Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých deníků s datem 6. října 2000 vybírala Renata Prátová.

V popředí zájmu českého tisku je napjatá situace v Jugoslávii, kde ve čtvrtek statisíce stoupenců opozice demonstrovaly v Bělehradu na podporu prezidentského kandidáta Vojislava Koštunici a za odchod dosavadního prezidenta Slobodana Miloševiče.

Deset let dokázal Slobodan Miloševič silou a politickými tahy udržet svou pozici, píše deník Právo. Připomíná, že zatím dokázal dosavadní jugoslávský prezident lidem vysvětlit obětování srbských oblastí v Chorvatsku, podpis pro mnoho Srbů nepřijatelné Daytonské dohody, faktickou ztrátu strategického města Brčko, které tvoří koridor mezi srbskými částmi Bosny, a ztrátu Kosova o níž nikdo nepochybuje. Kalich trpělivosti ale přetekl. Navzdory masívní masáži vládních médií lidé už nejsou ochotni sledovat, do jaké bídy a morálního marasmu se země za uplynulých deset let neustále propadá. Země, v níž se lidé z bývalého východního bloku cítili po stránkách politické i ryze konzumní téměř jako na Západě, se ocitla na ekonomické úrovni srovnatelnou s Albánií, píše list. Ať se situace vyvine jakkoli, jedno je zjevné: Miloševič udělal kardinální chybu, když sám neodstoupil. Použitím síly proti vlastnímu národu vše prohrál a nebude se cítit bezpečně ani doma, konstatuje deník Právo.


A nyní k dalším tématům, o kterých píší české listy:

Mladá fronta Dnes věnuje pozornost rozhodnutí kabinetu Miloše Zemana prodat majoritní státní podíly v elektrárenské firmě ČEZ a šesti distributorech elektřiny v jednom balíku. Podle listu vláda zvolila způsob privatizace elektroenergetiky, na které stát prodělá. Občan se zase nedočká levnějšího proudu. Zachováním monopolu a neprůhledným prodejem se vláda rozhodla snad pro nejhorší variantu a měla by za to nést politickou odpovědnost, píše deník. Upozorňuje mimo jiné, že schválený způsob privatizace Česko přiblíží těm zemím Evropské unie, které jsou kvůli své energetické politice nejvíce kritizovány, a že trend je přesně opačný, tedy odstranění monopolů a oddělení výroby elektřiny od její distribuce. List kritizuje i to, že vláda místo prodeje nejvyšší nabídce zvolila výběrové řízení. Prodej elektroenergetiky bude největší privatizační akcí. Právě proto jej mohou provázet nejsilnější zákulisní tlaky. Neprůhledné výběrové řízení, které má rozhodovat minimálně o stovce miliard, vytváří obrovský prostor pro spekulace. Vláda by se měla snažit, aby byl celý proces co nejvíce důvěryhodný. Místo toho setrvává u způsobu, kde je prostor pro zákulisní rejdy zdaleka největší. Vláda potřebuje peníze, důvěru voličů i Evropské unie. Všeho je ochotna se zřeknout, když se začnou neprůhledně točit desítky miliard. Není jisté, co vše stojí za vládním rozhodnutím. Je však do té míry škodlivé a podezřelé, aby bylo dostatečným důvodem k diskusím o dalším pokračování existence kabinetu, míní v závěru Mladá fronta Dnes.

Podobný názor zastávají i Lidové noviny. Podle nich ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr věděl, jak na to. Stačilo ministrům říci, že prodej energetiky vcelku přinese do rozpočtu daleko víc peněz než prodej po částech, a to ještě v době panování této vlády. Na to samozřejmě ministři slyšeli. Co na tom, že se tím zcela rozplynula představa o tom, že na českém energetickém trhu bude co nevidět ostrá konkurence, která povede ke snížení cen. Když jde o miliardy pro vlastní rozpočtové kapitoly, je ministrům nějaká liberalizace ukradená. Hlavně že budou mít peníze, které pro blaho voličů před volbami utratí, píší Lidové noviny a upozorňují, že Grégrova varianta privatizace s krycím jménem "po nás potopa" má ještě jednou velkou slabinu. Vláda se kvůli objemnosti nabízené "kořisti" dostane pod tvrdý nátlak bohatých investorů, jako tomu bylo při prodeji licence na třetího mobilního operátora. Prostor pro uplácení státních úředníků na všech stupních včetně vlády se tím zvětší. Že to nikomu z ministrů nevadí? Proč také. Možná, že právě o to tu jde ze všeho nejvíc, uzavírají Lidové noviny.


Deník Právo informuje o tom, že bývalý šéf Poldovky Vladimír Stehlík usiluje o návrat do kladenských hutí. Jak Stehlík listu potvrdil, hodlá se zúčastnit výběrového řízení na prodej části zkrachovalé Poldi Ocel. Do soutěže půjde společně s americkým investorem Great American Trust. Stehlíkovi se však nelíbí, že o novém vlastníkovi rozhodne nejvyšší nabídka. Rozhodujícím kritériem by podle něj měla být kvalita projektu. V srpnu podalo krajské státní zastupitelství v Praze na Stehlíka, jeho syna a někdejšího ekonomického ředitele Poldi Ocel Luboše Pejpu žalobu. Ta je viní ze zneužívání informací v obchodním styku, nedovoleného nakládání s finančními prostředky, nelegálního založení akciové společnosti Poldi Steel a pozdního placení sociálního a zdravotního pojištění. Jak deník Právo dodává, hrozba až dvanácti let vězení však Stehlíkovi v tom, aby znovu usiloval o Poldovku, nebrání.


Transplantační jednotka kostní dřeně pro děti v pražské motolské nemocnici je v havarijním stavu, upozorňuje Mladá fronta Dnes. Stát jí však žádné peníze nedá, píše list s odvoláním na čtvrteční vyjádření ministra zdravotnictví Bohumila Fišera. "Pokud je motolská jednotka v havarijním stavu, jsem schopen ji načas přesunout. Domluvil jsem spolupráci s nemocnicemi v Plzni a Brně. To jestli je situace havarijní, musí už posoudit Motol," tvrdí podle deníku ministr Fišer. Nepočítá zároveň s tím, že by transplantace vykonávali jiní než motolští lékaři. Ti zase oponují velkou vzdáleností uvedených nemocnic. Navíc například podle přednosty hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni Vladimíra Kozy by toto zařízení nemohlo pojmout celou motolskou kliniku. "Šlo by o vyloženě chvilkovou pomoc, skutečně jen při nějaké havárii," uvedl Koza. Plzeňská nemocnice by prý také mohla přijmout jen pacienty ve věku nad patnáct let. Hematologické oddělení druhé dětské kliniky Fakultní nemocnice Motol léčí děti s leukémií a jediné v republice transplantuje kostní dřeň u dětí. Pokud nemocnice nedostane peníze na jeho rekonstrukci, může být v případě havárie bez náhrady zavřeno, řekl ČTK v září ředitel nemocnice Miloslav Ludvík. Nemocnice by podle něj v příštím roce potřebovala na investice 230 miliónů korun, z toho 130 miliónů na přesun transplantační jednotky do náhradních prostor a 100 miliónů na projekt rekonstrukce dětského pavilónu. Jeho celková rekonstrukce by pak podle předběžných odhadů stála 1,5 miliardy korun. "Do motolské nemocnice v minulosti přišly obrovské finanční prostředky. Musíme investovat také do jiných oblastí. Motol teď bude muset s finančními nároky zůstat trochu stranou. O speciální dotaci vládu žádat určitě nebudu," prohlásil podle Mladé fronty Dnes ministr zdravotnictví Bohumil Fišer.


V panelových domech je 1,165 miliónu bytů, v nichž žije zhruba třetina obyvatel České republiky, uvádí deník České slovo. Životnost panelových domů měla původně činit 30 až 40 let. Z toho vyplývá, že mnohé z nich už dávno neměly stát a tabulková životnost těch mladších se chýlí ke konci. Nové byty však k dispozici nejsou, a tak je třeba bydlení zachraňovat opravami, mnohdy velmi nákladnými. Vláda ve snaze podpořit záchranu bytového fondu třetiny populace rozhodla o dotaci úroků na investiční úvěry určené pro opravu bytových panelových domů ve výši až pěti procent, píše list. Problém však je, že i to je velmi málo. Jen pro konzervaci současného stavu těchto domů, která by zabránila jejich dalšímu chátrání, by bylo třeba ročně vynaložit deset miliard korun. Případná demolice a výstavba nových bytů, která by nahradila panelové bydlení, by přišla na 1,5 biliónu korun. Střízlivý odhad na rekonstrukci standardního bytu o ploše 70 metrů čtverečních činí v průměru takřka 300 tisíc korun. Odstranění vad panelových domů by stálo asi 236 miliard korun. Z tohoto pohledu je navrhovaná vládní pomoc jen slabou náplastí, soudí deník České slovo.


Zemské noviny přinášejí informaci o tom, že druhá část Stálé expozice umění 19. a 20. století Národní galerie byla ve čtvrtek večer slavnostně otevřena ve druhém patře Veletržního paláce. Na ploše 4500 metrů čtverečních se od pátku veřejnosti představuje české umění, které bylo vytvořeno od roku 1930 do současnosti. Expozice je založena na evropsky ojedinělé koncepci propojení jednotlivých oborů umělecké tvorby. Podle autorů, k nimž kromě ředitele Národní galerie Milana Knížáka, patří například ředitelka Veletržního paláce Katarína Rusnáková, ale i další pracovníci galerie a předních muzeí - Radomíra Sedláková, Olga Uhrová, Jan Mlčoch, Alena Pomajzlová, Radek Wohlmuth a jiní, nabízí nově postavená instalace také netradiční pohled na české umění. Kromě exponátů ze státních institucí se vedení galerie podařilo získat dlouhodobé zápůjčky i od soukromých sběratelů. Výběrem děl se pokusili představit v paláci nejen uměleckohistorický vývoj, společenské a kulturní změny, ale i proměny životního stylu druhé a závěrečné třetiny 20. století. K instalaci patří i laboratoř současného umění, expozice slovenského a zahraničního umění, dodávají Zemské noviny.

Autor: Renata Prátová
spustit audio