Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 22. listopadu 2000 připravila Renata Prátová.

Zemské noviny se zamýšlejí nad návrhem nového senátora za čtyřkoalici Josefa Zieleniece, aby se tato politická formace pokusila výměnou za křesla ve vedení Senátu získat odpovídající posty také v Poslanecké sněmovně. List soudí, že tento požadavek směřuje proti opoziční smlouvě České strany sociálně demokratické a Občanské demokratické strany. Bez jejího zrušení totiž čtyřkoalice nemůže reálně posílit svůj politický vliv. Reakce na pokusný balónek, který Zieleniec vypustil, ukáže, jak rychlý může rozchod Klausovy a Zemanovy strany být, píše deník. Čtyřkoalice podle něj také chce už nyní získat na svou stranu jednoho ze signatářů opoziční smlouvy a "otestovat" si možnou budoucí spolupráci. V závěru se pak Zemské noviny kloní k tomu, že takovým partnerem bude spíše ČSSD, protože pro ODS je čtyřkoalice, jejíž hlavní silou jsou lidovci, více soupeřem než spojencem.

Lidové noviny kritizují neschopnost některých politiků unést volební neúspěch. Jako příklad uvádějí premiéra a šéfa České strany sociálně demokratické Miloše Zemana, který vůbec nepřišel do volebního střediska své strany v době ohlašování výsledků, či dosavadní předsedkyni Senátu a místopředsedkyni Občanské demokratické strany Libuši Benešovou, která se snažila vlastní porážku svést na "neprozřetelné voliče a nečestné soupeře". Člověka nedělají velikým jeho výhry, ale schopnost ustát prohry, míní deník. Podle něj se bohužel stále znovu přesvědčujeme, jak malí lidé nám vládnou. Porážka je test, který spolehlivě odliší politikáře od politického vůdce. Ti politici, kteří neumějí bez vytáčení přiznat prohru, budou téměř jistě nesnesitelní, až jednou zvítězí, píší Lidové noviny.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Petra Buzková z České strany sociálně demokratické vysvětluje v deníku Právo, proč mezi prvním a druhým kolem voleb do Senátu vyzvala předsedu své strany Miloše Zemana k odstoupení. Buzková tím bezprostředně reagovala na jednání Miloše Zemana s předsedou Komunistické strany Čech a Moravy Miroslavem Grebeníčkem v noci na 15. listopadu. "Věřím, že předseda jednal veden nejlepší vůlí maximalizovat zisk a šance ČSSD, zvyšovat její zisk alespoň ve třech krajích a snažil se podpořit zbývajících pět senátních kandidátů. Prokázal ale zároveň, že je beznadějně zajat v politice okamžitých mocenských výhod a handlů, ve kterou zdegenerovala politika na bázi 'opoziční smlouvy'," píše v Právu Petra Buzková. Vysvětluje dále své výhrady proti spolupráci s komunisty. Domnívá se, že takovou politikou by sociální demokracie vyklidila pozice takzvaného levého středu na politickém spektru a uvolnila by je lidovcům. "Bylo a je na sociální demokracii, aby udržela prostor kontaktu otevřený. Zeman s Grebeníčkem ovšem svým nočním vystoupením udělali vše pro stabilizaci 'opoziční' smlouvy, přesněji stavu, kdy tato smlouva začíná připomínat vazalský závazek ČSSD vůči ODS. A to mne vedlo k přehodnocení mých postojů a k přesvědčení, že ku prospěchu ČSSD by byl okamžitý Zemanův odchod," uvádí v deníku Právo Petra Buzková a v závěru dodává, že Zeman by si měl ušetřit "trapnou roli čekatele" na rezignaci na jarním sjezdu strany, kterou dopředu avizoval.


Elektrárenskou společnost ČEZ finančně vyčerpaly desítky miliard korun investované do Temelína, nejdražší stavby české historie. Informují o tom Lidové noviny s tím, že start druhého temelínského reaktoru je tak ohrožen. ČEZ už několik měsíců protahuje stanovení definitivní sumy, za kterou jí má Škoda Praha příští rok spustit druhý blok jaderné elektrárny. Podle listu se zaměstanci Škody, tedy hlavního temelínského dodavatele, bojí, že nekonečná vyjednávání ohrozí harmonogram a že reaktor nestihnou spustit včas. Rovněž další dodavatelé deníku potvrdili, že se ČEZ kvůli finančním potížím snaží už několik měsíců razantně seškrtat rozpočet na spouštění. Lidové noviny zároveň z důvěryhodných zdrojů zjistily, že "start" prvního bloku, který probíhá právě v těchto týdnech, stojí ČEZ zhruba miliardu a čtvrt.


Hospodářské noviny uvádějí, že česká armáda chce nejen stíhačky, ale i rakety. Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý listu sdělil, že armáda je vystavena "z různých stran" stále většímu tlaku na odložení nákupu stíhaček za 100 miliard korun. Trvá ale na tom, že se bez nich obrana státu neobejde. Nutná je prý jak existence nadzvukového letectva, tak raketového vojska, do něhož se dlouhá léta neinvestovalo, a je proto nezbytná jeho modernizace. O termínu vypsání příslušného tenderu na dodavatele stíhaček má vláda rozhodnout za týden. "Pokud by se představitelé státu nakonec možnosti obrany vlastního území vzdali, je možné nákup letounů odložit nebo zrušit," řekl deníku Jiří Šedivý. Znamenalo by to podle něj ale, že se sníží vycvičenost pilotů a jejich schopnost ovládat nadzvukové stroje. Jak Hospodářským novinám potvrdil i náměstek ministra obrany Jaromír Novotný, nadzvukové letectvo je technologická špička ledovce a bez něj České republice ujede v Severoatlantické alianci vlak.


V jiném článku Hospodářské noviny píší, že s více než dvojnásobným schodkem než v loňském roce patrně skončí obchodní bilance v prosinci. Odhadovaných 120 až 150 miliard korun se tak podle listu dostane do výše schodku, který představoval rozdíl mezi vývozem a dovozem v letech 1996 a 1997, tedy let, kdy se česká ekonomika zadřela. Vysoký obchodní deficit byl také jedním z hlavních důvodů, proč Česká národní banka přitvrdila restrikci měnové politiky. Přes varování viceguvernéra ČNB Zdeňka Tůmy, že centrální banka je připravena pohnout s úrokovými sazbami, však není důvod k výrazným obavám, míní list. Struktura schodku se totiž značně liší od té, která byla charakteristická pro ono krizové období české ekonomiky. Jestliže tehdy táhla k rekordním výškám dovoz nezdravě vysoká spotřeba domácností, nyní jsou to dovozy, které souvisejí s oživením české ekonomiky. O celkem zdravé struktuře vývozu a dovozu svědčí fakt, že nejvyšší záporné saldo zaznamenala nerostná paliva, jejichž ceny v posledních měsících výrazně vzrostly. Zvýšil se také dovoz strojů a dopravních prostředků. Aktivní saldo bylo naopak zaznamenáno u průmyslového spotřebního zboží, poukazují Hospodářské noviny s tím, že to je přijatelné vysvětlení i pro vysoký deficit.


Česká republika se stává lacinou dílnou pro německé firmy, píše Mladá fronta Dnes. Podle listu téměř třetinu výrobků, které tuzemské podniky vyvezou za hranice, totiž vymyslí zahraniční zákazník, který jen využívá lacinou českou pracovní sílu. Zboží si sám odveze a prodá. Z levné výroby neplyne pro české podnikatele velký zisk, ale naopak neradostné vyhlídky do budoucna. Zahraniční partner si totiž může kdykoliv najít lacinější výrobu jinde ve světě. Jak deník dále uvádí, v praxi se v Česku používají dva postupy. Při tom nejjednodušším přiveze zákazník materiál, nákresy a hotové výrobky si odebírá přímo ve skladu. České firmě nepatří nic kromě mzdy za odvedenou práci. Jen o něco méně nevýhodná je druhá cesta. Při ní firma sice využívá vlastní materiál, ale dělá podle projektu zahraničního odběratele, dodává Mladá fronta Dnes.


Sto osmdesát centimetrů vysoká betonová zeď vyrostla ve Velkém Meziříčí na Žďársku, upozorňuje deník České slovo. Jak píše, měla by oddělit budoucí obyvatele dostavovaných sociálních bytů od jejich bezprostředních sousedů. Zeď nechala dodatečně po protestech lidí postavit radnice. Do ubytovny se mají nastěhovat obyvatelé bývalého městského chudobince, kteří ve městě nemají dobrou pověst. Srovnání se známou zdí v Matiční ulici v Ústí nad Labem ale radnice Velkého Meziříčí odmítá. Starosta Vilém Lavický pro deník České slovo uvedl, že je to plot jako každý jiný, který jen odděluje pozemky a takových jsou prý ve Velkém Meziříčí desítky.

Autor: Renata Prátová
spustit audio