Přehled tisku

Z českých deníků s datem středa 8.listopadu 2000 vybírala Evelina Himalová.

Právo nesouhlasí s premiérem Milošem Zemanem v zavedení volební povinnosti. Učinit dnes v Česku z volebního práva volební povinnost by byla podle listu zpozdilost a nehraje roli, že v některých zemích Evropské unie to povinností je. "Občan vyjadřuje svůj názor přece i tím, když k volbám nejde. Říká tím na adresu politiků toto: Zvážil jsem vás všechny a nikoho jsem neshledal dosti těžkým, abych pro něj hlasoval! A potom, po zkušenosti se smlouvami opozičními a patenty tolerančními, by volební robota byla přímo směšná," píše Právo a dodává, že lidé by nakonec měli povinnost volit a politici neměli povinnost dodržovat své předvolební sliby. Proto by měl premiér Zeman nejprve začít s volební robotou u sebe, s předvolebními postoji a s povolební skutečností.


Lidové noviny se pozastavují nad tím, že žádný z ministrů se nepokouší najít viníky smlouvy o nákupu vojenských letadel L-159 za 40 miliard korun, ačkoliv ji považují za "nekvalitní, amatérskou, či dokonce pitomou". O nákupu letounů rozhodl kabinet Václava Klause v roce 1997, kontrakt podepsal tehdejší ministr obrany Miroslav Výborný, přípravu textu měl na starosti ekonomický náměstek Miroslav Kalousek. "Viníky bychom tedy měli," píší Lidové noviny. Dodávají však, že za jejich chyby zaplatí občané České republiky, protože peníze jdou ze státní pokladny. Armáda kvůli smlouvě nakupuje zbytečně draho zbytečně mnoho letadel a vojákům nezbývají peníze na "ešusy". "Daňový poplatník má právo se ptát premiéra Miloše Zemana: Kdy už konečně předáte své informace o těch 'pitomých projektech' policejnímu vyšetřovateli," uzavírají Lidové noviny.


Mladá fronta Dnes pokládá za špatný zákon, který praví, že pokud se na kandidátkách vyskytnou chyby, nové lístky se netisknou. Je špatný protože je neužitečný. Dva dny se tak politici, ministr vnitra a okresní úřady dohadují, jak velká újma byla kandidátovi na senátora Josefu Jařabovi způsobena, když mu na volebních lístcích byla napsána jiná registrující strana. Podobní šotkové se ale mohou opakovat, proto je nutné zákon změnit, míní list. Volební lístky jsou jednou oficiální listinou a jako takové chyby obsahovat nesmějí. "Víme, jak se dokáže stát 'vozit' na občanovi, když mu někde v dokladech či listinách uvízne nesprávná litera," připomíná list s tím, že v době počítačů přece nemůže být opravné vytištění lístků problémem. A už vůbec nemůže být problém zjistit, kdo chybu zavinil. Ten ať opravu platí, ze svého, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Policie již podle Mladé fronty Dnes ví, že autorem dokumentu Olovo, který měl zostudit místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Petru Buzkovou, je premiérův poradce Vratislav Šíma. Policie však vyšetřování nekončí a zjišťuje, zda Šímovi vytvoření materiálu Olovo zadal někdo z jeho nadřízených, šéf poradců Miroslav Šlouf nebo ministr vnitra Karel Březina. "Cílem vyšetřování je zjistit, zda to bylo na objednávku. Jestli se nám to povede, to je předčasné komentovat," řekl listu ředitel pražského úřadu vyšetřování Zdeněk Janíček. Mladé frontě Dnes také potvrdil, že policie má naplánovány i výslechy Šloufa a Březiny.


Trestně stíhán bude zřejmě strážný, který se střelbou snažil minulou neděli zastavit dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka při útěku z věznice Mírov na Šumpersku. Strážný ale vězně nezasáhl. "Podle poslední zprávy, kterou mám, je podán návrh na trestní stíhání," řekla v rozhovoru pro deník Právo generální ředitelka vězeňské služby Kamila Meclová. Doplnila, že nyní se vyšetřuje, proč střelba vězně nezasáhla. List připomíná, že v souvislosti s útěkem Kajínka, po kterém policie stále bezúspěšně pátrá, postavil bývalý ředitel věznice Milan Kohoutek mimo službu sedm pracovníků věznice. Jsou mezi nimi vychovatel, zástupce vedoucího vězeňské stráže, dva vrchní inspektoři a dozorci, kteří jsou odpovědní za výkon služby a ostrahu věznice nebo kteří se podíleli na pronásledování Kajínka. Meclová odvolala náměstka ředitele věznice Květoslava Vlasáka a v neděli i ředitele věznice Kohoutka. Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský Meclové v úterý snížil natrvalo finanční ohodnocení, ale ředitelka zůstane nadále ve funkci. "Vnímám ho jako určité opatření, které i já uplatním vůči svým podřízením," řekla Meclová Právu na otázku, zda považuje odejmutí 6500 korun z platu za přiměřené potrestání. Odvolání vedení některých dalších věznic však Meclová zatím nechystá.


Lidové noviny si všímají ostrého boje, který se rozpoutal o místa v čele České národní banky. Favoritem na post guvernéra, který opustil Josef Tošovský, je údajně Zdeněk Tůma. Ten ale není příliš přijatelný pro ODS a proto se spekuluje také o Oldřichu Dědkovi, nebo dokonce ministrovi financí Pavlu Mertlíkovi. Ještě tvrdším oříškem prý bude obsazení dalších dvou uvolněných míst v bankovní radě. Prezident Václav Havel považuje tento problém za velice odborný a konzultuje ho až s třiceti experty. Nezávislí ekonomové soudí, že se v bankovní radě objeví spíš nová jména, protože zkušení bankéři z komerční sféry nebudou mít o tuto funkci zájem. Obávají se proto, že konečný výběr by se mohl zúžit na méně kvalitní kandidáty, píší Lidové noviny.


Ministerstvo zahraničních věcí má strach, že by náš vstup do Evropské unie mohlo ohrozit prodloužení tuzemské těžby uranu. Podle Hospodářských novin to vyplývá z korespondence mezi šéfem české diplomacie Janem Kavanem a ministrem průmyslu Miroslavem Grégrem. O prodloužení těžby uranu bude dnes jednat vláda a Kavan právě proto Grégra upozorňuje, že přijetí navrženého materiálu by mohlo znamenat snížení naší důvěryhodnosti při vyjednávání s Bruselem. Česká republika se totiž loni zavázala k ukončení těžby uranu do konce roku 2001. Ministerstvo zahraničí má za to, že by měl být Grégrův návrh nejprve konzultován s Evropskou komisí. Teprve na základě výsledku těchto jednání by mohl být předložen vládě, citují Hospodářské noviny z dopisu šéfa naší diplomacie Jana Kavana ministrovi průmyslu Miroslavu Grégrovi.


Polemiku o těžbě uranu přináší i deník Právo. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart v listu poznamenává, že kvůli dotěžení této suroviny přijde státní rozpočet o 1 a půl miliardy korun. Návrh Grégrova ministerstva proto považuje za ekonomicky nezdůvodnitelný, ekologicky nepřijatelný a sociálně nesmyslný. Jediným jeho efektem prý bude dvouletý odklad propuštění 550 zaměstnanců z uranových dolů. Naopak poradce ministra průmyslu Jiří Hanzlíček ve stejném listě tvrdí, že se ministr Kužvart mýlí. Dokončení těžby je prý úplně nezávislé na státním rozpočtu a navíc přispěje k vytvoření 500 nových pracovních míst. Ministerstvo průmyslu podporuje ochranu životního prostředí, ale nemůže souhlasit s Kužvartovou ideologií, která nás vrací zpátky na stromy, píše v Právu Grégrův poradce Jiří Hanzlíček.


O případu muže odsouzeného na osm let ve vězení za pěstování a distribuci marihuany informuje Mladá fronta Dnes. Dvaadvacetiletý mladík pěstoval konopí na zahrádce svého domu a zadarmo jej rozdával mladistvím a dokonce i dětem. Právě proto považuje soudce Jaroslav Hrabálek trest za přiměřený a upozornil, že muž dostal nejnižší možnou sazbu. Naopak drogový odborník z centra Drop In Ivan Douda má za to, že osmiletý žalář je neadekvátně přísný. Použil při tom přirovnání k alkoholu, který je stejně návykovou látkou jako marihuana - mnoho rodičů dává dětem pít třeba pivo a nikdo je za to na osm let do vězení neposílá. Podle Doudy má řada soudců o marihuaně naprosto zkreslené představy a myslí si, že kdokoli jí kouří, musí zákonitě skončit na heroinu, cituje předního českého drogového odborníka Mladá fronta Dnes.


Zemské noviny a České slovo si všímají toho, že policisté v posledních dnech nabádají ke zvýšení obezřetnosti osamocené řidiče na dálnic D 1 mezi Prahou a Brnem. Množí se tam totiž případy, kdy organizované skupiny lidí například propíchnou řidičům při tankování u benzínové pumpy pneumatiky a pak jim nabídnou pomoc. Jsou ochotní a slušní - jenže při tom postižené zároveň okradou. Řidiči si toho většinou všimnou až po dalších dvou, třech kilometrech, kdy už pachatelé stihnou z místa činu zmizet. Například v polovině října při podobném incidentu na dálnici u Jihlavy zmizel z auta majiteli kufřík se dvěma miliony korun, podotýkají Zemské noviny a České slovo.


Plzeňská a.s. Škoda bude v nejbližších dnech rozhodovat o dalším osudu společného podniku Electric Transport International (ETI) v americkém Baltimore. Podnik montuje škodovácké trolejbusy pro americký trh. Český podnik bude buď prodán, anebo dále rozvíjen pod dohledem českých manažerů, uvedl pro Hospodářské novinyčlen představenstva Škody, a.s. Michal Bíman. Podle informací listu má k jednomu z rozhodujících jednání českých a amerických expertů dojít 18. listopadu v Baltimoru. Deník připomíná, že první kontrakt ETI na 56 autobusů pro americký Dayton byl pro Škodovku citelně ztrátový, druhý - dodávka 250 autobusů pro San Francisco - byl vinou špatně sepsané smlouvy pro ni velmi nevýhodný. Teprve díky pozdějším smluvním dodatkům je nyní tento největší škodovácký kontrakt za pět až šest miliard korun v mírném zisku, píší Hospodářské noviny.