Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 9. srpna připravil Josef Kubeczka.

Mladá fronta Dnes hodnotí v souvislosti se sponzorskými dary morálku českých politiků. Připomíná dar fiktivních sponzorů Občanské demokratické strany Lájose Bácse a Radžíva Sinhy ve výši 7,5 miliónu korun a benzinové karty od společnosti Chemapol pro vládní sociální demokracii, která tento sponzoring přiznala až dodatečně. Podvody pravice jsou exotičtější, podvod sociálních demokratů čpí nižší třídou. Jedno je však spojuje, a to touha přispět do stranické pokladny za každou cenu, píše deník. Podle něj ale nejsou čeští politici v dělení morálky na osobní a stranickou sami. List zároveň připomíná, že existuje i opačný pohled na politiky. Jsou totiž takoví, kteří do stranické pokladny nepřihazují, ale berou z ní. Třeba takový bývalý šéf republikánů Miroslav Sládek. Zajímavé je i to, že na rozdíl od chudých a svědomím vláčených Klausů a Zemanů žijí Sládkové klidně v přepychových vilách. A pak že se vyplatí pracovat pro stranu, končí Mladá fronta Dnes.


Deník Právo si všímá nové politické strany, která má na podzim zahájit činnost zřejmě pod názvem Cesta změny. Podle listu je nesporné, že je ve společnosti určitá poptávka po nové politické straně. Zklamání lidí ze "starých" stran je toiž velké a pochopitelné. Zatím může každý doufat, že nová strana bude bránit právě jeho zájmy. Tohle okouzlení z neznámého a vysněného může přitom vydržet dost dlouho. Deník připomíná, že podle toho, co prosáklo na veřejnost, nemá být nová partaj ani pravicová, ani levicová a má být spíše hnutím než stranou. Její jádro mají tvořit prokádrovaní a tudíž věrní rekové, volně k tomu bude připojen jakýsi klub celebrit, který bude dohlížet, aby strana nesešla na scestí. Současnost je ale jiná. Strana zatím připomíná spíše partyzánskou buňku nebo exkluzivní klub zámožných gentlemanů. Množí se dohady, pomluvy a dezinformace. Tým duchovních otců se neustále mění a zužuje, prý kvůli osobním neshodám. Deník se tedy ptá, proč tvůrci strany tolik lpí na kabinetních praktikách, na nechuti vyjadřovat se otevřeně a malé vůli informovat o svých krocích veřejnost. Kudy vlastně vede ta "cesta změny"? - ptá se deník Právo.


To, že se senátoři nedokázali shodnout na znění zákona, jehož cílem je odtajnit téměř celý archiv bývalé Státní bezpečnosti (StB), je tématem Zemských novin a Českého slova. Deníky soudí, že místo většího zpřístupnění archivů bývalé StB by se zaklaply ty dnes pootevřené dveře. Přitom poukazují na to, že české polovičaté řešení, kdy jsou běžně dostupné takzvané Cibulkovy seznamy a do archivů StB se může podívat jen někdo, pouze ponechává prostor pro dohady a postranní myšlenky. Deníky se proto diví, že nejčastější námitkou proti úplnému zpřístupnění archivů je to, že by mohlo na životech ohrozit bývalé agenty žijící v zahraničí. Překvapením je i to, že ředitelé tajných služeb otevření svazků odmítli kvůli vztahům se Slovenskem. Ten, kdo odvrací oči od minulosti, riskuje, že bude žít v jejím stínu ještě hodně dlouho. Proto by poslanci a senátoři měli najít způsob, jak vnést do utajovaných archivů více světla, míní Zemské noviny a České slovo.


Lidové noviny v komentáři nazvaném Inflace kontra ČNB naznačují, že před šéfem České národní banky Zdeňkem Tůmou stojí první vážná zkouška. Podle jejich komentátora je totiž téměř jisté, že centrální banka mine svůj inflační cíl. Tentokrát ale bude inflace vyšší, než ČNB na začátku roku chtěla, což může otřást důvěryhodností centrální banky a jejích záměrů. Na centrální bance proto teď je, aby přesvědčila zejména odbory, že má inflaci pod kontrolou, píše deník s upozorněním, že v opačném případě se roztočí kolotoč zvyšování platů a cen. Česká národní banka tedy podle něj musí v příštích měsících dokázat, že zamezí cenový růst. Připouští ovšem, to nebude mít lehké, protože proti ní stojí jednak zvyšující se spotřebitelská poptávka založená na ekonomickém růstu a jednak stát. Domácnosti ale Lidové noviny nepovažují za toho nejvážnějšího soupeře centrální banky. Jen stěží lze totiž odhadnout, co s vládou udělá volební rok, kdy musí před voliči prokazovat zlepšení ve všech oblastech. Každá vláda se před volbami snaží povolit opasky a rozhazovat peníze, co to dá, naznačují Lidové noviny.


Problém existence bezcelních obchodů, tzv. duty free, se podle Hospodářských novin ještě na podzim nejspíš znovu vrátí do Parlamentu, ačkoli čtyřkoaliční a nezařazení senátoři ve středu neuspěli se snahou změnit novelu zákona, podle níž mají obchody fungovat až do konce roku 2003. Zkusí to prosadit kabinet novelou projednávanou ve zkráceném režimu, píší. Podle listu vicepremier Pavel Rychetský ve středu řekl, že bude prosazovat, aby s návrhem týkajícím se duty free obchodů přišla vláda. "Novelu by sněmovna mohla na podzim projednat ve zkráceném režimu v průběhu jednoho čtení," cituje Rychetského. Činnost bezcelních, tzv. duty/tax free obchodů prodlužuje novela zákona o spotřebních daních, kterou v červenci navzdory opakovanému doporučení senátorů, aby bezcelní obchody mohly existovat pouze do konce letošního roku, schválila Poslanecká sněmovna. Česká republika však při jednáních Evropské unii slíbila, že budou uzavřeny do konce letošního roku, připomínají Hospodářské noviny.


Společnost Nomura International, která prostřednictvím nizozemské Saluky Investments držela 46procentní balík akcií bývalé Investiční a poštovní banky (IPB), žaluje český stát kvůli porušení smlouvy o ochraně investic. Informují o tom Lidové noviny s tím, že náhradou za své investice bude žádat 40 miliard korun. Podle deníku oznámila Nomura 18. července ministru financí Jiřímu Rusnokovi, že se obrací na soud a bude požadovat náhradu za své investice. "Ano, kolem 20. července přišlo písemné oznámení od firmy Saluka. Toto oznámení má charakter počátku arbitráže," potvrdil listu mluvčí ministerstva financí Libor Vacek. Jak upozorňují Lidové noviny, Nomura tak v podstatě ukončila několikaměsíční vyjednávání s českým ministerstvem financí, kdy se obě strany pokoušely dojít ke smíru. Ministerstvo financí, které vystupuje v kauze IPB za stát, a které dříve pod vedením Pavla Mertlíka nároky Nomury odmítalo, však nyní pod vedením ministra Rusnoka podle listu naopak tvrdí, že se chce sporu vyhnout. "Dál probíhají všechny druhy kontaktů. Není v této chvíli naprosto jednoznačné, že k té arbitráži opravdu dojde. Obě strany se přesto ještě snaží pokračovat ve smírčím řešení," citují Lidové noviny mluvčího ministerstva financí. Bývalý vlastník IPB žaluje český stát kvůli nucené správě a následnému prodeji banky Československé obchodní bance (ČSOB). Vláda měla podle Nomury porušit mezinárodní dohody o ochraně investic. Nucenou správu na IPB uvalila Česká národní banka 16. června 2000 a tři dny poté ji převzala ČSOB. Nomura okamžitě vyjádřila nad vstupem ČSOB do IPB pochyby. Z informací Lidových novin vyplývá, že Nomura ani ministerstvo financí s odvoláním na pokračující vzájemná jednání zatím nechtějí sdělit žádné informace o tom, jaké další kroky podniknou.


Jeden z hlavních analytiků vojenské rozvědky podle deníku Super po roce 1989 zfalšoval svůj životopis, a tak "zaretušoval" své bývalé kontakty na někdejší sovětskou výzvědnou službu KGB. Vedení rozvědky bylo přitom o minulosti třiapadesátiletého důstojníka informováno již v roce 1995, ale nic s tím neudělalo. "Když se v roce 1995 přišlo na skutečnou minulost tohoto člověka a na jeho zcela rozdílné životopisy, nebyla vůle s tím něco dělat," řekl deníku zdroj z armády. Rozvědka důstojníka naopak vyslala jako vojenského diplomata na české velvyslanectví v Moskvě. Po návratu z Ruska ho pověřila analyzováním tajných informací v pražské centrále, uvádí list. Důstojník ve svém životopise z roku 1993, kdy se hlásil do vojenské rozvědky, podle deníku napsal, že byl v minulosti perzekuován, protože nesouhlasil s okupací Československa v roce 1968. Uvedl také, že byl po roce 1989 členem Občanského fóra a poté i ODS. Podle životopisů z let 1977 až 1979 ale důstojník souhlasil se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do země, distancoval se od svého otce, který byl politickým vězněm, a byl aktivním agitátorem KSČ. Po roce 1995 se při prověřování jeho minulosti přišlo i na to, že měl přes svého přítele ze studií kontakty na KGB, uvádí Super. Deník již před dvěma týdny napsal, že důstojník se dostal do pozice jednoho z hlavních analytiků vojenské rozvědky i přesto, že v roce 1995 neprošel psychologickými testy. Podle závěru psychologa by mu neměla armáda svěřovat jakoukoli podstatnou funkci v resortu. Případ nyní vyšetřuje inspekce ministra obrany.


Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Richard Falbr kritizoval nedávno podepsanou dohodu mezi předsedou Odborového svazu Kovo Janem Uhlířem a jednatelem jihlavské firmy Bosch Diesel Heinerem Hillmannem. Píše to deník Právo. Podle uvedené dohody má společnost svým zaměstnancům umožnit účast na zářijové schůzce s Uhlířem, který je bude informovat o možnostech založení podnikových odborů. Podle Falbra je podepsaná dohoda proti usnesení květnového sněmu ČMKOS k ochraně odborových práv a "servilně podkuřuje zaměstnavateli, jehož jednání je předmětem vyšetřování orgánů činných v trestním řízení". Setkání Uhlíře a Hillmann je prvním krokem k řešení konfliktu, který začal 23. dubna, kdy se zaměstnanci pokusili neúspěšně založit odborovou organizaci. ČMKOS podala v té souvislosti koncem května trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli podezření, že někteří manažeři firmy zmanipulovali část zaměstnanců, aby zlikvidovali pokus o založení odborů. Asi 1000 zaměstnanců nepustilo na dubnové schůzi tři iniciátory a zástupce Odborového svazu Kovo ke slovu. Část z přítomných tehdy zamezila diskusi házením vajec a slovními i fyzickými výpady. Podle Uhlíře by každý konflikt měl končit dohodou, přičemž jednání s vedením Bosch Diesel bylo obtížné. "Falbr neznal vstupní názor pana Hillmanna. Já jsem ho znal a musím říct, že to je velmi komplikovaně dosažený kompromis," řekl Právu bez bližších podrobností Uhlíř.