Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českého tisku s datem 13. srpna vybírala Zdeňka Kuchyňová.

Podle Lidových novin budou mít anarchisté po sto letech znovu své vlastní odbory. Ty začnou v podnicích fungovat v příštích dvou měsících. Členové nedávno založeného odborového svazu Rovnost chtějí pro prosazování práv zaměstnanců používat přímé akce jako zastavení výroby či okupační stávky. Podle Petra Pánka, jednoho ze zakladatelů Rovnosti, má svaz nejsilnější pozici v severních Čechách. Tam bude působit v šesti firmách. Na střední Moravě se podle Lidových novin dočkají anarchistických odborářů tři zaměstnavatelé. Svaz Rovnost také nehodlá respektovat tripartitu, což je jednání odborů, vlády a zaměstnavatelů. Tripartitu totiž považuje v podstatě za kolaboraci odborů. Odborový svaz Rovnost už byl zaregistrován a má oficiální sídlo v Blansku.


Pravicoví extremisté si podle Lidových novin vzpomněli na pořekadlo, že nejlepší obrana je útok, a přišli si stěžovat před ministerstvo vnitra. Cítí se diskriminováni a kráceni na svých právech, která jim stát podle Ústavy zajišťuje. "Vypadá to legračně, když se skupinka lidí, kteří otevřeně hlásají nenávist vůči jiným a dokážou ji projevit i fyzickým násilím, začne odvolávat na dodržování zákonů," soudí autor komentáře. Na druhé straně je to podle něj jenom další potvrzení toho, že extrémní pravice začíná měnit taktiku a snaží se na veřejnosti ukazovat jako slušné a poctivé politické hnutí, jemuž nejde o nic jiného než o pořádek a právo. A to je na víkendové demonstraci extremistů to nejnebezpečnější. Jak píše list, stále totiž existuje poptávka po vládě silné ruky, která by konečně dokázala dohnat za mříže všechny tuneláře. "Extrémní pravice proto stále cítí šanci. Když bude donekonečna omílat své 'Řád a zákon', může jí nakonec leckdo uvěřit, že to vlastně myslí dobře," domnívají se Lidové noviny.


Korupce se podle mezinárodní nevládní organizace Transparency International v České republice zvyšuje. Jak odhadují experti, objem peněz, které sledují korupční cíle, představuje až dvacet miliard korun, píše deník Právo. Vyjádřeno indexem vnímání korupce se Česká republika nachází z 90 sledovaných zemí na 42. místě. Za úplatky se podaří ročně odsoudit pouze stovku lidí a to tzv. malých ryb. Česká republika zůstává tradičně za nejhorší zemí Evropské unie - Itálií. Podle průzkumu agentury GfK má zkušenost s nějakou formou korupce zhruba čtvrtina populace. Jak říká v listu nejmenovaný podnikatel, dát deset procent za dohození zakázky je věžný jev. Šéf Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomír Voleník říká, že jednou z možností jak minimalizovat korupci je veřejná soutěž. Stále více se však v praxi státních i obecních institucí dává přednost prodeji či předání zakázky předem vybraným firmám. Úřady to zdůvodní tím, že jsou v časové tísni, nebo zakázku rozdělí do několika menších, kde není třeba veřejnou soutěž vypisovat. Korupce se nedá zvládnout zákony, je to otázka morálního klimatu v zemi. Státy tolerující úplatkářství navíc odrazují cizí kapitál, dodává Právo.


Úspory na úřadech práce berou podle deníku Právošance nezaměstnaným absolventům učilišť, středních a vysokých škol. Některé z nich totiž chtějí v reakci na výzvu ministerstva práce a sociálních věcí škrtnout dotace, vyplácené podnikatelům za zaměstnání absolventů škol. Na jednoho středoškoláka vydávají úřady měsíčně 4 a půl tisíce korun, na vysokoškoláka 5 tisíc. Vyplácenými částkami dotovaly zaměstnavatelům zřízení místa pro absolventy po dobu osmi až dvanácti měsíců. Zmíněný radikální postup je podle deníku Právo zoufalou odvetou ředitelů úřadů práce, kteří pokyn ministerstva šetřit na aktivní politice zaměstnanosti považují za nesmyslný a kontraproduktivní.


Mladá fronta Dnes tvrdí, že podnikatelé šidí stát pomocí černých mezd vyplácených bez dokladů v hotovosti. Státní pokladna sice přichází o obrovské částky na daních a pojistném, podvody jsou ale prakticky beztrestné. Úředníci je totiž neumějí dokázat. Podle zástupce ředitele Finančního úřadu pro Prahu 1 Lubomíra Janouška jsou černé platy běžné zejména ve stavebnictví, u prodavaček, servírek nebo uklízeček. Řada podnikatelů se svými zaměstnanci žádné smlouvy neuzavírá a nikde je nevykazuje. Jak píše list, hojně rozšířen je i další typ úniků: řada zaměstnavatelů žádá po zájemcích o práci vlastní živnostenský list a uzavírá s nimi nejrůznější dodavatelské smlouvy.


Výší českých důchodů se zabývají Hospodářské noviny. Jen málokdo řekne, že má dost peněz a že je se svými příjmy spokojený. Často je slyšet hlasy důchodců. Celý život pracovali, šetřili, vychovávali děti - a dnes jim důchod stačí sotva na nájem a jídlo. Přesto na tom nejsou důchodci jako sociální skupina až tak špatně. Důchod je příjem na ruku - bez daní, zdravotního i sociálního pojištění a tak dále. To takové rodiny s dětmi mají měsíčně k dispozici jen o pár korun více než rovných šest tisíc. Důchodce si nemusí kupovat každé tři měsíce nové oblečení, protože z toho starého vyrostl. Nemusí se bát o práci, když v jeho městě krachne jediná továrna. Stěžovat si na poměry je u nás zvykem, konstatují Hospodářské noviny. Důchody se ale pravidelně zvyšují, když stoupnou ceny. Přídavky na děti, ani platy automaticky nevzrůstají.


Z obcí na venkově mizejí telefonní automaty. Český Telecom je ruší údajně proto, že o jejich služby nemají občané zájem. Jak píší Zemské noviny, příslušné úřady zkoumají, zda tím operátor neporušil podmínky licence. Tiskový mluvčí Českého Telecomu Vladan Crha však tvrdí, že podnik vyřazuje z provozu jen ty automaty, z nichž téměř nikdo nevolá. Ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík se domnívá, že pokud obce mají zájem na provozování ztrátového automatu, měly by ho dotovat. Problém je v tom, že obecní pokladny jsou prázdné. Ekonom dodává, že Telecom by udělal lépe, kdyby i nerentabilní stanice v činnosti ponechal. Telecom se hájí tím, že počet telefonních budek je na evropské poměry vysoký. Navíc většina lidí dnes raději volá z vlastního telefonu, ať už z pevné či mobilní stanice. Nyní chce Telecom investovat především do služeb. Plánuje, že z telefonního automatu se v budoucnu účastník připojí k internetu. Běžné bude i posílání krátských textových správ SMS. A nejen to. Uživatelé budou z veřejné budky platit objednané služby a výrobky speciální telefonní kartou.


Jako ementál vyhlížejí při pohledu z letadla na mnoha místech lesy v Česku. Díry do nich vysekali lesní lupiči, ilegálně těžící v porostech. Jak píše Právo, krade se hlavně v soukromých lesích, které ani nejsou tak hlídány. Zloději způsobí i škodu ekologickou, neboť se ani v nejmenším neobtěžují dodržovat zásady lesního hospodaření. Milan Slavinger z jihlavského okresního úřadu vidí největší problém v tom, že ten, kdo veze dřevo vlastně vůbec nemusí doložit, jak ho nabyl. Stačí, když řekne - prodal mi ho tamhle Franta Vopršálek. Nejde však jen o případy, kdy cizí les rabuje dobře organizovaná skupina zlodějů se špičkovým technickým vybavením a dobře fungující dopravou. Zaznamenán byl i případ, kdy načerno vykácené dřevo bylo z lesa transportováno vrtulníkem. Ilegálně, tedy bez povolení, v mnoha případech těží samotní majitelé lesů. A to buď sami nebo ve spojení s najatými dřevorubci. Prakticky každý může přivést na pilu dříví a tam ho prodat, aniž by riskoval, že bude povinen předložit doklad o tom, kde a jak dřevo získal, dodává Právo.


Lahodná vůně se v sobotu linula po Krchlebech na Domažlicku. Jak píše deník Právo, manželé Konopíkovi vyndávali z pece poslední koláče. Během týdne jich upekli na víkendové Chodské slavnosti a Vavřineckou pouť rovných dva a půl tisíce. Od pondělí strávili v kuchyni u plotny devadesát hodin. Po koláčích se jen zaprášilo. Poptávka po nich je tak velká, že i kdyby jich upekli dvakrát tolik, nezůstal by doma jediný. Helena Konopíková vyhlášené chebské koláče peče už jedenáctý rok. Recept na ně zdědila po matce manžela a považuje ho za rodinné zlato, neboť žádné koláče se jim chutí nevyrovnají. Jezdí si pro ně i cizinci, dokonce až z Ameriky nebo Ruska.