Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 19.června připravila Eva Petržílková.

Přední stránky listů informují především o stávkové pohotovosti, kterou v pondělí vyhlásily odborové svazy zastupující zaměstnance výroby a distribuce elektrické energie.

Deník České slovo se v komentáři věnuje privatizaci energetiky. Vláda se podle listu nyní snaží dohnat zpoždění v privatizaci energetiky za každou cenu, protože nutně potřebuje peníze, které už předem rozdala. Jak deník poznamenává, vláda to nečiní právě nejšťastnějším způsobem. Za poněkud nestandardní postup pak označuje prodej energetiky bez poradců. "Důsledkem toho, že v ČR neexistuje žádná ucelená energetická politika a nefunguje energetický regulační úřad, je i současný dovoz levnější elektřiny z ciziny, což zákon neumožňuje. Obchodníci museli mít v dubnu radost ze svých výsledků. Tržby totiž rostly překvapivě rychlým tempem. Tempo růstu bylo vyšší jen v lednu při povánoční výprodejní horečce. Na rozdíl od slev však za dubnovým růstem tržeb stojí reálný ekonomický vývoj. Probíhající ekonomické oživení totiž snižuje riziko ztráty zaměstnání a domácnosti se proto nebojí více utrácet," píše list.


Většina českých občanů - zhruba tři čtvrtiny - souhlasí s tím, aby se o vstupu do Evropské unie rozhodovalo v referendu, píše deník Mladá fronta Dnes. Problém je v tom, že chybí příslušná norma, aby je bylo možné uskutečnit. "Česká republika zákon o referendu nemá, ústava pouze obecně říká, že může být referendum," uvedl pro list místopředseda ODS Petr Nečas. Jak dodal, zákon o referendu musí být teprve přijat, a to buď obecný, nebo zákon, který bude speciálně pouze o vstupu do unie. List dále připomíná, že Česko mělo k zákonu nejblíž loni na podzim. Čtyřkoalice předložila návrh zákona o referendu, v němž by se hlasovalo o vstupu České republiky do EU. Sněmovna ho schválila, ale Senát ho poslal s některými výhradami zpátky. Ve sněmovně už znovu neprošel. Paradoxem je, že ho odmítla ČSSD, která referendum vždy prosazovala; ODS a Čtyřkoalice jej podporovaly. Sociální demokraté tehdy tvrdili, že přijetí tohoto zákona by zablokovalo přijetí návrhu, který umožní využití referenda i k jiným otázkám.


"Školy chátrají, jejich dluh roste," konstatují Zemské noviny a pokračují: "Situace se stále zhoršuje. Pražské školy, které jako první nedávno přešly pod správu magistrátu, si přinesly s sebou účetní dluh vyšší než tři sta milionů korun. Školy v dalších regionech přechod pod správu krajů teprve čeká. Střední školy a učiliště v Česku mají už teď účetní dluh jednu miliardu, vysoké školy dokonce jedenadvacet miliard. Řešení tohoto problému je v nedohlednu. Současná situace se vůbec nelíbí pražskému primátorovi Janu Kaslovi. Ten kritizuje úředníky ministerstva školství za pasivitu. Tvrdí, že těžkou situaci škol nijak neřeší. Ministerští úředníci ale Kaslovu kritiku odmítají. Na opravy by školy měly mít peníze v povinném fondu reprodukce. Tam mají převádět finance z každoročního odpisu majetku. To, co školy odepíší jako opotřebení majetku, by jim mělo ministerstvo proplatit. Na to ale nemá peníze a tak vnitřní dluh škol stále roste," zdůrazňují v závěru Zemské noviny.


Spekulace, že se na Právnické fakultě University Karlovy přijímací testy pokoutně šířily každý rok, se kromě doloženého skandálu z roku 99 neprokázaly. Uvedl to pro deník Právo rektor University Karlovy Ivan Wilhelm. Odvolal se přitom na uzavřenou statistickou prověrku výsledků přijímacích řízení z let 97-98, kterou právnická fakulta provedla s více než ročním zpožděním. Wilhelm soudí, že podvod v roce 99, kdy se testy dostaly předem do rukou desítkám uchazečů, byl jediný a nebyl pravidlem. Tehdy mělo ze 440 uchazečů náhradního termínu zhruba 140 téměř maximální počet bodů. Letos v lednu dále prasklo, že tři studenti pražské právnické měli doslova stejnou závěrečnou práci, jako byl vzor jejího řešení. Práce skládá 300 až 400 studentů a přípravu garantuje jeden vyučující. Garantem byl proděkan pro příjímací řízení Jiří Hřebejk. Rektor se o úniku dozvěděl až z tisku, vedení fakulty ho neinformovalo. Jeden z podezřelých studentů se vedení fakulty vysmál s tím, že mu nelze nic dokázat a trval na jedničce. Dalšímu studentovi prý přišel na pomoc známý advokát, informuje deník.


Deník Mladá fronta Dnes informuje, že od příštího měsíce se změní systém proplácení léků v České republice. List píše, že pacienti budou muset v lékárnách sáhnout od července v některých případech hlouběji do peněženky. Změny postihnou především medikamenty na vysoký krevní tlak, cholesterol a také léky na depresi nebo astma. Zdravotní pojišťovny totiž podle nové vyhlášky sníží v řadě případů částky, které za léky proplácejí. Deník dále uvádí, že na trh nyní masivně vtrhli výrobci takzvaných generických léků. Ti vyrábějí kopie originálů, obvykle zahraničních. Generičtí výrobci, vesměs domácí firmy, už začaly s lobbováním za své preparáty. Výrobci originálních léků nejsou nadšeni, naopak pojišťovny si libují. Konkurenční tlak generických firem jim umožňuje tlačit ceny dolů. Přesto celkové výdaje za léky nadále porostou. Z pojištění se totiž bude hradit řada nových léků, třeba pro diabetiky. Ti budou smět zdarma hubnout, dodává deník Mladá fronta Dnes.


Občané České republiky budou moci opět jezdit na pojišťovnu na léčení do slovenských lázní. Stejně tak Slováci do českých lázní. Píše o tom deník Právo s tím, že se na tom dohodli ministři zdravotnictví obou zemí Bohumil Fišer a Roman Kováč. Týkat by se to mělo například Piešťan, Sliače nebo Tater. Provozovatelé léčeben v Tatrách přivítali tuto zprávu s nadšením, protože po rozdělení Československa bylo jejich využití sotva poloviční. Pacientů navíc z roku na rok ubývalo a některým zařízením hrozil zánik. Zájemci o léčení ve slovenských lázních si však musí ještě počkat. Jak řekla Právu mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Kateřina Zamastilová, pojišťovna již jedná o smlouvách s některými slovenskými lázněmi, ale tak rychle to nepůjde. Vysvětlila, že jde o lázeňská zařízení s jedinečnými přírodními zdroji, které se nevyskytují na území České republiky. "Nyní se upřesňuje, o jaké léčebné indikace se bude jednat, kolik léčení bude stát a jak velká kapacita lůžek bude k dispozici. Proto zatím nelze pacienty do slovenských lázní vysílat. Předpokládáme, že v průběhu druhého pololetí, po uzavření smluv, už to možné bude," řekla listu Zamastilová.


Do střetu zájmů se podle Lidových novin dostala tisková mluvčí největšího státního zdravotnického zařízení v zemi - Fakultní nemocnice v Motole Eva Jurinová. Ta totiž vychvaluje v médiích formou placené inzerce přípravky na hubnutí, měřiče krevního tlaku nebo elastická obinadla. Spojení reklamy na zdravotnické výrobky s důležitou funkcí ve státním zdravotnickém zařízení považují odborníci za neetické a nemorální. Eva Jurinová se ale brání. V reklamě nevidí žádný etický rozpor a nijak neprosazuje, aby výrobky této firmy motolská nemocnice odebírala. Podle Jurinové začala spolupráce s výrobcem zdravotnických potřeb ještě před jejím nástupem do funkce mluvčí. Ředitel nemocnice Miloslav Ludvík pro deník připustil, že vztah Jurinové k nemocnici může jejímu působení v reklamě dát větší váhu, podotýká list.


V Thomayerově nemocnici v Praze bude na patologickém oddělení 27. června otevřena laboratoř pro diagnostiku Creutzfeld-Jakobovy nemoci - lidské obdoby BSE, píše deník Právo. Jak deníku prozradil primář neurologické kliniky Pavel Bočan, laboratoř bude používat novou metodu, která dokáže zjistit onemocnění z mozkomíšního moku a možná i z mandlí. Poprvé tak bude možné v České republice vyšetřit lidi, u kterých se lékaři domnívali, že mohou být nemocní. Dosud se nemoc dala prokázat jen pitvou, připomíná deník.


Veterináři v uplynulých dnech vytipovali na území republiky na dvě stě míst, kam by se pohřbívala zvířata, která by musela být utracena z chovů zasažených tzv. nemocí šílených krav (BSE). Podle informací Mladé fronty Dnes musí být ve vybraných lokalitách možné vyhloubit až několik desítek metrů dlouhé a široké jámy. "Všechny okresní veterinární správy dostaly za úkol od ústředního ředitele státní veterinární správy ČR Josefa Holejšovského vytipovat podle potřeby místa vhodná na takzvaná záhraboviště," cituje list mluvčího správy Josefa Dubna. Ten rovněž podotkl, že záhraboviště by měla být v blízkosti velkých chovů, aby je bylo možné v případě potřeby využít. Jak deník uvádí, vše bylo projednáváno s orgány životního prostředí. Je totiž důležité, aby daná lokalita byla bezpečná zejména kvůli spodním vodám. "První případ BSE v ČR byl v sobotu 16. června uzavřen. Nad ránem konstatovali odborníci z jihlavské laboratoře, že u 134 kusů nuceně poraženého dobytka ze Zemědělského družstva Dušejov nebylo nalezeno žádné další pozitivní zvíře. První nález BSE zjistili v laboratoři Státního veterinárního ústavu v Jihlavě 5. června," dodává deník.


Ministr Tvrdík se chce zbavit Vojenského historického muzea, cenné sbírky se přemístí do depozitářů a veřejnosti budou nepřístupné - uvádějí Hospodářské noviny a dodávají: Zatímco ke všem metropolím prakticky na celém světě neodmyslitelně patří výstavy představující militárie té které země od dávnověku až po konec 19. století, obyvatelé Prahy i její návštěvníci o ně na dlouhou dobu přijdou. Vojenské historické exponáty byly až do loňska k vidění ve Schwarzenberském paláci, který spadá do zóny Pražského hradu. Ministerstvo obrany spravuje tuto renesanční dominantu hlavního města od 40. let. Nyní ji chce kvůli nedostatku peněz na celkovou rekonstrukci, převést pod Národní galerii. Její ředitel Milan Knížák chce v paláci vybudovat expozice barokního a renesančního umění. Jak listu prozradil ředitel Historického ústavu Armády České republiky Petr Klučina, vojenské kolekce budou uloženy v depozitářích a veřejnost je nebude mít možnost vidět. Dalším nutným dopadem bude prý mezinárodní ostuda. Odborná veřejnost nepochopí, proč Česko likviduje svoje Vojenské historické muzeum, jehož sbírky jsou víc než srovnatelné s obdobnými kolekcemi většiny evropských států, uzavírají Hospodářské noviny.


Členové příbramské pobočky Konfederace politických vězňů sami zpřístupní příští týden veřejnosti areál bývalého komunistického tábora nucených prací Vojna v obci Lešetice na Příbramsku. Uvádí to deník Mladá fronta Dnes s tím, že se tak stane i přes doporučení ministerstva kultury, aby tam nikoho nevodili do doby, než se objekt přemění na památník. Ten měl původně první návštěvníky přivítat už v roce 2002, práce na jeho vybudování však dosud nezačaly. Vláda dokonce nedávno posunula termín dokončení až na konec roku 2005. "Postup vlády i dalších zainteresovaných institucí v této věci je tristní," řekl listu autor expozice Jiří Majer. Do budovy bývalého velitelství proto nainstalovali 12 výstavních panelů s fotografiemi a dokumenty a model tábora v podobě, jakou měl v roce 1957. Provizorní výstava bude otevřena 27. června, připomíná deník.


"Čeští televizní diváci zřejmě uvidí některou z kontroverzních takzvaných "reality show", které lámou rekordy sledovanosti v zahraničí," píše deník Právo. Podle listu uvažuje o zakoupení jednoho z pořadů Big Brother, Taxi Orange, nebo Popstars televize Prima. "Nebojíme se nařčení z nemorálnosti," řekla listu programová ředitelka této stanice Jana Kasalová. "Big Brother a Taxi Orange jsou totiž založeny na exhibicionismu, kdy kamera 24 hodin denně celé týdny monitoruje veškeré dění skupiny lidí, kteří jsou zavřeni ve společném domku bez možnosti komunikace s vnějším světem. Popstars je méně kontroverzní, sleduje totiž život lidí z hudební skupiny," vysvětluje list.


Tvůrce slavného filmu Krotitelé duchů režisér Ivan Reitman přijede na karlovarský festival. Informuje o tom deník Mladá fronta Dnes s tím, že Reitman zde představí předpremiéru své sci-fi komedii Evoluce, která do tuzemských kin vstupuje 12. července. Svérázně v ní líčí zrod a zánik života na Zemi, přičemž s vesmírnými bytostmi může jednat jen pár hrdinů, které hrají Julianne Mooreová a David Duchovny. List připomíná, že Reitman, rodák z Komárna, který v padesátých letech odešel s rodiči do Kanady, patří po dvacet let k nejúspěšnějším komediografům Hollywoodu. Kromě dvou dílů Krotitelů duchů je podepsán pod snímky Dvojčata a Policajt ze školky (v obou pobavil akční hrdina Arnold Schwarzenegger), s Robertem Redfordem natočil Orly práva, s Harrisonem Fordem dobrodružnou romanci Šest dní, sedm nocí. Na řadě filmů se Reitman podílel i jako producent. Nyní s Tomem Pollockem vede společnost The Montecito Picture Company, dodává list.