Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 11. září připravila Kateřina Brezovská.

Mladá fronta Dnes píše, že místopředseda ODS Miroslav Macek inkasoval milióny za pomoc při koupi státního podílu České spořitelny rakouskou bankou Erste. Macek před rokem a půl uzavřel smlouvu s poradenskou firmou, kterou si před koupí spořitelny Erste najala. V této smlouvě se zavázal "zajistit poradenské a konzultační služby vedoucí k získání státního podílu v České spořitelně". Místopředsedovi ODS za pomoc podle smlouvy náleží 10 miliónů korun. Ředitel poradenské společnosti Ernst-Gideon Loudon existenci kontraktu s Mackem listu potvrdil. Miroslav Macek se ke spolupráci s Loudonovou firmou odmítl vyjádřit. Mladé frontě Dnes jenom potvrdil, že o své spolupráci s poradenskou firmou Erste v ODS nikomu neřekl.


Miroslav Macek se podle Mladé fronty Dnes netají tím, že si žije na vysoké noze. Jezdí v luxusních autech, před časem si za více než tři miliony koupil jaguára, spolu s manželkou investoval do přestavby svého sídla v Zábřehu na Moravě. "Kupujeme nábytek, sbíráme obrázky, sochy, pořádáme večírky pro přátele," odpověděl letos v květnu magazínu deníku Právo na otázku, jak utrácí peníze. Kde je bere, to místopředseda ODS důsledně tají. "Jsem poradce," odráží už roky podobné dotazy. Macek je podle internetového obchodního rejstříku evidován u pěti firem, poradenstvím se zabývá zejména pod jménem Miroslav Macek Consulting. "Největší výhodou vysoké politické funkce jsou kontakty. Získáte určitý vliv, známosti, které jsou pro řadu firem zajímavé," pochvaloval si nedávno v Lidových novinách. Mezi politiky je raritou. Žádná klíčová strana nemá ve svém vedení soukromého podnikatele, který nesedí v parlamentu nebo ve vládě. Od roku 1992, kdy byl do rozpadu federace místopředsedou vlády za ODS, Miroslav Macek žádnou vládní či parlamentní funkci neměl. Do politiky vstoupil hned po roce 1989, po založení ODS se stal jejím místopředsedou. Tuto kariéru v roce 1993 na čas ukončila aféra s privatizací Knižního velkoobchodu, kdy se jako vicepremiér podílel na pochybném prodeji podniku. Do vedení ODS se vrátil až koncem roku 1996 a vydržel tam dosud.


Deník Právo se vrací k myšlence předsedy sociální demokracie a vicepremiéra Vladimíra Špidly vytvořit svěřenecký fond, do kterého by stát po narození každého dítěte vkládal 50.000 korun. Deník soudí, že stát zřejmě na tento projekt peníze mít nebude. "Kdyby nebylo strašlivé zadluženosti, kdyby se vláda mohla vykázat neschodkovými rozpočty, museli bychom hovořit arciť jinak. Reálná situace státních financí však odsunuje Špidlův návrh do budoucnosti. Jen proto by však neměl zapadnout," uzavírá deník Právo.


Hospodářské noviny píší, že reforma správy zvýší počet úředníků. Až dosud vláda tvrdila, že vznik krajů a přerozdělování kompetencí z okresů na obce a kraje celkový počet úředníků nezvýší. Ministr vnitra Stanislav Gross, ale už teď připouští, že jich možná bude třeba o 10 až 15 procent víc. Zdůvodňuje to tím, že se občanům dostane kvalitnější služba. Opoziční občanští demokraté ale Grossova slova o možném zvýšení počtu úředníků přijali s nelibostí. Poslanec Miroslav Beneš se nechal slyšet, že je to něco nehorázného. Podle něj se bohužel ukazuje to, co ODS tvrdila od samého začátku: všechno bude stát spoustu peněz. Předsedu lidovců Cyrila Svobodu ministrův výrok ale nechal v klidu. Listu řekl, že mu vyšší počet úředníků nevadí, pokud budou poskytovat špičkové služby.


Lidové noviny v souvislosti s ledvinovou kolikou premiéra Miloše Zemana píší, že politici své choroby podceňují nebo tají. V únoru musel Václav Havel kvůli zánětu průdušek přerušit návštěvu Kuvajtu. V květnu zastihl Jana Kavana ve Spojených státech slabý infarkt. V červnu Petra Pitharta v Irsku skolila plicní infekce a nyní zkolaboval Miloš Zeman kvůli ledvinové kolice. I když české vrcholné politiky postihují choroby poměrně často, veřejnost informacemi o jejich skutečném zdravotním stavu zrovna neoplývá. Hradba mlčenlivosti bývala od prvních polistopadových let hlavně kolem prezidentova zdravotního stavu. Toto pojetí informování o zdraví hlavy státu navazovalo nejen na dobu komunistických prezidentů, ale i na léta prvorepubliková. Tehdy se před veřejností tajilo, že Masaryk je prakticky slepý a po mozkové mrtvici nezvládne podepisovat ani zákony. Odborníci se však podle Lidových novin shodují na tom, že zdraví politika je věc důležitá a že občan má na fakta o jejich zdraví právo.


Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer - původní profesí vědec - vyhlásil boj alternativní medicíně, píše Mladá fronta Dnes. Především se rozhodl znemožnit provozovat léčitelství lidem, kteří nemají zdravotnické vzdělání. Změnu by měl přinést nový zákon o zdravotní péči. Ten ale podle některých výkladů zachází ještě dál. Z jeho paragrafů nepřímo vyplývá, že mimo zákon by se mohla ocitnout celá alternativní medicína. Tedy ta, která nebyla prokázána vědeckými metodami. To znamená například i homeopatie a akupunktura. Jen těmto dvěma metodám se přitom v zemi aktivně věnují zhruba dvě tisícovky lékařů, píše Mladá fronta Dnes.


Lidové noviny píší, že do Čech opět přijel Nicholas Winton. List připomíná, že tento muž zachránil více než šest set dětí židovského původu z tehdejšího Československa před nacisty. V šesti transportech je dopravil do Velké Británie, kde pro ně našel náhradní rodiče. Riskoval, falšoval doklady, sháněl peníze. Dnes jedenadevadesátiletý Brit židovského původu Nicholas Winton si vysloužil pozornost lidí na celém světě. Jeho příběh se stal námětem pro filmaře. Důchodce, který tráví volný čas nejraději zahrádkařením, přiletěl o víkendu již poněkolikáté do republiky, poprvé to bylo v roce 1991. Hlavním důvodem jeho cesty do Prahy je tentokrát pozvání na premiéru dokumentu Síla lidskosti, který o něm natočil slovenský režisér Matěj Mináč pod taktovkou České televize. Nedělal jsem to pro nějaké zásluhy,˝ komentuje dnes své činy bývalý bankovní úředník a válečný pilot. Jeho příběh byl zveřejněn až v roce 1988. Tajemství z války odhalila až jeho manželka. V jeho věcech objevila i dokumenty se seznamy dětí a dopisy rodičů, které chtěl Winton vyhodit. ˝Každý muž má před svou ženou nějaké tajemství a mým bylo právě toto,˝ vysvětluje své mlčení. V roce 1998 převzal Winton od prezidenta Václava Havla Masarykův řád a od královny Alžběty II. obdržel šlechtický titul. Tolik Lidové noviny.


Podle deníku Pražské slovo Viktor Kožený nejspíš zatoužil být Čechem. Dává najevo, že se chce vrátit do Česka, získat zpět české občanství a angažovat se v politice. "Můj zájem je zmenšit státní byrokracii, zmenšit státní správu," řekl Kožený. Není však jisté, zda občanství, pokud o něj požádá, dostane. Podnikatel, který slibem desetinásobku rozhýbal kupónovou privatizaci, před lety získal irské občanství. Tím přišel o občanství české. Zákon však stanovuje podmínky, které žadatel musí splnit. Například pětiletý pobyt v zemi a trestní bezúhonnost. Viktoru Koženému ovšem hrozí trestní stíhání pro podezření za podvody v harvardských fondech. A pět let zřejmě v Česku nepobýval. Kožený, který nyní žije na Bahamách, o víkendu uvedl, že míní založit stranu, s níž by se v příštím roce zúčastnil parlamentních voleb. "Je to bláznivý nápad. U veřejnosti nemá Kožený žádnou šanci, je ztělesněním nečistého podnikání," reagoval pro list na Koženého prohlášení politolog Bohumil Doležal. Ten nevěří, že Kožený míní návrat vážně. "Nejspíš se jen snaží na sebe upozornit," sdělil pražský politolog. Pokud se Viktor Kožený vskutku do České republiky vrátí, nebude jeho návrat patrně triumfální. "Je symbolem všeho špatného v privatizaci. Kdyby se vrátil, odnesl by to za všechny, stal by se obětním beránkem," řekl listu Bohumil Doležal.