Přehled tisku
Z českých deníků s datem pátek 24.listopadu 2000 vybírala Evelina Himalová.
Podle Hospodářských novin prezident Václav Havel nezapře v sobě dramatika, byť už dlouhou dobu žádnou hru nenapsal. Dokazuje to i jeho rozhodnutí jmenovat nového guvernéra České národní banky 28. listopadu, tedy právě v den, kdy poslanci ODS a ČSSD přehlasují jeho veto a opět schválí novelu zákona o centrální bance. Ta je v rozporu nejen s ústavou, ale i s našimi závazky, které se jako budoucí členové Evropské unie chystáme převzít. Je to od Havla pouhá klukovina? Rozhodně ne. Prezident sice den jmenování určitě zvolil záměrně, ovšem důležitá jsou především jména nových členů bankovní rady. A tady platí, že prezident volil dobře.
Mladá fronta Dnes ke stejnému tématu uvádí, že prezidentova volba, podle níž by se měl stát guvernérem centrální banky nynější viceguvernér Zdeněk Tůma a v bankovní radě by nováčky měli být Jan Frait a Michaela Erbenová, politiky příliš nenadchla. Pokud bude prezident nekompromisně trvat na svých kandidátech, nesouhlasící politiky tím jen vydráždí. V jejich často iracionálních úvahách může jmenování vypadat jako politikům na truc. Vybavit nové členy bankovní rady i nového guvernéra takovým vkladem do začátku jejich funkčního období není právě nejšťastnější, dodává list.
Zemské noviny píší, že napětí kolem jmenování by ani nemuselo vzniknout. Stačilo by, kdyby odcházející Josef Tošovský oznámil rezignaci o měsíc později. Sněmovna za pár týdnů s největší pravděpodobností přehlasuje prezidentovo veto a novelu zákona o České národní bance přijme. Od nového roku by tak prezident musel stůj co stůj jmenovat guvernéra, kterého navrhne kabinet. A v tom je jiný zakopaný pes - o tom, že by vláda nabídla kandidáta, který by ladil s její politikou, netřeba zvlášť pochybovat. A to ekonomické představy horkého kandidáta Zdeňka Tůmy rozhodně nesplňují.
Lidové noviny daly slovo Janu Fraitovi - vážnému kandidátovi na člena bankovní rady České národní banky. Netají se tím, že pokud by takovou nabídku dostal, přijal by ji. Za nejvážnější podmínku pro stabilní ekonomický růst považuje vymáhání práva. A dalším nezbytným předpokladem je uvést do efektivnějšího stavu bankovní sektor a finanční trhy.
Většina deníků se zabývá vyhrocenou situací kolem pražského primátora Jana Kasla. "Jak utopit primátora Kasla?" Taková otázka se podle Lidových novin usadila v hlavách kolegů pražského primátora z klubu zastupitelů ODS. "Místy až nechutná štvanice, kterou v pondělí zahájila hrstka ambiciózních radních v čele s Kaslovým náměstkem Švecem, začíná po necelém týdnu dostávat nádech frašky," soudí list. Ačkoli se iniciátoři této situace nemohou rozhodnout, zda počkat na rozhodnutí stranických špiček, či nikoli, jejich záměr se patrně zdaří. Deník chválí primátora za jasnou a lidem srozumitelnou politiku, pro kterou ale musel často směřovat svoji kritiku do vlastních řad. "To je také zřejmě jediný důvod, proč se ho ti, kteří mají sami máslo na hlavě, chtějí kvapem zbavit. Styl, jakým to chtějí provést, ukazuje jediné: v ODS není pro slušné lidi místo," uzavírají Lidové noviny.
Právo se zamýšlí nad osudem opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS na pozadí právě skončené schůze Senátu. Na ní neprošel návrh novely zákona o krajských volbách, který měl znevýhodnit malé strany. Horní komora se jím bude zabývat až v novém složení, v němž bude mít největší zastoupení čtyřkoalice, která s novelou nesouhlasí. "Po direktu, který inkasovala opoziční smlouva v senátních volbách, další úder onomu podivnému způsobu vládnutí. Lanoví a stožáry smluvně-opozičního korábu sice ještě nepraskají, vrže to v nich však povážlivě," konstatuje deník. To, že se proti návrhu postavili také někteří senátoři ČSSD, je podle něj pozoruhodný čin. "Proč však nyní neslavil triumf toleranční patent? No přece proto, že trýzeň napomáhá rozmyslu a rozmysl je vlastní bratr statečnosti. Po volbách krajských i senátních padla na ČSSD trýzeň veliká a pochybnosti nemenší: byla a je opoziční smlouva pro ČSSD to pravé ořechové?" ptá se závěrem list Právo.
Deník Právo se zajímal také o osud senátorů, kteří odešli z funkce. Mnozí už vědí, že vrátit se do dřívějších zaměstnání nebude jednoduché. Například Vladimír Zeman z Unie svobody zamotá hlavu ministrovi vnitra Stanislavu Grossovi, kterému dělal náměstka. A podle zákona se může do původní funkce vrátit.
Lidové noviny v této souvislosti konstatují, že odchod senátorů je celkem výhodný. Zatímco řadového občana čeká po vyhazovu ze zaměstnání obíhání úřadů práce, bývalý senátor si odnáší statisíce odstupného a důležité politické kontakty. Během svého senátorování pobírali od 39 -ti tisíc čtyř set korun hrubého až po 114 tisíc 300 korun měsíčně - což je plat předsedkyně. A jako odstupné dostanou senátoři pětinásobek platu. To jen u řadového senátora činí 197 tisíc korun.
Nad pozadím obvinění bývalého televizního reportéra Tomáše Smrčka z ohrožování utajované skutečnosti, kterým se bude zabývat soud, se zamýšlí Mladá fronta Dnes. Obvinění souvisí s loňskou Smrčkovou reportáží o kauze nynějšího ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Růžka. Ten byl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství podezírán, že kryl agenta, který řídil opilý. V této souvislosti ukázal Smrček v reportáži na kameru přísně tajný dokument. "Noční Prahou se prohání opilý řidič, doslova kličkuje ulicemi a policie jej zadrží. Řidič je ovšem rozvědčíkem a vyšší činitel jej s pomocí lži z maléru vyseká. Znamená to, že někteří naši spoluobčané, například rozvědčíci, jsou lidé lepšího ražení a mají k dispozici jinou porci práv než my," ptá se Mladá fronta Dnes. Nabízí dále otázku, jak by se zachovali Smrčkovi žalobci, kdyby řidič například srazil dítě. Smrček má podle listu s případem společné pouze to, že jej zveřejnil. "Činitelů, kteří věří, že jsou něco víc, bude vždy dost. Zákon by jim měl ustavičně říkat: Nejste!" uzavírá deník.
Česká republika se chce stále více zviditelňovat ve světě, proto nyní usiluje, aby Praha v roce 2002 uspořádala schůzku nejvyšších hlav NATO, píše Právo. Podle listu by se summit měl uskutečnit buď na jaře nebo na podzim opět v Kongresovém centru, kde letos v říjnu jednali finančníci Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Praha by ráda svou vybudovanou kongresovou kapacitu uplatnila. "Ukázalo se, že jako město jsme při příslušných opatřeních státu schopni takovou věc zvládnout," potvrdil Právu primátor hlavního města Prahy Jan Kasl s tím, že jednání se zatím pohybují ve velmi důvěrné rovině.
Zemské noviny zaměřily pozornost na smrtící moučku. Podle nich je masokostní moučka, která může být zdrojem onemocnění dobytka nemocí šílených krav, u nás volně k dostání, například v kafilériích. Ministr zemědělství Jan Fencl naopak tvrdí, že k masokostní moučce není volný přístup a zcela vylučuje, že by moučkou někdo krmil skot. V asanačních ústavech si ji však může koupit kdokoliv, nejen zemědělci. Nejmenovaný zdroj listu uvedl, že žádná kontrola neexistuje a že masokostní moučku kupují z 98 procent krmiváři ze zemědělského zásobování a nákupu, kteří ji přidávají do směsí pro prasata a drůbež.
Ředitel Státní vetenární správy Josef Holejšovský v Mladé frontě Dnes ujišťuje, že nám nemoc šílených krav nehrozí. Je si tak jist, že dokonce požádal Evropskou komisi o zařazení České republiky mezi země s nulovým nebo minimálním rizikem výskytu. Jako důkaz uvádí, že u nás se masokostní moučka nikdy nepřidávala do krmných směsí pro skot. Nikdy se nevyskytl ani jeden případ nemoci a všechny dosavadní výsledky vyšetření byly negativní. A nikdy se u nás nevyráběla - tak jako ve Velké Británii - masokostní moučka z uhynulých těl zvířat při velmi nízkých teplotách. Doklady o tom, že tomu tak skutečně je, jsme museli Evropské komisi předložit. Zatím se však na verdikt čeká. Podle Holejšovského proto, že se Evropská komise příliš nehrne do toho, aby nečlenské zemi dala lepší statut než mají některé členské státy.
