Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých novin s datem 28.prosince 2000 vybírala Evelina Himalová.

Deníky se i nadále věnují napjaté situaci v České televizi, jejíž nové vedení v čele s generálním ředitelem Jiřím Hodačem přerušilo od středy večer řádné vysílání na obou programech. Listy spekulují nad tím, jaký výsledek přinese to, že na obrazovkách lze vidět pouze černobílý text. Vedení televize v něm vysvětluje, že se Hodač obrátil na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání se žádostí o rozhodnutí, který program ČT je legálním a autorizovaným v souladu se zákonem o ČT a který nikoliv.

Většina deníků poukazuje na to, že o situaci ve veřejnoprávní televizi by neprodleně měli jednat poslanci. Podle Mladé fronty Dnes "skutečnost, že se tak neděje, jen zvyšuje všechna rizika živelného vývoje". Úkolem poslanců je co nejrychleji zaujmout postoj k situaci, "kdy Hodač s podporou televizní rady svými telekomunikačními kouzly ruší nejen již pořady zpravodajského týmu a krajských studií, ale paralyzuje vysílání celé veřejnoprávní televize", píše Mladá fronta Dnes. Středeční usnesení grémia ČSSD vyzývající Hodače k odstoupení vzbuzuje podle listu naději, že se v Poslanecké sněmovně najde dost hlasů i pro odvolání Rady ČT, "jež při volbě ředitele sáhla proklatě vedle".

Krize v televizi může vyvolat hlubokou krizi systému vlády dvou stran, konstatuje Mladá fronta Dnes na jiném místě. Připomíná ale, že normální divák se nemusí ptát, kde jsou zájmy prezidenta, čtyřkoalice a vládnoucího dvojbloku ČSSD a ODS. "Ptá se po slušném zpravodajství, slušné publicistice, po filmech a pohádkách. Nepochybně mu je ve středu večer vzal ředitel Hodač. A Rada, která ho jmenovala," uzavírá Mladá fronta Dnes.

Motorem vzpoury na Kavčích horách se stala redakce televizního zpravodajství, píší Zemské noviny a České slovo. Podle nich poté, co radní bleskurychle jmenovali nového generálního ředitele ČT, který se již dříve ve vedoucí funkci neosvědčil, stáli televizní novináři před volbou s dvojím špatným koncem. Buď přijmou rozhodnutí, za nímž jsou cítit politické tlaky, anebo se vzbouří a poruší tak základní loajalitu vůči zaměstnavateli. To první se v jejich očích rovná kapitulaci, jejíž důsledky by znamenaly ohrožení poslání veřejnoprávní televize. To druhé, které nakonec zvolili, ale znamená riziko ohrožující chod celé televize, míní listy. V patové situaci, kdy na obou stranách sporu není vyhlídka na východ ze slepé uličky, musí zasáhnout někdo zvenčí. "V tuto chvíli jediní, kdo by mohli pochybné rozhodnutí rady ČT zvrátit, jsou politici v Poslanecké sněmovně, kteří za výběr členů do rady odpovídají," domnívají se Zemské noviny a České slovo.

Politického aspektu napjaté situace kolem České televize si všímá Právo, podle něhož boj o televizi napsal "novou kapitolu v dějinách opoziční smlouvy". V souvislosti s výzvou grémia ČSSD k odstoupení Hodače z vedení televize deník uvažuje, zda by si to nejvyšší sociální demokraté dovolili, kdyby mezi nimi seděl jejich předseda Miloš Zeman. "Možná si v té chvíli někde mocně oddychl. Bude však pouze na něm, jak tento mlaskavý políček vysvětlí předsedovi ODS Václavu Klausovi, který se svými věrnými zůstal náhle sám na straně legálně, ač nelegitimně zvoleného ředitele legálně, ač nelegitimně zvolenou Radou ČT," uzavírá Právo.

Skutečnost, že prezident Václav Havel podpořil rebelující zaměstnance České televize a že předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus zastává ve sporu o nové vedení ČT opačné stanovisko, není podle Lidových novin nic neobvyklého. Ve většině diskusí, ať jde o politické, ekonomické, či o společenské události, nakonec podle listu vykrystalizují dva tábory. V Havlově projevu se vždy objeví kritika přílišné moci politických stran, v protivníkově pak nebude určitě chybět pranýřování nepolitické politiky a nestandardních řešení, konstatuje deník. Domnívá se však, že nekonečné protivnictví obou předních činitelů již nestranné občany nudí, a to "bez ohledu na motivy, které oba velikány k jejich činům vedou".

Hospodářské noviny přinášejí ohlasy zahraničního tisku na krizi v České televizi. Informují mimo jiné o tom, že několik slovenských novinářů, mezi nimi šéfredaktor vlivného pravicového listu "Sme" Milan Šimečka, šéf Slovenského syndikátu novinářů Ján Füle a redaktoři veřejnoprávní Slovenské televize a soukromého bratislavského rádia Twist, připojilo ve středu své podpisy pod prohlášení "2000 slov v roce 2000", jenž podporuje revoltující zaměstnance České televize. "Sme" se stručným popisem situace publikuje portrét ředitelky zpravodajství pod názvem "Bobošíková je 'železná dáma' ". O manifestaci 3000 Pražanů na podporu protestujících novinářů České televize referoval ve středu francouzský list "Le Monde". Německý tisk se vývojem událostí zabývá daleko podrobněji: Vlivný "Süddeutsche Zeitung" se domnívá, že spor může vyřešit až český parlament. Britská rozhlasová a televizní stanice BBC uvádí širší souvislosti sporu s tím, že rebelující novináři volají po reformě způsobu jmenování Rady České televize, který lze podle nich politicky zneužít. Někteří lidé se podle BBC obávají, že generální ředitel Hodač připraví privatizaci České televize, po níž volá Václav Klaus, bývalý premiér a rovněž žák někdejší britské premiérky Margaret Tchatcherové. Jiní se zase domnívají, že politické zpravodajství televize uzpůsobí tak, aby vycházelo vstříc oběma hlavním politickým stranám, citují BBC a zahraniční tisk prezentující spor kolem České televize Hospodářské noviny.


A ještě k dalším tématům:

Restrukturalizace české podnikové sféry letos nabrala na síle, píší Hospodářské noviny. Jen za posledního tři čtvrtě roku bylo podle nich podáno téměř 3 400 návrhů na konkurs, přičemž skutečně prohlášených jich byla víc než polovina. Porovnáme-li období předchozích osmi roků - tak tehdy činil stejný podíl jen 37,4 procenta. Analytici tvrdí, že údaje jsou výsledkem řešení problémů z minulých let. Například byl prodán ZPS Zlín, na řadu dalších podniků, jako je třeba Masokombinát Martinov či Svit Zlín byl podán návrh na konkurs. Jak uvádějí Hospodářské noviny, nárůst konkursů souvisí také s neochotou případných kupců dohadovat se na kupní ceně s vlastníky firem, protože jednání se správcem konkursní podstaty bývá jednodušší a levnější.


Nárůst budoucích nákladů běžných domácností vyčíslují Zemské noviny a České slovo. Listy uvádějí, že domácnosti nejvíce pocítí nárůst cen zemního plynu - o 24 procent a elektřiny - o 14 procent. Průměrně o 12 procent více zaplatíme za vodné a stočné a zhruba o sedm procent za teplo, kde si ceny určují jednotliví výrobci. Navíc můžeme čekat, že u některých komodit, například u plynu, by se mohly ceny v průběhu roku zvýšit i vícekrát, konstatují Zemské noviny a České slovo.

Podle Lidových novin tak oproti letošku zaplatí běžná domácnost v průměru o 313 korun měsíčně víc. Víc budou stát i léky a pošta. Ale větší podpory se dočkáme v právní sféře. Vejde v platnost nový Zákoník práce a zákon o provozu na pozemních komunikacích.

Deníky vysvětlují zdražování nedokonalým tržním prostředím a přetrvávajícími monopoly v plynárenství, elektrárenství, telekomunikacích či na železnici. Například telekomunikace mohly být podle Zemských novin a Českého slova plně liberalizovány už od 1. ledna, ale telekomunikační zákon defacto prodloužil monopol Českého Telecomu o další rok. Proto dokud nevpustíme na náš trh skutečnou konkurenci, monopolisté si zvýšení cen vždycky obhájí, uzavírají Zemské noviny a České slovo.


Mladoboleslavská Škodovka letos zlomí další rekord, potvrdil Mladé frontě Dnes předseda představenstva Škoda Auto Vratislav Kulhánek. Obrat přesáhne 135 miliard korun, počet prodaných vozů 435 tisíc. Zvyšuje se i její tržní podíl v sousedních zemích - jen v Německu už je osmou nejprodávanější značkou, podíl roste v Polsku a Maďarsku. Naopak 56 procent na trhu u nás bude nejspíš postupně klesat a ustálit by se mohl podle Kulhánka na čtyřiceti. Firma také pokračuje v úsilí uvést na trh nové typy aut. Jak dále uvádí Mladá fronta Dnes, už v březnu se v Ženevě přestaví Fabia ve verzi sedanu. Zcela nový vůz, větší než oktávie, čeká na záříjový autosalón ve Frankfurtu nad Mohanem.


Pokud vláda schválí zvýšení úhrad za poskytovanou lékařskou péči, je Všeobecná zdravotní pojišťovna podle své ředitelky Jiřiny Musílkové odhodlána poslat do konkursu plošně všechny podniky, které dluží na zdravotním pojištění. Uvádí to Mladá fronta Dnes s odvoláním na středeční zpravodajskou relaci televize Nova s tím, že ministerstvo zdravotnictví tento záměr podle mluvčího Oty Černého podporuje. Jak dále list píše, Všeobecná zdravotní pojišťovna, jíž neplatiči dluží na pojistném včetně penále na 16 miliard korun, již dříve naznačila, že přitvrdí vymáhání dlužného pojistného, aby získala alespoň část peněz, které potřebuje na vyšší platby za zdravotní péči. Po vládním rozhodnutí o cenách zdravotní péče v prvním pololetí 2001 totiž odhaduje, že bude muset zaplatit o 4 miliardy korun více, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Lidové noviny přinášejí výsledky své tradiční ankety Kniha roku. List oslovil 350 respondentů, od kterých chtěl tip na nejlepší českou knihu roku 2000 bez ohledu na žánr a tip na nejlepší nečeskou knihu roku 2000, ať přeloženou či ne, opět bez žánrového rozlišení. Po sečtení získaných hlasů zvítězil mezi původními díly třetí díl "Lexikonu české literatury" autorů z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. Ve světové literatuře kraloval svazek poezie "Tři nadání", které z čínštiny přeložili Oldřich Král a Karel Šiktanc. Lidové noviny ale upozorňují na to, že jejich anketa neusiluje o vytváření objektivních žebříčků, pouze zachycuje vkus několika desítek českých intelektuálů.


Skončilo 20.století a druhé tisíciletí v noci z 31. prosince 1999 na 1. ledna 2000? - pokládají otázku Zemské noviny a České slovo a hned na ni odpovídají: Podle obchodníků, kteří dvojku a tři nuly chtěli a dokázali využít komerčně ke svému prospěchu, ano. Pro každého, kdo začíná počítat od jedničky, začne až o půlnoci 1.ledna roku 2001. Spory, zda třetí tisíciletí začalo už letošního 1.ledna, nebo až toho, co přijde po nadcházejícím Silvestru, podle listů stále nekončí. A jak dodávají, nerozhodnou je ani astronomové, protože jde o zcela umělou číslovku, která nemá s nebeskými ději nic společného. Nejlépe podle Zemských novin a Českého slova poslouží pro stanovení začátku tisíciletí kupecké počty. Uvádějí příklad: Chcete si v bance vyzvednout 2000 korun. Patrně by se vám nelíbilo, kdyby vám vyplatili pouhých 1999 s odůvodněním, že ta dvoutisící koruna už patří do třetí tisícovky. Rok 2000 je tedy stále ještě součástí druhého milénia, zatímco třetí tisíciletí začíná až 1. lednem 2001, vysvětlují listy.