Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých deníku s datem 18.12.2000 vybírala Renata Prátová.

K víkendové poruše v jihočeské jaderné elektrárně Temelín se v komentáři vracejí Lidové noviny. List se domnívá, že každá porucha na tak gigantickém potenciálně nebezpečném zařízení je závažná. Když premiér Miloš Zeman slíbil Rakousku, že Temelín budou moci zkontrolovat nezávislí experti z Evropské unie, poukazovali odpůrci na to, že čím více je elektrárna v provozu, tím obtížněji lze její bezpečnost prověřit. Jak závažná je doopravdy porucha, která se v Temelíně odehrála? Proč byly tisk a rakouská strana informovány s půldenním zpožděním? Může se něco takového opakovat?, klade otázky autor komentáře. Odpovědi na ně by však raději slyšel od komise nezávislých expertů z Evropské unie, než z úst zaměstnanců Českých energetických závodů. Podle Lidových novin nás totiž zastánci jaderné elektrárny ujišťují, že čidla v Temelíně jsou bezpečná "až přecitlivělá", a každý systém se musí doladit.


Zemské noviny podle rostoucích tržeb v maloobchodu a službách soudí, že se lidem vrátila chuť utrácet. České domácnosti letos v říjnu utratily proti stejnému měsíci loni o více než šest procent víc, a to nejsou známé statistiky za listopad a prosinec, měsíců svátečních nákupů, píše list. Stávající situaci zdůvodňuje tím, že se letos snížila nezaměstnanost, příjmy mnohých rodin vzrostly a stoupla důvěra, že napřesrok bude ještě lépe. Rovněž říjnový výrazný růst tržeb v dopravě je podle deníku důležitý a nesporně pozitivní údaj, neboť dokazuje, že domácí výrobci čile obchodují se svými partnery. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by se optimistické předpovědi neměly splnit. Země našich hlavních obchodních partnerů v Evropské unii prožívají období konjunktury, lidé i podniky tam více nakupují a čeští výrobci mají co nabídnout. A to je to hlavní, co k veselejšímu pohledu do budoucnosti opravňuje, uzavírají Zemské noviny.


Sociální demokraté v době, kdy ještě byli v opozici, tvrdě kritizovali špatný výběr daní, uvádějí Hospodářské noviny s tím, že zlepšení daňové disciplíny se také stalo jedním z jejich nejhalasněji vyslovovaných hesel. Slibovali to na předvolebních mítincích s takovou suverenitou, jako kdyby to byla snadná záležitost. A možná, že se jim to v onom poklidu pouze kritizující opozice snadným i zdálo. Jenže po dvou letech vlády, kdy odpovědnost už padá na jejich hlavy, už tak halasně nekřičí. Vědí totiž své. Je třeba přiznat, že vláda ČSSD se snažila standardními prostředky si na dlužníky posvítit, píše list. Na finanční úřady přišla řada nových, lépe odborně fundovaných pracovníků, kteří objevili to, co jiní dříve přehlédli. Vyměřili daňové doměrky, a tak i tímto způsobem celkové daňové nedoplatky stoupaly. Ty sice letos jednou mírně poklesly, ale říjnové výsledky už ohlašovaly zase jejich přehoupnutí nad stomiliardovou hranici. Z toho rozhodující podíl - více než 91 miliard korun - přitom neodvedli plátci v období od roku 1993, tedy za existence nové daňové soustavy. Hlavním břemenem, které se stále povaluje ve výpočtech, tak nejsou pohledávky za starou daňovou soustavou, ale ty, které vznikly za posledních sedm let. Mnoho z těchto nedoplatků se už jeví jako nedobytných, takže je nakonec lepší uvažovat o jejich odpisu. Odpisy sice příjmovou stránku rozpočtu nevylepší, ale usnadní orientaci ve státních financích a tím i práci na příštích státních rozpočtech. Kde nic není, není si totiž ani co vzít. Do konce roku by tak mělo být odepsáno 7,6 miliardy, které tvoří asi polovinu nedoplatků do roku 1993. Už dnes jsou však vytvořeny předpoklady pro to, aby finanční úřady odepisovaly nedobytné pohledávky i u daní nové daňové soustavy. Do toho se však finančním úředníkům příliš nechce. Obávají se kritiky veřejnosti, že nedokáží daně řádně vybírat a že svou liknavostí ochuzují státní finance. Neméně se obávají kontrol, které by měly jejich rozhodnutí posoudit. Lepší výběr daní a snížení nedoplatků nejsou tak jednoduché, jak to vypadalo v předvolebních slibech. Vyžadují nejen ostražitější úředníky, ale především rázné systémové řešení. K tomu by mělo pomoci nejen přijetí novely zákona o správě daní a poplatků, ale i novela obchodního zákoníku, domnívají se v závěru Hospodářské noviny.


Zhruba dvacet firem z Velké Británie, které chtějí v České republice investovat čtvrt miliardy dolarů, by mělo v průběhu následujících 18 měsíců požádat o investiční pobídky a zahájit své projekty. Informuje o tom deník Právo s odvoláním na zástupkyni agentury Czechinvest v Londýně Vladimíru Ryšánkovou, která odmítla sdělit konkrétní jména investorů. Jak list píše, podle Ryšánkové jde zejména o investory z oborů automobilového průmyslu, elektroniky a přesného strojírenství. Polovina z nich jsou nadnárodní společnosti a zbytek menší firmy. "Každý týden jednáme s několika potencionálními partnery o možnosti investování v České republice. Objevují se i poptávky z Irska v oblasti softwaru," cituje deník Právo Ryšánkovou, podle které zájem britských firem o investice v Česku podporuje silná libra. Ve Velké Británii má pobočky řada amerických a japonských společností, které se chtějí posunutím své základny do České republiky či jiných středoevropských států přiblížit zákazníkovi, připomíná list. Podle britské investiční agentury Trade Partners od roku 1990 společnosti z Velké Británie investovaly do Česka 679 miliónů dolarů. Letos tyto investice představovaly 118 miliónů dolarů. Jde například o Tesco, Unilever, Avon, Bass, Marks and Spencer, Next, Alfred Dunhill a další, uzavírá deník Právo.


Lidové noviny konstatují, že až poslední víkend před Štědrým dnem začalo na českých horách sněžit. První sníh nadělal velké starosti silničářům, radují se z něj naopak provozovatelé lyžařských vleků a horských chat a samozřejmě lyžaři. Nejvíc sněhu napadlo o víkendu v Krkonoších. V nejvyšších českých horách hlásili záchranáři horské služby až sedmdesát centimetrů sněhu. V lyžařských areálech v Peci pod Sněžkou a Špindlerově Mlýně se v neděli rozjely první lyžařské vleky. Některé běžkařské tratě projeli první lyžaři v neděli také v Jizerských a Orlických horách. Soustavné sněžení o víkendu způsobilo, hlavně na Jesenicku, velké problémy silničářům. Přestože nasadili veškerou techniku, zvládnout situaci se jim leckde nepodařilo. Například na jednom z hlavních silničních tahů mezi Hradcem Králové a Ostravou zablokoval dopravu na hodinu řidič kamionu, který kvůli zasněžené vozovce a letním pneumatikám nezvládl svůj vůz. Silničáři proto vzkazují všem řidičům, aby vzali na vědomí, že zima už začala, a vyměnili letní pneumatiky za zimní, dodávají Lidové noviny.


Závěrem ještě pohled Hospodářských novin na blížící se Štědrý den. Podle toho, jak jsou obchody plné, deník usuzuje, že letos bude ježíšek skutečně štědrý. Na dárky padnou asi mnohé prémie, vánoční platy i úspory. S tím, jak kolem sebe slýcháme, že někdo už teď obrací každou korunu v ruce a do toho má ještě přijít zdražování energií, to jaksi nejde dohromady. Podle Hospodářských novin jsou dvě možnosti: Buď je chudých mezi námi skutečně málo, nebo mnozí vidí svoji situaci zbytečně černě. Pravda je asi někde mezi, ale jisté je, že podle počtu zákazníků v gigaprodejnách na okrajích měst a plných vozíků, které tlačí od pokladen na parkoviště, si my Češi letos nežijeme až tak špatně. Leden ale ukáže, jak na tom rodiny skutečně jsou. Poté, co z výplaty odečtou dražší inkaso a přijdou první splátky úvěrů na vánoční nákupy, ze současného opojení mnozí vystřízlivějí. A pak budou zase nadávat na politiky, na vládu, že se všechno jen zdražuje a kdeže na to mají lidi brát, píší Hospodářské noviny.

Autor: Renata Prátová
spustit audio