Přehled tisku
Z českých deníků s datem 5. října 2000 vybírala Evelina Himalová.
Vnitropolitické komentáře dnešních novin se věnují mimo jiné otázce zvýšení platů zaměstnanců v nemocnicích k 1. říjnu, na kterém se v květnu dohodly odborové svazy s vládou. Lidové noviny uvažují o možnosti, že by byl ombudsman víceméně dosazen opoziční smlouvou. Mladá fronta Dnes komentuje reakci premiéra Miloše Zemana na obvinění jeho poradce Vratislava Šímy v takzvané kauze Olovo, která měla údajně diskreditovat místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Petru Buzkovou.
A nyní podrobněji:
Příslib desetiprocentního zvýšení mezd z úst ministra zdravotnictví Bohumila Fišera zněl jistě lékařům příjemně, ovšem státní rozpočet nemůže nyní nabídnout žádné peníze, konstatují Zemské noviny a České slovo. Listy dodávají, že ministr proto vybídl lékaře, aby vyšší mzdy požadovali po nemocnicích. "Jenže, nemálo nemocnic dostane letos od zdravotních pojišťoven dokonce méně než loni. Naprostá většina nemocnic má s penězi velké problémy, a to nejen kvůli mzdám, ale i proto, že se zdražuje benzín, elektřina, plyn i léky," uvažují deníky. Ministr podle nich také nedomyslel, že nestačí přidat jen zdravotníkům, ale že více peněz by si zasloužili i ostatní profese starající se o chod nemocnic. Jako představitel státní správy by přitom měl Fišer hájit hlavně zájmy veřejnosti. Třeba tím, že místo podobného "flikování" začne konečně přemýšlet, jak připravit nový zákon o pojištění, který by celý systém financování resortu postavil na nohy. Nebo tím, že se na celý problém podívá z větší dálky a zodpoví nahlas otázku, zda nemocnic u nás přece jenom není víc, než je zapotřebí, píší Zemské noviny a České slovo.
Obavu nad volbou veřejného ochránce vyjadřují Lidové noviny. Všechno podle nich nasvědčuje tomu, že ombudsman nebude zvolen, ale dosazen opoziční smlouvou. Středeční jednání ČSSD a ODS naznačilo, jak si tyto strany volbu představují. ODS podle dohodnutého schématu podpoří kandidaturu Otakara Motejla, ovšem za předpokladu, že ČSSD schválí jako jeho zástupce neurčitého kandidáta Klausovy strany. Ostatní uchazeči o úřad ombudsmana tak odejdou poraženi, nebo se voleb vůbec nezúčastní. Takové kupčení v duchu něco za něco krásně zakončuje zrod dalšího bizarního a naprosto nepotřebného státního úředníka. Ombudsman, který o svůj post nemusí s nikým bojovat ve volbách se stane jen dalším národním specifikem české kotliny, soudí Lidové noviny.
Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad reakcí premiéra Miloše Zemana na obvinění jeho poradce Vratislava Šímy z pomluvy v souvislosti s kauzou Olovo, která měla údajně diskreditovat místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Petru Buzkovou. Soudně uvažující premiér by dotyčného propustil, Zeman však namísto toho zaútočil na vyšetřovatele a zpochybnil jejich práci, konstatuje deník. Podle něj však není důvod nevěřit vyšetřovatelce i jejímu nadřízenému, kteří energicky popřeli, že by obvinění Šímy stálo na jediné výpovědi. "Je důležitou úlohou policie vyšetřit, kam až osnovatel celé akce zašel při plnění tohoto plánu, komu všemu denuncující smyšlenky podsouval a nabízel," píše Mladá fronta Dnes. Od toho podle ní nesmí policii odradit ani Zemanův "úžas" nad obžalováním Šímy. "Ze strany premiéra totiž jde o zneužití vysoké funkce k politickému nátlaku, z něhož by se měl sám zodpovídat."
Deník Právo informuje o středečním hlasování Evropského parlamentu o rezoluci, která hodnotí, jak Česká republika pokračuje ve svých přípravách na členství v Unii. List připomíná, že neprošel návrh Zelených, aby se přijetí Česka do unie podmínilo nespuštěním Temelína. Parlamentní klub Zelených, v němž jsou nejsilnější rakouští a němečtí poslanci, chtěl do rezoluce prosadit formulaci, že Evropská unie nemůže souhlasit, aby Jaderná elektrárna Temelín byla napojena na síť a fungovala v budoucí rozšířené unii. Do politického dokumentu, který právně nezavazuje ani Radu ministrů, ani Evropskou komisi, se dostala jen obecná připomínka, aby byly v České republice zajištěny vysoké standardy jaderné bezpečnosti a zkoumání dopadu na životní prostředí, uvádí deník Právo.
Hospodářské noviny píší, že Česká republika má velkou šanci získat historickou investici, kterou by byla výstavba továrny na výrobu automobilů slavné mnichovské firmy BMW. Favorizuje nás fakt, že se ve vládních kruzích projednává vypsání zakázky na nákup stíhaček pro armádu v rámci její modernizace. Zájem o ní totiž projevil i německý Daimler Chrysler Aerospace, který má - stejně jako BMW - sídlo v Mnichově. Součástí tendru na stíhačky budou i takzvané offsetové programy, v rámci kterých se firmy zavazují, že v České republice investují peníze nejméně v ceně získané zakázky. Bavorská automobilka tak může nabídnou zájemcům o dodávku supersoniků spolupráci právě v offsetech. Mluvčí BMW listu potvrdil že jednání o takové spolupráci zahájí se společností Daimler Chrysler Aerospace už tento týden.
Hospodářské noviny si všímají také prodeje Komerční banky (KB). Obávají se, že cena za prodej státního podílu v tomto finančním ústavu nebude vysoká. "Komerční banka, v počátku devadesátých let zářivá hvězda českého novodobého bankovnictví obsazující přední příčky žebříčku bank transformujících se postkomunistických zemí, zůstala poslední 'na pultě'. Ne proto, že by o ni nebyl v době, kdy Fond národního majetku prodal první podíl v největších českých bankách, zájem, ale proto, že bylo nutné nejdříve udat 'horké zboží' v podobě IPB a potom to nejjednodušeji a nejlukrativněji prodejné - ČSOB," píše deník. Připomíná, že o špatných obchodech, kterými KB zvýšila své ztráty, se už dlouho nemluví jen v kuloárech, ale i nahlas, a že situaci mimo jiné zkomplikovalo stále diskutované převzetí IPB Československou obchodní bankou ovládanou belgickou KBC. "Důvod komplikací je prostý, uvádějí Hospodářské noviny: Deutsche Bank si spočítala, že nemá cenu jít na trh, na němž propojením IPB a ČSOB své postavení výrazně posílila jedna bankovní skupina. Přitom právě Deutsche Bank, která nyní vyklízí pole dalším pěti zájemcům z Evropy, svedla s belgickou KBC o koupi ČSOB velmi tuhou bitvu. V urputném souboji, v jehož finále zůstaly pouze tyto dvě banky, se bojovalo všemi možnými způsoby. Jednou se vynořila zaručená informace, že jasný kupec je německá banka, podruhé, že belgická. A cena stoupala. Vyšší bere, řekli si tehdy zástupci státu (FNM, ČNB a ministerstvo financí) a posílili prodejem ČSOB státní finance o o více než 40 miliard korun. Za spořitelnu, která má nejširší síť poboček a stále nejvíce malých klientů, přisypali Rakušani do státní pokladny jen necelou polovinu. A za kolik prodá stát svůj šedesátiprocentní podíl v Komerční bance? Stav jejího úvěrového portfolia i koupí IPB posílení pozice ČSOB naznačují, že to rozhodně nebude rekordní suma," upozorňují Hospodářské noviny.
Současný pokles prodejních cen nafty u čerpacích stanic nezabránil tomu, aby provozovatelé autobusové dopravy nezdražili jízdné. Zemské noviny a České slovo zjistily, že například soukromá dopravní společnost v Prostějově zvedá od 1. listopadu přepravní tarify o deset procent. Ceny zvýšil už před několika dny dopravní podnik provozující společnou hromadnou dopravu ve městech Tábor, Sezimovo ústí a Planá nad Lužnicí. V září se zdražovalo jízdné i v autobusech ČSAD Plzeň. Autodopravci navíc trvají na schválení daňových úlev, konstatují Zemské noviny a České slovo.
Bez finanční podpory státu táhnou už několik měsíců městské a obecní úřady z vlastní kapsy agendu spojenou s vydáváním občanských průkazů a pasů. Tohoto problému si všímají Lidové noviny. Mnohým obcím a městům to působí nemalé finanční těžkosti. Novelou zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech, přešel výdej pasů a občanských průkazů na okresní úřady. Obce jim shromažďují potřebná data občanů a sami si hradí veškeré náklady s tím spojené. Často jim pak chybí prostředky na plánované investice. Starostové se obávají, aby je v této zapeklité situaci stát nenechal. To ale rozhodně popírají pracovníci ministerstva vnitra kteří tvrdí, že obcím budou všechny peníze vráceny. Jiří Hájek z tiskového odboru ministerstva Lidovým novinámřekl, že by se tak mělo stát už k prvnímu lednu.
Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad tím, jestli má policie při násilných protestech používat gumové projektily. Takovou změnu zákona po zkušenostech s demonstracemi proti zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky navrhuje ministr vnitra Stanislav Gross. Veřejnost říká jednoznačně "ano". Odborníci na lidská práva, experti na taktiku pouličních bojů a dokonce i samotní policisté ale nabádají k opatrnosti. Připomínají, že některé typy pryžových projektilů se účinkem téměř neodlišují od klasických ocelových střel. Jan Jařab z odboru pro lidská práva Úřadu vlády dokonce označuje snahy vybavit policii puškami na gumové projektily za nebezpečné. Stejného názoru je i policejní expert, který zároveň připomíná, že už nyní existuje česká speciální puška na tenisové míčky s dostřelem až třicet metrů. Jen velící důstojník policejních "těžkooděnců", kteří čelili pod Nuselským mostem palbě dlažebních kostek, považuje Grossovu snahu za rozumnou. I on ale varuje, že použití gumových projektilů musí mít přísná pravidla. Rozhodně by to neměla být zbraň, se kterou by se střílelo do davu, cituje policistu Mladá fronta Dnes.
Problémy s praktickým využitím zákona o elektronickém podpisu si bere na mušku deník Právo. Už od začátku tohoto týdne může kdokoli z nás snadno řešit své záležitosti finanční a úřední, aniž by se zvedl od počítače. Stačí jen nechat si potvrdit tajný kód a z pohodlí domova můžeme zaplatit daně, inkasovat dědictví po tetě z Austrálie, nebo si e-mailem nechat poslat výpis z rejstříku trestů. Chybí jen docela málo - znát jméno a přístupové heslo té lampárny, která vám elektronický podpis vyrobí. Jinými slovy, máme zase jeden velice užitečný a progresivní zákon, který ale státní správa od samého počátku zcela ignoruje. Neudělala totiž absolutně nic pro to, aby mohl fungovat. Teprve za pár let asi pochopíme, že oddalováním věcí, kterým patří budoucnost, se oddaluje budoucnost sama. Tu koneckonců oddalujeme i jinak - totiž samotnou ochotou čekat na to, až platné zákony budou platit platně, poznamenává deník Právo.
Lidové noviny na kulturní stránce přinášejí nekrolog k úmrtí filmového a televizního režiséra Ludvíka Ráži, který po těžké nemoci krátce po svých jedenasedmdesátých narozeninách zemřel ve středu ráno v Praze. List připomíná, že Ráža byl zakladatelskou osobností Československé televize, v níž působil přes třicet let a věnoval se hlavně tvorbě pro děti a mládež. Získal za ni řadu cen na mezinárodních televizních festivalech, mj. v Monte Carlu a Mnichově. Celkem natočil přes dvě stovky televizních inscenací a filmů, které se vyznačují vysokou profesionalitou a skvělou prací s herci Režíroval například populární seriál "Tajemství proutěného košíku" a dětskou sci-fi "Odyseus a hvězdy". Jeho posledním televizním dílem byla loni pohádka "O princezně z Rimini". Z nejznámějších Rážových filmů Lidové noviny uvádějí "Tajemství ocelového města" na motivy knihy Julia Verna a snímek "V erbu lvice", ve kterém ztvárnil legendu o blahoslavené Zdislavě z Lemberka, a jímž před pěti lety svou filmovou tvorbu završil.
Kulturní stránka Mladé fronty Dnes zve do Národního technického muzea v Praze na Letné, jehož nová expozice připomíná technické vymoženosti v životě Pražanů před sto lety. Zájemci si prohlédnou nejen různé dokumenty, dobové fotografie, třeba v té době oblíbených balónů, či obrazy, ale také všelijaké domácí strojky a přístroje - například jeden z prvních kráječů chleba z roku 1875, strojky na mletí masa či loupání jablek, první žehličky, fotoaparáty, fonografy, šicí a psací stroje, bicykly a další předměty, které byly tehdy žhavými novinkami, ale dnes už skutečně patří jen do muzea. Výstava podle informace Mladé fronty Dnes uvádí diváka i do počátku plynového osvětlení v Praze, přibližuje nejvýznamnější událost konce století - nástup elektrické energie, a dále výkřiky přelomu století, například lanovku na Petřín, první elektrickou dráhu z Letné na Výstaviště, potrubní poštu, první kola či začátky pravidelné lodní dopravy po Vltavě.
