Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 27. července připravil Josef Kubeczka.

Přítomnost imigračních úředníků na pražském letišti, kde již deset dní prověřují cestující směřující do Velké Británie, je i dnes hlavním tématem komentářů celostátních deníků. Deníky Právo a Hospodářské noviny se zamýšlejí nad řešením tohoto problému a také nad přístupem státu a většiny občanů k romské menšině.

Počínání britských imigračních úředníků na letišti v pražské Ruzyni považuje komentátor Práva za rasismus. Srovnává toto opatření s někdejší kauzou plotu v ústecké Matiční ulici, k němuž se sjížděli novináři z celého světa a který je ve srovnání s britskými kontrolami "jen nevhodná prkotina". Právo se v této souvislosti ptá, co nyní říkají činnosti imigračních úředníků britští novináři a intelektuálové. Problém s českými Romy se ale podle autora komentáře musí řešit tam, kde vzniká a trvá, tedy v České republice. Jednak by měla pro řešení něco dělat sama romská komunita, protože se dosud nedá průkazně tvrdit, že by se snažila vymanit ze způsobu existence, závislé takřka výlučně na sociálních dávkách a jiných podporách. Za druhé značné manko v řešení romského problému vykazuje česká vláda. Žádná dosud nedokázala zajistit Romům elementární bezpečnost a pocit Romů, že jsou lovnou zvěří rasistických gaunerů, není daleko od pravdy. Nedokázala ani vynutit onu pravidelnou školní docházku, ačkoliv nástroje na to má, jen je důsledně používat," domnívá se komentátor Práva.

Nad tragickou smrtí svitavského Roma a postojem společnosti k romské menšině se zamýšlejí Hospodářské noviny, podle nichž skončilo několikaleté období údajného klidu, kdy sice rasisticky motivovaných trestných činů přibývalo, ale žádný neskončil smrtí. Vláda se až s nepochopitelným zpožděním vyjádřila, že vraždu odsuzuje. Možná i proto, že zavražděným je český Rom, ne zahraniční student; je to tedy "domácí" záležitost, soudí deník. Vláda však podle listu nemůže být obětním beránkem za celou společnost; latentní nevraživost především k Romům v Česku existuje stále dál. Ještě stále neříkáme - mezi Romy se, jako všude, najde i pár darebáků, ale - mezi Romy se najde i pár slušných lidí, poznamenává deník. Jako příklad uvádí rasovou válku, která se nedávno přehnala anglickým Bradfordem. Až jedna restaurace prý začala nabízet misku kari rýže zdarma, sednou-li si Asijci s bílými ke stolu společně. Není důležité, zda to je pravda. Důležité je: Kdo nabídne v Čechách misku rýže, ptají se Hospodářské noviny.


Úřadu do pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se podařilo objevit vlastnoručně podepsanou milost komunistického prezidenta Antonína Zápotockého, kterou v roce 1953 tajně udělil čtyřem nacistickým zločincům odsouzeným k trestu smrti. Píše to deník Právo s odvoláním na vyjádření náměstka ředitele ÚDV Pavla Breta. Milost a další materiály se našly ve spisech z fondu ministerstva spravedlnosti, uložených ve Státním ústředním archívu, řekl Právu dokumentarista Jiří Plachý, který byl podle Breta pověřen zpracováním materiálu o kauze milostí nacistů. Objeveny byly i dokumenty týkající se jednoho z omilostněných Maxe Rostocka, píše deník Právo. Návrh milosti podepsaný tehdejším ministrem spravedlnosti Václavem Škodou podle Plachého předložilo ministerstvo prezidentovi 3. října 1953. "Milost je několikastránkové shrnutí trestné činnosti, v závěru je zrekapitulováno odmítavé stanovisko prokuratury a soudů z roku 1952. Pak je návrh ministra spravedlnosti na změnu trestu smrti na doživotní trest," popsal dokumentarista listiny. "Milost končí slovy: Schvaluji tyto návrhy, dne 14. října, Zápotocký," cituje Právo Plachého. Ředitel ÚDV Irenej Kratochvíl v polovině června zveřejnil, že důvodem, proč dva ze čtyř nacistických zločinců dostali v roce 1953 tajně milost od prezidenta Zápotockého bylo to, že se ve vězení stali agenty StB. Zápotocký omilostnil velitele jednotky bezpečnostní služby SS v Kladně Maxe Rostocka, který byl odsouzen nejprve k smrti a pak na doživotí za aktivní účast na vyhlazení Lidic. Dalším omilostněným byl Ernest Hitzegrad, velitel policejních pluků, které byly nasazovány proti partyzánům a terorizovaly civilní obyvatelstvo. Zápotocký dal milost i Richardu Schmidtovi, odsouzenému k trestu smrti za to, že jako velitel divize nechal ostřelovat sídlo partyzánů, vesnici Beníky u Košic, a omilostnil také příslušníka jičínského gestapa Kurta Maxe Waltera Richtera, uvádí deník Právo.


Ekonomické komentáře věnují pozornost zejména zvýšení úrokových sazeb centrální bankou. Otázku, zda bylo zvýšení úrokových sazeb České národní banky nutné, si klade komentátor Hospodářských novin. Podle jeho názoru dává vývoj ekonomiky za pravdu spíše bankovní radě než těm ekonomům a politikům, kteří tvrdí, že nutné nebylo. Autor předpokládá, že růst sazeb o čtvrt procenta měl být zřejmě jen symbolický. Nabízí se podle něj myšlenka, že jde o poslední varování centrální banky před případným razantnějším zvýšením sazeb. Slovní hrozby se totiž vyčerpaly. Inflace dále roste, byť tlak vysokých cen ropy zase načas pominul. Skutečné snížení schodku státního rozpočtu je v nedohlednu a vývoj veřejných financí nabírá katastrofickou podobu, upozorňuje deník, podle kterého "vládní vykladači čísel" potvrzujících oživení ekonomiky, ignorují fakt, že české hospodářství má nejméně tři podlaží - v prvním patře nepočetnou skupinu firem převážně vlastněných zahraničními investory, která nese takřka celou tíži růstu, v přízemí většinu podniků, z nichž má řada šanci dostat se výše, jiní však podle autora komentáře skončí v suterénu, v němž již dlouho skomírá bezpočet bývalých pilířů komunistického Československa, ať už vytunelovaných, nebo neschopných konkurence. Ty podle něj žijí jen proto, že vláda neuznává recepisy předepisující konkurs a eutanazii a raději ordinuje dotace. Z takového podhoubí může vyrůst daleko více inflačních impulsů než současný vzestup cen potravin. Proto má rozhodnutí o sazbách logiku, píší Hospodářské noviny, avšak v závěru vyjadřují pochybnosti o tom, zda skutečně zabere.


Britská energetická společnost British Energy (BE), která se chce zúčastnit soutěže na prodej státního balíku tuzemských elektroenergetických firem, neuvažuje o samostatné koupi jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Podle Mladé fronty Dnes odmítla mluvčí firmy Carmel O'Harová informace tisku, že by se BE ucházela o Temelín i mimo privatizaci celého odvětví. Společnost BE, která v Británii provozuje osm jaderných elektráren, však podle listu právě atomová část energetiky v České republice zajímá. Nyní proto jedná s dalšími společnostmi o privatizačním konsorciu s tím, že BE se bude hlásit k jaderné části balíku - Temelínu a Dukovanům. Jednání mají skončit v srpnu. "Nemáme žádné obavy, že bychom elektřinu z Temelína neprodali. Trh je v Česku i v celé Evropě," dodala podle Mladé fronty Dnes O'Harová.


Jeden z nejvyšších šéfů tabákového koncernu Philip Morris se ve středu omluvil - především americké veřejnosti - za studii své firmy o užitečnosti kouření pro českou státní kasu, informují Lidové noviny. Firma Philip Morris to chce mít dobré hlavně ve Spojených státech. Vždyť dává 100 milionů dolarů ročně na vylepšení svého image a rozhodně nepotřebuje, aby se o ní v médiích mluvilo v nelichotivých souvislostech. A nepochybně proto vyjádřila svou velkou a jistě upřímnou lítost nad tím, že studie vůbec vznikla, a ujistila nás, že něco takového už víckrát neudělá, soudí list a připomíná, že českým kuřákům se nikdo neomluvil. Proč taky? Vždyť každý v ČR - včetně žen a dětí - vykouří dvě krabičky týdně, firma Philip Morris ovládá osmdesát procent trhu a sám předseda vlády je veliký propagátor tabakismu. Tady u nás přece velkým a silným firmám takové nebezpečí jako na "korporativistickém" Západě nehrozí. Jeden z ředitelů tabákové firmy R. J. Reynolds kdysi odpověděl Davidu Goerlitzovi na otázku, zda kouří: "Žertujete? Toto právo ponecháváme chudým, mladým, černým a blbým." Vítejte v Marlboro Country, uzavírají Lidové noviny.


Ti, kdo usilují o zavedení školného, nešetří podle deníku Právo důvtipem při hledání důvodů, proč se bez školného nelze obejít. Autor komentáře poukazuje na to, že podle jedné verze je vysokoškolské studium zčásti osobní investice, takže by bylo nemravné, aby je celé hradila společnost. Potíž je podle deníku v tom, že nemalá část vysokoškolského vzdělání není zase tak výnosnou investicí, vzhledem k platům, které absolventy čekají. Jiný, zdánlivě důmyslný argument říká, že vzdělanější populace zmnožená placením školného zaplatí jednou zvýšené penze důchodcům. Ti, kdo tenhle argument vymysleli, si nepřipustí, že věci se mohou odvíjet jinak a dopady školného mohou být právě opačné. Splácení dluhu za studium může vysokoškolákům bránit odkládat si více na své vlastní penzijní připojištění, takže ve stáří pak budou chudší právě oni, uvažuje komentátor Práva. Jádro problému je podle něj někde úplně jinde. Peníze, které dnes chybějí školám, zmizely v nenasytných bankách, v podezřelých fondech a zkrachovalých kampeličkách. A ty peníze, které zbyly, jsou určeny na jiné priority. Zavede-li se v těchto podmínkách školné, povede to dříve nebo později jen k tomu, že se o to více přiškrtí výdaje, jež jdou na školství ze státní pokladny, dodává autor komentáře deníku Právo.


Mezi objekty, které mohou kandidovat na zapsání do seznamu památek Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), navrhl letos Státní ústav památkové péče v Praze také několik let diskutované pevnostní město Terezín. Uvádí to Mladá fronta Dnes s odvoláním na vyjádření architektky ústavu Vladimíry Rákosníkové. "Proti Terezínu byly v minulosti mnohé námitky, například že UNESCO nezapisuje lidské utrpení a že pevnostních měst už je v seznamu dost," řekla listu Rákosníková. Zdůraznila, že Terezín je nabízen na zapsání jako pevnostní město z 18. století, jako takové naprosto ojedinělé. Podle Michala Beneše ze zahraničního oddělení ministerstva kultury v pařížském centru UNESCO o nové skupině památek vědí. "Problém Terezína je v tom, že Francouzi zrovna navrhují podobné opevnění od architekta Vaubana v Pré Carré. Terezín je mimochodem inspirován jeho stylem," cituje Mladá fronta Dnes Beneše. Již v dubnu Beneš, který Českou republiku zastupuje při jednáních s výborem UNESCO, uvedl, že české památky nebudou mít ani v jednom případě v tvrdé konkurenci snadnou pozici, ale že šanci na úspěch mají všechny. Český stát by do roku 2010 rád viděl na seznamu vedle nynějších svých deseti památek také renesanční domy ve Slavonicích, ruční papírnu ve Velkých Losinách, rybniční díla na Třeboňsku, židovskou čtvrť a baziliku sv. Prokopa v Třebíči a skalní města v Českém ráji. Zatím poslední z památek, olomoucký barokní sloup Nejsvětější Trojice, byla na seznam zapsána loni. Letos jednají komisaři o brněnské vile Tugendhat. V roce 1999 byl zapsán renesanční zámek v Litomyšli a v roce 1998 jihočeská vesnice Holašovice a zámek a zahrady v Kroměříži. Vedle zmíněných zápisů v soupisu figurují historické areály Prahy, Českého Krumlova, Telče, Kutné hory s chrámem sv. Barbory, poutní kostel Jana Nepomuckého na Zelené Hoře a areál v Lednici a Valticích.


Když jde v Česku o lední hokej, jde o všechno, píší Lidové noviny a pokračují: Velmi dobře to pochopila Sazka a stala se investorem výstavby víceúčelové haly, v níž se bude v roce 2004 konat hokejové mistrovství světa. Využila své podnikatelské dravosti, časové tísně tuzemských organizátorů světového šampionátu i svého nemalého vlivu. Ve snaze vyhodit ze sedla finskou Multiarenu se zároveň dopustila ne sice nezákonného, ale rozhodně ne etického jednání. Její přísliby totiž zatím stojí na vodě. Pozemky pro halu ve Vysočanech chce Sazka koupit od soukromého majitele. Ten je však získá, až zaplatí zbytek sumy, kterou slíbil původnímu majiteli, likvidované ČKD Lokomotivka. Stavbu za zhruba dvě miliardy korun hodlá Sazka financovat z bankovního úvěru, který bude splácet z výnosů nové sázkové hry. Na tu ovšem dosud nemá potřebnou licenci. Navíc sázkový gigant pro své plány zatím nezískal oficiální souhlas svých akcionářů. Ale co na tom záleží. Podstatné je, že hokejové mistrovství světa v Česku bude a že ve vrcholných okamžicích zápasů českého národního týmu bude novou halou znít mohutné skandování: ˝Češi! Češi!˝ - uzavírají svůj komentáč Lidové noviny.