Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 13. září připravil Josef Kubeczka.

Úterní teroristický útok na Spojené státy americké přilákal i ve čtvrtek značnou pozornost komentátorů českých celoplošných deníků.

Lidové noviny ve svém komentáři uvažují, nakolik úterní vlna terorismu v USA změní život běžného Američana. "Změnu geopolitické mapy na vlastní kůži hned tak nepocítí. Zato brzy ucítí něco jiného. Říkejme tomu izraelský syndrom," píše deník. Zatímco Izraelci již dávno přivykli životu ve válečném stavu, Američané se do něj probudili ze dne na den, podotýká list. "Když v Tel Avivu položíte ne zem tašku a odběhnete si prohlédnout výlohu obchodu, můžete způsobit paniku. Všichni Izraelci se bojí bomb. Mají strach ze všeho, co by mohlo být bombou. Policejní robot v Izraeli denně rozstřílí několik zapomenutých spacáků a batohů s knihami," uvádí deník.

Autor poznámky deníku Právo soudí, že svobodný styl života Američanů z jejich země činí velmi snadný terč teroristů. "Ročně přijdou v USA o život tisíce občanů v důsledku snadného přístupu ke zbraním. Avšak žádná vláda se neodváží soukromé držení zbraní výrazně omezit, neboť většina Američanů by takové omezení považovala za útok na svoji svobodu," konstatuje autor. Podle něj by Spojené státy a západní Evropa neměly zapomínat na to, že svět nejsou jen ony. Že vedle světa říhajícího přejedením a vytřásajícího nadbytečné kalorie joggingem a speciálními přístroji na hubnutí existuje i svět nikdy nenasycených a hladových, píše deník. "Manhattanský útok, který dopadl na nás na všechny a všem nám hrozí i v budoucnosti, je arciť sycen především náboženským fanatismem a jakýmsi protieuroatlantickým rasismem, včetně rasismu protižidovského. Nikdy by však nenabyl své strašlivé síly, nebýt onoho světa, ve kterém se hladoví a kde chybí naděje," uzavírá deník Právo.

Hospodářské noviny se domnívají, že odveta Spojených států za zkázu v ulicích New Yorku by neměla být vedena vůči jednotlivým viníkům, ale vůči teroristům jako celku. Zvolání zabít, vyhladit není tou jedinou možnou odpovědí na otázku, jak má vypadat odveta za smrt tisíců bezbranných civilistů, uvádějí Hospodářské noviny. Podle deníku je nyní třeba otevřít diskuse o kolektivní bezpečnosti, o smyslu vojenských aliancí, o americkém systému protiraketové obrany nebo třeba o oprávněnosti existence středisek, která monitorují telefonní a e- mailový provoz na celé planetě.

Mezinárodní teroristické skupiny na Českou republiku dosud nezaútočily, a to zřejmě i proto, že zde mohou žít a podnikat někteří jejich členové, spolupracovníci či příznivci, píší Lidové noviny. "S násilnou akcí či útokem mezinárodních teroristů jsme se zatím nesetkali," uvádí se podle listu v poslední výroční zprávě Bezpečnostní informační služby (BIS). "Jednou z příčin relativního klidu může být naše středoevropská poloha, strategicky vhodná pro vytváření tajných sítí a týlového zázemí k vedení subverzních akcí na území západoevropských států," stojí v materiálu BIS. Nebezpečí teroristických útoků prudce zvýšil vstup státu do NATO a snaha o připojení k Evropské unii. Tyto dvě instituce totiž představují pro nejrůznější fanatiky symbol "nenáviděné západní civilizace". Nebezpečí je o to větší, že bývalý československý komunistický režim poskytoval v minulosti zázemí nejrůznějším nebezpečným skupinám, které podle komunistů bojovaly proti "imperialistům". "Nelze vyloučit, že v islámských teroristických skupinách působí lidé, kteří u nás vystudovali, absolvovali policejní kursy a dobře znají naše území," uvádí podle Lidových novin materiál BIS. "Mnozí z nich se u nás díky sňatkům usadili, a mohou tak snadno vytvářet tajnou infrastrukturu, kterou lze kdykoli oživit," pokračuje analýza kontrarozvědky. Bezpečnostní informační služba v minulosti podle oficiálních informací signály o aktivitě některých teroristických organizací - například Hizballáhu a skupiny kolem Usámy bin Ládina - na českém území prověřovala. Podle dosavadních poznatků šlo ale zřejmě jen o "náhodné průjezdy" některých osob spojených s teroristy přes území České republiky. Dosud ojedinělý "incident" se stal v září loňského roku v souvislosti se zasedáním Mezinárodního měnového fondu v Praze. Po hlavním městě se tehdy pohybovala skupina šesti členů militantní japonské sekty Óm šinrikjó. "Chovali se podezřele, ale nakonec naštěstí odjeli, aniž by provedli nějakou sabotáž," řekl Lidovým novinám zdroj blízký českým bezpečnostním službám. Japonci se například zajímali o to, jak funguje větrací systém Kongresového paláce. Sekta Óm šinrikjó se celosvětově "proslavila" v roce 1995, kdy její členové umístili do tokijského metra bojový plyn sarin. Zahynulo přitom dvanáct nic netušících lidí.

Lidové noviny si také kladou otázku, zda jsou jaderné elektrárny schopny přežít bez úhony podobný teroristický útok ze vzduchu, jaký v úterý zažily Washington a New York. Odborníci se shodují - pokud by se teroristům podařilo zasáhnout jen jedinou jadernou elektrárnu ve střední Evropě, způsobili by kvůli možnému úniku radioaktivity katastrofu na celém kontinentu. Proto patří jaderné elektrárny spolu s chemickými továrnami k nejpřísněji střeženým zařízením. "Temelín je projektován tak, aby ochranná obálka reaktoru vydržela bez větší újmy minimálně pád letadla o váze 20 tun, letícího rychlostí 750 kilometrů v hodině," řekl deníku mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Pro srovnání - do Světového obchodního centra v New Yorku narazil Boeing 767 o váze 150 tun rychlostí 600 km/hod. "Parametry bezpečnosti pro eventuální pád letadla vycházejí z doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii," řekla listu předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. O něco hůře jsou na tom podle ní Dukovany - zde totiž nechrání reaktor tlakový kontejnment, ale tzv. barbotáž. Projektová analýza Dukovan tak počítá s pádem letadla o váze 7,5 tuny. Vedení SÚJB však zároveň upozorňuje, že ani proražení kontejnmentu či barbotáže troskami letadla ještě nemusí znamenat rozbití reaktoru a únik radioaktivity. "Taková pravděpodobnost je skutečně velmi nízká,˝ řekl mluvčí SÚJB Pavel Pittermann. Potvrdil nicméně, že na podobně masivní teroristický útok, jako zažil New York, není naprosto dokonale připravena žádná jaderná elektrárna na světě. "S tak rozsáhlou katastrofou se snad ani dopředu počítat nedá," uzavřel pro Lidové noviny Pavel Pittermann.

---

Důsledky teroristických útoků na Spojené státy na světovou ekonomiku plní ekonomické stránky českého denního tisku.

"Podobně jako kámen vržený do vody rozčeřil útok na Světové obchodní centrum v New Yorku hladinu snad všech sfér života naší společnosti," komentují události Hospodářské noviny. Poukazují na skutečnost, že moderní svět je integrovaným společenstvím, a proto se z kamene vhozeného do amerických vod objeví kruhy na vodě všude, i u nás, a nejzřetelněji pak na ekonomice. A tak několik tisíc kilometrů vzdálený úder teroristů zasáhne možná znatelně i naše peněženky, uvádí deník. Poukazuje na prudký růst světových cen ropy hned po katastrofě a dodává, že i když ve středu ceny ropy poněkud klesly, podražily již i pohonné hmoty, především ve velkoobchodu, nahoru půjdou ceny i u čerpacích stanic. Náklady na dopravu se pak promítnou i do cen dalších druhů zboží a inflace znovu poroste, předpokládá autor komentáře. Další dopady, i když méně viditelné, se podle něj projeví v celosvětovém zvýšení cen pojištění. Kromě toho, že se pojistný sektor bude muset "zahojit z miliardových výplat poškozeným v USA", jistě stoupne zájem klientů o pojištění a s vyšší poptávkou stoupne i cena. Krizí oslabený dolar také příliš neprospěje našim vývozcům do teritorií, kde tuto měnu inkasují. Na druhou stranu, za dolary nakupujeme ropu i plyn, což by mohlo alespoň trochu zmírnit zdražení těchto surovin na světovém trhu, uzavírá komentář Hospodářských novin.

---

Pro obnovu bytového fondu v Praze by bylo potřeba 300 miliard korun, v celé České republice pak jde o částku dva bilióny korun. V rozhovoru pro nejnovětší vydání týdeníku Ekonom to uvedl předseda vlády Miloš Zeman. V infrastruktuře je podle něho 30 procent mostů v zemi v havarijním stavu a potřebuje opravit. "To je tzv. vnitřní dluh, který je zděděný. Ani největší odpůrce ČSSD by nemohl tvrdit, že tento stav vytvořila současná vláda. Za tři roky bytový fond takto nezchátrá," řekl Zeman. K otázce zadlužování státu uvedl, že při posuzování problému je nutné oddělit vnitřní dluh od skutečného dluhu. Poměr státního dluhu k hrubému domácímu produktu je 20 procent, což je s výjimkou Lucemburska nejméně ve srovnání s Evropskou unií, a když opozice upozorňuje na enormní nárůst státního dluhu, pak podle Zemanova vyjádření lže. "Státní dluh u nás nenarůstá, nýbrž je zjevován," uvedl premiér pro týdeník Ekonom. Vysvětlil, že teprve při privatizaci bank klasifikované úvěry představující 30 procent z jejich úvěrového portfolila se staly převedením do Konsolidační banky (KoB) zjevnými. A teprve tehdy se staly součástí státního dluhu jako deficit transformační instituce jménem KoB. Předtím existovaly také, ale nebyly součástí státního dluhu, dodal Zeman.

---

Český automobilový závodník Marcel Tuček bude opět vypovídat u rakouského soudu kvůli loňskému listopadovému incidentu s demonstranty blokujícími rakousko-český hraniční přechod Grammeten-Nová Bystřice. Píše to Mladá fronta Dnes. Podle výpovědi aktivistů měl Tuček při blokádě hraničního přechodu projet jejich zátarasy a jednoho z nich zranit. Během soudního líčení ale vyšlo najevo, že zraněný Rakušan a tři další svědci nevypovídali pravdivě. "Původně poškozený muž je prokurátorem viněn z poškozování cizí věci a z pomluvy. Z ní jsou obžalováni také tři Rakušané, kteří účelově popsali, co se tehdy přihodilo," řekl listu právní zástupce z české ambasády ve Vídni Daniel Žára. Poté, co se ukázalo, že rozbité přední sklo Tučkova vozu způsobila pěst zraněného Rakušana, soud zprostil Tučka obžaloby za ublížení na zdraví v plném rozsahu. Tuček Mladé frontě Dnesřekl, že bude požadovat náhradu škody, a to nejen od rakouského aktivisty. "Už jsem probral s rakouským právníkem postup pří nárokování náhrady škody na rakouském státu. Jeho úředníci mě ihned po incidentu vyhostili ze země a já nesměl půl roku do zemí Evropské unie," uvedl Tuček. Dodal, že pracuje v autodopravě a má obchodní partnery v řadě evropských zemí.