Přehled tisku
Z českých deníků s datem středa 20.prosince 2000 vybírala Evelina Himalová.
Všechny noviny věnují pozornost novému předsedovi Senátu, kterým se stal v úterý Petr Pithart z KDU-ČSL. V tajných volbách v prvním kole dalo kandidátovi čtyřkoalice Pithartovi hlas 50 ze 79 přítomných senátorů. Dosavadní místopředseda horní komory, který neměl žádného protikandidáta, se do nejvyšší senátní funkce vrací po dvou letech.
Pomyslel by si někdo v roce 1992, když se z českého premiéra stal ze dne na den prostý občan, že se s Petrem Pithartem setkáme v nejvyšší ústavních funkcích ještě v dalším století? ptají se Lidové noviny. Zajímá je i tom, zda také nový předseda Senátu by si to pomyslel, když "před 40 lety vstupoval do KSČ, když se jako komunista stal doktorem obojího práva, chtěl v roce 1968 z ostrova Kerguél v Indickém oceánu vytvořit stát intelektuálů, když byl o rok později dělníkem-čerpařem, či když postupně prošel pěti stranami". Pomyslel by si, že bude jednou velkým trumfem seskupení, jehož hlavním heslem je změna? píše list. Ačkoli tedy Petr Pithart obsadí nejvyšší senátní křeslo nejméně na rok a půl, měla by se čtyřkoalice nad tím spíše zamyslet, dodávají Lidové noviny.
Zemské noviny a České slovo zajímá, jak může staronový předseda v rámci "nové politiky" reformovat Senát tak, aby se konečně stal důvěryhodnou a věrohodnou institucí nejen pro voliče, ale i pro ústavní systém jako takový. Pithart totiž tu příležitost již měl a nevyužil ji. Naopak důvěra občanů v Senát se v letech 1996 až 1998 snižovala. Listy však míní, že právě teď mají senátoři jedinečnou a možná poslední příležitost dát druhé komoře parlamentu skutečný význam. Odlišné rozložení sil ve srovnání s Poslaneckou sněmovnou dává Senátu šanci stát se právě teď onou ústavní pojistkou, o jejíž potřebě se již dlouho hovoří. "Pokud tuto možnost senátoři pod Pithartovým vedením nevyužijí, prokáže se, že jsou v našich podmínkách opravdu zbyteční," konstatují Zemské noviny a České slovo.
Také Právo se ptá, jak bude nyní po volbě svého předsedy Senát vypadat. Díky volby se totiž ukázalo, že vyhraněné stranictví nemá v Senátu příliš šanci. Toto pojetí odešlo do bezvýznamnosti poté, co ODS a ČSSD nedokázaly obhájit, byť jen prostou většinu senátních křesel. Pithartův návrat do druhé nejvyšší ústavní funkce v zemi je podle deníku také prvním skutečně viditelným úspěchem čtyřkoalice. Tedy spíš lidovců, do jejichž řad Pithart vstoupil. "Dosáhl tím dalšího stupně. Nepochybně nyní bude v útulné tichosti barokního paláce mnohem klidněji spřádat plány, jak dobýt to, co by ze všeho nejraději: Hrad po Václavu Havlovi," končí Právo.
V popředí zájmu ekonomických komentářů je podpora malých a středních podniků Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, výstavba dálnice D47 vedoucí z Ostravy do Polska a zpětně i nemoc šílených krav.
Hospodářské noviny se věnují podpoře malých a středních podniků, na kterou vláda vyčlenila o 200 miliónů korun méně než letos, a to i přesto, že může počítat mimo jiné s desítkami miliónů korun z evropského programu Phare, uvádí list. "Ač vládu leckdo vyzývá k šetření a uvážlivému rozhodování o výdajích a dotacích, tady zjevně šetřila na nesprávném místě," soudí deník. Podle něj prostředky sice přesahují jednu miliardu, nicméně ve srovnání s desítkami a dlouhodobě až stovkami miliard, které Zemanův kabinet ze státní kasy nasypal a ještě nasype do kolabujících bank a mamutích podniků, to vypadá jako kapka v moři, konstatují Hospodářské noviny.
Jednu z nejlukrativnějších zakázek poslední doby zadá česká vláda podle Zemských novin a Českého slova zahraniční firmě, aniž by vypsala výběrové řízení. Dálnici pod kódovým označením D47 má totiž realizovat izraelská firma, upřesňují. Zakázku přitom získala proto, že přišla za ministrem dopravy jako první, uvádějí listy. Zároveň však upozorňují, že v civilizovaných zemích už dávno neplatí "kdo dřív přijde, ten dřív mele", neboť může umlít špatně či zbytečně draze. Podle vlády stát nevloží ani korunu, neboť financovat budou Izraelci. "Jenže. Na dálnici se bude platit takzvané šedé mýtné," poznamenávají oba deníky s tím, že místo řidičů bude mýtné platit stát. Tyto peníze vláda vydá z rozpočtu, což už veřejné peníze jsou a není podstatné, že budou vypláceny až po dokončení stavby. Výběrové řízení se proto konat mělo, nová dálnice postavená mimo zákon může být přímou cestou do pekla, zdůrazňují závěrem Zemské noviny a České slovo.
Spotřeba hovězího silně poklesla a veřejnost žije v napětí, mocně posilovaném sdělovacími prostředky, jako by mělo jít o ránu morovou, konstatuje deník Právo a dále uvádí: "Jenomže o to právě jde, zda nemoc s dosud nepříliš četným výskytem, ale zato s děsivě dlouhou inkubační dobou, nemůže v příštích letech přerůst v epidemii." Podle Práva totiž mnohdy navzdory racionálnímu zvážení všech známých rizik přijde rána "odjinud" a dodatečně se objeví riziko neznámé a nezvažované. Logicky se tak nabízí otázka, zda při tom racionálním zvažování možných důsledků lidského zasahování do samotné podstaty života vědci nechybují jednoduše tím, že svůj vlastní přirozený iracionální strach odsunují mimo diskusi. Zní to možná absurdně, dovolávat se iracionálního strachu na konci století racionální vědy, ale možná jen přesně nevíme, co je skutečně racionální, totiž rozumné, uzavírá Právo.
Na nejbližší schůzce předsedy vlády a ČSSD Miloše Zemana a předsedy Poslanecké sněmovny a ODS Václava Klause mluvit o tom, koho by smluvně opoziční strany chtěly vidět ve funkci generálního ředitele České televize. Deníku Právo to řekli účastníci pátečního jednání grémia a mediální komise ČSSD. Poslanec sociální demokracie Miloslav Kučera v úterý pro ČTK uvedl, že účastníci grémia v pátek orientačně hlasovali o možných kandidátech na funkci nového ředitele ČT. Jednání podle něj ale nevyústilo v žádné závazné usnesení, koho má ČSSD na funkci prosazovat. Kučera také potvrdil, že při jednání o případném novém řediteli ČT zaznívala jména bývalé ředitelky televize Prima Kateřiny Fričové, ředitele brněnského studia ČT Zdeňka Drahoše a finančního ředitele televize Ladislava Palusky. Připustil, že právě posledně jmenovaný nakonec z debaty vzešel jako pro ČSSD nejpřijatelnější uchazeč o místo šéfa České televize, píše Právo.
Místopředseda ODS Petr Nečas, šéf poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý a stínový ministr zahraničí Jan Zahradil rovněž z ODS položili v pátek během konference pravicových stran v Budapešti při recesistické akci květiny na hrob Lájose Básce. Informují o tom Lidové noviny. Na jména Lájos Bács a Radžíva Sinha byl údajně v daňovém přiznání ODS z roku 1995 rozepsán sponzorský dar od bývalého tenisty a nyní podnikatele Milana Šrejbra. V souvislosti s tím byl i obžalován bývalý výkonný místopředseda ODS Libor Novák, soud ho ale zprostil obžaloby. Jak dále píše list, předseda ODS Václav Klaus o nápadu svých kolegů nevěděl. Později byl o něm informován a podle informací z ODS byl nápadem rozezlen. "Pan předseda Klaus byl v každém případě informován, že se ta akce udála," potvrdil Lidovým novinámšéf Klausových poradců Ladislav Jakl. Účastníci akce to ale popírají. Nečas řekl, že o všem slyší poprvé. Tlustý se odmítl vyjádřit. Zahradil přiznal, že spolu s Nečasem tuto recesistickou akci vymysleli. "Byl to okamžitý nápad a samozřejmě to byla legrace. Bavili jsme se s Nečasem o tom, že když už jsme v Budapešti, mohli bychom navštívit hrob Lájose Bácse, ale k žádnému položení květin nedošlo. K nějakému položení věnců tam sice došlo, ale to bylo k památníku maďarských událostí roku 1956, uvedl pro Lidové noviny Zahradil.
Zemské noviny a České slovo připomínají 110. výročí narození Jaroslava Heyrovského, vědce v oboru fyzikální chemie-polarografie, nositele Nobelovy ceny z roku 1959 za objev polarografické metody a jejího využití v analytické chemii. Byl profesorem na Univerzitě Karlově v Praze a ředitelem Polarografického ústavu Československé akademie věd. Založil českou alektrochemickou školu. Roku 1922 objevil elektrolýzu kapkovou rtuťovou elektrodou, kterou nazval polarografie, a o tři roky později sestrojil polarograf, přístroj k registraci polarografických křivek, zdůrazňují zásluhy profesora Heyrovského Zemské noviny a České slovo.
