Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z deníků s datem 25. července připravila Milena Štráfeldová.

Hospodářské noviny si ve svém středečním vydání pokládají otázku, zda lidé, které v minulosti "špicloval" totalitní režim, mají právo vědět co nejvíce o těch, kteří na ně donášeli komunistické tajné Státní bezpečnosti. Odpověď na tuto otázku budou již na následující schůzi Senátu hledat zákonodárci horní komory Parlamentu. Autenticita seznamu spolupracovníků StB, který zveřejnil antikomunista Petr Cibulka, nebyla dosud potvrzena a podle platného zákona je zatím zpřístupněna jen malá část zachovalé svazkové agendy bývalé StB. Lidé si mohou číst jen ve svazcích, které vedla tajná policie přímo o nich, nebo v takových, v nichž se nacházejí jejich osobní údaje. Nemohou si ale prohlížet svazky bývalých spolupracovníků a příslušníků StB. Nynější stav se pokoušejí změnit senátoři Občanské demokratické strany, kteří navrhli zákon o zpřístupnění dokumentů vzniklých činností bývalé StB a některých bezpečnostních složek minulého režimu. Podle jejich návrhu má být rozšířena možnost vstupovat do dosud nepřístupných svazků hlavní správy vojenské kontrarozvědky, ale také svazků zpravodajských a bezpečnostních služeb, se kterými StB úzce spolupracovala.

Návrh zákona počítá s tím, že vznikne speciální orgán Senátu, který bude posuzovat zvláštní případy, kdy by zpřístupňování dokumentace bezpečnostních složek bývalého režimu mohlo kolidovat se zájmem na jejich utajení. "Společenský zájem na odhalení a zpřístupnění materiálů dokládajících činnost konkrétních osob při vytváření a udržování nelegitimního a zavrženíhodného režimu je vyšší než ochrana údajů o činnosti příslušníků StB a jejích spolupracovníků," argumentují navrhovatelé zákona. Ředitel bezpečnostního odboru Ministerstva vnitra Aleš Šulc upozornil senátory, že archiv StB půjde jen těžko zcela zpřístupnit, protože ho Česko sdílí se Slovenskem. Po rozdělení federace zůstala část archívu civilní rozvědky na Slovensku, které by k zpřístupnění muselo dát souhlas. Šulc také senátorům řekl, že by odtajnění svazků mohlo ohrozit život některých lidí. Právě proto má o zveřejňování dokumentace ve sporných případech rozhodovat senátní komise.


Podle Mladé fronty Dnes násilnosti odpůrců globalizace v Janově při zasedání zemí G8 ovlivní přípravu policie na pražský summit NATO v příštím roce. "Zkušenosti italských policistů budeme studovat. Posílíme speciální pořádkové oddíly o tisíc mužů," řekl po zasedání Bezpečnostní rady státu náměstek ministra vnitra Petr Ibl. V akci tak bude 13 tisíc policistů. Vnitro podle Ibla však s tak rozsáhlými nepokoji, jaké byly v Janově, nepočítá. "Summit NATO je něco jiného. O přípravách nějakých demonstrací zatím žádné zprávy nemáme," řekl Ibl. Podle něho se vnitro poučilo už z loňských demonstrací při zasedání Mezinárodního měnového fondu a rozhodlo se jednotky lépe vybavit. Policisté speciálních jednotek však upozorňují, že je nutné zlepšit také formu zásahů. "Nejde jen o nekvalitní či zastaralé vybavení, stále více nás i demonstranty ohrožuje zastaralá policejní taktika," říká velitel policejního oddílu. Ve světě je podle expertů proti demonstrantům nasazována nejprve technika a teprve po ní policisté, zatímco v Česku je to naopak. "Mezi demonstranty vlétnou jako první těžkooděnci a až pak začne stříkat vodní dělo. To je úplně špatně," vysvětluje další expert vnitra. Odborníci tvrdí, že stále vynalézavějším útokům demonstrantů čelí policie pasivním vyčkáváním. "Malé, dobře vyzbrojené a secvičené skupinky demonstrantů mohou být paralyzovány jen malými a špičkově vybavenými policejními jednotkami," říká důstojník. Pražského summitu se má zúčastnit 46 hlav států NATO a Partnerství pro mír. Na zajištění bezpečnosti vrcholné schůzky vláda vyčlenila vnitru 373 milionů korun.


Jak informuje Mladá fronta Dnes, ministr vnitra Stanislav Gross požádal vedení americké FBI a poskytnutí počítačového systému CODIS, který umožňuje provoz národní databáze deoxyribonukleové kyseliny (DNA). Po skončení semináře o využití DNA v kriminalistice to řekl ředitel pražského Kriminalistického ústavu Jan Hlaváček. Analýza DNA umožňuje přesné individuální určení člověka. V policejní praxi se využívá hlavně k identifikaci a evidování pachatelů trestné činnosti. Kriminalistický ústav má podle Hlaváčka CODIS již přislíben.


Lidové noviny informují, že šest zaměstnanců českého Ústavu pro jaderný výzkum se nadýchalo radioaktivního prachu. K neštěstí došlo na přelomu června a července, šestice postižených musela být převezena do lékařské péče. Příčinou ozáření bylo podle dostupných informací zatím neurčené množství prachu americia, což je radioaktivní a vysoce toxický kov. Náměstek Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Zdeněk Prouza uvedl, že při dodržení bezpečnostních pravidel by k neštěstí nedošlo a nevyloučil, že ÚJV bude potrestán vysokou pokutou. "Zaměstnanci měli pravidelně kontrolovat ventilační filtry, což se zjevně nedělo," řekl Prouza. Pracovníci zasažení radioaktivním prachem byli propuštěni z lékařského ošetření, z havárie si však možná odnesli doživotní následky. "Je možné, že pravděpodobnost vzniku rakoviny je u nich nyní vyšší," sdělil Prouza.


Podle Lidových novinúředníci ve Znojmě protiprávně odebrali rodičům děti a umístili je do ústavů. Soud tak rozhodl mimo jiné i proto, že jejich otec má údajně špatné geny. Vycházel přitom mimo jiné z odborného posudku psychologa na oba rodiče. Ten obsahoval formulace připomínající rasové zákony německé třetí říše. ˝Lidé tohoto druhu pouze snižují kvalitu genofondu společnosti...˝ uvádí ve svém posudku znojemský psycholog Alexandr Krinke. Rodiče, kterým byly děti na základě soudního rozhodnutí odebrány, stále usilují o jejich návrat. Tři starší děti jsou přitom déle než dva roky umístěny v dětském domově. Nejmladší, nyní tříletá holčička byla již, navíc bez vědomí rodičů, umístěna do nové rodiny. Rodiče ani starší sourozenci ji tak nemohou již zhruba rok vůbec vídat. Matka se s případem obrátila na brněnskou kancelář ombudsmana. Anna Šabatová, zástupkyně veřejného ochránce práv, uvedla, že podle dostupných informací se tehdy jednalo spíš o sociální problém než nefunkční rodinu. Podle ní přitom úředníci měli rodině spíše pomoci řešit problémy než odebrat děti.Řešení celé věci je však podle ní zatím v nedohlednu.


Jak píší Hospodářské noviny, snaha zdravotních pojišťoven naplnit poloprázdné kasy vedla k tomu, že některé z nich už v minulosti začaly používat nejrůznější způsoby vymáhání pohledávek včetně spolupráce s externími firmami. Teprve od 1. července letošního roku přitom byla zákonem zrušena povinnost pojišťoven zachovávat mlčenlivost o dluzích na pojistném. Pojišťovny se hájí tím, že vždy jednaly se souhlasem dlužníků. Nově uzákoněnou možnost oficiálního zveřejnění považují pojišťovny především za šanci uplatnit morální tlak na neplatiče. "Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v současné době nespolupracuje s žádnou firmou, která by se zabývala klasickým vymáháním pohledávek, ale využívá trojstranné spolupráce mezi VZP, dlužníkem a další právnickou osobou. Ta po předchozí vzájemné dohodě mezi těmito subjekty smluvně pomáhá dlužníkovi realizovat jeho obchodní aktivity, například prodej zboží, a umožňuje tak zachovat jeho životaschopnost," uvedl Jiří Suttner z VZP. Do budoucna VZP ale nevylučuje možnost danou novelou zákona, a to spolupráci s firmou, která by se zabývala vymáháním pohledávek. Pohledávky VZP na pojistném dosahují podle Suttnera 6,5 miliardy korun a přibližně stejnou částku činí sankce - penále, pokuty a přirážky k pojistnému. Hutnické zaměstnanecké pojišťovně podle Růženy Schmidkové dlužili plátci pojistného v březnu 466 miliard korun. Jak dodala Schmidková, v této částce není zatím obsažena pomoc od Konsolidační banky. Pojišťovně Metal - Alianci, která jako jediná nedostala od státu žádnou finanční pomoc, dluží podniky na zdravotním pojištění 270 miliónů.


Podle Lidových novinčeské děti lámou rekordy v užívání psychotropních látek. Děti často ještě nestačí odrůst hračkám a dětským knížkám, a už se musejí vyrovnávat s nástrahami drog. Nedávno zveřejněný průzkum Světové zdravotnické organizace (WHO) třadí Česko na druhé místo v Evropě v počtu dětí, které okusily některou z drog. Podíl ˝drogových experimentátorů˝ mezi dětmi se navíc neustále zvyšuje. Zatímco v roce 1995 zkušenost s omamnou látkou přiznalo 23 procent dětí, v roce 1999 už stejný zážitek neskrývalo 35 procent mladistvých. Česko tak v Evropě předčí pouze Velká Británie s 36 procenty patnáctiaž šestnáctiletých, kteří okusili drogu. Tam však počet mladistvých experimentátorů s drogami klesá v naší zemi je tomu naopak. Nezletilých konzumentů drog v Česku podle zprávy WHO přibývá hlavně kvůli rostoucímu počtu dětí, jež kouří marihuanu nebo hašiš. Situace se nezlepšuje ani v oblasti tvrdých drog. Od roku 1994 stoupl počet studentů a učňů, kteří tvrdou drogu zkusili, o 167 procent. Zatímco v roce 1994 přiznalo zkušenost s heroinem necelé jedno procento středoškoláků, loni se k pokusům s heroinem přihlásilo 2,4 procenta mladých a k experimentům s pervitinem se přiznalo sedm ze sta teenagerů. Skutečný stav je pravděpodobně ještě horší.

Většina z drogově závislých se podle Běly Studničkové z městské hygienické stanice nemusela k vyplnění dotazníků ani dostat. ˝Ti, kteří jsou velmi častými uživateli zejména tvrdých drog, už ve školních lavicích většinou nesedí, protože kvůli problémům museli ze škol odejít,˝ říká. A jak se děti k drogám dostanou? Obchod se zakázanými látkami se provozuje přímo na školách. ˝Neznámý pán, který čeká někde na chodníku před školou a nabízí drogy, téměř neexistuje. Děti s drogami většinou seznámí buď starší spolužák, nebo někdo z jejich okolí,˝ říká pražská protidrogová koordinátorka Nina Janyšková, která rovněž upozornila, že se věk dětí experimentujících s drogami snižuje. Výjimkou mezi mladými narkomany prý nejsou ani jedenáctileté děti. Nejvýznamnější věkovou skupinou uživatelů drog jsou lidé od patnácti do devatenácti let. ˝Zatím ještě stále přibývá těch, kteří začínají s tvrdými drogami. Je to i tím, že mladí lidé stále neměli možnost vidět tolik jen o málo starších lidí, které třeba heroin úplně zničil. Jak dlouho takový trend bude trvat, lze však těžko odhadnout,˝ říká Ivan Douda z nadace Drop In. V mezinárodních srovnáních vyniká Česká republika i v počtu dětí, které konzumují alkohol. Dětští pijáci se tak u nás vyskytují dvakrát častěji než například v USA. Alespoň jednou se za posledních dvanáct měsíců opilo sedm chlapců a šest dívek z deseti. Ačkoli zákon zakazuje prodávat mladistvým alkoholické nápoje, polovina šestnáctiletých chlapců je pije pravidelně. Podle amerických průzkumů alkoholových závislostí si přitom 40 procent mladistvých konzumentů alkoholu vypěstuje v dospělosti závislost.


Dosud nejvíc pěveckých hvězd vystoupí na letošním jubilejním 10. ročníku mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově. Jak uvádí deník Právo, budou mezi nimi sopranistka Eva Urbanová, mezzosopranistka Dagmar Pecková a hvězda popu Lucie Bílá. Za deset let trvání Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov se v počátcích skromný festival stal po zásluze nejen událostí jižních Čech, ale nejprestižnějším letním festivalem v České republice. Pořadatelé důmyslně od počátku budují tradici festivalu a jeho sepětí s historickými místy malebného a turisty vyhledávného města. Festival i bez státních dotací překvapuje dramaturgicky přitažlivou nabídkou a hostováním špičkových našich i zahraničních interpretů. V dosavadních ročnících festivalu zde vedle sólistů účinkovali například orchestry České filharmonie, Pražských symfoniků FOK, a ze sólistů Václav Hudeček.


Další kolo jednání k zákonu o Národním parku Šumava ve Vimperku absolvovali v úterý podle Mladé fronty Dnes starostové šumavských obcí, zástupci krajských úřadů a ministerstva životního prostředí. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart zdůraznil, že požadavek některých obcí na vynětí zastavěného a zastavitelného území ze šumavského parku nepovažuje za šťastné řešení. "Vytvořit takové ementálové díry v parku je pro nás z hlediska ochrany přírody nepřijatelné," řekl.


Firma Falkon Capital, kterou chce Zemanův kabinet pověřit vymáháním několikamiliardového dluhu v Rusku, sama podle Mladé fronty Dnes snižuje vlastní důvěryhodnost. Ředitel společnosti totiž počátkem července ztratil v Praze kufřík se 180 tisíci dolary a dokumenty, které se týkaly ruského dluhu. Poctivý nálezce kufr předal policii, ta jedné z tajných služeb a nakonec skončil zpátky u ředitele společnosti. Před firmou Falkon Capital už letos na jaře varovala ve své tajné zprávě civilní rozvědka. Podle tajné zprávy hrozí nebezpečí, že neprůhledná společnost svým závazkům nedostojí. Rozvědka upozorňovala, že jeden z představitelů firmy pracuje pro cizí zpravodajské služby a další je podezřelý z úzkých vazeb na organizovaný zločin. I přes varování tajné služby Zemanova vláda v květnu rozhodla, že Falkon Capital je tou pravou firmou pro vymáhání dosud nedobytné pohledávky v Rusku. Pro Falkon Capital to ale není první nešťastná nehoda. Už v roce 1997, kdy se připravovala na deblokaci státního dluhu v Libyi, se do auta jednoho z představitelů firmy vloupal zloděj a ukradl kufřík s dolary a dokumenty.


Jak informuje Mladá fronta Dnes, současné vedení ostravské fakultní nemocnice se omlouvá veřejnosti za problémy, které způsobilo vyvolání transplantační kauzy. Prohlásil to ředitel Karel Pustelník. Nemocnice se tak poprvé vyjádřila k závěrům sněmovní komise, která během osmnácti měsíců vyšetřovala, zda byla v ostravském transplantačním centru v minulých letech vážně porušována pravidla pro odběr lidských orgánů. Došla k závěru, že ostravští lékaři s lidskými orgány neobchodovali a ani nepoškodili jejich dárce. Dopouštěli se však chyb, například při stanovení smrti mozku, a měli nepřesnosti v evidenci dárců orgánů i v další dokumentaci. "Vedoucí zaměstnanci nemocnice, kteří v té době nesli také odpovědnost za transplantační program, tyto funkce dnes už nezastávají," uvedl Pustelník. Upřesnil, že v současné době v nemocnici fungují kontrolní mechanismy dodržování platných legislativních norem a vnitřní směrnice neumožňují, aby se znovu opakoval nepořádek v dokumentaci. Nemocnice považuje za nezbytné, aby byl urychleně přijat chybějící transplantační zákon. Závěry komise se bude zabývat také nezávislá advokátní kancelář. Bývalý ředitel nemocnice Jaroslav Lux prohlásil, že nemocnice se nemá za co omlouvat. Sám se necítí za transplantační kauzu odpovědný.