Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých deníků s datem 3. července 2001 vybírala Kateřina Brezovská.

Zemské noviny se zamýšlejí nad reformou Českých drah. Na parlamentní půdě se vede ostrý boj o to, co zůstane v majetku státu a co dostane do vínku nově vytvořený železniční operátor - akciová společnost. Vedení Českých drah si přeje, aby nová akciová společnost získala všechen majetek s výjimkou kolejí. Nezávislí ekonomové tvrdí, že tím by se zkomplikovala a zřejmě se znemožnila privatizace regionálních tratí a vytvoření konkurence v železniční konkurence. Pokud zůstane takzvaná oživená dopravní cesta, tedy koleje s budovami a obsluhou ve vlastnictví a působnosti vlády, lze s ní poměrně snadno nakládat. Jestliže ji však zcela získá soukromoprávní subjekt další změny jsou jen formou zákona. List konstatuje, že ministrovi dopravy Jaromíru Schlingovi se podařilo po dlouhém jednání získat na podporu zákona Unii svobody. Nicméně pravice bude požadovat, aby se vládní návrh před konečným schválením ještě hodně změnil. Pokusů o demonopolizaci domácí železnice sice nebylo moc, ale výsledky hovoří jasnou řečí. Železniční doprava mimo České dráhy je považována za úspěšnou. Tolik Zemské noviny.


Alespoň jednou se za posledních 12 měsíců opilo sedm chlapců a šest dívek z deseti, píší Lidové noviny. Výzkum provedený v kategorii šestnáctiletých dětí dokazuje, že v Česku zcela selhává systém zákazů a preventivních opatření, které mají zamezit přístup nedospělých osob k alkoholickým nápojům. Zatímco v USA třetina chlapců i dívek v této věkové kategorii ještě alkohol nikdy neokusila, u nás jsou to mizivá dvě procenta. Naopak pravidelné pití připouští nadpoloviční počet českých mladíků a třetina slečen. Američané dosahují téměř třetinových hodnot. Česko patří v množství alkoholu vypitého na jednoho obyvatele na pomyslnou špičku žebříčku. ˝Kontrola dodržování zákona, který zakazuje podávat dětem alkoholické nápoje, je u nás mizerná,˝ konstatují odborníci. Stejně špatné jsou podle nich i preventivní programy, které pro mladistvé školy připravují. Vzorem by mohl být minimálně jeden z amerických programů. Odborníci z USA jsou v tomto ohledu asi nejdál na světě - píší Lidové noviny.


Mladá fronta Dnes konstatuje, že během celého půlroku, co silniční pravidla poskytují chodcům větší ochranu, přibylo mrtvých a raněných na přechodech. Policejní statistiky ukazují, že od ledna do konce května zahynulo o devět osob více než ve stejném období loňského roku. Odborníci na bezpečnost silniční dopravy tvrdí, že chyba není v zákoně, ale v tom, že se ho mnozí řidiči a chodci ještě nenaučili používat. Josef Tesařík z policejního prezídia listu řekl, že více mrtvých na přechodech bylo na začátku roku, v posledních měsících se situace zlepšila a smrtelných nehod je zhruba stejně jako loni, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Zemské noviny píší: Honoráře za přednášky a literární činnost, pronájem nemovitostí a členství v orgánech různých společností přinášejí nejvíc peněz do kapes ústavních činitelů. Podle přiznání o vedlejších příjmech a darech je "nejbohatší" senátor Čtyřkoalice Edvard Outrata. K platu senátora měl ještě 1 714 744 korun. Téměř 1,5 milionu z toho činí důchod, víc než 134 tisíc mu přinesl pronájem půdy, lesa a budov. Zatímco pilný předseda sněmovny Václav Klaus (ODS) patří k tradičním milionářům, premiér Miloš Zeman (ČSSD) se naopak řadí mezi outsidery. Loni si k platu premiéra nepřivydělal nic. Ani jeden z nich nedostal žádné hodnotné dárky. Klaus získ al za přednášky a publikace doma i v zahraničí téměř milion dvě stě tisíc korun hrubého. Rok předtím to bylo za stejnou činnost o 300 tisíc více. Uvedl, že jeho rodina koupila dvoupokojový byt k rekreaci v Peci pod Sněžkou. V minulosti byli dárci k oběma štědřejší. Připomeňme deset malých vepříků či karton cigaret značky Sparta v hodnotě téměř 25 tisíc pro Zemana. Klaus se tentokrát nepochlubil kravatou ani tenisovou raketou. Dárky, které dostal k 60. narozeninám, se objeví až v dalším přiznání. Místopředseda sněmovny Ivan Langer měl v advokátní kanceláři "jen" 108 tisíc, zato přes 950 tisíc korun dostal za pronájem nebytových prostor. Největším poctivcem je zřejmě předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Kromě 78 tisíc korun za pedagogickou činnost podrobně rozepsal, co dostal na volební kampaň od sponzorů. Bylo to necelých 600 tisíc korun a zhruba sedm tisíc dolarů od zahraničních příznivců. Další sympatizanti mu asi za 360 tisíc vypomohli tiskem letáků, propagačními předměty či akcemi. Členové vlády vedlejšími příjmy neoplývají. Mohou si totiž přivydělat jen přednáškami a honoráři. Proto si například pohoršil vicepremiér Pavel Rychetský. Za půl roku 1998, než vstoupil do vlády, měl příjem z advokátní činnosti ve výši 2,5 milionu korun. Zato loni za přednášky dostal pouhých pět tisíc a za pronájem 1274 korun. Kuriózními dary se pochlubil málokdo. Například exministr Vladimír Vetchý, který dostal několik krabic sardinek a láhev nespecifikované polské lihoviny. Vicepremiér Vladimír Špidla získal dva soubory kazet s kursem angličtiny. Ministr Karel Březina uvedl mezi dary deset firemních triček, vojenskou dýku a fotoobraz noční Prahy.


Lidové noviny uvažují nad smyslem stávkové pohotovosti, kterou vyhlásili odbory v energetice. Pakliže zástupci odborářů zaměstnaných v energetice požádali vicepremiéra ministra práce Vladimíra Špidlu o schůzku kvůli tomu, že mají strach ze ztráty zaměstnání při privatizaci energetiky, mají na to podle listu právo. "Nešlo by tedy o nic zvlášť zajímavého, kdyby této zprávě nepředcházela příprava přímo barnumská. Odboráři totiž už 18 června vyhlásili stávkovou pohotovost a vyhrožovali, že 'zhasnou republiku'," uvádějí Lidové noviny. Dodávají, že mělo jít o přerušení dodávky energie, kterým by se odboráři dožadovali záruky mnohaměsíčního platu v případě propuštění. A teď se ukazuje, že šlo jen o schůzku s ministrem, konstatuje deník. "Copak je Vladimír Špidla takový nelida, že by bez výhrůžek odboráře nepřijal? Anebo v útrobách energetických odborů nabyl nyní vrchu soudnější proud," soudí list. Odbory navrhly písemně vicepremiérovi kompromis, o němž se domnívají, že by mohl být pro vládu přijatelný. Zároveň požádaly Špidlu o schůzku. Kompromis se týká vytvoření fondu energetiky, z něhož by mělo být podle odborů vypláceno odstupné a hrazeny výdaje na vytvoření pracovních míst v postižených regionech.


V transplantačním centru pražské Fakultní nemocnice byla poprvé v České republice transplantována dítěti ledvina od živého dárce. Uvádí to deník Právo s tím, že patnáctileté dívce darovala ledvinu její dvaačtyřicetiletá matka. "Oběma se daří dobře a ve středu budou propuštěny do domácího ošetřování," řekl listu vedoucí transplantačního centra motolské nemocnice Jaroslav Špatenka. Už v minulosti byl v Motole takový zákrok několikrát připraven, ale pokaždé se při vyšetření objevila nějaká zdravotní okolnost, který transplantaci ze živého dárce vyloučila. Teď je to poprvé za dvacet let historie transplantačního centra, kdy se takový zákrok povedl," řekl listu Špatenka. Novou naději lidem se selháním ledvin, že se pro ně naleze vhodný orgán k transplantaci, dává program dárcovství od živých dárců. "V posledních třech letech v Česku výrazně klesl počet transplantací od zemřelých. Chceme se proto více zaměřit na živé dárce, což je i celosvětový trend," řekl nedávno listu přednosta Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny Štefan Vítko. Vysvětlil, že čeští chirurgové začali v 60. letech s transplantacemi ledvin téměř výlučně od žijících dárců. Výsledky však nebyly dobré, a tak se program zaměřil na dárcovství od mrtvých. "Zlepšené možnosti potlačení imunitní reakce přispěly k tomu, že nyní i při nedokonalé shodě znaků dárce a příjemce jsou lepší výsledky transplantací orgánů od živých dárců," řekl listu Vítko.