Přehled tisku
Českými deníky s datem 19.7.2001 listoval Vilém Faltýnek.
Prozatímní ředitel České televize (ČT) Jiří Balvín a Rada ČT se shodují v tom, že některé příspěvky, které se objevily ve veřejnoprávní televizi, nebyly objektivní vůči ministru zahraničí Janu Kavanovi. Uvádějí to čtvrteční Hospodářské noviny (HN). "Nakonec jsme se shodli, že panu Kavanovi odpovíme obecným dopisem, že ne všechny pořady České televize jsou vyvážené," řekl člen rady Petr Kučera. "Nechceme, aby ČT pochybila, a současně nehodnotíme, jestli je pořad vyvážený či nevyvážený. V případě vašeho podnětu... rada konstatuje, že kvality pořadu jsou sporné," píše se podle dnešního Práva v odpovědi televizní rady Kavanovi. Ministrovi se nelíbila reportáž pořadu Fakta, která vyzněla tak, že v New Yorku pomáhal řediteli televize Nova Vladimíru Železnému při jeho obchodních aktivitách. Balvín uvedl, že neví, proč je právě Kavanovi v publicistice ČT věnována taková negativní pozornost. "Musíme si to s těmi lidmi rozebrat, vysvětlit jim to, zeptat se jich na to a dokumentovat třeba, že to kampaň je," řekl ředitel.
Celkové náklady státu na vedení sporů kvůli televizi Nova již přesáhly magických sto miliónů korun. Jak informují čtvrteční Lidové noviny, podle údajů ministerstva financí náklady na arbitrážní řízení jsou zhruba 107 miliónů korun. Jde o technické náklady na vedení sporů, část peněz jde na právníky zastupující ČR. Český stát si najal do svých služeb mezinárodní právní kancelář Clifford Chance. Hlavní akcionář americké společnosti Central European Media Enterprises (CME) Ronald Lauder přitom vede s republikou spory dva. Jeden spor je CME versus ČR, ve druhém proti ČR stojí přímo Lauder. Podle LN stál spor přímo s Lauderem ČR již 67 miliónů korun, náklady na druhou arbitráž se CME se pohybují okolo 40 miliónů korun. Obě arbitrážní řízení byla již před několika měsíci ukončena, ale ani jeden ještě nevynesl konečný verdikt. Peníze vynaložené na arbitráže se tedy nadále zvyšují, definitivní bude výnos arbitrážního soudu.
U amerických soudů byly staženy poslední žaloby nuceně nasazených za druhé světové války proti rakouským podnikům. Zhruba 10.000 českých občanů tak může být již odškodněno za nucené práce na území nynějšího Rakouska. Uvádí to dnešní Právo. Podle něj americký advokát Jay R. Fialkoff ve středu oznámil, že se rozhodl stáhnout hromadné žaloby týkající se nuceného nasazení za války na rakouském území a ponechat u soudu jen žaloby, které žádají restituce za nacisty zabavený majetek. Právníkův krok umožní konstatovat právní jistotu pro rakouské podniky před americkými soudy. Po dohodě mezi Spojenými státy a Rakouskem nyní doporučí americká vlády soudům, aby nepřipouštěly další žaloby nuceně nasazených proti rakouským firmám. Na základě toho může být zahájeno vyplácení z rakouského Fondu smíření. Od konce června jsou již vypláceny peníze těm, kteří vznesli požadavky vůči Německu. Nuceně nasazení dostanou 5000 marek (asi 85.000 korun), vězni koncentračních táborů 15.000 marek (asi 255.000 korun). Německá strana má odškodnit asi 70.000 lidí.
Prezidentem největší zbrojovky v zemi Aera Vodochody byl ve středu valnou hromadou firmy zvolen bývalý ředitel Českých aerolinií Antonín Jakubše. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, Jakubše se zároveň stal předsedou představenstva Aera. Místopředsedou představenstva byl za Fond národního majetku zvolen šéf rozpočtového výboru sněmovny Vlastimil Tlustý. Jakubše deníku obě jmenování potvrdil, odmítl je však komentovat. Na adresu Tlustého uvedl jen to, že jeho volbu vítá. Odmítl námitku, že účinkování v Aeru se pro poslance s blížícími se volbami stane jen formální záležitostí. Tlustého bude Aero honorovat asi sto tisíci korunami ročně, píše list. Jakubše působil pět let až do srpna 1999 v čele ČSA. Byl také členem představenstva bývalé Investiční a Poštovní banky.
Zejména novému závodu německé automobilky BMW se věnují dnešní přední české deníky v ekonomických komentářích. Reagují tak na středeční oznámení automobilového koncernu BMW, který postaví novou továrnu v Lipsku na východě Německa. Zemské noviny a České slovo věnují komentář fondu dopravy. "Asi jsme investorovi nenabídli dost výhodné podmínky. Nestačily daňové prázdniny, připravený pozemek, levná pracovní síla ani její přeškolení," míní v úvodu autor komentáře Mladé fronty Dnes. Dodává rovněž, že politici neunesli těžké břímě přesvědčování nechápavého výrobce špičkových aut, jaká je to radost dělat je právě v Čechách. Komentátor s nadsázkou konstatuje, že měl stát investorovi nabídnout ne deset, ale sto let daňových prázdnin, místo levné pracovní síly zaměstnance, co budou pracovat zadarmo, jelikož čest, že Češi první dokážou vyrobit BMW za to přece stojí. "Nezbude, než pyšným Bavorům dokázat, zač je toho loket a vytasit argument nejpádnější. Na ukázku i pro výstrahu ať naši politici vyrobí nejlevnější a nejlepší bavoráky sami," uzavírá list.
Hospodářské noviny naproti tomu soudí, že výhody, které nabízela lokalita u Kolína, jen těžko vyváží fakt, že rozhodnutí majitelů německé firmy se doma setkalo se všeobecným aplausem. Jak list uvádí, nejde ani tak o to, že BMW bude mít stále značku Made in Germany, ale především o to, že nový závod vyroste v oblasti s vysokou nezaměstnaností, která oficiálně dosahuje 20 procent. I když Kolín v soutěži, které se účastnilo 250 uchazečů, nevyhrál, odnáší si ze své těsné prohry cenné body do dalších klání, oceňuje list. V závěru zdůrazňuje, že pokud by se česká firma ocitla pod stejným tlakem, nejednala by asi jinak.
Deníky se dnes věnují hlavně kontrolám cestujících na britské ostrovy. Britští imigrační úředníci je ve středu zavedli na pražském ruzyňském letišti a hned první den zabránili asi desítce Romů odletět do Londýna.
Lidové noviny (LN) soudí, že kontroly cestujících mířících do Velké Británie z ruzyňského letiště jsou způsobem, jak odvrátit zavedení vízové povinnosti mezi Británií a ČR. Podle listu totiž Britové uvažují takto: "Abychom nemuseli komplikovat cestování všem, znemožníme ho jen části lidí". Podle LN je to ale do určité míry diskriminace obyvatel, ale diskriminace britská, namířená proti těm, o nichž se domnívají, že plýtvají jejich státními prostředky. Formálně se přitom kontroly na letišti týkají všech. "Některé státy se takhle brání už mnoho let a nikdo to za diskriminaci nepovažuje. Tragické na tomhle systému je, že pro Romy, kteří chtějí cestovat, není obrana," končí LN.
Komentátor Práva se v této souvislosti ptá, zda se Británie nesnaží problém s azylanty vyvézt mimo své hranice. Přitom by návalu azylantů zabránila tím, že by jim poskytla jen ubytování a stravu, nikoli peníze. Komentátor se také ptá, jak britští komisaři na ruzyňském letišti ty nežádoucí poznají. "Čichem jako cvičený foxteriér drogu? Pas, jméno i důvod cesty vodítkem být nemohou. Zbývá tedy celkový vzhled podezřelého a barva jeho kůže. Pán Bůh s námi a zlý pryč, ale jestli by toto nezavánělo rasismem, pak by i zrající sýr libě voněl," míní deník.
Zemské noviny (ZN) a České slovo kladně hodnotí, že se přípravné práce na reformě správního soudnictví chýlí ke konci. Lidé se totiž konečně dočkají účinné zbraně v boji s byrokracií. Deníky zároveň připomínají, že před deseti lety zákonodárci vtěsnali správní soudnictví narychlo a provizorně do Listiny základních práv a svobod. Až letos ústavní stížnost naskytla soudcům příležitost, aby mohli dát zákonodárcům první lhůtu k zavedení správního soudnictví v pravém smyslu slova. Zrušili soudní nepřezkoumatelnost většiny rozhodnutí o přestupcích a vyškrtli všech 29 paragrafů občanského soudního řádu. Zákonodárci tak konečně schválit zákon, který umožní správnímu soudnictví plně kontrolovat výkonnou moc při rozhodování o právech a oprávněných zájmech fyzických a právnických osob, stát nad úředníky a dbát na to, aby u nich nezvítězil pocit moci nad lidskými osudy nad povinností sloužit veřejnosti, končí ZN a Slovo.
