Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 21. září připravila Kateřina Brezovská.

Všechny tanky, které Česká republika loni vyvezla do Gruzie, jsou dosud v této zemi. V rozhovoru pro deník Právo to řekl český velvyslanec v Gruzii Jiří Nekvasil. Reagoval tak na informace v knize Ve jménu Usámy bin Ládina, která nyní vyšla ve Francii a v níž odborník na mezinárodní terorismus Roland Jacquard tvrdí, že se hlavní podezřelý z atentátů v USA bin Ládin chystal nakoupit české tanky přes Gruzii. Údaje z Jacquardovy knihy označil český velvyslanec podle Práva za "zbytečné spekulace". Právo připomíná, že informace o obavách západních tajných služeb z toho, že se tanky vyřazené z výzbroje české armády dostanou do rukou Talibanu, se v českém tisku objevily již na jaře 1999.

Česká armáda se už několik let tvrdě připravuje na boj s terorismem, tvrdí v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Podle něj vyslala už desítky důstojníků do speciálních zahraničních škol a kursů. V Česku zase pravidelně cvičí alianční jednotky typu britských speciálních sil Special Air Service. Podle Šedivého dosud nebyl důvod se tím chlubit. V souvislosti s nedávnými atentáty v New Yorku a Washingtonu náčelník generálního štábu ale uklidňuje, že armáda není vůči teroristům tak bezbranná, jak by se mohlo zdát. Terorismus totiž považuje za jedno z prvořadých rizik pro tuto zemi. V boji proti němu se chce armáda nyní zaměřit na další zkvalitnění zpravodajských služeb a výstavbu speciálních jednotek, doplnil Jiří Šedivý v Mladé frontě Dnes.

Pražské slovo poukazuje na to, že až po nedávném teroristickém útoku v USA si mnoho lidí připustilo, že by se něco podobného mohlo stát i v České republice. Proto se také ozvaly otázky, zda je stát na to připraven a zda lidé vědí, co mají v takové situaci dělat. Občanů se tedy nejvíce týká civilní ochrana. Jak se ukazuje, tady je stát hodně dlužen. Je třeba ale dodat, že zanedbání bylo možné hlavně proto, že riziko nových nebezpečí podněcovali všichni, píše list.

Také Hospodářské noviny jsou přesvědčeny, že většina lidí neví, jak se dostat k ochranným maskám a do krytů. Při pohledu na překvapivost, rychlost a způsob provedení útoků na americké cíle se ale podle listu stejně zdají masky i civilní kryty poněkud zastaralé. Jedním z poučení z celé tragédie je, že se v případě konfliktu čím dál tím více stírá rozdíl mezi vojákem a civilistou; naopak civilista může být v přídě 'teroristické války' dobrým rukojmím či přímo zbraní... Ale právě tuto novou roli by měla reflektovat nová civilní obrana, má-li být co k čemu, konstatuje list.


Lidové noviny se zabývají kauzou Viktora Koženého. List píše, že Miloš Zeman se rozhodl, že dostane Koženého. Buď do vězení, nebo aspoň jako maskota akce čisté ruce. Kožený však podle listu není soupeř lehké váhy. Z rukávu tahá jeden trumf za druhým a ani pokus předat ho do rukou české justice piráta z Prahy jen tak nezastraší. Koženého přátelé v ČR mají v ruce docela dobrou kartu. V bance prý mají 20 miliónů dolarů na výplatu části akcionářů, kteří dosud marně čekali na slíbený desetinásobek z kupónové privatizace. Chtějí tak vyvrátit obvinění, že své klienty v privatizaci podvedli. Vyšetřovatel případu Koženého se podle listu dostává do složité situace. Nejenže nedokázal zformulovat, jakého trestného činu se Kožený dopustil, ale celé jeho snažení vypadá jako politická objednávka. Měřeno čistě jen profesionalitou dosavadního výkonu, vyhrává zatím Kožený. Vyšetřovatel Václav Láska má co dohánět, píší Lidové noviny.


Deník Pražské slovo upozorňuje, že nemocní, kteří věří, že je uzdraví alternativní medicína, možná ztratí své léčitele. Podle novely zákona o zdravotní péči, kterou v nejbližší době projedná parlament, mohou totiž léčit jen absolventi oficiálně uznaného zdravotnického vzdělání. Navíc není zcela jednoznačné, zda mohou například homeopatii či akupunkturu používat i lékaři s diplomem z lékařské fakulty. Podle některých výkladů to zákon zakazuje i jim. Pokud ve sněmovně projde, lidé bez zdravotnického vzdělání nebudou moci získat živnostenské oprávnění pro poradenskou činnost v oblasti ochrany zdraví. Ve svém oboru tedy nebudou moci nijak podnikat a za své služby vybírat peníze. V zemích Evropské unie přitom většinou léčitelé pracovat mohou, dodává deník Pražské slovo.


Zástupce České republiky při mezinárodním arbitrážním řízení proti firmě CME, arbitr Josef Hándl, ve čtvrtek odstoupil. Vyplývá to z důvěrných informací Lidových novin. Český stát proto bude muset oslovit nového právního odborníka, který jej bude v dalším řízení zastupovat. Mluvčí ministerstva financí Jana Vargová Hándlovu rezignaci nepotvrdila ani nevyvrátila. ˝Pokud se vaše informace zakládá na pravdě, předpokládáme, že začneme okamžitě hledat nového zástupce˝, řekla listu. Ministerstvo zahraničí Hándlovu rezignaci chápe. ˝Těžko mohu komentovat jeho rozhodnutí, ale z těch málo informací, které mám, se jen potvrzuje, že zřejmě ne vše bylo v průběhu řízení standardní,˝ reagoval mluvčí ministerstva Aleš Pospíšil. Právník Josef Hándl si po zveřejnění arbitrážního verdiktu, kterým Česká republika spor s firmou CME prohrála, na průběh řízení stěžoval a integritu mezinárodního tribunálu zpochybnil. Arbitrážní nález v rozporu s obvyklou praxí ani nepodepsal. Proč český stát arbitráž proti CME prohrál, dosud není jasné. Česká strana totiž zatím nedala souhlas ke zveřejnění rozsudku. ˝Pořád jsme ho ještě neobdrželi,˝ uvedla Vargová. Právníci CME však tvrdí, že obě strany verdikt převzaly minulý pátek dopoledne, píší Lidové noviny.


Silnice v České republice jsou v katastrofálním stavu, píše deník Pražské Slovo. Nyní hrozí, že cestáři nebudou moci v zimě zajistit ani jejich sjízdnost. Chybí jim peníze, za které by například nakoupili posypové materiály. "Zima je tady na Vysočině pomalu za dveřmi, jindy jsme touto dobou už měli vše potřebné pod střechou, ale letos nemáme pomalu ani na naftu," řekl listu dispečer ze žďárské silniční správy. Na všech správách je to stejné. Chybí peníze nejen na nákup nafty, ale zřejmě nebude ani na mzdy. Stát totiž cestářům dluží miliardy korun. Stejně jako drahám. "Ministr dopravy Jaromír Schling už od května slibuje, že pro silničáře sežene jeden a půl miliardy. Jsou to ale stále jen sliby," řekl místopředseda Odborového svazu dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Josef Novotný. Stavebním firmám, kterým silniční správy nezaplatily za opravy vozovek celkem 600 milionů korun, také došla trpělivost a vyhrožují penalizací. Dosavadní dluh by tak každý měsíc vzrostl o dalších 10 milionů. Místopředseda Odborového svazu dopravy Jaromír Kozák přiznal, že kritická situace je na železnici i na silnicích. "Společný postup ale vylučuji. Peníze totiž můžeme získat jen na úkor druhého," řekl Kozák. Železničáři budou o penězích pro České dráhy jednat v úterý v tripartitě. Pokud slibované miliardy nedostanou, půjdou do stávky. Schling bude se silničáři jednat v pondělí. "Na údržbu i mzdy peníze budou," řekla listu jeho mluvčí Ludmila Roubcová. "Podle Schlinga je všechno v pořádku, i když nemáme v kapse ani šesták," uvedl Novotný. Jak budou postupovat, když se nedohodnou, však zatím silničáři neupřesnili.


Podle českých zákonů nemají soudy ani jiné úřady pravomoci k tomu, aby přezkoumaly výsledky privatizačních soutěží. Lidé, kteří získali v privatizaci majetek podvodem, tak o něj nemohou přijít. Píše to deník Super. "Rozhodnutí o privatizaci jsou vyloučena z přezkoumávání soudu. Není zde ani žádný jiný orgán, který by byl právními předpisy určen k přezkoumání tohoto rozhodnutí," cituje deník zprávu Okresního soudu v Hodoníně. Tento soud se několik let zabýval privatizací Státního statku Veselí nad Moravou - Viničního střediska Blatnice, jejíž vítěz, někdejší starosta obce Blatnice Zdeněk Mezuliánik, se podle policie měl dopustit trestného činu. V době, kdy se středisko privatizovalo, předložil údajně falešné dokumenty, kterými dokazoval, že je samostatně hospodařícím rolníkem, ačkoli jím nebyl. Trestní stíhání někdejšího starosty bylo kvůli amnestii prezidenta republiky v roce 1998 odloženo. Šetření výsledků privatizace zastavil letos okresní soud v Hodoníně s tím, že podle zákona jsou rozhodnutí o privatizaci vyloučena z přezkoumávání soudy. "Neudělal jsem nic, co by bylo trestné. Nevím, za co bych měl být potrestán," řekl Mezuliánik deníku.