Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých novin s datem pátek 15.12.2000 vybírala Evelina Himalová.

Většina deníků komentuje čtvrteční kandidaturu Petra Pitharta z KDU-ČSL na předsedu Senátu. Pithart se stal společným kandidátem klubů lidovců a Unie svobody/ODA a vzhledem k rozložení sil v horní parlamentní komoře má velkou šanci tuto funkci získat. Do křesla předsedy by se tak Pithart vrátil po dvouleté přestávce v minulém volebním období, protože v čele Senátu stál již v letech 1996 až 1998. Kandidátem čtyřkoalice na místopředsedu Senátu se stal bývalý předseda Unie svobody Jan Ruml. Listy se shodují na tom, že návrat Pitharta je téměř jistý. Lidové noviny z této volby vyvozují několik závěrů. Všímají si například toho, že po odchodu Libuše Benešové se z nejvyšších funkcí státu opět vytratí ženy. Ani instituce s reálně nejmenším vlivem už nebyla shledána potřebnou úlitbou něžnému pohlaví, podotýkají. Pithart pak podle deníku neslibuje, vzhledem k jeho předchozímu působení v této funkci, že se změní negativní náhled veřejnosti na Senát. "Pro stranu lidovou je to další zamyšlení nad tím, jak kvalitní lidi je schopna sama vygenerovat," soudí Lidové noviny, podle nichž je Pithart lidovcem spíše rozumem než srdcem. Z jeho kandidatury nakonec vyvozuje i to, že KDU-ČSL vyčerpala všechny funkce, které může po volbách do krajů a Senátu obsadit, a proto se leaderem čtyřkoalice stane zástupce Unie svobody.

Mladá fronta Dnes vidí v nominaci Pitharta jeho osobní satisfakci, pro Senát ale krok zpět. "Čtyřkoalice šla do senátní kampaně s voláním po velkých změnách. Mluvila o posílení pravomocí Senátu a otevření druhé bojové linie vůči sněmovně, ovládané ČSSD a ODS. Pak měl být její kandidát na šéfa symbolem obratu a rozhodnosti. Kultivovaný a vzdělaný politik Pithart však není mužem akce, jenž by vymohl Senátu větší kompetence," píše deník. Senátoři totiž podle něj za čtyři roky nedokázali ani navrhnout posílení svých pravomocí, přičemž chabě argumentovali tím, že by to v Poslanecké sněmovně beztak neprošlo. "Kde je psáno, že pokud by vedl Senát politik nadaný autoritou, odhodláním, přesvědčivou argumentací a vyjednavačským talentem, nezískal by podporu pro zdánlivě neprosaditelné návrhy? Vždyť přece v tom tkví umění politiky," konstatuje Mladá fronta Dnes.

Deník Právo si kromě kandidatury Pitharta všímá i nominace Rumla na funkci místopředsedy. Ironicky poznamenává, že výměna tváří a stylu v podání čtyřkoalice byla volbou těchto dvou ostřílených politiků završena. Ačkoli je Pithart podle autora "myšlenkově svěží", může jen těžko zosobňovat důvěryhodnější styl aspirantů na příští volební vítězství a vládní zodpovědnost. K Rumlovi Právo dodává, že vždy tvrdil, že různé politické funkce zastávat nechtěl, ale ve všech "byl jistě rád".


V ekonomických komentářích si tisk většinou všímá pomoci státu problémovým podnikům a požadavku odborů na růst mezd:

Podle Mladé fronty Dnes, která informuje o další zamýšlené pomoci státu Komerční bance, se zdá, že drahé období zachraňování bank končí. Ale šance, že nájezdy na kapsy daňových poplatníků skončí, je však podle komentáře mizivá, protože vláda pomáhá jinými cestami. Deník připomíná, že Komerční banka půjčovala podnikům, které nedokázaly splácet úvěry a držela je uměle při životě. Na pomoc státu podnikům je však veřejnost už přecitlivělá. "Sociální demokracie zavádí novou módu: pomoc přímo podnikům. Jsou v podobné situaci jak peněžní ústavy. Také z části nesou zátěž ekonomické transformace. Většinu svých problémů si však zavinily samy," soudí Mladá fronta Dnes.

Deník Právo píše, že vláda je ovlivněna stanoviskem poradců premiéra Zemana, kteří udělení dalších záruk pro Komerční banku důrazně odmítají. Důvody pro to jsou však zatím nejasné. Existuje prý možnost, že kabinet se cítí být vázán svým únorovým usnesením, které stanovuje postup přeměny aktiv Komerční banky a její privatizace. Další možností je podle deníku nechuť dále pomáhat Komerční bance, kterou stát dosud očistil od celkem 83 miliard problematických aktiv. Jiné zdroje však tvrdí, že současný postoj vlády může souviset i se snahou snížit cenu Komerční banky a prodat ji preferovanému zájemci, uzavírá Právo.

Zemské noviny a České slovo se pozastavují nad požadavkem odborů na desetiprocentní růst mezd. Deníky připouštějí, že tlak na zvyšování mezd je jedním z hlavních poslání odborů a že tentokrát mohou své požadavky opřít o pádné argumenty hospodářského oživení. Jenomže z nejhoršího se letos nedostaly všechny podniky. Nejedna firma sice po letech ztrát dosahuje konečně zisky, má-li se však na trhu udržet a rozvíjet, bude muset investovat. A podlehne-li tlaku odborů a místo aby investovala, utratí za vyšší platy, může to ohrozit její křehké zdraví, varují Zemské noviny a České slovo s tím, že růst produktivity práce bude v příštím roce sotva tak impozantní jako letos, kdy v některých měsících rostla dvoumístnými čísly. To se podle nich téměř jistě nezopakuje.


Hospodářské noviny odhalují dosud tajnou záruční smlouvu mezi Ministerstvem financí a Československou obchodní bankou. Podle ní bude muset Konsolidační banka už za půl roku uhradit ČSOB polovinu ztrát Investiční a Poštovní banky. Podle smlouvy se stát zavázal zaplatit ČSOB až zhruba 300 miliard korun nebo případně odkoupit IPB po roce zpět. Ministerstvo financí údajně přijalo závazek, že přímo a v úplném rozsahu odškodní ČSOB, jestli čistá aktiva IPB k 19. červnu budou negativní. Učiní tak tehdy, pokud se jeden auditor najatý vládou, i druhý, ve službách ČSOB, shodnou na tom, že ztráty IPB k uvedenému datu byly větší než příjmy a tento rozdíl shodně vyčíslí, dodávají Hospodářské noviny.


Čeští autodopravci zatím nebyli schopni vyčíslit škody, které jim způsobily blokády česko-rakouských hranic v souvislosti s protesty proti jaderné elektrárně Temelín. Sdružení autodopravců Česmad proto přiznává, že soudní žaloba na organizátory blokád je už předem odsouzena k nezdaru, uvádějí Lidové noviny. "Zatím máme k dispozici podklady o škodách pouze od třech firem, které údajně přišly celkem o 68.000 korun. O takovou částku se samozřejmě nemá cenu soudit," řekl listu člen představenstva Česmad Robert Krigar. Podle něj je velmi obtížné dokázat v zahraničí přesnou výši ušlého zisku. "Náklady na zahraniční právníky navíc mohou překročit částku, o kterou se dopravní firmy soudí," podotkl. Jediným výsledkem snahy dopravních firem o odškodnění zůstává podle Lidových novin trestní oznámení na neznámého pachatele, které v souvislosti s blokádami podal Česmad už před měsícem na policii v rakouském Freistadtu.


Premiér Miloš Zeman popřel spekulace tisku, že uvažuje o odvolání ministra obrany Vladimíra Vetchého. Pro páteční vydání Zemských novin a Českého slova je označil za nesmysl. O možném Vetchého odchodu informovaly ve čtvrtek Lidové noviny s odvoláním na vládní zdroje. "Dočetl jsem se to v nich a myslím si, že nesmysly nemá cenu komentovat," řekl listům Zeman. Předseda poslanců vládní ČSSD Zdeněk Škromach uvedl, že klub o případném odvolání Vetchého nic neví. Premiér mu na jeho otázku údajně také odpověděl, že je to nesmysl. Vetchý ve čtvrtek novinářům tvrdil, že mu Zeman o chystaném odvolání nic neřekl, píší Zemské noviny a České slovo.


Zemské noviny a České slovo informují, že na slovenském předvánočním trhu se objevil první slovenský překlad knihy "Mein Kampf", v níž Adolf Hitler formuloval svou ideologii, a kterou nacisté chápali jako bibli. Navzdory tomu, že sporné dílo je opatřeno komentářem, mnoho knihkupců jej předem odmítlo do distribuce přijmout a právníci se přou, zda vydavatelka, stejně jako český vydavatel Michal Zítek, nakonec neskončí u soudu. Podle listů Slovenská židovská obec vydání knihy kritizovala a vicepremiér pro lidská práva Pál Csáka požaduje, aby slovenské úřady zasáhly podobně jako úřady v České republice.


Mladá fronta Dnes informuje o novém druhu mouchy, u nás dosud neviděné, která se objevila v Závišicích na Novojičínsku. Biologové našli její larvu v tamním potoce. Odborníci tvrdí, že jde o mimořádně cenný nález. Zatím nevědí, proč se najednou moucha v přírodě objevila. Někteří soudí, že k tomu přispěla také lepšící se čistota vody. Radní ze Závišic jsou na nález larvy v potoce Sedlnička pyšní. Moucha zatím ani nemá český název. Biologové však zatupitele upozorňují, že o jejím pojmenování po místu nálezu nemůže být ani řeč. Naprostá většina druhů hmyzu totiž nosí jen latinský název, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Páteční listy připomínají na kulturních stranách životní jubileum vynikajícího herce, nestora českého filmu, interpreta řady televizních inscenací Vlastimila Brodského, který se dožívá osmdesáti let. České slovo dodává, že i když se momentálně zotavuje z náhlé mozkové příhody, kterou prodělal v říjnu, s herectvím nekončí; scenárista Jiří Hubač mu napsal roli do televizní hry. Brodský v listu s humorem i nostalgií vzpomíná na řadu uměleckých příležitostí na divadle, ve filmu, v televizi, a také v rozhlase, kde vytvořil například dobrého skřítka Hajaju, vyprávějícího několik let večer co večer dětem pohádku na dobrou noc. Z rádia však musel po osmašedesátém roce odejít pro svůj údajný židovský původ. Když nařčení vyvrátil, dostalo se mu od tehdejších mocných vysvětlení, že jako Žid ale vypadá. Brodský se tak stal jediným hercem, který musel opustit rozhlas kvůli vzhledu! Přesto v roce 1981 získal Cenu Československého rozhlasu, uvádí České slovo.