Přehled tisku
Přehled tisku řipravil Vilém Faltýnek.
Přední české deníky v pondělí věnují pozornost především dopadům teroristických útoků na světovou ekonomiku. Dále komentují výsledek stockholmské arbitráže a zabývají se myšlenkou, co by se stalo, kdyby unesená letadla spadla na jadernou elektrárnu v Temelíně.
"Investiční banky a světové finanční instituce - ač nerady - přiznávají, že přece jenom mají připraveny krizové scénáře. Nikdo si totiž netroufá tvrdit, jak prudký a hlavně jak vleklý konflikt s teroristy čeká civilizovaný svět. Takže je potřeba se připravit i na nejhorší," píšou Hospodářské noviny. Nahlas ale finančníci raději říkají, že úterní útok a vše, co bude následovat, je především lidskou, nikoli ekonomickou tragédii. Jistě mají v daném okamžiku pravdu, domnívají se Hospodářské noviny. Nicméně pravda také je, že teroristický útok na New York udeřil v okamžiku, který byl pro světovou ekonomiku už tak dost obtížný. ČR by ve všem tom neštěstí mohla mít vlastně štěstí, soudí Hospodářské noviny. Tuzemské hospodářství s největší pravděpodobností postihne pokles poptávky po dovozech v západní Evropě. Zahřívající se ekonomika by tak začala chladnout a inflace by se opět stala hlavně nákladovým problémem. Obecně se bude méně investovat. Evropští bankéři soudí, že zpomalování globální ekonomiky, částečný útěk Spojených států do izolace a zvýšené investice ve střední Evropě by měly další logický důsledek. A to urychlení vstupu vyspělejších kandidátů do Evropské unie. Byť s různými dodatky a výjimkami, dodávají Hospodářské noviny.
Lidové noviny se pozastavují nad tím, zda by Jaderná elektrárna Temelín vydržela obdobný zásah, jaký utrpěly dvě budovy Světového obchodního centra v New Yorku. Mluvčí JETE Milan Nebesář ujišťuje, že ochranná obálka reaktoru vydrží bez větší újmy pád letadla o váze 20 tun letícího rychlostí 750 km v hodině, píšou Lidové noviny. Do newyorských mrakodrapů narazily oba letouny rychlostí 600 km v hodině, jenže každý z nich vážil 150 tun. Tedy sedmkrát více než činí zabezpečení Temelína. "Projektanti jaderných elektráren (nejen v ČR) počítali donedávna nanejvýš s pádem sportovního letadélka či aerotaxi, anebo v nejhorším případě stíhačky. Cílený útok vedený s nesmírnou kinetickou a termickou energií se v jejich propočtech nevyskytuje. Lehkovážný oficiální optimismus může mít tragické následky pro celou Evropu. Je pět minut po dvanácté," varují Lidové noviny.
Komentátoři se v pondělí zaměřili konkrétně na reakci českých extremistů a politiků na události v USA. Předseda ultrapravicového Národně sociálního bloku Jan Kopal v sobotu veřejně prohlásil, že Spojené státy si útok na svou zemi zasloužily. Lidé, kteří z politických, bezpečnostních i obecně lidských důvodů chtějí Spojené státy naopak podporovat, si tak musí podle Lidových novin myslet, že v České republice existuje pátá kolona jinak smýšlejících, kteří jsou stoupenci teroristů. Podobné názory se ale vyskytují i v dalších zemích, připouští list. Podle něj je ale zajímavé, proč se příslušníci Národně sociálního bloku stavějí za teroristy, jejichž ideologové dozajista nesplňují nároky na čistou rasu, které čeští extremisté tak často hlásají. Lidové noviny si tedy myslí, že je k tomu vede silný antiamerikanismus. Deník končí otázkou, zda nemají čeští extremisté ještě i jiné motivy. "Když nad nimi uvažuji," píše, "napadá mě někdejší dost nevybíravá otázka Jana Wericha: Dělá to ten člověk z blbosti, nebo za cizí peníze?"
Mladá fronta Dnes poukazuje na to, že většina českých politiků si neví rady, když nastane vážná krize. S výjimkou prezidenta Václava Havla totiž nejsou schopni zformulovat, co je, nebo není v českém národním zájmu. Teror v USA byl toho dalším důkazem, míní deník. "Žádný z vrcholných představitelů nevystoupil v televizi s projevem k národu, aby jej upozornil, že válečné akce mohou dopadnout na Česko i jinak, než to dnes zakukleně politici prezentují. Může totiž nakonec nastat chvíle, že půjde o životy českých vojáků... Nebyl ani jeden státnický projev. Státníci zde chybí," končí Mladá fronta Dnes.
Právo se vrací k nedělnímu vystoupení předsedy Poslanecké sněmovny a ODS Václava Klause, který v televizní debatě kritizoval postoje některých českých intelektuálů, například filozofa Erazima Koháka, komentátora Práva Jiřího Hanáka či teologa Ivo Štampacha. "Nedávám rovnítko mezi levicovým myšlením a terorismem, ale musím dát rovnítko mezi levicovým myšlením typu pana Koháka a dalších s bojem s úspěchem, bohatstvím, majetkem, trhem, kapitalismem, tedy s tím, co symbolizuje Amerika. Tím nahrávají všem těmto tendencím," uvedl šéf sněmovny. Podle Práva se ale například Hanák ve svém komentáři z minulého týdne zamyslel nejen nad samotným aktem spáchaného teroru, ale i nad realitou současného světa, jehož protiklady mohou být živnou půdou i pro růst světového terorismu. "Mluvit a psát s vědomím souvislostí je ostatně přirozeným úkolem každého komentátora.... Václav Klaus se v neděli dopustil něčeho neomluvitelného. Veřejně vyhlásil tezi, že kdo pochybuje, toho je třeba okřiknout. Aby mu to prošlo, hodil do jednoho pytle Hanáka, Koháka a antiglobalizační demonstranty," píše deník s tím, že chce věřit, že to byl u Klause "momentální úlet".
Společnost Zetor nemá žádné informace o napojení jakéhokoli obchodníka na firmy Usáma bin Ládina, hlavního podezřelého z útoků v USA. Žádné traktory Zetor ani nebyly v posledních dvou letech dodány na Střední východ. Pro pondělní vydání Mladé fronty Dnes a Hospodářských novin to řekla Alice Undusová, mluvčí společnosti Odien, která je pověřena organizací výběru partnera Zetoru. "Traktor není zbraň a nevztahuje se na něj vývozní licence. O našich partnerech se můžeme dozvědět pouze základní veřejně dostupné informace, a ty o spojení obchodníků se Zetory s nějakým problematickým majitelem pochopitelně nevypovídají," řekla Mladé frontě Dnes mluvčí. Reagovala tak na nedělní prohlášení ministra obrany Jaroslava Tvrdíka, že mezi tisícovkami komodit, se kterými obchodují firmy spojené s bin Ládinem, se objevily i traktory Zetor české výroby. "Nerad bych se dotkl brněnského Zetoru. Nebyl to brněnský Zetor, ale zahraniční překupníci," řekl ČTK Tvrdík. Podle něj je potřeba zaútočit na bin Ládinovy ozbrojence i na zdroje jeho finančního impéria. "Celý proces oživení brněnského výrobce traktorů je nyní velmi ohrožen," řekla Hospodářským novinám Undusová. Podle informací obchodního oddělení Zetoru za posledních sedm let dodal traktory jen do dvou islámských zemí - Tuniska a Maroka - v rámci speciální akce OSN do Iráku, uvedla Mladá fronta Dnes. Dvě unesená dopravní letadla v úterý zničila budovy Světového obchodního střediska v New Yorku a třetí poničilo budovu ministerstva obrany ve Washingtonu. Americký prezident George Bush vyhlásil teroristům "válku". Bin Ládin by se měl skrývat v Afghánistánu, podle některých informací dostala tato země třídenní ultimátum k jeho vydání.
Arbitrážním řízením kvůli televizi Nova se zabývá komentář Mladé fronty Dnes. Chcete-li vědět, zač a proč má ČR platit milióny a možná i miliardy, řediteli TV Nova nevolejte, radí Mladá fronta Dnes. "S výmluvností pátery ba mohl leckoho přesvědčit, že jakýsi cizák, Američan Lauder, nás všechny chce okrást nejen o oblíbenou televizi, ale i o ohromné peníze," uvádí komentář. "Budeme-li však tentokrát za Novu muset opravdu tvrdě zaplatit, vězme, že lát je třeba především státu. Nejprve dal vzácnou televizní licenci nemajetným, na krásný, leč neživotný projekt intelektuálního vysílání. Nemajetní se pořídili partnera, majetného pana Laudera, aby zaplatil. Když se neintelektuální, zcela komerční Nově zadařilo, pan Železný si licenci za přitakání televizní rady i státu z obchodního manželství odnesl pryč. A Ronald Lauder ostrouhal. Naše soudy neshledaly nic protiprávního," napsala Mladá fronta Dnes. Stát se možná může z arbitrážní smyčky vysmeknout a ušetřit miliardy, ale spravedlnost nezajásá. "Schlíple uzná, že Ronald Lauder byl ošálen, což se v mezi slušnými lidmi obvykle nedělá, byť by zákony nijak neutrpěly. A i v nováckých telenovelách příliš protřelí obchodníci končívají špatně," uzavírá Mladá fronta Dnes.
Města Aš, Selb a Rehau chtějí obnovit přeshraniční provoz na železniční trati mezi Českou republikou a Německem v ašském výběžku, nejzápadnějším místě v ČR. Představitelé těchto měst se dohodli na společném postupu vůči vedení Českých drah, z jehož popudu byl provoz v roce 1995 zastaven. Na stránkách karlovarské přílohy to v pondělí napsala Mladá fronta Dnes. Podle listu zprovoznění železnice podporuje společnost Vogtlandbahn, která provozuje trať na německé straně. "K obnovení provozu nejsou třeba žádné investice ani opravy, jen příslušná razítka. Trať je stále v perfektním stavu," sdělil Mladé frontě Dnes výpravčí železniční stanice Aš Petr Šlingr. Starosta Aše Dalibor Blažek je přesvědčen, že zprovoznění přeshraniční trati by mělo být přínosem i pro nákladní dopravu. "Požadavek na oživení této železnice spojujeme zejména s potřebami plánovaného hospodářského parku města, do kterého chceme získat domácí i zahraniční průmyslové investory," vysvětlil deníku Blažek. "Lidé v našem městě považují obnovení provozu na železnici do Aše a Chebu za velmi potřebné, a to i v souvislosti s příPrávou vstupu České republiky do Evropské unie," prohlásil selbský místostarosta Klaus von Statten. Podle něj by na této trase měly jezdit vlaky přeshraničního dopravního systému EgroNet, jenž by propojil i lázeňská města Bad Steben a Františkovy Lázně. Regionální spoje EgroNetu mají vzájemně sladěný jízdní řád a jednotnou cenu jízdného. Do sítě je zapojeno 3750 kilometrů tratí, které obsluhují území o rozloze 6670 kilometrů čtverečních s 1,7 miliónu obyvatel.
Městskou vyhlášku, která omezuje pouliční prostituci, přijali minulý týden zastupitelé v Kraslicích na Sokolovsku. Uvedl to v pondělí deník Právo na své regionální stránce. Vyhláška zakazuje nabízení, poskytování, vyhledávání i využívání sexuálních služeb. Vedle prostitutek tak budou postižitelní i zákazníci. Krasličtí si vzali za vzor podobné omezení, jež přijali loni chebští zastupitelé. Přijetí vyhlášky městu před časem doporučil sokolovský okresní policejní ředitel Oldřich Tomášek v očekávání problémů, které může přinést otevření hraničního přechodu Kraslice - Klingenthal. "Zastupitelé přijali vyhlášku jednoznačně," konstatoval kraslický místostarosta Leopold Bernard (KSČM). "Zatím nevíme, jak se otevření přechodu projeví. Přestupková komise bude zasedat podle potřeby," dodal. Město se zatím s policií nedohodlo na případném zvýšení počtu policistů ve městě. Kriminalita v Kraslicích je nízká, takže policejní ředitel zatím jejich stav nebude zvyšovat, řekl Bernard. Protože i u chebské vyhlášky se diskutovalo o tom, jestli je z právního hlediska v pořádku, Kraslice podle Bernarda ji předem konzultovaly s okresním úřadem. Definitivní prozkoumání vyhlášky je ale teprve čeká. "Zatím jsem ji neviděla. Obce mají povinnost nám vyhlášky po schválení dát k posouzení, takže kraslickou vyhlášku teprve dostanu," uvedla přednostka okresního úřadu v Sokolově Arnoštka Aubrechtová. Okresní úřad má při rozporu vyhlášky s jinými právními předpisy Právo její platnost pozastavit. V krajním případě o platnosti může rozhodovat až Ústavní soud.
Klicperovu divadlu v Hradci Králové, které bylo v minulých letech opakovaně vyhlášeno divadlem roku v České republice, chybějí letos téměř dva milióny korun na výplaty. Zřizovatel scény, hradecký magistrát, ale zvýšení rozpočtu divadla odmítá. Pokud divadlo peníze nedostane, bude muset v nadcházející sezóně snížit počet plánovaných premiér, píše pondělní Mladá fronta Dnes ve své hradecké příloze. Hradecký primátor Oldřich Vlasák (ODS) míní, že si divadlo finanční problémy způsobilo samo špatným hospodařením. Magistrát letos scénu dotuje částkou 22,2 miliónu korun, dodal list. Ředitel divadla Ladislav Zeman tvrdí, že navýšení rozpočtu způsobilo neplánované zvýšení mezd, které stanovuje zákon o příspěvkových organizacích. "Není pravda, že divadlo se nemůže vejít do mzdových tarifů, letošní dotace počítá se zvýšením mezd o 11 procent," oponoval ekonomický náměstek primátora Alois Tuháček (ČSSD). "Naše (finanční) rezervy jsou vyčerpány," uvedl však Zeman. Podle něj má drtivá většina zaměstnanců divadla plat na úrovni 60 procent průměrné mzdy, která nyní činí zhruba 15.000 korun.
