Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Deníky s datem 7.6. listovalVilém Faltýnek.

Čtvrteční Lidové noviny přinášejí reportáž o dvaadvacetileté Bělorusce Nataše Makovikové, která se momentálně učí česky, aby mohla studovat pražskou Vysokou školu ekonomickou. "Musím složit přijímací zkoušky v češtině. Nemám peníze na studium pro cizince," tvrdí Nataša. Pokud se jí to nepodaří, bude se muset vrátit do vlasti, do režimu, jemuž je prý nepohodlná. V Bělorusku ji po ostrých sporech ze studií ekonomie vyloučili. Vstoupila totiž do největší opoziční strany - Běloruské lidové fronty. Sama založila opoziční mládežnickou organizaci Mladá fronta. Za účast v politické demonstraci byla vězněna a díky mediální popularitě si jí všimli lidé z české organizace Člověk v tísni a nabídli jí možnost studia v České republice. Když se ale chystala na odjezd, volal jí, jak dívka uvádí, český velvyslanec Fojtík. "Řekl mi, že dělám špatnou věc. Taky mi tvrdil, že nemá možnost pomáhat politickým studentům, protože Česká republika má v Bělorusku ekonomické zájmy," cituje Mladá fronta Natašu Makovikovou. Momentálně dívka žije v Čechách a studuje český jazyk. "Chci vystudovat pro svoji zemi a pak se do ní jednou vrátit. Až Lukašenko jednou skončí, Bělorusko bude potřebovat vzdělané lidi," říká dívka. Pokud ji nepřijmou na VŠE, je rozhodnuta vrátit se do vlasti a aktivně se zapojit do odboje proti prezidentu Lukašenkovi, uvádí reportáž Mladé fronty Dnes.


Tentýž deník dává do značné míry za pravdu prezidentu Václavu Havlovi, který zpochybnil lustrační zákon, neboť jak ukázala aféra s falešnými lustračními osvědčeními z počátku 90. let, není uplatňování této normy v lecčem hodnověrné. Podle deníku lze ale namítnout, že prezident sám mnohokrát řekl, že by se Česká republika měla vyrovnat s minulostí. Lidé se svědomím se s minulostí vyrovnali osobně. Mnohdy za cenu značné duševní trýzně. Ti bez svědomí se naopak prodrali nahoru, minulost neminulost, píše deník. Lze prý ale s Havlem souhlasit v tom, že lustrační zákon není dobrý nástroj k vyrovnání se s minulostí. "Mohl však tedy Václav Havel alespoň jednou jasně a srozumitelně sdělit, co by takovým nástrojem bylo," konstatuje deník a dodává, že lustrační zákon možná v něčem neklape, ale byla to asi jediná možná cesta, neboť jediná pořádně navržená.


Ministerstvo vnitra nežádalo na počátku 90. let kvůli lustračním osvědčením od resortu obrany materiály vojenské kontrarozvědky. Tehdejší ministr obrany Luboš Dobrovský to řekl v rozhovoru pro dnešní Právo v souvislosti s negativními osvědčeními, které v letech 1991 a 1992 neoprávněně získali lidé z resortu obrany. Podle vyjádření tehdejšího ministra vnitra Jána Langoše ve středečním deníku Mladá fronta Dnes resort vnitra dostával údaje z obrany na disketách. Nemohl je ale ověřit, protože ministr Dobrovský nepustil vnitro do evidencí, uvedl Langoš. "Nikdy žádný oficiální požadavek ministerstva vnitra v tomto smyslu nepřišel," uvedl Dobrovský. Podle něj je tedy zřejmé, "že současné informace těch, kteří hovoří o nedostatečné spolupráci ministerstva obrany s vnitrem, jsou přinejmenším nepřesné".


Vládou schválený návrh zákona o majetkových přiznáních, který se týká fyzických osob s majetkem nad deset miliónů korun, hodnotí většina dnešních deníku. Lidové noviny jsou přesvědčeny, že návrh zákona o majetkových přiznáních v parlamentu nemá naději na úspěch. Zákon "ukažme si na boháče" podpoří jen komunisté, míní list, a zároveň se ptá, proč vláda svůj dobře míněný návrh, jak zlepšit výběr daní, nepromyslela jinak a proč ho vůbec podala. "Při premiérově inteligenci si nedovedu představit, že by to vláda dělala jen proto, aby formálně splnila úkol," píše komentátor s tím, že pokud návrh v Poslanecké sněmovně neprojde, ČSSD jistě vymyslí něco nového. "Mám pro socialisty předvolební trhák: tajnou daňovou policii. Mohly by ji budovat zkušené stranické kádry na bázi bývalé StB. A předvolební slogan: 'Práskni svého souseda' by jistě zabíral. Proti zdanění multimilionářů by měla daňová policie řadu výhod, největší by byla ta, že by se vztahovala na všechny občany. Byla by taková sociálnědemokratická," konstatuje komentátor LN.


Zemské noviny připomínají, že sedmý červen je v České republice dnem daňové svobody, tedy dnem od kterého občané přestávají pracovat pro stát a začínají vydělávat na sebe. Podle listu je státní pokladna otesánek, který požírá peníze občanů ve formě nejrůznějších daní. Nic proti daním, míní deníky, ale stát by je měl využívat účelně, aby občané mohli slavit den daňové svobody už v květnu. Stát peníze potřebuje, ale rozhodně ne tolik, kolik si od daňových poplatníků vybírá. "Stát má chtít jen tolik peněz, aby se udržel v chodu a na to by mu nižší daně stačily. Víc peněz potřebuje jen na to, aby se zalíbil různým zájmovým skupinám," dodávají ZN a Slovo. Hospodářské noviny pro srovnání uvádějí, že v zemích, kde je daňové zatížení nižší než v ČR, nastává den daňové svobody v květnu nebo dokonce koncem dubna. "Ostatně i u nás byl den svobody loni dříve. Těžké je ale brojit proti vysokým daním, když průzkumy tvrdí, že každý druhý občan je ochoten za různé sociální jistoty a bezplatné služby od státu platit vyšší daně, než by si hradil některé služby sám," uzavírají Hospodářské noviny.


Jak uvádí dnešní Mladá fronta Dnes, ministerstvo školství slíbilo získat pro vysoké školy dvě miliardy korun. Resortu je přislíbilo ministerstvo práce a sociálních věcí. "Miliarda půjde na dřívější dluhy a rozvojové programy, miliarda na nárůst počtu studentů," řekl MfD náměstek ministra školství Josef Průša. Podle něj resort zaplatí devítiprocentní nárůst počtu studentů v prvních až třetích ročnících. Vysoké školy by tak mohly letos přijmout nejméně 10.000 nových studentů. Podle představitelů vysokých škol jsou ale dvě miliardy korun málo. "Navíc, kdo nám zaručí, že příští rok nepřijde ministerstvo s omezením počtu studentů a my nebudeme doplácet na to, že jich letos přijmeme mnohonásobně více," uvedl rektor brněnské Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. Vysoké školy chtějí o pět miliard více z rozpočtu na příští rok. Vysokoškolský odborový svaz se v minulých dnech proto obrátil s peticí na parlament a žádá ho o podporu zvýšení rozpočtových výdajů pro vysoké školy při schvalování zákona o státním rozpočtu na rok 2002.


Velitel Hradní stráže Jaroslav Indruch se rozhodl po více než 11 letech odejít do civilu. Na dosavadním postu končí k 30. listopadu, uvádí dnešní Lidové noviny (LN). Indruch uvedl, že odchází pracovat do "vysoké řídící funkce firmy v civilním sektoru". "Je to výhradně mé rozhodnutí. U Hradní stráže mi končí závazek a já dostal několik lukrativních nabídek. Proto jsem už letos v únoru odmítl v Hradní stráži prodloužit smlouvu," řekl. Indruch také uvedl, že je rád, že odchází ve chvíli, kdy se situace v Hradní stráži stabilizovala. Hradní stráž se stala předmětem zájmu loni, kdy média přinesla zprávy o případech šikany v této elitní jednotce. Podle těchto informací loni policie prošetřovala u Hradní stráže 20 případů šikanování. Deset vojáků vyšetřovatel obvinil, ale nakonec se jim nepodařilo čin prokázat, takže jejich stíhání bylo zastaveno.


Policie nebude stíhat amerického právníka Edwarda Fagana, který zastupuje rakouské odpůrce jaderné elektrárny Temelín, za jeho výroky o nebezpečnosti Temelína. Kvůli nim na Fagana podal nejmenovaný pražský občan trestní oznámení pro šíření poplašné zprávy. Policie případ odložila, informuje dnešní Mladá fronta Dnes. "Neshledali jsem nic, co by naplňovalo skutkovou podstatu trestného činu šíření poplašné zprávy," řekl deníku zástupce vedoucího obvodního oddělení v Týně nad Vltavou Václav Dvořák. Oznamovatel trestního činu se může do tří dnů poté, co dostane policejní usnesení, odvolat. "Potom bude trestní oznámení hodnotit státní zastupitelství," vysvětlil policista. Autor trestního oznámení MfD řekl, že pokud se bude moci odvolat, udělá to.