Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých novin s datem čtvrtek 30. listopadu 2000 vybírala Evelina Himalová

Stát opět pomůže Komerční bance, domnívají se Lidové noviny. Podle nich Zemanův kabinet zřejmě chystá záruky na další desítky miliard špatných úvěrů Komerční banky. A to i přes to, že někteří zájemci by byli ochotni banku koupit ve špatném stavu. Jak novinám řekl náměstek ministra financí Jan Mládek, cena za Komerční banku by byla bez poskytnutí dostatečných záruk nižší. Na trhu se hovoří o pěti miliardách korun. Nezávislí ekonomové vidí mezi dalšími důvody, proč sociálnědemokratická vláda patrně upřednostní udělení dalších záruk i to, že do rozpočtu inkasuje ihned vyšší sumu. Lidové noviny zjistily, že ani Mertlíkův úřad není v poskytování garancí zajedno.

Českou ekonomiku dusí špatné úvěry, píše Mladá fronta Dnes a dodává, že jejich celková suma přesáhla 480 miliard korun, což je zhruba 30 procent celé roční produkce země. Jak listu řekla zástupyně České republiky u Světové banky Jana Matesová - hůř je na tom jenom Thajsko. Světová banka proto vládě ve své poslední studii doporučila, aby s obrovským zadlužením hospodářství rychle něco dělala, protože jinak se jeho letošní oživení zase zbrzdí. Také státní úředníci připouštějí, že Světová banka míří do černého. Konsolidační banka se chce nesplácených půjček zbavit tím, že je po různě velkých balících prodá a jejich nabyvatelé pak budou peníze po podnicích vymáhat sami. Dalším lékem má být především zlepšení zákona o konkursech, který by očistu podniků urychlil, poznamenává Mladá fronta Dnes.

Až k rozpoutání vleklé bitvy právníků, kterou bude muset rozhodnout Ústavní soud, vládu dohnal odpor k novému guvernérovi ČNB, píší Hospodářské noviny. Za velmi sporný označují kabinetem novátorsky zkonstruovaný názor, že jmenování guvernéra podléhá kontrasignaci premiéra a táže se, zda byl celý spor nutný. "Že tento vládní kapric nepomůže ani ČNB, ani ekonomice, ani pověsti ČR, není třeba dodávat. Jistě, svůj díl na situaci má i prezident. Prosadil si své názory navzdory všem. K posuzování míry 'zavinění' ale už máme jedno měřítko - zatímco kandidatura Zdeňka Tůmy na klíčový post v ČNB neudělala s trhem takřka nic, okamžitou reakcí na krok vlády zpochybňující jeho jmenování byl i pokles kursu koruny vůči euro o třicet haléřů," upozorňují Hospodářské noviny.

Podle Mladé fronty Dnesúmysl vlády zpochybnit legitimitu novopočeného guvernéra centrální banky stížností u Ústavního soudu zavání válkou nejvyšších státních autorit, při níž by prestiž České republiky utrpěla nejtvrdší rány. Konstrukci, že prezident potřebuje ke jmenování guvernéra a viceguvernérů písemný souhlas premiéra, list označuje za chatrnou a kostrbatou, a míní, že Zeman by měl tasený meč zastrčit, dokud je čas. "Ústavní stížnost na prezidentův postup by vlastně znamenal hysterický výkřik do světa. Pro vládu je nový guvernér naprosto nepřijatelný, boj s centrální bankou bude nesmiřitelný," píše Mladá fronta Dnes a dodává, že dopad podobných signálů na stabilitu finančních trhů a měny bývá krušný. V krajním případě nelze vyloučit ani oslabení koruny. Tato nervózní vláda by mohla přijít občany ještě hodně draho, míní deník.

Podle Zemských novin a Českého slova spor o to, kdo a jak má jmenovat vedení České národní banky, který vyvrcholil v otevřený střet mezi vládou a prezidentem republiky, poškozuje všechny. "A jak bývá ve zdejších kocourkovských poměrech příznačné, je velmi těžké rozpoznat, zda jsou předkládané argumenty důvěryhodné, anebo zda za nimi nejsou ještě další, postranní úmysly. Z tohoto soudku jsou například premiérovy narážky, že jmenovaný nástupce Josefa Tošovského je exponentem té či oné hospodářské nebo politické skupiny. Pokud takové prohlášení není doloženo důkazem, jaké konkrétní škody z tohoto exponenství pro centrální banku a tím i pro ekonomiku plynou, jedná se jen o pavlačový drb," míní oba listy. Za daleko důležitější označují debatu mezi vládou a národní bankou, kolik peněz má v tu či onu chvíli obíhat v ekonomice, což může premiér a jeho lidé ovlivnit tím, kolik rozdávají ze státního rozpočtu, a banka zase tím, jaké nastavuje základní úrokové sazby. Každá strana má své argumenty. Obě by si ale měly být vědomy, že jejich veřejný střet poškozuje všechny. Ti, kdo stojí v čele nejdůležitějších státních institucí, mají v současné chvíli jediný úkol. Obnovit vzájemnou souhru, kterou od nich občané očekávají, píší Zemské noviny a České slovo.

Právo zmiňuje matoucí formulace příslušných článků ústavy a zákona o České národní bance, a míní, že rozličný výklad ústavy je jen záminkou sporu. Pravá podstata sporu je podle komentátora bohužel na úrovni malých kluků, kteří po sobě místo houbou házejí ústavou. "Pak ovšem i bez ohledu na výrok Ústavního soudu, který nakonec někomu musí dát za pravdu, není v této věci nikdo bez viny. To platí o Miloši Zemanovi, který předem pomluvil prezidentova kandidáta a zcela zjevně se bojí příliš nezávislé ČNB. To platí o černém vzadu Václavu Klausovi, z jehož tvůrčí dílny pocházejí návrhy na omezení pravomocí prezidenta i guvernéra, které vyvolaly dnešní napjatou atmosféru. To však platí i o Václavu Havlovi, jenž sice rozhodně nebyl s jmenováním povinen čekat do ledna, jak tvrdí hlupáci, avšak právě tak nebyl nucen jednat jako obyčejný malicherný politik. Vina tím větší, že on jediný z těch tří dříve uměl prohrávat," píše deník Právo.

Vláda už brzo rozhodne, jestli budeme mít soukromé dálnice. Uvádějí to Zemské noviny a České slovo. Izraelská společnost Housing and Construction nabídla, že postaví část silniční sítě na severu Moravy. Do výstavby dálnice D 47 z Lipníka nad Bečvou do Bohumína by Izraelci investovali až 35 miliard korun. Ministerstvo dopravy zkoumá, za jakých podmínek může soukromý kapitál do výstavby vstoupit. Doposud totiž stavěl silnice jen stát. Komunikace by se s účastí státu měla začít stavět až od roku 2005. Izraelská společnost, ale nabídla, že by silnice mohla být v provozu už v roce 2006, poznamenávají Zemské noviny a České slovo.

Podle deníku Právo svět řeší problém "nemoci šílených krav" stejně jako prasečí mor či udušení desítek tisíc kuřat v drůbežárně: vybije tisíce domácích zvířat případně je odveze do "kafilérek". "Jenže za těmito technikáliemi a s nimi spojenými propočty, kolik které epidemie stojí, se skrývá jeden společný bezohledný jmenovatel: neetické a mnohdy bezohledné zacházení se zvířaty, o která bychom měli úzkostlivě pečovat," míní list. Je však podle něj smutné, že k úvahám o utrpení hospodářských zvířat lidi vede až utrpení jich samotných. "Zkusme na to příště pamatovat předem. Třeba až opět začnou 'zelení extremisté pobuřovat' voláním po větších klecích pro slepice a nás bude na jazyku svrbět: Vy hlupáci, vždyť zase podraží vajíčka," uzavírá Právo.

Kvůli nákupu nadzvukových letounů se Česká republika nemusí zadlužit. Navíc by si mohla vybrat, jestli chce hradit splátky za stíhačky v korunách nebo eurech. Uvádějí to Hospodářské noviny. Jak dále píší, výběrové řízení na dodavatele má být podle rozhodnutí vlády vyhlášeno 15. prosince. Armáda by měla získat 24 nebo 36 stíhaček. Orientační cenu letounů odhaduje ministr obrany Vladimír Vetchý na 100 miliard korun. Pokud by byla smlouva podepsána příští rok, armáda získá podle návrhu nejmenované zbrojovky první stroje v roce 2004. Tehdy by Česká republiky uhradila maximálně deset procent celkové částky, tedy deset miliard korun jako první splátku, informují Hospodářské noviny.

Je možné, aby svědek před soudem mlžil nebo dokonce lhal? Ptá se Mladá fronta Dnes a zároveň odpovídá: zákon to říká jasně - v žádném případě! Pokud se člověk rozhodne vypovídat - a nevyužije Práva odepřít výpověď například proto, aby se sám nevystavil trestnímu stíhání - musí říkat pravdu a nic nezamlčovat. Někteří svědci vystupující v kauze bývalého pokladníka ODS Libora Nováka, kterou v úterý uzavřel pražský Vrchní soud, však jakoby poučeni nebyli, nebo brali takové varování na lehkou váhu. Soudci také výpovědi několika z nich označili za naprosto nevěrohodné. Budou tedy potrestáni? Táže se list. V tuzemských poměrech to zatím není běžné, i když to zákon vyžaduje. Chtělo by to nějaký případ, který by vešel ve známost, říká Mladé frontě Dnes soudce Luboš Vlasák. On sám, se ale s postihem prolhaného nebo nápadně sklerotického svědka setkal jen výjimečně.

Černý trh s byty se snaží poodhalit Lidové noviny. Přenechám nájemní smlouvu na byt, koupím byt v jakémkoli vlastnictví - i dekret. Takových inzerátů se podle listu denně objevují v novinách desítky. Prodávající nepálí to, že převodem bytu, který jim nepatří, porušují zákon. Kupujícím zase nevadí, že se po deregulaci jejich draze zaplacené "právo na bydlení" stane takřka bezcenné. Bytů bude dostatek a nebude nutné někomu platit bokem za jejich přenechání. Ročně se fingovanou výměnou změní obyvatelé desítek tisíc bytů. Obce jsou proti tomu ale bezmocné. Zisky z fiktivních výměn lidé v daňových přiznáních neuvádějí. Státu tak ročně utíkají milióny. Jak tvrdí Lidové noviny, policie se ale potíráním tohoto nelegálního obchodu nijak zvlášť nezabývá.

Neplatiči nájemného se už nemusejí bát, že jejich jména majitel domu zveřejní. Deník Právo se odvolává na zákon o ochraně osobních údajů, který platí od 1. června letošního roku. Jména dlužníků i s jejich přesnými adresami se však stále ještě sem tam objevují v tisku a na různých nástěnkách. Důvodem je nejen to, že se o zákazu veřejného pranýřování zatím ví málo. Jak Právo zjistilo, k žádnému postihu provinilců ze strany úřadů zatím nedošlo. Zákon ale umožňuje v nejzávažnějších případech uložit pokutu až deset miliónů korun, v případě opakovaných nedostatků až 20 miliónů.