Přehled tisku

27.8.2001

Výběr článků z českých deníků s datem 27. srpna připravila Milena Štráfeldová.

Nejvyšší soud v Brně musí nyní podle Mladé fronty Dnes rozhodnout, zda se znovu otevře případ posledního komunistického generálního prokurátora Jána Pješčáka, obviněného z justiční vraždy. V roce 1953 Pješčák ještě jako příslušník Vyšší vojenské prokuratury obvinil pohraničníka Aloise Jeřábka, jenž se pokusil utéct za železnou oponu, z velezrady a vyzvědačství. A to i přesto, že neměl v rukou jediný důkaz. Soud na základě Pješčákovy žaloby nad Jeřábkem vynesl absolutní trest. Přestože Pješčáka Vrchní soud v Praze na jaře amnestoval, ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš podal po rozsudku stížnost pro porušení zákona. "Teprve jsem spis dostal do pošty. Počítám, že jednat budeme někdy v září či v říjnu," řekl soudce Nejvyššího soudu Josef Hendrych, který má případ na starosti.

Po Karlu Vašovi, který se podílel na zmanipulovaném procesu s generálem Heliodorem Píkou, je Pješčák druhý komunistický prokurátor stíhaný za procesy v padesátých letech. "Pješčákův případ je průlomový už v tom, že se podařilo stíhat dalšího viníka justičních vražd, kterých se za totality odehrálo více než dvě stovky. Většina špiček tehdejší justice už není mezi živými," zdůraznil mluvčí Úřadu dokumentace a vyšetřování Ján Srb. Státní zástupce Pješčáka obžaloval z trestného činu návodu k vraždě v loňském listopadu.

Městský soud v Praze však provinění exprokurátora vidí jinak: podle jeho názoru by měl být žalován jen pro porušení pravomoci veřejného činitele - trestný čin, za který musí být uložen mírnější trest. "Kvalifikace státního zastupitelství byla naprosto nesprávná. Nemohlo jít o trestný čin návodu k vraždě, protože ve spisu nebyl jediný důkaz, že by Pješčák vykonstruoval, popřípadě padělal důkazy proti Jeřábkovi," vysvětlil soudce městského soudu Luboš Vlasák, proč změnil právní kvalifikaci. Státní zastupitelství však trvá na svém. "Důkazy, které měl Pješčák k dispozici, nasvědčovaly pouze tomu, že četař chtěl uprchnout do ciziny. Přesto na něj nepodal obžalobu pro trestný čin zběhnutí do ciziny, ale pro trestný čin velezrady, za nějž bylo možné uložit jedině trest smrti," upozornil státní zástupce Martin Omelka, který se proti závěru městského soudu odvolal. "Pješčák ho obvinil z velezrady jen na základě domněnky, že kdyby opravdu utekl do zahraničí, mohl by se tam setkat s příslušníky cizí tajné služby a vyzradit třeba státní tajemství," dodal Omelka. I tak Vrchní soud v Praze na jaře potvrdil závěr předchozích líčení. Navíc konstatoval: Na Pješčáka obviněného z porušení pravomocí se vztahuje amnestie z roku 1960.

Proti rozsudku vrchního soudu se nelze odvolat, jedinou šancí, jak případ vrátit zpět do hry, byla stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti Jaroslavem Burešem. Za pár týdnů o ní bude rozhodovat Nejvyšší soud. Podle Bureše existuje minimálně důvodné podezření, že Pješčák jednal v úmyslu přivodit smrt Aloisi Jeřábkovi, protože ho obvinil z velezrady. "Byl si vědom, že postupuje protiprávně," řekl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Voráček. Pokud Nejvyšší soud nařídí znovuobnovení procesu, hrozí dnes šestašedesátiletému Pješčákovi za trestný čin návod k vraždě až patnáct let vězení.

Jak upozorňují Lidové noviny, česká a německá média psala o Schröderově návštěvě rozdílně. Podle jejich komentáře je poučné sledovat tutéž bilaterální událost v médiích obou zúčastněných zemí. Příklad: oba krátké výlety kancléře Schrödera na sever Čech. Rozdíly v podání byly opravdu křiklavé. Což není první zkušenost tohoto druhu. Německá média sice té cestě a jejím odbočkám věnovala poměrně menší pozornost, zato referovala věcně, uznale a se zjevnou sympatií k navštívené zemi. Jediný náznak lehkého, neurážlivého sarkasmu byl v poznámce, že český premiér Miloš Zeman provázel spolkového kancléře věrně po Františkových Lázních a Chebu jako ˝Kurschatten˝, což je nepřeložitelný pojem pro milostný doprovod - milenku nebo milence lázeňského hosta.

Až na malé výjimky byl naproti tomu tón zejména ale podtón - českého zpravodajství uštěpačný, zlehčující, podezíravý, zčásti až hysterický. Co je to ostatně za informaci, když napíšu, že kancléř Gerhard Schröder navštívil v Liberci (všehovšudy) jakousi knihovnu a jakousi synagogu? To už hraničí s vědomou manipulací, protože ne každý čtenář ví, co znamená liberecká Stavba smíření a kdo se o ni zasloužil největší měrou. Zvláštní zmínky si zasluhují některé svérázné interpretace setkání šéfů obou vlád. Tam tvůrčí fantazie přímo bujela. Všiml si toho i pražský zpravodaj předního německého deníku: s úžasem zaznamenal, že se v českém tisku píše o jakési dohodě ˝něco za něco˝ - totiž o údajném českém souhlasu s dočasným omezením volného pohybu pracovníků prý výměnou za německé tolerování Temelína. Reciprocita výjimečných úprav přitom od počátku jednání s Evropskou unií spočívala na zcela jiném poli: odklad volného pohybu pracovníků je cena, kterou platíme za odklad možnosti nabývání nemovitostí v naší republice.

Zatímco ale jedno opatření vyvolalo pláč a skřípění zubů, nikomu nevadí, že lidé ze zemí Evropské unie ještě dlouho u nás nebudou mít rovná práva s domácím obyvatelstvem. Dost naivně také zapůsobilo české plesání nad kancléřovým prohlášením ˝To je vaše věc˝, poněkud připomínajícím někdejší ˝Éto vaše ďélo˝. V dopise německé vlády bylo přece znovu jasně potvrzeno, že energetická orientace je výlučně vnitřním problémem ČR a že Temelín nebude spojován s otázkou přijímání do Evropské unie. Což by si ovšem nikdo neměl ani náhodou vysvětlovat jako souhlas s jadernou elektrárnou Temelín.

Proč tedy mediální jásot nad úplnou samozřejmostí? Veřejnost se také nedozvěděla, že se v rámci kancléřovy cesty měla v Plavně (Plauen) uskutečnit schůzka předsedů obou sousedních sociálnědemokratických stran, ČSSD a SPD, Vladimíra Špidly a Gerharda Schrödera. Sešlo z ní. Když Schröder z časových důvodů odřekl a jako náhradu za sebe nabídl braniborského premiéra Manfreda Stolpeho, odmítl Špidla vzít zavděk druhou garniturou; myslím, že plným právem. Proč ale o tom neví český čtenář, posluchač a televizní divák? Ještě i deset let po pádu totalitního režimu platí, že není radno čerpat informace jen z jediného zdroje.

Jak uvádí deník Právo, od září bude každý zákazník přesně vědět, jak kvalitní hovězí maso si v obchodě kupuje. Vyplývá to z návrhu nové vyhlášky ministerstva zemědělství o označování potravin. Z údajů na obalu bude zřejmé, zda kupuje kvalitní maso z mladých masných býků za vyšší cenu, anebo maso z vyřazovaných mladších krav či jalovic za ceny nižší. Kupující se dále dozví, jakého bylo poražené zvíře pohlaví, zda jde o maso z domácího chovu či z dovozu, kde a kdy bylo poraženo, prohlédnuto veterinářem, rozbouráno a zpracováno.

Údaj o testování masa na BSE nebude součástí povinného značení, neboť tyto testy se u mladých dobytčat dělat nemusejí a neděje se tak ani v zemích Evropské unie. V jejich případě je totiž riziko přenosu BSE zcela minimální. "Testům na BSE se od června povinně podrobují všechna porážená zvířata starší 30 měsíců. Ministerstvo zemědělství ve vyhlášce navrhuje, aby se maso ze skotu staršího 30 měsíců smělo zpracovávat výhradně do masných výrobků a aby nešlo do výseku," řekl již dříve Právu mluvčí ministerstva Pavel Kovář. "Je to krok správným směrem. Dosud se spotřebitelům nabízelo veškeré hovězí maso v jednom balíku a na kvalitu se moc nehledělo. Zákazník nevěděl, co si za své peníze vlastně kupuje," řekla Právu Vlaďka Pivoňková, marketingová ředitelka a mluvčí největší tuzemské masozpracující firmy, společnosti Kostelecké uzeniny z Kostelce u Jihlavy. Obdobného názoru je i ministr zemědělství Jan Fencl: "Pouze odborník poznal, zda šlo o maso ze staré krávy nebo z mladého býka, pro ostatní to bylo anonymní hovězí," uvedl.

Lidé však mají obavy, zda se kvůli novému značení masa nezvýší náklady výrobců a prodejců, a tudíž i ceny na pultech. Odborníci se ale shodují v tom, že rozhodující vliv na ceny nebude mít značení, nýbrž další vývoj situace na trhu. Tendence k trvalému poklesu spotřeby včetně obav lidí z BSE budou zřejmě i nadále působit proti růstu cen. Rovněž Pivoňková odmítla zvěsti o růstu cen jako ničím nepodložené. Strašení razantním růstem cen podle ní pochází spíše z obchodních kruhů nebo je přáním zemědělců, jimž prodejní ceny kvůli obavám z BSE v poslední době propadly daleko výrazněji než ceny na pultech, kde spíše stagnovaly. Spotřeba hovězího masa u nás klesá již od roku 1991. Zatímco tehdy každý obyvatel ČR snědl v průměru 22,4 kilogramu hovězího masa za rok, loni už to bylo jenom 12,3 kg. Odhady pro letošek jen mírně převyšují 10 kilogramů na osobu. Zemědělci i zpracovatelé si od nové vyhlášky slibují, že přispěje k oživení poptávky po hovězím.

Jak uvádí Mladá fronta Dnes, soud v rakouském Salcburku zabavil minulý týden ve čtvrtek na výstavě českého kubismu čtyři cenné obrazy, které původně patřily řediteli televize Nova Vladimíru Železnému. Uvedl to Michal Donath, který zastupuje americkou firmu CME, jež se s Železným soudí. Plátna na expozici podle Donatha zapůjčila pražská galerie Zlatá husa, na niž Železný díla převedl. "Zajištěné obrazy mohou až do 7. října, kdy výstava končí, zůstat její součástí," uvedl Michal Donath. Na základě arbitrážního řízení má Vladimír Železný společnosti CME zaplatit částku přesahující 27,1 milionu dolarů, což je v přepočtu přibližně miliarda korun. Pokud Železný požadovanou částku společnosti CME neuhradí, převezme podle Donatha obrazy soud do úschovy a nechá je vydražit v aukci. Donath uvedl, že hodnota obrazů od Emila Filly, Bohumila Kubišty a Václava Špály se odhaduje na deset až dvacet milionů korun. Vyjádření Martina Chalupského, mluvčího společnosti CET 21, která drží licenci na vysílání televize Nova, se včera nepodařilo získat. Železný však uplatňuje u soudu pohledávku za CME ve výši 28,8 milionu amerických dolarů. Firma CME vlastní bývalou servisní organizaci televize Nova, společnost ČNTS.

Jak uvádějí Hospodářské noviny, služba pro odhalování korupce a závažné trestné činnosti (SPOK) stále shromažďuje důkazy o aktivitách podnikatele Viktora Koženého v Česku. Našemu listu to potvrdil Jiří Vokuš z tiskového odboru Policie ČR. To, zda budou některé kauzy vyšetřeny, je stále nejasné. Soudem jmenovaný likvidátor bývalých Harvardských fondů, dnes Harvardského průmyslového holdingu, Zdeněk Častorál upozornil na to, že zejména rozprodej majetku společnosti Česká námořní plavba byl na pomezí zákona. Z podniku bylo podle něj odčerpáno několik stovek miliónů korun.

O podmínkách českých vojáků v misi NATO v Makedonii píší Lidové noviny. Malé příděly jídla, navíc nepříliš dobrého, znepříjemňují život českým výsadkářům z mise NATO v Makedonii. ˝Máme tady hlad. Třeba dnes jsem dostal k obědu tři rybí prsty, polévkovou lžíci fazolí a asi osm hranolek. Když jsem si řekl o přídavek, slyšel jsem pouze: No, no,˝ stěžoval si včera vpodvečer rozhořčeně jeden z českých vojáků. Stejně jako většina ostatních však odmítl uvést své jméno. Čeští výsadkáři dostávají příděly jídla třikrát denně. ˝Jsou to samé fazole, fazole, rýže, fazole. Navíc to ani neumějí dobře připravit,˝ přidává výtku na adresu anglických kuchařů další z vojáků. Problémy s kuchyní přiznává i velitel české jednotky Oldřich Nápravník: ˝Zrovna dnes jsem mluvil s Brity, zdali by s tím nešlo něco udělat. Dozvěděl jsem se, že jde o dočasný problém způsobený malými dodávkami surovin, který by měl být brzy odstraněn,˝ uvedl. Kromě problémů se stravováním nemá podle Nápravníka jednotka žádné potíže. V sobotu nacvičovala s americkými piloty vrtulníků a britskými spojaři koordinaci případného zásahu, kdyby při odebírání zbraní došlo k nějakým problémům. Zda se čeští výsadkáři dostanou k odzbrojování, zatím netuší. ˝Předběžně se mluvilo o středě. V pondělí ale budou připraveny dvě naše tatry, které by k odzbrojování vezly Francouze a Brity, kdyby měli jakýkoli problém se vzlétnutím helikoptér,˝ podotkl Nápravník.

Podle Hospodářských novin ministr pro místní rozvoj a místopředseda ČSSD Petr Lachnit čelí podezření, že ve vládě protežoval podnikatele Romana Groliga. Ten v minulosti obdaroval firmu Alfa Horizont, v níž ministr dříve působil. Grolig odmítl, že by firmě Alfa Horizont nějaké peníze dal. Podle Mladé fronty Dnes to však potvrdil nejmenovaný Lachnitův spolupracovník z ministerstva i bývalý senátor a stejně jako Lachnit jeden z dřívějších podílníků firmy Alfréd Michalík. I Michalík to ale následně popřel. Lachnit dosud záležitost veřejně nekomentoval.Ministr pro místní rozvoj se loni v prosinci pokoušel ve vládě prosadit státní garanci na sedmnáctimiliardový úvěr Groligově firmě Distribuční centrum Ostravsko na projekt překladiště u letiště Ostrava- Mošnov. Lachnit nakonec návrh, vůči němuž měli výhradu někteří jeho vládní kolegové, stáhl. Ministerstvu životního prostředí vadilo, že by překladiště bylo v těsné blízkosti Chráněné krajinné oblasti Poodří. Výhrady mělo i Ministerstvo vnitra kvůli některým podnikatelským vazbám Groliga.

Firma Alfa Horizont se ocitla v centru pozornosti médií již loni v červenci, když se ukázalo, že v domě, který ČSSD získala od této firmy, sídlila i poslanecká kancelář premiéra Miloše Zemana a pobočka ČSSD. Na získání domu přitom podle dříve zveřejněných informací přispěl i utajovaný sponzor firmy Alfa Horizont. Tu spolu s Lachnitem vlastnili tehdy bývalý místopředseda strany Vladislav Schrom, Zemanův asistent Jaromír Kuča a tehdejší senátor Alfréd Michalík. Loni v září opustil Lachnit funkci jednatele firmy, aby se vyhnul podezření ze střetu zájmů, který ministrům zapovídá působení v orgánech obchodních společností. Firmu opustil i Michalík. Lachnit do Alfa Horizontu podle výpisu z obchodního rejstříku, který je přístupný na internetu, vstoupil v létě 1999, tedy až tři roky po jejím založení. Společníkem firmy není podle rejstříku od letošního 19. února.

Deník Právo uvádí, že stále víc dětí týrá vlastní rodiče. Upozorňují na to odborníci zabývající se násilím v rodinách. "Můj syn mě fyzicky napadl, když mu bylo jednadvacet. Byl tehdy bez práce a já se ho zrovna ptala, jestli si už něco našel. Nebylo to nijak ve zlém. Začal na mě ječet, že mi do toho nic není, že jsem kráva, a pak mě dvakrát uhodil pěstí do obličeje," přiznala v Plzni jedna z postižených matek. Jak dodala, případ nikam nehlásila. "Přece bych nemohla udat syna," omlouvala se. Podle předního pražského psychologa Jana Cimického jsou stále častější případy napadání rodičů ze strany svých dětí způsobeny tím, že se posouvá hranice násilí ve společnosti. "Rovněž způsob a styl života vedou k nárůstu úzkosti a agresivity," tvrdí s tím, že kořeny spatřuje v narušení komunikace. "Třeba i u politiků vidíme, že nevedou dialog, ale dva monology," konstatoval.

Policejní experti na problematiku násilí uvádějí, že už u dětí ve školním věku nebo u dospívajících, kteří již mají dostatečnou fyzickou sílu, končí násilí dětí vůči rodičům mnohdy i závažným zraněním. "Pamatuji si na případ dvou synů ve věku 16 a 17 let, kteří se rozhodli vydírat svého otce. Když jim odmítal dát peníze, tak ho zmlátili. Smutné bylo, že matka se tomu pouze smála. Nakonec to dopadlo tak, že otec byl jednou vážně poraněn a z chirurgie se dostal až na psychiatrii," vzpomínal Cimický. Královéhradecká psycholožka Valerie Pellarová označila příčiny zvýšené agresivity dětí proti rodičům za odraz toho, v čem naše společnost žije. "Stačí se podívat do novin nebo na televizi, samé násilí. Děti toho nejsou ušetřeny, naopak, vnímají to mnohem citlivěji. Že se pak někdy jejich agresivita obrátí i proti vlastním rodičům, to je nejen důsledek toho, že rodiče jsou nejblíž, ale i toho, že stejně nedobře se mnohdy rodiče chovají ke svým dětem," míní.

Mluvčí ministerstva vnitra Gabriela Bártíková na internetových stránkách resortu uvádí, že proti násilnému jednání dětí vůči rodičům není chráněna žádná rodina a žádná společenská vrstva. "Jeden případ stále řešíme. Sedmnáctiletý mladík uzurpuje svoji matku. Ta od něj už také dostala pár facek. Běžně jí sprostě nadává, nepracuje, a pokud mu to matka vytkne, hrozí, že ji zmlátí," uvedl ředitel českobudějovického Střediska pro rodinu a mezilidské vztahy Rostislav Nesnídal. "Nejhorší je, že dokud dítěti není osmnáct, nedá se prakticky situace řešit. Dotyčná paní se už těší na září, kdy syn dosáhne plnoletosti a ona mu bude moci říct, aby odešel z domu," vysvětlil.

Psychologové zcela jednoznačně na první místo v žebříčku příčin fyzického násilí dětí na vlastních rodičích stavějí výchovu. "Bylo by dobré, kdyby si rodiče denně našli alespoň patnáct minut na to, aby si s dětmi sdělili, co prožívají. Jenomže v praxi zjišťujeme, že toto rodiče dělají tak jednou za týden," uvedl Cimický. Podle psychologa Nesnídala může svou roli také sehrát disharmonický vývoj dítěte. "Děti to často zkoušejí odmalička a záleží pak na reakci rodičů. Pokud se člověk nechá a nevzepře se tomu, nemá potomek důvod, proč by ve svém jednání nepokračoval. Také záleží na situaci doma. Pokud tatínek mlátí maminku, má dítě příklad, který jasně říká, že maminka je od toho, aby se mlátila," míní Nesnídal. "V dítěti, které v útlém věku rodiče týrají, je trestáno neúměrně a nechápe zač, se často hromadí vztek a agresivita, která se může později obrátit proti rodičům," uvedl ředitel pražské Linky důvěry Miroslav Sekot.

Zvlášť tragická je situace starších manželů, které terorizují už dospělé děti. "Jsou to často tak lidé kolem čtyřicítky, kteří nedají pokoj svým starým a bezbranným rodičům. Ti si na to u nás stěžují. A to jak na psychický teror, vydírání, zákazy, tak i na přímé tlučení dětmi," uvedl psycholog z ostravské Linky důvěry. Stejně kruté jako fyzického týrání je ale podle odborníků i násilí, které vychází z citového vydírání. Je sice méně nápadné, ale o nic méně kruté. "Myslím si, že to k týrání patří, protože děti třeba vydírají způsobem: Když mi nedáš peníze, tak ..." říká Cimický. Pro postižené rodiče bývá značně zraňující své utrpení zveřejnit a vyhledat pomoc. Tyto postoje mohou pak agresivní chování dítěte ještě posílit. "O tom, že tento problém existuje, víme několik let. Oficiálně se však na nás s prosbou o pomoc nikdo nepřihlásil. Rodiče se zřejmě stydí, a proto nepřijdou," uvedla vedoucí referátu sociálních věcí Okresního úřadu v Olomouci Eva Pogodová. "Pokud rodič trpí násilí od potomka, většinou se to nikdo nedozví, protože se s tím moc na veřejnost nechodí," potvrdil mluvčí brněnských strážníků Vít Cvrček. Přesto, jak dodal, minimálně jednou za měsíc jsou strážníci voláni do některého brněnského bytu, aby tam umravnili dospívajícího synka, který se pod parou vrátil uprostřed noci z hospody. "Když ho maminka, stejně jako před lety, chce napomenout a domluvit mu, synek začne rozbíjet nábytek a ničit zařízení bytu. To je nejmarkantnější příklad špatného chování některých dětí vůči rodičům," řekl Cvrček, který, tak jako mnoho dalších odborníků, považuje alkohol za spouštěcí mechanismus násilí v rodinách. "Stačí třeba dva panáky a potomek na nějakou výtku rodičů reaguje násilím," míní českobudějovický psycholog Nesnídal.

Podle Mladé fronty Dnesúřady brání nesvéprávné lidi. Zatímco loni podle statistických údajů ministerstva spravedlnosti pozbylo svéprávnosti 1034 obyvatel, jen za první pololetí letošního roku jich bylo už 663. Pokud nesvéprávným lidem nemůže nebo nechce pomoci vlastní rodina, musí se o ně postarat sociální pracovníci radnic. "Stále více lidí se prostě nedokáže vyrovnat s momentální životní situací. Před třemi lety jsme vykonávali opatrovnictví u tří klientů, dnes jsme účastníky soudních řízení ve třiceti případech," řekl Luboš Panny z radnice v Trutnově. Dodal, že jejich klienti volají sociální pracovníky, například když potřebují vyřídit vyšetření u lékaře, nebo shánějí práci, ale také když potřebují opravit televizi nebo koupit ponožky. Občas dokonce musejí sociální pracovníci radnic asistovat i při zásazích policie.

V Trutnově se loni v prosinci jeden z klientů sociálního odboru tamního městského úřadu zabarikádoval v sedmém patře panelového domu, přivolané hasiče ohrožoval sekerou a hrozil, že vyskočí z okna. Důvody k omezení způsobilosti k právním úkonům jsou stále pestřejší - od duševních nemocí přes stařecké choroby až po závislost na návykových látkách. Svéprávnosti nepozbývají jen staří lidé, ale i příslušníci mladé generace. "Našemu nejmladšímu klientovi je pětadvacet let," potvrdila sociální kurátorka radnice v Jičíně Alexandra Vitíková. Pracovníci radnic se setkávají i s pokusy o zneužití tohoto opatření. "Když chce veřejnost někoho vyhnat ze svého středu, tak tomu může pomoci tím, že u člověka, který jí vadí, podá návrh na omezení jeho způsobilosti k právním úkonům," řekl Panny. Někdy se handicapu těchto lidí snaží zneužít podomní prodejci. "Stává se nám, že naše klienty opakovaně navštěvují obchodní zástupci nejrůznějších firem a sepisují s nimi smlouvy na nákup zboží, protože duševně nemocní lidé jsou často ochotni podepsat cokoli. Pokud potom zboží neodeberou a nezaplatí, dealeři jim posílají upomínky a výhružné dopisy. A to i přesto, že jsme je na situaci, v níž se tito lidé nacházejí, mnohokrát upozorňovali," konstatovala Alexandra Vitíková z radnice v Jičíně.

Jak píší Lidové noviny, v Českém Krumlově exceloval "nový" jazzman Dan Bárta. V programové nabídce pětidenní přehlídky Jazz na konci léta zaujali především čeští umělci. Už úvodní koncert znamenal jeden z absolutních vrcholů festivalu. Domácí špičkový soubor Robert Balzar Trio si jako pěvecké hosty pozval v Praze domestikovanou Kubánku Yvonne Sanchezovou a především Dana Bártu. Ten nenechal na pochybách, že zvěsti o jeho totálním odklonu od rocku (jak cítěním, tak technikou zpěvu) jsou pravdivé - a není třeba litovat. Bárta je jako jazzman naprosto důvěryhodný, autentický a jeho projev i v rámci tohoto žánru snese prakticky jakékoli srovnání. Zvlášť když má za zády tak dokonale spolupracující muzikanty. Druhá polovina téhož večera byla v kontextu festivalu neméně zásadní: pražská skupina Groove mladého varhaníka Jana Kořínka si pozvala jako frontmana amerického zpěváka Eba Davise. Bluesové standardy, jejichž účinek byl povýšen ˝rozparáděným˝ publikem, našly v Davisovi spolehlivého interpreta, skvěle komunikujícího s diváky i s muzikanty.

V následujících dnech se hrálo na několika různých pódiích včetně krumlovského náměstí či kostela. Účinkovali interpreti nejrůznějších stylů, více i méně známí, stručně řečeno od české pěvecké legendy Vlasty Průchové po mladého avantgardního baskytaristu Michala Ištoka. Velmi energické vystoupení odehrála Vibe Fantasy vibrafonosty Radka Krampla i rhythm˝n˝bluesový ˝minibigband˝ Šavle meče. Předposlední den festivalu nabídl opět dvě lahůdky. Nejprve odpolední koncert Jiřího Stivína (tentokrát v jazzovém kvartetu) v od Krumlova nedaleké psychiatrické léčebně Červený Dvůr. I když většinu svého repertoáru Stivín hraje už déle než deset let (například vynikající úpravy lidových písní, některé skladby ze standardní kolekce i vlastní skladby), na jeho bravuře to nic nemění. Zvláště když - jako tentokrát - omezí své typické vtípky na minimum a skutečně ˝pouze˝ výtečně hraje.

Sobotní večer pak ozdobili svými bloky slovenští hosté. Peter Lipa se svým mladým bandem, složeným snad ze skutečně nejlepších slovenských hudebníků, si jako zvláštního hosta pozval zpěvačku, o které se začíná stále více vědět i u nás a jinde za hranicemi Slovenska, Sylviu Josifoskou. Jejich vystoupení, rozdělené do bloků, nabídlo klasické jazzové a bluesové songy, stejně jako původní pop-jazzový repertoár ve slovenštině a zazněly i písně z Lipova k podzimnímu vydání chystaného nového alba. Jazz na konci léta, jehož účastníci se symbolicky rozloučili v neděli na parníku na lipenském jezeře za doprovodu Jihočeského swingového sdružení, je akcí zatím střední velikosti. Velmi dobře sestavený program i velký zájem domácích i zahraničních návštěvníků Českého Krumlova ovšem napovídá jeho slibnou budoucnost.

Podle deníku Právo síť alespoň deseti menších zubních klinik chce v Bangladéši vybudovat český stomatolog Milan Moskala z Českého Těšína. Součástí zdravotnických zařízení by měla být vzdělávací střediska pro prevenci hygieny a výživy. "Zdejší lidé nevědí nic o zdravých životních návycích a je třeba je to naučit," řekl v sobotu Moskala, který již tři roky působí na klinice v hlavním bangladéšském městě Dháce.

spustit audio

doporučujeme

sledujte nás

nejčtenější články