník. Záchranu podniků podle určitých pravidel prostřednictvím Revitalizační agentury pokládá za dobře míněný pokus. Pokud se tento pokus podaří, bude na jeho konci stát několik ozdravených podniků, pro které bude možné najít kupce. Na Revitalizační agenturu je třeba v současné politické situaci nahlížet jako na nutné zlo, míní list. Má pevnými pravidly stanovenu největší možnou ztrátu. I kdyby prodělala vše, co může, stále nás budou drazí zahraniční odborníci vycházet levněji a efektivněji než dotování podniků z rukou socialisty Grégra, dodává na závěr Mladá fronta Dnes.


Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se bude zabývat restitučním sporem, v němž figuruje senátní kandidát ČSSD a starosta Otrokovic na Zlínsku Stanislav Mišák. Jak píše Mladá fronta Dnes, právní zástupce restituenta žijícího v Německu Josef Opršal tvrdí, že Mišák už několik let brání rodině restituenta, aby si na vlastním pozemku v Otrokovicích postavila dům. Mišák však obvinění popírá. Evropský soud se bude případem zabývat, přestože dosud neprošel všemi odvolacími instancemi včetně Ústavního soudu. "Evropský soud pro lidská práva v tomto případě udělil výjimku, což je zcela ojedinělé. Neznám jiný takový případ v České republice," cituje Mladá fronta Dnes Opršala.


Se zvýšením tarifních platů v rozpočtové sféře o šest procent, která chystá vláda od začátku příštího roku, vzrostou také platy a nezdanitelné náhrady ústavních činitelů a soudců, odvíjející se od příjmů ve státní správě. Uvádí to deník Právo s odvoláním na vyjádření ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly. Od ledna by se tak měl základní plat poslance a senátora zvýšit ze současných 39.500 korun hrubého měsíčně na 41.900 korun, premiéra a šéfů parlamentních komor ze 114.600 korun hrubé mzdy na 121.600 korun a prezident by měl mít místo 142.200 korun čistého 150.900 korun, píše Právo. Dodává, že za prezidenta jako za jediného ústavního činitele platí daně a pojištění stát. Zvýšení se bude dále týkat například soudců Ústavního soudu, členů Nejvyššího kontrolního úřadu a ředitele Bezpečnostní informační služby. Jde o to, abychom srovnali reálné mzdy zaměstnanců s inflací," řekl k uvažovanému zvýšení tarifů v rozpočtové sféře Špidla. Ke zvýšení platů ústavních činitelů poznamenal, že kvůli zákonné svázanosti jejich příjmů s příjmy ve státní správě se nedá nic dělat. Jeho nedávný pokus zmrazit platy špiček až do roku 2002 ve sněmovně neprošel. Poslanci pouze loni odňali ústavním činitelům čtrnácté platy za loňský i letošní rok, informuje deník Právo.


Na špatné finanční a sociální podmínky si podle dnešní Mladé fronty Dnes stěžuje několik set slovenských pracovníků brněnského závodu firmy Flextronics International. Nevyhovují jim až dvanáctihodinové pracovní směny, hrubá mzda ve výši osm tisíc korun, nezaplacené zdravotní a sociální pojištění, píše deník. Firma najala zaměstnance ze Slovenska prostřednictvím personálních agentur. Podle listu dostali slovenští dělníci pouze krátkodobé smlouvy na jeden týden. Ve Flextronicsu však pracují už tři měsíce a tvrdí, že nové smlouvy jim nikdo nevystavil. Jejich mzda se pohybuje kolem 33 korun na hodinu. Agentury za dělníky jako za brigádníky neplatí zdravotní a sociální pojištění, dělníci také neměli nárok na proplacení přesčasů, uvádí Mladá fronta Dnes. Nejvíc zaměstnanců ze Slovenska zajišťovalo pro Flextronics ostravské sdružení Kappa, jehož zástupci ale tvrdí, že smlouvy vždy po týdnu prodlužovalo. "Máme u sebe originály smluv, na vyžádání je každý mohl dostat," uvedl Stanislav Mařák z brněnské pobočky Kappy. Mluvčí brněnského úřadu práce Ivana Drmolová deníku potvrdila, že o zaměstnávání několika set Slováků ve Flextronicsu neměli žádné informace. "Máme sice od Flextronicsu registraci několika slovenských pracovníků, ale zdaleka jich není tolik, kolik jich tam nyní pracuje. Celou situaci musíme prověřit," uvedla pro Mladou fronru Dnes mluvčí.