Přehled tisku

Výběr článků z denního tisku s datem 7. září připravila Kateřina Brezovská.

Ukončení dvoudenní blokády ministerstva dopravy zástupci dovozců ojetých vozů, asociace autoškol a dalších organizací se odráží i v komentářích pátečních deníků. Listy se většinou shodují na tom, že premiér Miloš Zeman nikoli pod nátlakem demonstrujících, ale o něco později nakonec ministra Jaromíra Schlinga odvolá. Některé deníky poznamenávají, že opozice využila jednání s protestujícími dopravci k předvolebnímu boji.

Zásluhy na blokádě ministerstva dopravy protestujícími dopravci a dalšími skupinami nemá podle deníku Právo pouze ministr Jaromír Schling, ale již i celá vláda, "jejíž mluvčí Libor Rouček ve středu ukončil ministerské naděje na rozumné jednání stupidní urážkou". Za těchto okolností se ovšem nelze divit, že se iniciativy ujala opozice, míní list. Nejednal-li premiér Miloš Zeman, pak tedy jednali předseda sněmovny a ODS Klaus, předseda Senátu lidoved Petr Pithart a s nimi samozřejmě další. "Všichni s jistotou, že už jen za snahu získávají značné částky v politickém platidle zvaném popularita," míní Právo. Poznamenává, že daleko podstatnější než konkrétní ambice jednotlivých politiků jsou ovšem vztahy. "Navzdory Klausově ostré kritice vlády bychom proto neměli zapomínat, že se nad krajinou stále ještě vznáší duch opoziční smlouvy. Anebo z druhého konce: že Pithartovo zviditelňovací úsilí, které může mít osobní motiv, působí současně jako snaha vytáhnout vládní poplety z jejich kaše," uvažuje deník. Jde podle něj totiž o to, že sociálnědemokratická vláda není totéž co ČSSD, která navzdory vládním přehmatům stále zůstává potenciálním koaličním partnerem pro kohokoli.

O blokádě ministerstva dopravy jednaly všechny politické strany, neboť pacifikace takové kalamity může vynést cenné body, konstatují Lidové noviny. Připomínají, že ke zprostředkování byli připraveni Petr Pithart, Václav Klaus, a dokonce i stínový ministr dopravy za čtyřkoalici. "Když už to ministr dopravy Jaromír Schling s premiérem Milošem Zemanem tak zavařili, mohli vyjednavači pouze skórovat...Klaus a Pithart zařídili dohodu a blokáda ministerstva mohla skončit," uzavírají komentář Lidové noviny s tím, že ponížení ministra dopravy bylo dokonalé.

---

Na bývalého prezidenta harvardských fondů Viktora Koženého, který nyní žije na Bahamách, vydal Interpol zatykač. Informují o tom Hospodářské noviny s tím, že o zatykač požádala Interpol česká vláda na základě svého středečního usnesení. Premiér Miloš Zeman vyslovil nicméně obavu, že českou vládu předběhne americký Federální úřad pro vyšetřování - FBI, který Koženého vyšetřuje na žádost orgánů Spojených států. "Chceme do Čech vrátit alespoň část vytunelovaného majetku," cituje list premiéra Zemana. Dále připomíná, že Kožený nalákal v české kupónové privatizaci tisíce lidí na investici do svých privatizačních fondů slibem desetinásobných výdělků, kterých se lidé většinou nedočkali. Případem se nyní zabývá i Odbor vyšetřování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti úřadu vyšetřování. List v závěru připomíná, že ve světě Kožený čelí několika žalobám ze zpronevěry a obstavení majetku kvůli nezdařené investici při pokusu o privatizaci státem vlastněné ázerbájdžánské ropné společnosti.

---

Zděšení památkářů vyvolala výše odškodnění, které požaduje Česká pojišťovna za ztráty, jež jí přivodil loňský spor o středověký židovský hřbitov v centru Prahy. Uvádějí to Lidové noviny s tím, že výši ztrát vyčíslila Česká pojišťovna na 127 miliónů korun. Vedle 45 miliónů korun, které má slíbené od vlády za změnu projektu své budovy na místě bývalého hřbitova, si pojišťovna nárokuje ještě více než 82 miliónů korun za zdržení stavby, uvádí list. Nárok na tuto částku podle listu vznesla Česká pojišťovna před několika dny na Státní památkový ústav a Archeologický ústav v Praze. "Toto číslo je pro nás zcela nereálné, vysoce převyšuje několikaletý rozpočet našeho ústavu," reagovala na požadavek pojišťovny pro list právnička památkového ústavu Iveta Grecká. O další strategii, jak se k nároku pojišťovny postavit, budou experti památkářů a archeologů jednat příští týden. Mluvčí pojišťovny Michal Urban podle LN trvá na odškodnění za 82 miliónů korun. "Česká pojišťovna po celou dobu, kdy nemohla stavět svou novou budovu, musela hradit nájmy za prostory pro své zaměstnance, kteří by už dávno mohli být ve vlastním," řekl listu Urban. Dodal, že žádaná suma by byla podstatně nižší, kdyby se spor netáhl tak dlouho. O novém nároku pojišťovny nebylo zatím informováno ministerstvo kultury, které celý spor o židovský hřbitov řešilo. "Ministr o nových nárocích nic neví, ale předem lze říci, že pro nás tato věc skončila. Pro nás je závazné jen usnesení vlády, které přiznává pojišťovně 45 miliónů korun," řekla LN mluvčí úřadu Dita Fuchsová. Otázka zachování a ochrany středověkého židovského hřbitova vyvolala loni velké spory, které měly odezvu i v zahraničí. Stalo se tak poté, co ve Vladislavově ulici začala ČP stavět svou novou budovu a při stavbě byly vyzdviženy některé kosterní ostatky. Pražská židovská obec loni v září pochovala vyzvednuté ostatky na novém židovském hřbitově v Praze. Mluvčí Urban loni v říjnu ČTK sdělil, že stavba nové budovy pojišťovny pokračuje bez problémů a podle změněného stavebního povolení, které zahrnuje zabudování nevyzvednutých ostatků z bývalého hřbitova do základů stavby. Tolik Lidové noviny.

---

Rozšíření testů metody podvazování rakovinných nádorů, tedy devitalizace žádá Svaz pacientů. Jak píše Mladá fronta Dnes, zástupci svazu připomínají, že pokusy jsou povoleny pouze na nemocných s vysoce pokročilou rakovinou a s imunitním systémem narušeným předchozí léčbou. Proto navrhují, aby si metodu mohli zvolit i nemocní v časnější fázi choroby. To však ministerstvo zdravotnictví zatím odmítá. Při devitalizaci vyvinuté lékařem Karlem Fortýnem chirurgové přeruší napojení rakovinného nádoru na krevní cévy, nádor by se pak měl sám vstřebat a ještě vyvolat imunitní reakci, která zničí i další nádory v těle. Původně se chirurgové obávali, že odumírající nádor v těle způsobí otravu krve. To se nepotvrdilo. Půlroční pokusy na čtyřech pracovištích v republice však ani neprokázaly účinnost devitalizace při ničení nádorů. Tolik Mladá fronta Dnes.

Nová, zatím jen klinicky ověřovaná metoda léčení zhoubných nádorů, zvaná devitalizace - by se neměla provádět u lidí, kteří prodělali chemoterapii nebo ozařování. Jak uvádí deník Právo, prohlásil to Vladimír Kalina, biochemik, žijící ve Švýcarsku a přítel už zesnulého objevitele devitalizace Karla Fortýna. Problém vidí v tom, že klinické ověřování této metody se provádí u pacientů ve velmi pokročilém stádiu onemocnění, kteří už prodělali většinu běžných způsobů léčby, takže jejich šance na uzdravení jsou menší. Jak řekl listu ředitel brněnského Masarykova onkologického ústavu Jan Žaloudík, pokud by se devitalizace měla zkoušet i u pacientů v počátcích rakovinného onemocnění, musel by se najít člověk ochotný to riskovat, když ho můžou vyléčit ověřené postupy. Dosud bylo metodou devitalizace operováno 54 pacientů, z nich pětina zemřela. Profesor František Antoš z Fakultní nemocnice Bulovka si myslí, že by vědecká rada měla umožnit léčit devitalizací i méně beznadějné případy. Musí ale existovat etická hranice, aby se neexperimentovalo na lidech, kteří mají šanci vyléčit se zavedenými postupy. Tolik deník Právo.

---

O deset let zaostává podle předsedy HZDS a bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara slovenská politická scéna za českou. Mečiar to uvedl v rozhovoru pro Lidové noviny s tím, že mimořádně pozitivně hodnotí opoziční smlouvu mezi ČSSD a ODS a že ji Česku závidí. Rozdělení Československa však Mečiar nelituje. "V mezilidských vztazích spíše pomohlo, stejně jako kultuře. A zbavili jsme se jednoho velkého podezření - kdo na koho doplácí. Každý jdeme svou cestou na svou zodpovědnost. V mezinárodních vztazích jsme ale vždy postupovali korektně, vycházeli jsme si vstříc," prohlásil. Dodal, že rozdělení nenarušilo ani ekonomickou spolupráci obou států. Po rozdělení společného státu se však politická scéna v obou zemích podle Mečiara zcela jinak vyvíjela. "U vás se počet stran zúžil na sociální demokraty, ODS, čtyřkoalici a komunisty, přibude pátý subjekt. U nás tvořilo stranu vládní koalice 12 subjektů a znovu se na tolik rozsypaly. Opozice se též rozkládá," poznamenal předseda HZDS, které je favoritem slovenských voleb v roce 2002. Pokud jde o české politiky, považuje Mečiar za nadstandardní své někdejší vztahy s předsedou ODS Václavem Klausem. "V období, kdy naše vzájemné mezistátní vazby nebyly upevněny jasnými pravidly, byl Klaus symbolem toho, že naše slovo platí. S (předsedou ČSSD Milošem) Zemanem k sobě žádnou osobní sympatií neoplýváme," řekl šéf HZDS. Připustil ovšem napjaté vztahy s českým prezidentem. "Máme s Václavem Havlem na mnoho věcí naprosto rozdílné politické názory...On vstupoval do vnitropolitických událostí na Slovensku, což nemusel," poznamenal Mečiar v rozhovoru pro Lidové noviny.