Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 7. srpna připravila Kateřina Brezovská.

Deníky se opět zamýšlejí nad oprávněností a správností kontrol, které na pražském letišti zavedli před zhruba třemi týdny britští imigrační úředníci. Dosud odmítli více než stovku zájemců o odlet do Británie. Tématem listů jsou i demonstrace romských aktivistů, které se měly v pondělí konat před několika českými zastupitelskými úřady. Uskutečnily se ale jen v Košicích a Londýně.

Zemské noviny a České slovo v souvislosti s kontrolami na ruzyňském letišti soudí, že by se Britové měli ptát, proč Romové hledají štěstí zrovna v jejich zemi. Česká vláda by naopak měla hledat důvody, co vede romské spoluobčany k odchodu. Romové by se měli podle deníků pokusit řešit své problémy doma. Pokud budou nadále odcházet, jenom utvrdí hlasatele rasistických názorů, že křik a hrubá síla na Romy zabrala. Nadále se navíc nedá vyloučit, že pokud počet odmítnutých v dohledné době neklesne, stanou se britská víza povinná pro všechny. Nepříjemnosti by ale neminuly nikoho. Londýn by musel vysvětlovat, proč je tak přísný na cestující do země, kterou podporuje v jejím úsilí vstoupit do Evropské unie. V Praze by zase ministr zahraničí Jan Kavan čelil otázkám, proč se taková lapálie přihodila zrovna za jeho úřadování. Protože je celý problém příliš zanedbávaný, nedá se z něj vyplést jedním tahem, míní Zemské noviny a Slovo.

Podle Lidových novin je skoro typické, že se ohlášené romské demonstrace v pondělí neuskutečnily. Romové se proti bezpráví nebojí ozvat, ani individuální protesty v místě bydliště jim nedělají problémy, ale je-li potřeba udělal něco na vyšší úrovni, vše náhle kolabuje kvůli nezájmu či nedostatku smyslu pro organizaci, míní deník. Podle něj je právě zájem Romů o změnu statu quo jedinou cestou, jak složitý problém jejich soužití s bílou většinou začít úspěšně rozmotávat. Pondělní nepřítomnost romských demonstrantů jako by chtěla podle listu říct: společnost už umí podávat pomocnou ruku, na romské straně ale stále není nikdo, kdo by se jí s patřičnou silou chopil.

Irové si podle Mladé fronty Dnes dělají ze zaměstnanců ČSA své imigrační úředníky. Žádají od nich, aby namátkově kontrolovali peníze zákazníků. Když cestující neprokáže dostatek hotovosti (90 liber na den), vzkazují irští imigrační úředníci z Dublinu v podstatě totéž, co už měsíc říkají Britové: "Přepravte si, koho chcete, ale přepravíte-li tohoto člověka, plynou ztráty vám." Jestliže ČSA cestujícího přepraví a dublinští úředníci jej nevpustí do země, musí ČSA odmítnutého přepravit prvním letadlem zpět. A to i v případě, že je letadlo již plně obsazené. " Musíme pak zastavit odbavování a lidi, kteří již mají zaplacené letenky, nesmíme vpustit na palubu. Těmto lidem jsme nuceni zaplatit kompenzaci od dvou set do čtyř set dolarů. Musíme jim také sehnat ubytování do doby, než mohou odletět," řekl viceprezident ČSA Václav Král. O zvláštní kontrolu rovnou v Ruzyni požádali irští imigrační úředníci společnost ČSA už v dubnu. "Iry k tomu vedl stoupající počet azylantů," řekl viceprezident ČSA Václav Král. Na základě irské žádosti ve čtvrtek nevpustili zaměstnanci ČSA do letadla skupinu devíti Romů. Namátkou vybraná romská rodina požadované množství peněz neměla. Zaměstnanci ČSA tehdy zavolali imigračním úředníkům do Dublinu a zeptali se, zda takovou rodinu do Irska pustí. Nepustíme, zněla odpověď. Romové však do hodiny peníze sehnali a mohli odletět. "Kontrolovat finanční hotovost cestujících, svých zákazníků, není příliš standardní," řekla Michaela Drahoňovská, ředitelka z konkurenčního zastoupení British Airways, která nic takového nekontroluje. Společnost ČSA však tvrdí, že je v jejím zájmu právo žádat na cestujících víc než jen pas a vízum. Před třemi týdny už začali zaměstnanci ČSA kontrolovat u cestujících do Velké Británie i takzvanou "landing card", což je dokument s osobními údaji a podrobnými informacemi o pobytu v zemi. Nyní musí navíc cestující do Irska dokázat, že v zemi má za co žít.

---

Zemské noviny píší, že malí podnikatelé jsou solí ekonomiky. Upozorňují ale, že stát svých podnikatelů příliš nehledí. Nejenže, že nemá dostatek peněz na jejich podporu, ale ještě jim ztrpčuje život nepřehlednými a stále se měnícími zákony. Ani banky nejsou vůči nim příliš vstřícné. Po období, kdy nenávratně rozpůjčovaly miliardy, přešly do druhého extrému, kdy nechtějí půjčit nikomu. Jestliže ještě dnes někdo vůbec podniká, pak je na něj třeba hledět jako na lidumila a dobrodruha zároveň, konstatuje list. Připomíná, že však také podnikatelů ubývá a trhu se zmocňují zahraniční firmy. Pokud vyhubíme české podnikatele, pokud se jim nedostane větší podpory, stane se z nás národ zaměstnanců a podnikat za nás budou jiní, obává se. Bylo by proto chybou malé podnikatele podceňovat a je chybou je nepodporovat, konstatují Zemské noviny.

---

Podle Lidových novin chce vláda z peněz daňových poplatníků dotovat čínskou elektrárnu. List píše, že ministři hodlají na její stavbu připlatit ze státního rozpočtu více než půl druhé miliardy korun. Jak vyplývá ze zprávy ministerstva průmyslu a obchodu, kterou má list k dispozici, Čína svěří obchod za zhruba 10 miliard korun českým firmám jen za předpokladu, že jí na něj náš stát půjčí peníze. Privátní banky ale tuto nevýhodnou zakázku financovat nechtějí, a proto je musí zastoupit vládní instituce. Finanční zátěž na sebe podle Lidových novin vzala státní Česká exportní banka, která čínské straně poskytne úvěr. Banka si ale musí půjčit finance na komerční úrok. A právě rozdíl v úrocích chce vláda zaplatit ze státního rozpočtu. Přesto ale ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že je projekt vzhledem k udržení zaměstnanosti a tradice výhodný. Lidové noviny upřesňují, že vláda zakázku získala pro české strojírny před rokem a půl.

---

Hospodářské noviny píší, že zatímco celá řada našich klasických takzvaných kamenných podniků stále ještě zápasí s dědictvím socialistické éry a není schopna se prosadit v mezinárodní konkurenci ani jediným svým výrobkem, skupinka mladých mužů a žen ze softwarové firmy Bohemia Interactive se dokázala starému režimu vysmát a ještě na tom vydělat pěkné peníze v cizině. Dvanáct programátorů pracovalo pět let na hře Operation Flashpoint, jež po svém zobrazila, co pro jejich otce bylo povinně svaté: tedy "spravedlivý boj" Varšavské smlouvy proti NATO a krajinu plnou trabantů a škodovek. Výsledek? Celoevropská senzace, první místa na hitparádách v Británii a Německu, tři sta tisíc prodaných her a téměř půlmiliardové tržby za dva měsíce. Tvůrčí lidé podali větší exportní výkon než mnohé zavedené firmy, které se tvrdošíjně snaží vyžít ze staré slávy, píše list. Za pozornost podle něj stojí i to, že firma dosáhla bezprecedentního úspěchu na hi-tech trhu, aniž by žádala o exportní dotace či státní pomoc. Malý důkaz, že ta skutečná informační revoluce v Čechách a na Moravě nepřijde z rukou ambiciózních poradců či ministrů bez portfeje, ale - jako ostatně vždy - zdola, soudí Hospodářské noviny.

---

Podle Hospodářských novin může nedostatek peněz ve státním rozpočtu způsobit vážné škody na některých památkách Pražského hradu. Jak list píše, návrh resortu financí totiž řadí Kancelář prezidenta republiky mezi kapitoly s nejvyššími škrty. Nejdrastičtější redukce hrozí opravám v areálu Hradu. Podle vedoucího kanceláře Iva Mathého se ale zástupci Hradu sejdou kvůli rozpočtu s šéfem resortu financí ještě počátkem září. Pokud Hrad při vyjednáváni s ministerstvem neuspěje, bude muset odložit například opravu střechy Královského letohrádku a Míčovny. Do těchto objektů už nyní zatéká a pokud nebudou uvedeny do normálního stavu příští rok, hrozí jim havárie. Kancelář prezidenta proto na příští rok požaduje více než 392 miliónů korun - do památek by z toho investovala zhruba polovinu. Hospodářské noviny ale připomínají, že současný návrh ministerstva počítá pouze s dvěma sty padesáti milióny.

---

Ministerstvo zdravotnictví chce zakázat reklamu na volně prodejné a zdravotními pojišťovnami hrazené léky. Jak¨píše Mladá fronta Dnes, podle resortu zdravotnictví totiž vede reklama k předepisování stále dražších léků a výdaje pojišťoven za volně prodejné léky rostou rychleji než spotřeba. Výrobci léků ale tvrdí, že chtějí reklamou motivovat zákazníky, aby si léky kupovali sami a náklady pojišťoven šetřili. Pokud vládě záměr projde, tak by měla z televize zmizet reklama na většinu léků proti nachlazení či bolestem. Preparátů, kterých by se zákaz týkal je několik set. Informace o vhodném léku by měli lidé získávat jen u lékaře nebo lékárníka, píše Mladá fronta Dnes. Podle výrobců léků, kteří vystupují proti zákazu reklamy, ale nemusí být takové informace vždy objektivní. Novela resortu zdravotnictví přitom nijak zásadně neomezuje možnost firem propagovat léky u lékaře. Ministerstvo proto doporučilo firmám, aby propagaci zaměřily právě na ně.

---

Radnice v Bystřici nad Pernštejnem na Žďársku se definitivně rozloučila s myšlenkou, že formou městské vyhlášky zakáže nezletilým vycházet po 22. hodině bez doprovodu dospělé osoby do ulic města. Deníku Právo to sdělila tajemnice úřadu Eva Špatková. Nápad, inspirovaný praxí několika měst ve Francii, totiž prý v našich podmínkách nelze realizovat. Návrh na časové omezení pohybu nezletilých po městě podle vzoru problematických předměstí několika větších francouzských měst přednesl radním starosta Bystřice nad Pernštejnem Josef Novotný. Měl být využit k omezení řádění nezletilých sprejerů. Úředníci, kteří dostali za úkol tuto možnost prověřit, však záhy narazili na nekompromisní postoj žďárského okresního úřadu. Tam jim oznámili, že takovou vyhlášku by popřípadě hnali až k Ústavnímu soudu ČR. "Můžeme přemýšlet nad oprávněností či neoprávněností tohoto omezení, ale to je asi tak všechno. Naše legislativa neumožňuje zásah do svobody pohybu člověka, pokud neohrožuje mravnost, veřejný pořádek či něco jiného zásadního," vysvětlila PrávuŠpatková. "Víme, že řada ze sprejerů jsou ještě děti bez trestní odpovědnosti. Nakázat rodičům, aby se o ně a o jejich činnost a pohyb v nočních hodinách starali, však městskou vyhláškou nelze," uzavřela.

---

Zemské noviny informují, že i těžcí zločinci budou moci ve věznici pracovat. Dosud to z bezpečnostních důvodů nebylo možné. Ve Valdicích - jedné z nejpřísněji střežených věznic - na podzim otevřou nové oddělení, kde by mohlo pracovat až 50 těžkých zločinců. Pracovní terapie bude spočívat například v navlékání korálků nebo lepení obálek. Podle psychologa a soudního znalce Karla Humhala může práce působit jako dobrá prevence proti depresím a destruktivní činnosti, které jsou časté u nečinných lidí.