Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Články z českých deníků s datem 21. srpna vybírala Milena Štráfeldová.

Požadavky jednotlivých ministerstev na rozpočet na příští rok jsou podle MFD naprosto přemrštěné. Představy většiny resortů, které se od včerejška scházejí na ministerstvu financí, jsou totiž již v tuto chvíli o několik desítek miliard větší, než jaké jsou jejich příděly v návrhu rozpočtu. V takové podobě nemá rozpočet šanci na to, aby jej schválili poslanci. Předseda ODS Václav Klaus navíc tvrdí, že vláda na sestavení rozumného rozpočtu již rezignovala. "Případné rozpočtové provizorium se tak pro ni stává přijatelnou věcí," říká Klaus. Pro Klause je však takové provizorium nemyslitelné, a tak navrhuje, že v případě hrozby provizoria bude ODS iniciovat jednání o rozpočtu s dalšími politickými partnery. S kým konkrétně, však zatím odmítá říct. "ODS je připravena iniciovat jednání, záměrně neříkám, zda s opozicí, či neopozicí," dodává. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda to však vidí jinak. "Čtyřkoalice nebude hasičem v případě, že se ODS a ČSSD politicky rozhádají," říká. Podle něj mezi oběma stranami platí opoziční smlouva a do té doby, než bude vypovězena, není o čem jednat.


Jenom se tomu směju, řekl Miloš Zeman v Mladé frontě Dnes o tajném daru pro sociální demokracii. Premiér se odmítá vyjádřit k informaci, že v říjnu 1995 osobně přebíral tajný dar od šéfa Chemapolu Václava Junka - benzinové karty, na které ČSSD v době předvolební kampaně projezdila přes čtyři sta tisíc korun a původně za to ani nezaplatila státu daně. O tom, že Zeman karty osobně přebíral, napsala před dvěma týdny Mladá fronta Dnes s odvoláním na Zemanova přítele a exposlance ČSSD Jaroslava Vlčka a na informace z vedení Chemapolu. Zeman byl v té době na dovolené a přislíbil, že se vyjádří, jakmile se vrátí do úřadu. To se stalo včera a na otázky MF DNES odpověděl elektronickou poštou takto: "Když se někteří politici z médií dozvědí, že vlastní vilu ve Švýcarsku, rozzuří se a považují novináře za zločince. Když se já, rovněž z médií, dozvím, že obchoduji s panem Soudkem nebo benzinovými kartami, rozesměji se a považuji novináře za pitomce." ČSSD benzinové karty používala před volbami v roce 1996, ale zatajila je ve svém účetnictví. Tento dar přiznala až před dvěma lety poté, co MF DNES přinesla jasné důkazy. Zeman tehdy řekl: "Dozvěděl jsem se o tom až nyní z novin." Jaroslav Vlček, který se schůzky Zemana a Junka rovněž zúčastnil, předminulý týden řekl: "Na té schůzce jsme se dohodli, že ČSSD bude karty používat jen půl roku, do začátku oficiální volební kampaně, a pak že budou staženy. To, že byl u předání osobně Zeman, byla Junkova podmínka." Zeman by se tedy stal osobně odpovědným za daňový nedoplatek ČSSD i za tajení darů. Junek Vlčkovu verzi nepopřel. "Neříkám, že to tak nebylo, ale už si to nepamatuju přesně. Schůzek se Zemanem jsem měl spoustu."


Kauza, jež patří mezi největší policejní skandály devadesátých let, se podle Mladé fronty Dnes opět vrací ke Krajskému soudu v Ostravě. Trojice bývalých brněnských vyšetřovatelů - Stanislav Mozga, Petr Netík a Miloš Jeřábek - čelí podezření, že ukradli pětadvacet kilogramů heroinu ze zabaveného kontrabandu a prodali jej zpět na černý trh. "Soud nemá jediný důkaz," tvrdil včera Netík při začátku procesu, jenž skončí patrně v pátek. Ostravský soud už jednou obviněné odsoudil - dohromady na 30 let ve vězení. Tehdy však chyběly přímé důkazy. Olomoucký vrchní soud po odvolání obviněných kauzu vrátil zpět. Vrchní soud neuznal jako důkaz policejní odposlech podezřelých kriminalistů. Rozhodnutí odvolacího soudu znamená zásadní obrat. Může se stát, že policisté ze soudní síně vyjdou s čistým štítem. "Určitě by to nemělo ten správný výchovný moment," upozorňuje šéf Národní protidrogové centrály Jiří Komorous.


Jak uvádí Mladá fronta Dnes, bojuje Německo, nejsilnější evropská a druhá nejsilnější světová ekonomika, již několik měsíců s problémy. Jeho hospodářský růst zpomaluje, roste nezaměstnanost a klesá průmyslová produkce. Přestože některé čerstvé statistické údaje naznačují, že hospodářské potíže Německa by mohly pominout, nynější ekonomické zpomalení u našich západních sousedů se zřejmě i nadále bude dotýkat také České republiky. Čeští exportéři začínají pociťovat, že německé firmy odebírají méně českých výrobků. Němci ze strachu, že bude hůře, začínají šetřit a méně nakupují. Německé firmy kvůli menšímu odbytu omezují výrobu. Německo je největším obchodním partnerem Česka a směřuje tam asi 39 procent českého vývozu. Červnový vývoz do Německa klesl meziročně o více než tři procenta. "Na německém trhu, který je pro nás největším odbytištěm, cítíme rostoucí tlaky. Máme to stále těžší," potvrzuje i mluvčí jednoho z největších českých exportérů na německý trh, Milan Smutný z mladoboleslavské Škody Auto.


Rakouští odpůrci Temelína podle Mladé fronty Dnes oznámili, že kvůli kontroverzní elektrárně podají už druhou žalobu. U Zemského soudu v Linci chtějí dosáhnout toho, aby v případě jaderné havárie majitel elektrárny a dodavatel technologie, společnosti ČEZ a Westinghouse, odškodnili oběti částkou v neomezené výši. V současnosti je podle platného atomového zákona omezena případná náhrada škod sumou šesti miliard korun. "Chceme rozhodnutí rakouského soudu, že ČEZ a Westinghouse ručí v neomezené výši," řekl podle agentury ČTK Helmut Hüttinger ze skupiny právníků, kteří zastupují odpůrce elektrárny. První žalobu k lineckému soudu podala zhruba před měsícem vláda Horních Rakous, která požaduje modernizaci elektrárny. Jan Bárta z Ústavu státu a práva uvedl, že žaloba je nesmyslná - podle mezinárodních dohod jsou ručení za škody omezená. ČEZ by v případě jaderné havárie nenesl veškerou odpovědnost. Z maximální částky 6 miliard korun by však ČEZ zaplatil jen 1,5 miliardy a stát 4,5 miliardy. Také čeští odpůrci Temelína tvrdí, že není správné, aby byla náhrada za případnou havárii jakkoli limitována. "Vůbec není správné, že se limit takto stanovuje," tvrdí Jan Beránek, předseda ekologického Hnutí Duha. Dodal, že částka je navíc nízká. Rakouští odpůrci Temelína tvrdí, že případné škody by přesáhly 10 bilionů korun. Mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž oponuje, že 6 miliard korun odpovídá mezinárodním konvencím. "Nechápu, proč není žalována mezinárodní konvence. Jaderná energetika je jediný obor, kde se došlo k dohodě, jak vysoká má pojistka být. Jedinou výjimkou je Rumunsko, které sumu zvýšilo," řekl mluvčí Kříž. Jan Beránek však tvrdí, že částka 6 miliard je považována jen jako minimální. "V návrhu novely mezinárodní konvence se tato minimální suma zvyšuje více než dvojnásobně," řekl Beránek. "Diskuse o výši sumy se skutečně vedou," připustil mluvčí ČEZ. "Pokud dojde k mezinárodní dohodě, že má být vyšší, bude vyšší i u nás." Do Rakouska včera po delší době přijel i kontroverzní americký právník Ed Fagan, který znovu vyzval ČEZ a Westinghouse, aby předložily dokumenty o Temelínu. "Pokud je všechno zázračné a bezpečné, poté byste měli být hrdí a předložit dokumenty, že všechno je skutečně zázračné a bezpečné," prohlásil podle agentury ČTK Fagan.


Za nemocným Františkem Příplatou, který zůstává již téměř rok v rumunské vyšetřovací vazbě, odletěl podle Mladé fronty Dnes v neděli z Prahy český lékař. "Nyní v Rumunsku čeká, kdy bude moci Františka Příplatu prohlédnout," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva by měl lékař zadržovaného českého občana prohlédnout již dnes. Návštěvu českého lékaře u Příplaty povolily rumunské úřady v minulých dnech František Příplata byl zatčen loni v září v souvislosti s vraždou odborového předáka, který usiloval o zrušení kupní smlouvy, na jejímž základě získaly většinový podíl ve válcovnách trub Tepro v Jasech Železárny Veselí. Jejich jménem podepsal smlouvu právě Příplata. Vyšetřování ani soud sice Příplatovu účast na vraždě nikdy neprokázaly, ale podnikatel zůstává stále ve vazbě, ze které byl jen nakrátko před měsícem propuštěn. Soud by se měl Příplatovým případem zabývat opět v pátek. Ministr zahraničí Jan Kavan počátkem měsíce rovněž požádal, aby Bukurešť kvůli Příplatovu zdraví zvážila možnost jeho stíhání na svobodě. Odpověď zatím stále podle mluvčího ministerstva Pospíšila nedorazila. Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš by také měl na Kavanovu žádost v Příplatově případě intervenovat při své návštěvě Rumunska, na niž pojede na podzim.


Zásahy proti demonstrantům ze srpna 1969 zůstávají podle Mladé fronty Dnes stále nepotrestány. Přitom při prvním výročí invaze sovětských vojsk zůstaly na dlažbě v Brně a Praze ležet desítky zraněných, a dokonce i pět mrtvých lidí. "Prakticky jedinou možností, která dnes může tuto situaci změnit, zůstává nález listinných materiálů z archivů, které nespadaly pod jednotlivá ministerstva," řekl náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Pavel Bret. Jinou - spíše utopickou možností - je doznání pachatele či pachatelů. Vyšetřovatelé, kteří se opakovaně střelbou do protestujících zabývali, prověřili všechny dostupné archivy především z resortu ministerstva vnitra, ale nenašli jedinou stopu vedoucí k odhalení viníků - jak střelců, tak těch, kteří střelbu na demonstranty nařídili. Přitom například v případě Danuše Muzikářové zastřelené na brněnském Moravském náměstí se vyšetřovatel marně pokoušel získat dokumenty inspekce ministerstva vnitra, která případ zřejmě prošetřovala ještě v roce 1969. "Žádným způsobem se nepodařilo nalézt předmětný inspekční spis, i když je vysoce pravděpodobné, že existoval," uvedl do závěrečného usnesení brněnský vyšetřovatel Petr Dyntera. Sám příliš nevěří v to, že se podaří pachatele ještě odhalit. Nepomohla totiž ani výzva v novinách, ani pokus zjistit příslušnou zbraň, navíc střela se za podivných okolností ztratila. Obdobná "důkazní nouze" je i u ostatních případů zabitých či zraněných ze srpna 1969. Navíc ke zranění často docházelo tak, že příslušníci zásahových jednotek stříleli do davu za nepřehledné situace. Může se ještě najít svědek, který by případy dnes osvětlil? Těžko. "I v teoretickém případě vytipování možného pachatele, případně jeho označení anonymem, by bylo vzhledem k časovému odstupu prakticky vyloučeno najít dnes důkazy, které by stačily ke sdělení obvinění," uvedl Dyntera. Akce proti demonstrantům v srpnu 1969 byly velmi pečlivě připraveny. Podílely se na nich Lidové milice (jejich příslušníci dostali ostré náboje), vojáci a speciální pořádkové jednotky Sboru národní bezpečnosti. Jeden ze svědků tehdejších událostí uvedl, že z příslušníků zásahových jednotek byl cítit alkohol. Podle archivních dokumentů dokonce SSSR nabídl využít k potlačení demonstrací okupační vojáky, tato nabídka však nakonec nebyla využita.


Jak uvádí Mladá fronta Dnes, po stopách Jany Kubištové, která zmizela v Ekvádoru, se mají vydat dva speciální záchranáři. Na jejich výběru se má podílet i ministerstvo vnitra. "O víkendu o tom v Hradci Králové hovořili otec pohřešované a náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček," uvedl včera mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Osmadvacetiletá Kubištová se v ekvádorských horách ztratila před šesti týdny. Ministerstvo podle mluvčího rozhodlo, že na další pátrání poskytne rodině hledané ženy bezúročnou půjčku ve výši několika tisíc dolarů. Otec pohřešované Ludvík Kubišta už uvedl, že nabídku půjčky už rodina přijala. "Resort zahraničí se pro pátrače snaží vedle peněz získat i podporu ekvádorských policejních orgánů," uvedl mluvčí. Kvůli přípravě podmínek pro pátrací skupinu má letět v nejbližších dnech zpět do Ekvádoru velvyslanec z Kolumbie Mnislav Zelený. V uplynulých dnech se zde setkal kvůli Kubištové i se zdejším ministrem vnitra a s velitelem státní policie.


O zkamenělém stromu starém pětašedesát milionů let ležícím na dně Ohře u Postoloprt na Lounsku informuje Mladá fronta Dnes. Jak list uvádí, Bořek Zasadil ze sdružení Araukarit o něm věděl už od roku 1963. Přišel na něj náhodou v dětství, když jeho otec na břehu řeky zakládal chatovou osadu. Teprve tuto neděli se však podařilo z řeky vytáhnout zbývajících jedenáct z devatenácti kusů, na něž se strom rozpadl. Pro vyzvednutí byla třeba nejenom potřebná technika - traktor, pevné lano a nákladní pick-up, ale také mnohá povolení. Pod vodu se vydali i tři potápěči, kteří nejprve zkamenělé kusy, z nichž každý váží několik metrických centů, vysekali ze skály. Pak je přivázali na lano a traktor je vytáhl. Poslední kus se objevil na břehu v neděli večer. Strom latinsky popsaný jako Taxodioxion Gybraceum - jeden z prvních jehličnanů - rostl na přelomu druhohor a třetihor, takže ho mohli vidět poslední dinosauři, jejichž vyhynutí se datuje zhruba do této doby. Podobné stromy se objevují na obrazech Zdeňka Buriana. Jak je možné, že se dřevina zachovala a neztrouchnivěla? "Stane se to, pokud nemá ke dřevu přístup vzduch," vysvětluje Bořek Zasadil. Strom nejspíš zapadl do bahna anebo do sopečného popela a to jej zakonzervovalo. V západních zemích se podle Bořka Zasadila s podobnými zkamenělinami i obchoduje. Lidé z Araukaritu chtějí kmeny nainstalovat ve vlastním muzeu na lounské hradební baště. Jeden ze vzácných kusů už zdobí atrium lounské radnice. "Doma mám i velkou sbírku minerálů a zkamenělých živočichů," dodal Zasadil, který je jinak profesí chirurg.


Podle Lidových novin věděl Dubček o okupaci předem Vědělo o něm i vedení KSČ. Takový je jeden ze závěrů nových kritických studií o událostech kolem srpna 1968. Před třiatřiceti lety, 21. srpna 1968, vstoupily do Československa armády pěti států Varšavské smlouvy, aby zde zastavily pokus o reformu socialismu. Invazní vojska tvořilo v prvním sledu 100 000 vojáků, 2300 tanků a 700 letadel. Dlouhou dobu se přitom předpokládalo, že představitele KSČ invaze před třiatřiceti lety překvapila stejně jako veřejnost. Pátrání v archivech ale ukázalo, že o této hrozbě věděli několik měsíců předem. Nový pohled na události roku 1968, a tedy i na Dubčekovu osobu, nyní přináší práce týmu historiků Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. ˝Na sovětské straně se s tím, že bude nutné použít silové řešení, začalo počítat už v polovině března. Během dubna pak byl vypracován konkrétní postup možné vojenské intervence,˝ konstatovala vedoucí týmu historiků Jitka Vondrová. Hrozba intervence se objevila již při jednání komunistických pohlavárů v březnu v Drážďanech. Je tedy zřejmé, že komunističtí vůdci museli o nebezpečí vědět. Nové kontury dostává i často idealizovaná postava Alexandera Dubčeka, od ledna 1968 šéfa KSČ. ˝Právě v Drážďanech Dubček pochopil, že nový kurs Sověti nedovolí,˝ uvedla Vondrová. ˝Dubčeka samozřejmě nemůžeme jako prvního tajemníka KSČ vyjmout z politické odpovědnosti za to, co se stalo. Je ale nutné si uvědomit, jaký v něm existoval vnitřní svár. Rozhodně to nebyl cynik, který by věděl, že jeho snaha o reformování KSČ je velký podvod. Dostal se prostě do složité situace, kterou politicky nezvládl,˝ konstatoval historik Jaromír Navrátil.


Jak píší Lidové noviny, přestřelka v ODS skončila. ˝Uvnitř ODS neexistuje žádný spor mezi předsedou a místopředsedou. Nadpisy novinových článků byly zcela bezpředmětné, nic takového neexistuje. Mrzí nás, že došlo k takovým šumům.˝ Těmito slovy reagoval předseda ODS Václav Klaus na řadu dní se táhnoucí přestřelku mezi svým přítelem, podnikatelem Peterem Kovarčíkem a místopředsedou ODS Ivanem Langrem, do níž se nakonec vložil i on sám. Přestřelku odstartoval Kovarčík, když označil Langra za nejhoršího politika v zemi a muže, který ODS jen škodí. Langer mu přes média vzkázal, že je ˝nemocný člověk, který šíří bludy o svém úspěchu˝. Nato Klaus Langra vyzval, aby ˝zvolnil tempo a výrazy˝. Langer ale odpověděl, že na svých slovech trvá, a Kovarčíka označil za lháře. O přestřelce jednala i výkonná rada ODS. A ačkoli se údajně z pěti hodin jednání zabývala sporem mezi svými funkcionáři jen dvě minuty, pondělní tiskovou konferenci po ní zahájil Klaus právě informací o smíru ve straně. Až poté referoval o postoji ODS ke státnímu rozpočtu. Shodu měl demonstrovat i fakt, že na tiskové konferenci vystoupili bok po boku právě Klaus s Langrem. K přestřelce se už ODS nechce dál vracet. ˝Nejsme ochotni k tomu dávat další doplňkové komentáře. Museli bychom si je vymýšlet a spíše bychom tím povzbuzovali vaši fantazii,˝ řekl Klaus novinářům. Také členové výkonné rady, kteří žádali vysvětlení přestřelky, byli podle Klause uspokojeni sdělením, že se žádný spor nevede. Na jakékoli otázky pak předseda ODS odpovídal vyhýbavě. ˝Podsouváte nám slova, která nepadla. A tím, že na ta podsunutá slova budeme odpovídat, tak z toho smotáte svoji pavučinu tenat do večerních zpráv TV Nova. Tuto radost vám neudělám,˝ řekl Klaus a požádal novináře, aby nevyvolávali v ODS spory. Ke slovům ˝nečlena naší strany˝ Petera Kovarčíka se odmítl dál jakkoliv vyjadřovat. Langer se omezil na několik úsečných sdělení: ˝Potvrdil jsem stanovisko předsedy, které je i mým stanoviskem. Není spor Klaus - Langer, Langer Klaus.˝ Když pak Klaus opustil nádvoří hlavní kanceláře ODS, kde se tisková konference konala, Langer ještě do televizních kamer zdůraznil, že se proti Kovarčíkovým urážkám musel ohradit, protože mlčením by mu dal za pravdu. A bude-li prý Kovarčík v útocích pokračovat, bude muset zvážit reakci: ˝Budu přemýšlet, kterou ze svých profesí použiji, zda lékaře, nebo právníka.˝ Večer pak Kovarčík oznámil, že Langrovo mediální prohlášení bude řešit soudní cestou.


Podle Lidových novin radní bojují za točnu v Krumlově. Bojem se dá nazvat úporná snaha některých radních v Jihočeském kraji, kteří nesouhlasí s plánovaným zrušením slavného otáčivého hlediště na zahradě českokrumlovského zámku. Ministerstvo kultury totiž rozhodlo na popud památkářů o odstranění točny už v lednu příštího roku. Ocelová konstrukce údajně ruší historický ráz barokní zahrady, a celému Krumlovu tak hrozí vyškrtnutí ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Radní však tvrdí, že podobné obavy jsou falešné, a žádají zachování hlediště minimálně do doby, než bude postavena točna na jiném místě v Krumlově. ˝Žádáme, aby provoz světoznámé točny nebyl přerušen. Když už nemůže být v zámecké zahradě, ať ji památkáři zbourají teprve tehdy, až bude stát točna nová,˝ řekla LN náměstkyně českobudějovického primátora Vlasta Bohdalová. Radní je spolu se zástupcem hejtmana Jihočeského kraje Karlem Vachtou a dalšími politiky zakládající členkou občanského sdružení, jehož cílem je snaha o prodloužení stavebního povolení pro točnu minimálně o několik let. Ministr kultury totiž svým podpisem rozhodl o zrušení otáčivého hlediště k 31. 1. 2002. Do té doby však radní ani českokrumlovský úřad jako majitel točny nemohou stihnout výstavbu nového přírodního divadla v jiné lokalitě města. Bohdalová počítá s tím, že se k požadavkům sdružení přihlásí stovky milovníků otáčivého hlediště z celé republiky včetně známých herců a politiků. Divadelní představení herců Jihočeského divadla na otevřené scéně totiž bývají v létě beznadějně vyprodána.


Nečekané svědectví k osudu nezvěstných sourozenců Vosmanských z Hranic na Přerovsku získal deník Právo od ženy, která měla děti vidět asi před 14 dny na kolech bez jejich belgického švagra Stephana Knaepena. "Přesný den si nepamatuji, ale víc než 14 dní to není. Stála jsem u silnice a viděla, jak obě děti jedou do kopce směrem na Nesovice," řekla Právu Hana Bubeníčková z obce Snovídky u Nesovic na Vyškovsku, v jejímž okolí včera pokračovalo pátrání tří stovek vojáků a policistů. "Zavolala jsem na děti, jestli ten kopec zvládnou, ale ani se neotočily a šlapaly dál. Jsem si jistá, že šlo o pohřešované sourozence. Navíc obě děti jely na poměrně levných kolech, což mě trošku překvapilo. Jely samy a nebyla s nimi žádná dospělá osoba," zdůraznila Bubeníčková. Sourozenci byli podle dosavadních sdělení policie naposledy spatřeni 31. července se svým švagrem v Nesovicích. To je zhruba 5 až 6 kilometrů od Snovídek. Belgičan byl nalezen mrtev po požití prášků 7. 8. v Nebovidech u Brna, což je asi 40 km od Nesovic, ovšem na opačné straně moravské metropole. Jeho opuštěný vůz renault nalezla policie o den později v Ostopovicích, kousek od Nebovid. Pokud se svědkyně nemýlí, viděla sourozence v době, kdy už bylo po dětech zahájeno pátrání, a zřejmě jen několik hodin před tím, než policie objevila Knaepenovo tělo. Kousek za vsí Snovídky směrem na Nesovice, kde svědkyně děti údajně spatřila, je odbočka na polní zpevněnou cestu směrem ke Ždánicím. Jede se tudy k hájovně a podle názoru Hany Bubeníčkové tam obě děti uhnuly. "Určitě musely jet směrem k hájovně a věřím, že jsou ještě naživu. Děcka se mohla ukrýt někde v lese a nemusela mít starost, že je někdo najde. V posledních třech týdnech tu totiž houby skoro nerostou, a tak houbaři do lesa nechodí. Je to spíš vzácnost, najít někoho, jak vyráží do lesa aspoň na procházku," doplnila paní Bubeníčková. Podle informací Práva policie zatím o tomto svědectví neví. Pokud by se potvrdilo, že děti odjížděly samy na kolech z míst, kde byly naposledy spatřeny, mohl by vývoj v celé kauze nabrat zcela nový směr. Samozřejmě včetně hledání odpovědí na řadu nových otázek, především té první: kde a komu děti kola vzaly? Pondělní masová pátrací akce po zmizelých dětech, které se jako v minulých dnech zúčastnilo 150 policistů a 150 vojáků, skončila i včera bez hmatatelného výsledku, stejně jako všechny předchozí.


Kyjev i Riga chtějí podle Práva spolupracovat s ČKD. Po návštěvě představitelů hlavního města - primátora Jana Kasla (ODS), jeho ekonomického náměstka Jiřího Paroubka (ČSSD) a ředitele magistrátu Zdeňka Zajíčka - na sklonku minulého týdne v Kyjevě a v Rize se rýsuje obchod mezi českými výrobci dopravních systémů a oběma zmíněnými metropolemi. "Je to dobrá zpráva pro ČKD. Do konce září se čeká podpis se Siemensem jako se strategickým partnerem," řekl Právu Kasl v pondělí. "Riga modernizuje, mluvilo se i o novém typu tramvaje. Nechtějí dovážet železo, ale klíčové díly," vylíčil Kasl. Ani v Kyjevě, kde se trolejbusy proplétají mezi spoustou osobních aut, se tramvají zbavit nechtějí. "Celé se tam ale dovážet nebudou, vždyť mají vlastní závod," poznamenal Kasl s tím, že určitý obchod týkající se automobilů se rýsuje i pro Škodu v Ostrově nad Ohří.


Ježkův pokoj v Kaprově ulici v Praze vypovídá podle deníku Právo o jeho tmavomodrém světě. Tak totiž svět vnímal významný český skladatel a dirigent Jaroslav Ježek. "Expozice v Ježkově modrém pokoji je součástí Českého muzea hudby. Památník je pro veřejnost otevřen od roku 1989," uvedla ředitelka Českého muzea hudby (ČMH) Markéta Hallová. Modrý pokoj byl uchován díky péči skladatelovy matky Františky Ježkové a sestry Jarmily Strnadové. Po její smrti v roce 1983 získalo ČMH Ježkovu pozůstalost a posléze celý byt. Na skladatelův pobyt v Kaprově ulici upozorňuje nenápadná busta od sochaře Jiřího Vokálka na domě, v němž Ježek prožil převážnou část svého krátkého života. V prvním patře domu, vlevo od výtahu, pak návštěvník musí zazvonit na zvonek. Otevřít přijde slečna, zaměstnankyně ČMH, která obývá zbytek bytu - kuchyň a druhý pokoj. Hned v malé předsíňce jsou slyšet známé Ježkovy melodie a písně. To již návštěvník ví, že se opravdu nespletl a vstoupil do správných prostor. Malý útulný pokojík je pak dokladem toho, že patřil Jaroslavu Ježkovi. Zařízení místnosti, které původně sloužilo otcově krejčovské dílně, pochází z počátku 30. let. Moderní černý mořený nábytek navrhl Ježkův přítel, autor scénických návrhů her Osvobozeného divadla (OD) v letech 1929-1932, architekt František Zelenka. "Později si mohl Ježek dovolit koupit i klavír Steinway. Měl úspěch v OD a z příjmů si na něj našetřil," doplňuje Hallová. Černé křídlo je umístěno pod oknem v pravém rohu místnosti. Na něm jsou položeny notové materiály. Jsou to mj. klavírní skladby, především však písně, které byly součástí revuálních her OD. Brzy se ale staly nesmírně oblíbené a vstoupily samostatně do dějin české populární hudby. O tom, že pokoj sloužil i jako skladatelova pracovna, svědčí položené věci na pracovním stole. Návštěvník si může prohlédnout kalamář, brýle, těžítka, piják, dýmku, kapesní hodinky, tužku a notový papír. Barevné řešení stěn a stropu - kombinace světle modré a tmavěmodré barvy - odpovídalo potřebám Ježkova zraku, stejně jako různé zdroje osvětlení. Skladatel měl totiž od narození značeně oslabený zrak a tato barva nejlépe prospívala jeho očím. Umělcovu svéráznou osobnost charakterizuje i zajímavá a bohatá knihovna. Obsahuje mj. Korán, spisy J. Wolkera, kompletní dílo J. Nerudy. K nejzajímavějším titulům její hudební části patří partitury s osobním věnováním skladatele Igora Stravinského a Daria Milhauda.


Kmeny mohutných javorů poslouží podle deníku Právo mělnickým výtvarníkům jako pracovní materiál při Mělnickém dřevosochání. Výsledkem bude přehlídka netradičních dřevěných soch umístěných v parku na Podolí. "Před časem bylo nutné pokácet z bezpečnostních důvodů mohutné javory v mělnické Krombholcově ulici a vzhledem ke kvalitnímu stavu kmenů se je rozhodli pracovníci oddělení životního prostředí ponechat a hledali jsme pro ně využití," uvedla vedoucí odboru školství a kultury Zuzana Jansová. Mělnická radnice navázala kontakt s místními mladými umělci a nabídla jim kmeny k opracování. Někteří z nich se totiž v loňském roce účastnili sochařského sympózia mladých výtvarníků v Hošťce. "Výtvory, které tam tehdy mladí lidé vyřezali, vytesali, vysekali a vydlabali do dřeva zdobí dnes tamní obec. Ten nápad se nám velice líbil a rozhodli jsme se dát umělcům prostor ke konání podobné akce i v našem městě," řekla Jansová. Od pondělí 20. srpna začala skupina mladých lidí zápolit s javorovými kmeny - činit se bude pět dní. Časově je celý projekt poměrně ohraničen, takže se zřejmě nepodaří opracovat všechny kmeny. Kdo by se chtěl na výtvarníky při práci podívat, musí v těchto dnech zavítat buď přímo do parku na Podolí, nebo na zahradu ZvŠ v Žižkově ulici, kde se budou opracovávat menší sochy. Škola se také na dobu konání akce stane útočištěm umělců. Všechny dřevěné sochy nakonec zájemci uvidí vystavené v parku Na Podolí, kam budou umístěny.


Jak informují Hospodářské noviny, čeští výsadkáři, kteří v makedonské Skopji stále čekají na příchod hlavních sil NATO, byli velením mírové mise pověřeni jedním z nejtěžších úkolů celé operace. Dvacítka českých výsadkářů vytvoří přepadové komando, které bude pro případ krizových situací připraveno k okamžitému nasazení po celé Makedonii. K dispozici budou mít americký bojový vrtulník s posádkou. "Je to pro nás samozřejmě čest," říká velitel naší roty kapitán Oldřich Nápravník. Češi v těchto dnech na americké základně sil KFOR u Skopje procvičují všechny možné situace včetně bojových akcí. Příměří v Makedonii je totiž stále křehké a i v noci na dnešek se v převážně albánském Tetovu a na několika dalších místech bojovalo. Na zřejmě poslední průzkum situace přijel včera do Skopje velitel sil NATO v Evropě americký generál Joseph Ralston. Jeho doporučení má být rozhodující pro úterní zasedání politického vedení Severoatlantické aliance, které má rozhodnout o vyslání hlavních sil operace Hlavní sklizeň, které mají začít s odzbrojováním albánských povstalců.


Hospodářské noviny informují o testování léků, v němž má Česká republika dobrou pověst. "Klinické zkoušky jsou prováděny kvalitně, lékaři k nim přistupují zodpovědně, počet testování je poměrně vysoký," řekl výkonný ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických společností Pavol Mazan. Loni např. podle Státního zdravotního ústavu, který každé klinické hodnocení léků povoluje, bylo kladně vyřízeno 272 žádostí o zkušební studie, zamítnuty pouze dvě. Farmaceutické společnosti kontrolují, jestli pacienti, na nichž se nové medikamenty zkoušejí, podepsali tzv. informovaný souhlas a zda byli seznámeni s tím, co je čeká a jaká rizika jim může testování přinést. Účastníci klinického hodnocení léčiv musejí být rovněž pojištěni. Ze studie mohou kdykoli a bez udání důvodu odstoupit. Předpisy, které se testování týkají, jsou dokonce přísnější než v EU, například v ČR není na rozdíl od unie možné zkoušet nový lék na pacientovi v bezvědomí. Účastníci studie musejí být rovněž lékařsky vyšetřeni před jejím zahájením i na konci, aby se v případě poškození zdraví dalo prokázat, jestli vina není na straně zkušebního užívání nového léku. V první fázi klinického výzkumu se zkouší na zdravých dobrovolnících bezpečnost nového léku, jaké má případné nežádoucí účinky, jak proniká do jater, ledvin, svalů atd. Dobrovolníkům zpravidla firma za účast ve studii zaplatí. Následující fáze klinického hodnocení se zaměřují na účinnost léku a ta se testuje už na vybraných pacientech, nejdříve v menších a později velkých skupinách. V této etapě se pacientům obvykle neplatí, mají často sami zájem, aby byli do studie zařazeni, protože testování nového přípravku považují za jedinou šanci ke zlepšení svého stavu. Projevilo se to například při nedávném hodnocení nového léku na rakovinu prsu, který byl v ČR intenzívně zkoušen. Pokud však jezdí čeští občané do zahraničí a za finanční odměnu se tam účastní testování léků, je to jejich svobodné rozhodnutí a také jejich riziko, tvrdí shodně představitelé farmaceutických firem i nemocnic. Například před čtyřmi roky uvedla německá televizní stanice ARD reportáž z českého pohraničního města Frýdlantu a jeho okolí se svědectvím několika osob, které se za odměnu 2000 až 2500 marek staly "pokusnými králíky" jedné farmaceutické firmy se sídlem v nedalekém německém Zhořelci. Někteří lékaři však hovoří o zneužívání českých občanů k pochybným pokusům.