Přehled tisku

31.8.2001

Výběr článků z českého tisku s datem 31. srpna připravila Milena Štráfeldová.

Vědí čeští Romové, kam vlastně chtějí, ptají se Lidové noviny. Britská strana se vytrvale brání nařčení z toho, že imigrační praxe úředníků Jejího Veličenstva je rasově diskriminační, píší ve svém komentáři LN. O tom, že skutečnost je jiná a že se britští úředníci dokonce opírají o domácí právní normy otevřeně připouštějící diskriminační praxi, svědčí dopis předsedy britské Komise pro rasovou rovnost Gurbuxe Singha zaslaný veřejnému ochránci práv Otakaru Motejlovi. Ten totiž poté, co britští imigrační úředníci zahájili v červenci v Ruzyni svou činnost, požádal Singha o právní rozbor britské imigrační politiky. Singh neměl z nastalé situace vůbec žádnou radost, protože musel nepřímo připustit, že britská strana jedná v rozporu s ustanoveními mezinárodního práva. ˝Legislativa stavící rasovou diskriminaci mimo zákon v Británii existuje již více než 35 let; nejobsažnější norma, Zákon o vztazích mezi rasami z roku 1976, platí necelých 25 let,˝ píše Singh v úvodu svého dopisu. Loni ale byla na základě tlaku veřejnosti britským parlamentem schválena výjimka při aplikaci tohoto zákona na imigrační funkce. Současně byl novelizován Imigrační zákon. Současný ministr vnitra Jack Straw, s jehož jménem je novela nejčastěji spojována, vydal v dubnu letošního roku k Zákonu o vztazích mezi rasami dvě vyhlášky (tzv. ministerské autorizace) týkající se imigrace a azylu. Na základě ustanovení této vyhlášky byl zákon v oddíle ˝Diskriminace na základě etnického nebo národnostního původu˝ doplněn o část ˝Kontrola cestujících˝, v níž se praví, že ˝pokud osoba spadá do některé z kategorií vyjmenovaných v příloze a má být podrobena kontrole ze strany imigračního úředníka podle § 2 přílohy 2 imigračního zákona z roku 1971, může ji imigrační úředník z důvodu etnického či národnostního původu podrobit přísnější kontrole než jiné osoby za těchže okolností.˝ Do kategorie osob taxativně vyjmenovaných přílohou patří etničtí Číňané s malajským nebo japonským pasem, Kurdové, Romové, Albánci, Tamilové, Maloasijští Řekové, Somálci a Afghánci. Je zřejmé, že britská společnost, její zákonodárné i exekutivní orgány nevnímají tyto etnické skupiny z hlediska možného ohrožení bezpečnosti jejich příslušníků, ale z hlediska možného ohrožení zájmů obyvatel země. Jakkoliv se Britové k příslušníkům jiných etnik chovají korektně, do čtvrtí obydlených problémovými přistěhovalci nechodí. Jiné zvyky, hodnoty a jiná očekávání však nejsou důvodem pro to, aby se drtivá většina britských občanů identifikovala s krajně pravicovou ideologií. Trend k selektivnímu posuzování potenciálních imigrantů je patrný v celé západní Evropě, která se nežádoucím imigrantům uzavírá. ˝Pevnost Evropa˝, ohánějící se lidskými právy, brání efektivně jen práva lidí uvnitř vlastních hranic. Pro obranu lidských práv za touto linií nemá žádné účinné nástroje, což ukázala i intervence NATO v Jugoslávii. Imigrantům se ovšem uzavírá i český stát. Připravovaná koncepce imigrační politiky, již má projednávat vláda, se blíží německému modelu, v němž jsou potenciální přistěhovalci hodnoceni na základě toho, jaký prospěch mohou přinést Česku a jeho občanům. Na říjnové schůzi Poslanecké sněmovny bude asi novelizován i kontroverzní český azylový zákon, který v současné době umožňuje zneužívání azylového práva ekonomickými migranty.

Jak píše Mladá fronta Dnes, občanské sdružení nazvané V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín se jako jediná z českých protiatomových aktivit odhodlalo zažalovat elektrárenskou společnost ČEZ. Kdo se v něm sešel? Stručně řečeno: radikálové, nejtvrdší odpůrci Temelína. Zatím jich však je jen patnáct. Postup klasických Zelených připadá členům hnutí příliš mírumilovný. Proto účelově před pěti měsíci založili sdružení, aby mohli bojovat proti Temelínu v soudních síních. Mezi organizacemi odmítajícími jadernou energetiku jsou tedy sice nejmladší, ale chtějí být nejtvrdší. "Jinak to ani nejde," tvrdí předák Vladimír Halama, který spolu s Horstem Lampertem sdružení založil. Halama je dnes krajským zastupitelem za Čtyřkoalici. Dříve působil ve Svazu měst a obcí v regionu Temelína, odkud musel odejít, když obce změnily názor a souhlasily s elektrárnou. Halama a Horst Lampert jsou v jihočeském regionu známí jako svérázní odpůrci elektrárny. Například Lampert pěstoval na polích pod chladícími věžemi elektrárny konopí s tím, že jde o ekologickou rostlinu. Zastupitele Halamu už za úmysl podat žalobu na ČEZ přes média pokáral jihočeský hejtman Jan Zahradník, podle něhož by se politici neměli plést do práce odborníkům. "Je to však jeho osobní záležitost," dodal Zahradník. A proč tradiční ekologické iniciativy nebojují proti Temelínu soudní cestou? Tvrdí, že se zabývají ochranou přírody jako celkem, nikoliv jen atomovou elektrárnou. "Navíc to ani žalobami nejde, protože není kudy. Chybí správní soudnictví," řekl Edvard Sequens z jihočeského ekologického hnutí Calla.

Jak uvádějí Lidové noviny, to, že kontroverzní exředitelka zpravodajství České televize Jana Bobošíková bude moderovat diskusní pořad TV Nova Sedmička, se proslýchalo už několik měsíců. Ona i Nova více či méně trpělivě informaci týden co týden popíraly. Nakonec ji ale potvrdily. ˝První Sedmičku budu uvádět příští neděli,˝ těší se Bobošíková. Dosavadní moderátorka Jitka Obzinová, která pořad převzala po nynějším řediteli firmy ČNTS Janu Vávrovi, odchází uvádět svůj vlastní pořad Style Life. ˝Když se Jitka rozhodla, že chce uvádět svůj vlastní pořad Style Life, hledali jsme s panem ředitelem Železným její nástupkyni,˝ popisuje vznik nápadu dramaturgyně Sedmičky Věra Dušková. ˝Měli jsme štěstí, že to paní Bobošíková vzala,˝ dodala. Jana Bobošíková proslula jako ostrá moderátorka politicko-diskusního pořadu ˝21˝ na ČT 2. Po svém odchodu z Kavčích hor začala vydávat internetový týdeník Interview 21 a pořádat konference k výsledkům zveřejnění HDP. Čtvrt roku pracovala i jako poradkyně šéfa ODS Václava Klause. Do povědomí veřejnosti se nesmazatelně zapsala jako ředitelka zpravodajství České televize, kterou tamější redaktoři odmítli poslouchat a vzbouřili se proti ní. Zpravodajství Novy tehdy referovalo výrazně v její prospěch. ˝Ona je fenomén. Vyjadřuje postoj člověka, který se nebojí a jde i proti proudu, když je o svém názoru přesvědčen,˝ shrnuje dramaturgyně Dušková důvody, proč si Nova Bobošíkovou vybrala.

Jak píše deník Právo, to, že kontroverzní exředitelka zpravodajství České televize Jana Bobošíková bude moderovat diskusní pořad TV Nova Sedmička, se proslýchalo už několik měsíců. Ona i Nova více či méně trpělivě informaci týden co týden popíraly. Nakonec ji ale potvrdily. ˝První Sedmičku budu uvádět příští neděli,˝ těší se Bobošíková. Dosavadní moderátorka Jitka Obzinová, která pořad převzala po nynějším řediteli firmy ČNTS Janu Vávrovi, odchází uvádět svůj vlastní pořad Style Life. ˝Když se Jitka rozhodla, že chce uvádět svůj vlastní pořad Style Life, hledali jsme s panem ředitelem Železným její nástupkyni,˝ popisuje vznik nápadu dramaturgyně Sedmičky Věra Dušková. ˝Měli jsme štěstí, že to paní Bobošíková vzala,˝ dodala. Jana Bobošíková proslula jako ostrá moderátorka politicko-diskusního pořadu ˝21˝ na ČT 2. Po svém odchodu z Kavčích hor začala vydávat internetový týdeník Interview 21 a pořádat konference k výsledkům zveřejnění HDP. Čtvrt roku pracovala i jako poradkyně šéfa ODS Václava Klause. Do povědomí veřejnosti se nesmazatelně zapsala jako ředitelka zravodajství České televize, kterou tamější redaktoři odmítli poslouchat a vzbouřili se proti ní. Zpravodajství Novy tehdy referovalo výrazně v její prospěch. ˝Ona je fenomén. Vyjadřuje postoj člověka, který se nebojí a jde i proti proudu, když je o svém názoru přesvědčen,˝ shrnuje dramaturgyně Dušková důvody, proč si Nova Bobošíkovou vybrala.

Do výšky pětatřiceti metrů se pne olomoucký sloup Nejsvětější Trojice. Barokní gigant, který nemá co do velikosti a ozdoby v Evropě konkurenta, ocenilo i UNESCO a zařadilo jej jako desátou tuzemskou památku na svůj Seznam světového kulturního a přírodního dědictví. Ačkoliv o zápisu rozhodla organizace už na konci loňského roku, oslavy se v Olomouci konají až dnes, píše Mladá fronta Dnes. Památka, která dominuje hlavnímu olomouckému náměstí, totiž prošla náročnou rekonstrukcí za téměř sedmnáct milionů korun. Autorem díla je olomoucký architekt a kameník Václav Render, který se rozhodl postavit ve městě na památku skončeného moru monument, který by neměl ve světě obdoby. Stavba sousoší, jež se Render rozhodl i financovat, začala v roce 1716 a trvala do roku 1754. Render se inaugurace, která se konala za účasti císařovny Marie Terezie a jejího muže 9. září 1754, nedožil. Seznam UNESCO nyní zahrnuje 690 světových unikátů, pro které platí, že jde o mistrovská díla s univerzálními hodnotami. Olomouc se tak zařadila například po bok egyptských pyramid, starého města v Jeruzalémě či amerických národních parků. Na Moravě je pod záštitou UNESCO ještě kroměřížský zámek se zahradami a lednicko-valtický areál. V současné době se o stejnou poctu uchází brněnská vila Tugendhat.

Podle Lidových novin komunisté chtějí oslovit mladé rádiem. Ve volební kampani za tři čtvrtě roku asi opravdu promluví politici k voličům prostřednictvím vlastních stranických rádií, šířených po internetu. Nebude se to ale zřejmě týkat výhradně pravicových voličů, jak se původně zdálo. O stranické rádio už totiž projevila zájem i KSČM. Naopak ODS, která tento projekt zvažovala už dříve, od něj nakonec ustoupila. ˝Již jsme vstoupili do kontaktu s firmou Internetmedia (ta internetová rádia provozuje - pozn. LN). Je pravděpodobné, že tuto službu využijeme, definitivní rozhodnutí ale udělá až v září vedení strany,˝ sdělila mluvčí KSČM Věra Žežulková. Zájem komunistů potvrdil i ředitel společnosti Internetmedia Adam Křikava. Až dosud podmínky této služby sondovaly pouze pravicové strany, ODS a US. Rozhodnutí komunistů je o to překvapivější, že mezi jejich voliči převažují důchodci a lidé s nižším vzděláním, kteří vesměs s internetem nepracují. ˝Zvažovali jsme právě to, že bychom tímto způsobem mohli oslovit mladou generaci. Zčásti tím odpovídáme i na poptávku - mladí lidé se totiž o nás začínají čím dál víc zajímat,˝ říká Žežulková. KSČM už má určitou představu, jak by chtěla své stranické rádio v kampani využívat. Dokonce s ním počítá i po volbách - mohl by to prý být trvalý prostředek, jak přímo oslovovat voliče. Právě komunisté si v minulosti nejčastěji stěžovali na to, že nedostávají ve sdělovacích prostředcích odpovídající prostor. Unie už má scénář. Jako jediný, kdo by před volbami mohl komunistům na internetových linkách konkurovat, se dnes jeví Unie svobody. Právě tuto středu předložil mluvčí strany Patrik Nacher volebnímu štábu v čele s místopředsedou US Ivanem Pilipem hotový projekt, jak by bylo možné internetové rádio ve volební kampani použít. Podle Nachera šlo už o konkrétní bodový scénář takového vysílání s rozvržením zpravodajství ihudby. Zda unie internetové rádio využije, rozhodne volební štáb asi až poté, co podstatu této služby posoudí právníci.

Podle Mladé fronty Dnes autoškoly zažívají černý rok. Drtivé většině výrazně ubylo žáků, mnohé balancují na hranici přežití a některé už musely být zavřeny. "Zkrachovaly," říká mluvčí Asociace autoškol Bedřich Liška. Důvodem jsou především nové zkušební testy. Těžké časy autoškol naopak nahrávají zájemcům o řidičské průkazy: mnohé školy snižují ceny, aby nalákaly více žáků. "Zlevňuji, protože ostatní také zlevňují," říká Květuše Přibilová, majitelka plzeňské autoškoly, která oproti loňsku přišla asi o tři čtvrtiny žáků. Přitom loňský rok byl pro autoškoly mimořádně úspěšný. Zájemci o řidičský průkaz věděli, že od letoška budou nové testy, a chtěli stihnout zkoušky do prosince. "Někdo by loni možná do autoškoly nešel, ale kvůli novým testům si řidičský průkaz raději udělal," tvrdí Jiří Šenkýř, majitel autoškoly v Sokolově. Podle něho tomu napomohla média, která o testech psala, že jsou těžší. Jenže letošní propad počtu žáků většinu autoškol šokoval. "Ještě chvilku a zkrachuji," upozorňuje Milan Kubis z Brna, který vlastní dvě autoškoly a přišel asi o dvě třetiny žáků. Majitel jedné z největších pardubických autoškol Petr Klempíř uvádí, že má zhruba o dvě třetiny žáků méně než loni. Přičítá to nepovedeným a zbytečně obtížným testům. "Z jedenácti stálých zaměstnanců nás je nyní jen šest, jednu pobočku jsme už zavřeli a další zavřít plánujeme," říká. Ministr dopravy Jaromír Schling uznává, že se na menším zájmu mohly podepsat informace o nových testech. Tvrdí však, že pokud se žák dobře připraví, zvládne testy bez problémů. Sám přitom na testech vyhořel. "Záleží na každé autoškole, jak svého žáka připraví. U nás až devadesát procent lidí složí testy napoprvé," dává Schlingovi za pravdu Pavel Holba, majitel autoškoly v Uherském Hradišti. Ministr Schling soudí, že velký zájem o řidičské průkazy z minulých let už opadl a všechny autoškoly se zřejmě neuživí. V zemi je nyní podle Asociace autoškol okolo 1200 škol pro řidiče, zhruba polovina je členem asociace. Podle některých "neasociačních" autoškol právě asociace dělá majitelům "medvědí" službu. "Ministerstvo dopravy nikoho nestrašilo, lidi straší asociace," tvrdí majitel uherskohradišťské autoškoly Pavel Holba. Také vedoucí autoškoly městského dopravního podniku v Hradci Králové Jana Marková je přesvědčena o tom, že se na současném stavu významně podepsala Asociace autoškol, protože v lidech vyvolává nejistotu a obavu z testů. Bedřich Liška z Asociace autoškol oponuje, že testy jsou jen okrajovou částí kritiky ministerstva dopravy.

Jak uvádí Mladá fronta Dnes, na ministerstvu zahraničí fungují takzvaná zdravotnická centra, která mají sloužit lidem v cizině, ale podle jejich hospodaření jde především o výhodný byznys malé skupiny lidí na státní náklady. A to v době, kdy jsou jednotlivé resorty Zemanovy vlády nuceny k omezování svých výdajů. Zdravotnická centra se starají celkem o deset lékařů a sester v pěti státech světa a mají rozpočet šestadvacet milionů korun. Jen během druhé poloviny loňského roku se podařilo řediteli center Zdeňku Poslušnému dostat organizaci hluboko do minusu díky třem pochybným zakázkám: na zavedení počítačové sítě a "svérázné" rady po internetu šlo ze státní kasy patnáct milionů korun, zdravotnické přístroje, o jejichž využití pochybují sami lékaři, přišly na dalších deset milionů. "Zdravotnická centra zcela nedodržují zákon o zadávání veřejných zakázek, neoprávněně čerpají rozpočtové prostředky a vykazují ztrátu deset milionů korun, které neodpovídají skutečným hospodářským operacím," uvedla ve své kontrolní zprávě auditorka Josefa Mužíková. Své šetření ukončila už letos v březnu. Zprávou, jejíž kopii má MF DNES k dispozici, se však vedení ministerstva zahraničí dosud nezabývalo. "Už jsem ale požádal o vyslání generální inspekce. Mám dojem, že už začali," říká nyní generální sekretář Pavel Jaroš. Půlroční prodlevu vysvětluje tím, že inspekce na to zatím neměla čas. Auditorka Mužíková se veřejně nechtěla o výsledcích kontroly bavit. Jeden z ministerských úředníků, který je s jejím šetřením v centru detailně seznámen, závěry kontroly shrnul: "Jedním slovem - podvod. Tato kontrola měla být už dávno předána policii." Ředitel Zdravotnických center Zdeněk Poslušný vážné přehmaty popírá. "Tak jako v každé organizaci bylo poukázáno na určité nedostatky v jednotlivých účetních dokladech. K jejich odstranění byla přijata patřičná opatření." Jaká, to už Poslušný ve své písemné odpovědi neuvedl. Poslušný se má k závěrům Mužíkové vyjádřit v říjnu, kdy vedení resortu bude projednávat další osud center. Z vyjádření mluvčího Aleše Pospíšila vyplývá, že ministerstvo zatím vyčkává, co všechno centra vedená Poslušným předvedou. "S hodnocením činnosti bychom chtěli vyčkat," uvedl Pospíšil. Rozhodující bude Poslušného zpráva o tom, jak si práci center představuje dál.

Podle Mladé fronty Dnes Luční bouda, nejvýše položená krkonošská chata, vypouští do Bílého Labe nedostatečně vyčištěné splašky. Ty poškozují přírodu v nejpřísněji chráněné zóně parku. "Špatně vyčištěné odpadní vody obohacují ekosystém pod Luční boudou živinami. V korytě Bílého Labe se tak tvoří nánosy řas a v toku se vyskytují živočichové a rostliny, jež by tam jinak neměli šanci přežít. Nežádoucím způsobem se mění charakter přírody," vysvětlil Tomáš Kyral ze Správy Krkonošského národního parku. Uzavření Luční boudy však nepřipadá v úvahu. "Veřejnost by nás ukamenovala. Je to jedna z mála chat, která v nejvyšších partiích Krkonoš poskytuje turistům potřebné služby. Navíc je na ní jediné stálé hřebenové pracoviště Horské služby v zimní sezoně. Proto je třeba problém s odpadními vodami co nejrychleji vyřešit," dodal Kyral. Podobný názor zastávají i vodohospodáři. "Kdybychom na Luční boudu pohlíželi jen z hlediska ochrany vod, tak ji musíme okamžitě zavřít. Je však nutné brát v úvahu i její historický, rekreační a bezpečnostní význam," sdělil Miloslav Chlápek z referátu životního prostředí Okresního úřadu v Trutnově. Dlouhodobý problém Luční boudy může spolehlivě vyřešit pouze moderní čistírna odpadních vod. "Majitelé tvrdí, že mají zájem čističku postavit, a s ministerstvem životního prostředí nyní jednají o přiznání státní dotace. Proto jim vydáme dočasné povolení k vypouštění odpadních vod s platností na jeden rok, během něhož by měli zařízení postavit. Pokud se jim to nepodaří, asi nám potom nezbude nic jiného, než Luční boudu zavřít," konstatoval Chlápek. "O problému s vypouštěním odpadních vod jsme se poprvé dozvěděli před dvěma lety. Nechali jsme si vypracovat několik variant čištění," uvedl Vladimír Čutta z firmy Trecon, které Luční bouda už šest let patří. Za tu dobu pracovníci České inspekce životního prostředí majitelům už dvakrát udělili pokutu 25 000 korun za nepovolené vypouštění odpadních vod. Stavební náklady na čističku se mají vyšplhat přibližně na čtyři a půl milionu korun a částečně by je měl pokrýt příspěvek státu. "Pokud vše půjde podle našich představ, chtěli bychom stavbu zahájit už příští rok v lednu," dodal Čutta.

spustit audio

doporučujeme

sledujte nás

nejčtenější články