Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 1.června připravila Eva Petržílková.

Na stránkách deníků nedominuje žádné společné téma. Listy si vedle nových problémů temelínské elektrárny, výběrového počítačového řízení pro školy nebo vztahu k Evropské unii všímají například i antikoncepčních pilulek.


"Češi do Evropy moc nechtějí," konstatuje deník České slovo a pokračuje: "A proč by chtěli? Vždyť na jednoduchou otázku, co nám to přinese, nedostávají jednoduchou odpověď. Mezi lidmi je hluboce zakořeněná nedůvěra k novotám, kdekdo se leká - co všechno budeme muset změnit, co všechno se budeme muset učit? Spousta lidí se hrozí velkých problémů i malých potíží. Evropská unie zajímá podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění méně než polovinu obyvatel České republiky, to je o deset procent méně než před rokem. Jedno je jisté, lidé většinou netuší, co vstup do Evropy vlastně znamená. Od politiků se dozvídají jen to, jak plníme požadavky Bruselu, přitom málokdo opravdu tuší, proč vlastně nějaké požadavky Evropské unie plníme. Co je úředníkům v Bruselu do toho, jak v Česku funguje justice, jaké je pracovní právo a jak pracují tuzemské úřady? Ptá se český člověk. Odpověď nedostane. Vláda raději hýří čísly o počtu nových zákonů a kdekdo z parlamentu se hádá o klady a zápory v přípravě Česka na vstup mezi státy unie. Klausova ODS dokonce začala šířit euroskepticismus, ačkoli přípravy země na vstup do Evropské unie nastartovala Klausova vláda! Pak tomu má někdo rozumět. Požadavek Bruselu je přitom srozumitelný: v každé zemi unie se každému občanu musí dostat stejného standardu služeb. Dovedete si to představit - české úřady fungují jako v Německu, právo je vynutitelné jako ve Velké Británii, uzavírá své zamyšlení list.


Na ekonomických stránkách tisk především komentuje růst mezd v ČR v prvním čtvrtletí:

"Hrubé mzdy se meziročně zvýšily o více než devět procent a v prvním čtvrtletí přesáhly třináct tisíc korun měsíčně. Kdo by se neradoval ?" - ptají se Hospodářské noviny. "Neraduje se převážná většina národa. Už dlouhodobě asi dvě třetiny pracujících dostávají mzdu nižší než průměrnou. Důvod k veselí ale při četbě statistiky chybí i nejednomu z těch, kdož berou více než průměr. V této skupině se často stává, že mnohé platy rostou jen o symbolické částky, takže v konečném součtu reálná mzda klesá. Přesto, ta čísla mají vypovídací hodnotu. Prozradí třeba to, že tentokrát průměrné i reálné mzdy v podnikatelské a nepodnikatelské sféře vzrostly shodně. Stát tedy na svých zaměstnancích neškudlil. Ba co víc, živil jich více než před rokem, zatímco v podnikatelské sféře zaměstnanost klesla téměř o dvě procenta. Další důvod, proč se neradovat," konstatují Hospodářské noviny.

"Kdo by si nepřál zvýšení platu. Je to nadmíru příjemná událost," píše deník Mladá fronta Dnes a dodává: "Jenom ti ekonomové! Snaží se pokazit nadšení - mluví o riziku zdražování a větších dovozů. Nejsou nepřející, jen opatrní. Dobře vědí, že plošné zvýšení mezd ještě nedokazuje, že se máme lépe. Jaký je tedy výhled do konce roku? Inflace jako důsledek razantního zvýšení mezd nás neohrozí. V době, kdy se ekonomika zotavuje, je zvýšení platů správné. Hospodářství totiž brzdily také domácnosti, které příliš neutrácely, protože neměly z čeho. Mzdy tentokrát povyskočily i zaměstancům veřejného sektoru. Na tom by také nebylo nic špatného - jejich životní úroveň se předtím snižovala. Zároveň rostou počty úřednictva. Zdánlivě nepochopitelný jev ve státě, který si téměř na všechno musí půjčovat. Ve státní správě se přitom žádné zvyšování efektivity nekoná. I tak můžeme doufat, že zvýšení mezd nebylo přehnané a nerozjede vlnu zdražování. Pokud ano, pak si můžeme s jistotou říci, že příčinu známe," uzavírá své zamyšlení deník.


Některé listy si všímají projektu "Internet do škol":

Podle Lidových novin vyřadily pět ze šesti zájemců o zakázku na vybavení škol počítači a službami až neuvěřitelné chyby. Šlo například o nezalepenou obálku s nabídkou, dokumenty v češtině i angličtině nebo chybějící cenu bez DPH.

"Přesto nelze spojení Český Telecom a AutoCont, které vítězí jen vinou formálních chyb uchazečů, k získání té obrovské zakázky než poblahopřát a jistě není důvod k zásadním námitkám," poznamenává deník Právo a pokračuje: "Pro Telecom je připojení pouhých osmi tisíc škol na internet určitě hračka. AutoCont je velká společnost, která už dodala levné a kvalitní počítače mnoha českým firmám a domácnostem. Cosi však vzbuzuje pochybnosti převeliké. Proč má osm tisíc škol dostat totéž, když mnohé z nich to dávno nepotřebují? Když jsou školy, které kvůli nadšeným kantorům dávno mají nejen připojení, ale i vlastní prezentaci na síti sítí? Proč musí přežívat ministerský centralismus, který hlava nehlava stále spravedlivě přiděluje totéž potřebným i nepotřebným, ať to stojí, co to stojí. Školství je jistě to poslední, na čem má stát šetřit. Lze si však představit, že ty peníze, které mají dostat dodavatelské firmy, dostanou do rukou svéprávní ředitelé škol s povinností připojit školu na internet. Kdo dosud nemá kloudný počítač, dostane všechno potřebné, kdo iniciativně předběhne dobu, ať si koupí, co škole chybí," píše deník Právo.

Pro jedinou firmu, která zůstala v soutěži o dodávky počítačů do škol, pracoval dříve jeden z devíti členů výběrové komise, hlavní muž projektu ministerstva školství Jakub Rainisch. Uvádí to deník Mladá fronta Dnes s tím, že pro firmu AutoCont, která má nyní jako jediná šanci na získání mnohamiliardové zakázky pro ministerstvo školství, pracoval Rainisch před čtyřmi roky. Ve zmíněné době "vlastnil ostravskou reklamní agenturu Tirage". "Dělali jsme pro ... (AutoCont) nějaké kreativní návrhy. Ale osobně je neznám," tvrdí podle deníku Rainisch. Výběrová komise ve středu sdělila, že pět dalších uchazečů o lukrativní zakázku ze soutěže vyřadila kvůli formálním nedostatkům, připomíná list.


O jaderné elektrárně Temelín:

"Přes hranu temelínského reaktoru, z něhož bylo při kontrole sundáno víko, přetekla ve středu radioaktivní voda," informuje deník České slovo. "Několik kubíků vody vyteklo do šachty reaktoru a odtud do budovy aktivních pomocných provozů. Podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře způsobila únik vody lidská chyba. S tím souhlasí i inspektor Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Vratislav Fajman. Podle něj sice nešlo o radiační havárii, protože voda neunikla mimo areál, ani nebyl ohrožen nikdo ze zaměstnanců, nicméně soudí, že k takovým událostem by v elektrárně docházet nemělo. O události již byla informována také rakouská strana, což potvrdil i pověřenec Horního Rakouska pro otázky jaderných zařízení Radko Pavlovec," dodává deník České slovo.

Zprávy z Temelína by podle Lidových novin už mohly ve sdělovacích prostředcích dostat svou rubričku. "Ne moc rozsáhlou, ale nějakou by si přece jen zasloužily, neboť se tam co chvíli něco semele. Včera například z reaktoru vyteklo několik desítek hektolitrů mírně radioaktivní vody. První část temelínské rubriky, kterou autorka navrhuje, by byla pestrá - tu se prohnula hřídel, jindy se třásla turbína, teď zas ta voda. Pro celkové zpestření rubriky by se mohla doslovně používat neotřelá a rázná vyjádření paní Drábové, hlavní české expertky na jadernou energetiku," píše dále deník. "Všechno to odteklo speciálními drenážemi, pak se to přečistilo a vrátilo do primáru, takže nic významného," řekla ve čtvrtek Dana Drábová. "Žádný strach, občané," dodává k tomu deník. "Neustálé poruchy, kterými jsme při uvádění Temelína do chodu svědky, nás údajně nemají zneklidňovat. Únik vody zavinila podle temelínského mluvčího Milana Nebesáře lidská chyba. Ani tou se nemáme znepokojovat. Možná skutečně nemusíme - půjde-li to dál stejně jako dosud, Temelín těžko kdy zahájí běžný provoz, míní Lidové noviny.


K dalším tématům, kterým se věnují české listy:

"S pátečním svátkem dětí slaví svůj Den i antikoncepční pilulky," připomíná Mladá fronta Dnes. "Právě před čtyřiceti lety byla totiž první pilulka uvedena na trh v Německu, rok po premiéře v USA. Jaký paradox to naše civilizace vyrobila! 1. červen, svátek dětí i hormonálních zabijáků. Všimněme si mezi oslavnými řečmi o "dětech - naší budoucnosti" a "antikoncepci - odpovědném rodičovství" jednoho nenápadného nebezpečí. Dětí u nás ubývá, zato pilulek přibývá. Za jak dlouho se dočkáme dne, kdy 1. června budou rozverně skotačit na tříkolkách .....pouze pilulky, " míní deník Mladá fronta Dnes.

Nová jednání s největším akcionářem bývalé IPB kvůli možné náhradě za ztracenou investici povede ministerstvo financí ve druhé polovině června. Bude však usilovat o to, aby se rozhovorů ujala tokijská centrála Nomury namísto šéfa londýnské Nomury International Randalla Dillarda, který přestal být pro představitele státu důvěryhodnou osobou. Uvádějí to Hospodářské noviny. "Nabyli jsme dojmu, že pan Dillard hraje dvojí hru - především o svoji existenci a teprve pak o peníze, které Japonci investovali do bývalé IPB," sdělil listu vysoký úředník ministerstva financí, který si nepřál být jmenován.

Bývalý ředitel České televize Dušan Chmelíček uvedl pro deník Mladá fronta Dnes, že vážně uvažuje o návratu do tohoto veřejnoprávního média. Jeho loňské odvolání z místa generálního ředitele odstartovalo revoluci v České televizi. Nyní podle Chmelíčka záleží na podmínkách výběrového řízení. Jak sám řekl, domnívá se, že má na co navázat, ale mluvit o projektu je ještě příliš brzo. Změny, které v televizi nastartoval prozatímní ředitel Jiří Balvín - včetně výměny managementu, pro Chmelíčka nejsou ve všem směrodatné, píše deník.


Novou tramvajovou trať spojující Hlubočepy a Barrandov postaví do roku 2004 a.s. Subterra. Ta zvítězila ve veřejné soutěži vypsané Inženýrskými a dopravními stavbami Olomouc, které jsou z pověření Dopravního podniku hl.m. Prahy investorem. Nabídková cena zakázky je 1,38 miliardy korun, Subterra ve sdružení s Železničním stavitelstvím Brno je hlavním dodavatelem, informují Hospodářské noviny. Podle mluvčí Subterry Martiny Petříkové bude smlouva s investorem podepsána příští týden, práce budou zahájeny v průběhu června. Stavba zahrnuje mj. tramvajovou estakádu tvořenou dvěma velkými mostními objekty a dva rozsáhlé podjezdy pod sídlištními křižovatkami. Nová trať má mít pět zastávek a má být zabezpečena a vybavena na stejné úrovni jako metro, připomínají Hospodářské noviny.


Maratón koncertů, divadelních představení a výstav čeká během léta obyvatele a návštěvníky Olomouce, kteří navštíví program Olomouckého kulturního léta. Informují o tom Lidové noviny s tím, že mezi účinkujícími umělci se objeví folkový zpěvák Oldřich Janota, skupina Mig 21 Jiřího Macháčka, jazzman Jiří Stivín nebo liberecká folková skupina Jaret. Během projektu, který začíná 31. května a skončí na začátku září, vystoupí na nádvoří radnice, v Tereziánské zbrojnici nebo v Moravském divadle dvě desítky umělců z oblasti divadla, hudby a výtvarnictví, dodává deník.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio