Přehled tisku

11.6.2001

Výběr z českých deníků s datem 11. června připravila Eva Petržílková.

Hlavním tématem komentářů českých deníků je i nadále podezření na výskyt takzvané nemoci šílených krav v České republice:

Zemské noviny se shodují s premiérem Milošem Zemanem, že výskyt BSE v Česku není důvodem k panice. List dále ale upozorňuje, že nemoc šílených krav pustí žilou rozpočtu. "Nemoc nedopadne jen na zemědělce, zpracovatele masa či obchodníky, ale stranou nezůstane každý z nás jako daňový poplatník. Ministr vnitra Stanislav Gross v neděli připustil, že kvůli nemoci bude muset Česko vydat zřejmě mnohamiliardové částky. Měli bychom si být vědomi toho, že z této situace stát lehce nevybředne. Že to přijde na pěkné peníze, které budou chybět jinde," konstatují Zemské noviny.

V souvislosti s výrokem premiéra Zemana, aby se čeští občané zachovali podle švýcarského vzoru, kde už zaznamenali 360 případů BSE bez jakékoli paniky, upozorňují Lidové noviny, že v Česku není na rozdíl od Švýcarska testován veškerý poražený hovězí dobytek. Obavy těch, kteří odmítají hovězí pojídat, tak považují do značné míry za oprávněné. "Premiér také zapomněl, že je jedním z nejvyšších ústavních činitelů. A vyzývá-li občany ke konzumaci potravin, za které se v žádném případě nemůže zaručit, mohl by ho někdo volat k odpovědnosti. Jestli budeme, či nebudeme jíst hovězí, je, pravda, naše rozhodnutí. Zeman by ale neměl zapomínat na ty, kteří se nechtějí vystavovat riziku - je i jejich premiérem. Kdybychom žili v Americe a někdo by se na základě rad prvního z ministrů nakazil a onemocněl, vysoudil by na státu milióny korun. Na to ale může Zeman klidně zapomenout, případná inkubační doba Creutzfeldovy-Jakobovy choroby je totiž patnáct let," píší Lidové noviny.

Hospodářské noviny připouštějí, že BSE děsí, protože o ní nevíme téměř nic. Upozorňují také, že sdílíme-li evropský prostor, není možné dělat si iluze, že se nám tamní choroby duše i těla vyhnou. List ale také poukazuje na zkušenosti z ostatních evropských států, kde po počáteční panice a odmítání hovězího, paštik a mletého masa se spotřebitelé většinou k těmto potravinám vrátili, když předtím donutili obchodníky i zemědělce, aby přesněji označovali původ i jejich složení. "U nás se zatím hlavně obchodní řetězce podobnému značení, včetně údaje o testování proti BSE, brání. Takže tuhle evropskou 'morovou ránu' na ně bychom jako spotřebitelé jistě brali," dodávají Hospodářské noviny.

Zatímco zemědělci a masokombináty se snaží všemi prostředky dopídit příčiny výskytu tzv. nemoci šílených krav v Česku, někteří výrobci krmných směsí pro telata zahlazují stopy. Ohrožuje je totiž kafilerní tuk v jejich krmivu. Píše o tom deník České slovo, podle kterého jsou to zejména zástupci zahraničních firem, které po řadu let vozí do země krmné mléčné směsi pro telata, do nichž přidávaly kafilerní tuk. Právě ten je zřejmě příčinou nákazy v dušejovském družstvu na Jihlavsku, připomíná deník. "Navenek sice vykřikují, ať jim dnes někdo ukáže pytle, kde mají kafilerní tuk deklarovaný, ale vzápětí se snaží zastrašit zemědělce před oznámením takového nálezu," cituje deník České slovo zemědělského podnikatele, který se s pohrůžkou už setkal.

"Prezident opět odmítl parlamentem schválený zákon," konstatuje autorka komentáře v Mladé frontě Dnes a vysvětluje: "Tentokrát se mu nelíbila úprava našeho mediálního trhu. Hlava státu zcela přirozeně využila svého ústavního práva. Na tom není nic divného, nebýt toho, že prezident v tomto volebním období buď vetuje, nebo žaluje u Ústavního soudu pomalu každý druhý zákon. Kupodivu jde většinou o normy, proti kterým v parlamentu zásadně brojí strany Čtyřkoalice," píše autorka. "Naše parlamentní demokracie stojí na konkurenci politických stran. Ty prosazují různé zájmy, různé pohledy na uspořádání společnosti. Je jistě v pořádku, když podle svého principiálního přístupu třeba k mediálnímu trhu Čtyřkoalice zákon odmítá. Principiálnost jejího postoje už za rok posoudí voliči. Je také zcela normální, má-li stejný názor i prezident Havel. Co však není normální, je to, že nás přitom první muž v zemi přesvědčuje o své naprosté politické nezávislosti. Názor na úpravu mediálního prostoru není znamením napsaným na nebesích. A nevím, zda pan prezident získal názory celé občanské společnosti, tedy jak jedinců a skupin, kterých se norma bezprostředně týká, tak všech posluchačů a diváků médií," podotýká dále autorka komentáře. "Své veto prezident zdůvodňuje těmi částmi normy, které nechce přijmout. To je jistě legitimní. Zákonodárcům všech stran parlamentu se v předloze mediálního zákona "něco" nelíbilo. Dokonalá norma neexistuje. Členové parlamentu však na rozdíl od prezidenta republiky vědí, že jedním z principů parlamentní demokracie je respektování názoru většiny. Ne náhodou komentoval prezidentovo veto člen sněmovní mediální komise Vladimír Mlynář z Unie svobody (respektive ze Čtyřkoalice) slovy: "Chápu, že prezident vetem dává najevo svůj odpor k zákonu a k většinové vůli sněmovny." Dá-li bůh, možná příští hlava státu nebude mít odpor k většinové vůli sněmovny, tedy k vůli námi volených zástupců. Nebo pojďme hru na parlamentní demokracii skončit a přijmout zcela unikátní model občansko-monarchistické společnosti," uzavírá autorka svůj komentář.

V souvislosti s cestou premiéra Miloše Zemana do Kosova a Bosny si Lidové noviny všímají budoucnosti českých armádních jednotek v mírových misích. "Stažení českého vojenského kontingentu po šesti letech z Bosny předcházel minulý rok střet mezi ministerstvy obrany a zahraničí," připomíná deník. "Vojáci chtěli zůstat v Bosně, kde měli vybudované zázemí a navázané kontakty, zatímco přesun do Kosova pro ně znamená začít znovu a vynaložit stamilióny korun. Ovšem dvě mise si české ozbrojené síly od příštího roku pouze z armádního rozpočtu nemohou dovolit," píše dále list. "V Bosně a Hercegovině by byli potřeba spíše policisté, které svět léta slibuje, ale nedodává, takže je mnohdy i neefektivně suplují vojáci. Na rozdíl od Bosny je situace v Kosovu stále vážná. Bez dostatečného počtu vojáků, zvláště v době, kdy albánská guerilla vede válku v Makedonii a na jihu Srbska, se oblast neobejde. Pobyt v Kosovu bude pro české vojáky složitější, bude novou výzvou. Zároveň je však smysluplnější a potřebnější," míní Lidové noviny.

Dalším z "výstřelů pojímaných rádoby velmi pravicově" byl podle deníku Mladá fronta Dnes výrok předsedy ODS a Poslanecké sněmovny Václava Klause, kterým komentoval vítězství Tonyho Blaira v britských parlamentních volbách. "Myslíme si, že to není dobré ani pro Británii ani pro svět, že bude pokračovat labouristický experiment další čtyři roky," cituje list Klause. Dodává, že při srovnání své politiky s Blairovou, však Klaus mířil vedle. "Pokud jde o samu zahraniční politiku, tak je Blair (například v postoji k Balkánu či hvězdným válkám) oproti Klausovi až pravicovým jestřábem. V mnoha ekonomických záležitostech se jeho vláda projevila jako daleko 'thatcheričtější', tedy pravicová, než někdejší vlády předsedy sněmovny," soudí list. Poznamenává, že v sociálních otázkách by Blair podle všeho britské podobě železničářského odboráře Jaromíra Duška neustoupil. Navíc hodlá po volbách posílit v britském zdravotnictví a školství soukromý sektor. "Silné řeči o pravicovosti, které Václav Klaus tak rád používá, ale které se mnohdy zcela míjely a míjí s realitou, jsou k ničemu. Stačilo by nad tím - i nad tím, co dělá Blair - trochu přemýšlet," dodává list.

"Tím, že toleruje stále častější porušování a obcházení zákonů o veřejných zakázkách, nahrává současná vláda korupci," konstatuje deník Mladá fronta Dnes. "Leccos mohl zavinit nepořádek a chaos, který na úřadech vládne, ale ten by bylo možné napravit. Stačila by politická vůle, aby se věci pohnuly k lepšímu. Namísto toho podezřelých obchodů přibývá," píše list a dodává, že úředníky za jejich pochybení nikdo netrestá. "Politici tím stále častěji ohrožují svou pověst. Riskují, že své funkce podruhé nedostanou... Zdá se, že mají z porušování zákona takové výhody, které jim vše vynahradí," míní list s tím, že tyto skutečnosti hovoří pro korupci. "Policie korupci v drtivé většině nemůže dokázat a je to pro ni marný boj, voliči jej však vzdávat nemusí. Voličům nejde o jasné důkazy viny a neviny, ale o to, podle čeho se před volbami rozhodnout. K tomu jim může stačit pohled na politiky, kteří se vůbec nenamáhají projasnit své podezřelé obchody a vyvrátit tak nařčení z korupce. Budou-li v tom pokračovat, mohou být nemile překvapeni," uzavírá deník Mladá fronta Dnes.

"Budou české vysokoškoláky učit jen starci?" - ptá se deník Právo a pokračuje: "Vysoké školy totiž už léta živoří a mají prakticky pořád stejně peněz, i když počet studentů za posledních deset let zdvojnásobily. Důsledkem této nouze je jeden z nejstarších pedagogických sborů v Evropě. Mladí odborníci jdou totiž za vyšším výdělkem raději jinam. Průměrný věk habilitovaného učitele se v zahraničí pohybuje mezi 40-ti až 50-ti lety. U nás tento věk hranici 50-ti let přesahuje. Například na Univerzitě Karlově je nejvíce profesorů - zhruba 150 - ve věkové skupině nad 65 let," dodává list.

44 procent učitelů pohlavkuje žáky, tělesné tresty na českých školách ještě nepatří středověku. Uvádějí to Lidové noviny s tím, že ve druhé polovině devadesátých let se s těmito tresty podle posledního průzkumu setkávala polovina dětí. "Facky, kopance, tahání za vlasy nebo rány učebnicí do hlavy nejsou na českých školách výjimečným jevem. Učitelé s jejich pomocí běžně "zasahují" proti neukázněným žákům," píše dále list. "Znepokojující čísla podle odborníků souvisí s přitvrzující se atmosférou ve školách. Čeští žáci jsou dnes na rozdíl od předchozích generací vystaveni mnohem svobodnějšímu a na podněty bohatšímu světu a školu často považují za zbytečně byrokratickou a nudnou instituci. Pedagogové se v této situaci vymlouvají na to, že atmosféra ve školách je někdy tak nepřátelská, že jim nic jiného než tělesné tresty jednoduše nezbývá. Učitelé o svých praktikách neradi veřejně hovoří. Usvědčuje je však průzkum, který vznikl na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze," připomínají Lidové noviny.

Téma zdravotnictví si vybrala Mladá fronta Dnes: "Nevěříte svému lékaři?" - ptá se deník a dodává: "Jít k jinému je ale v České republice obtížné. Právo na takzvaný druhý názor přitom už v roce 1994 zahrnula Světová zdravotnická organizace mezi základní nároky pacientů. Od té doby pravidelně vyzývá země, aby ho svým občanům umožnily. Českým pacientům však stát toto právo dodnes nezaručil, zdůrazňuje list. Situaci hodlá vzít do svých rukou Všeobecná zdravotní pojišťovna. Ta chce zřídit takzvaná referenční pracoviště, kam by se mohli se svými pochybnostmi obrátit jak pacienti, tak lékaři. V první fázi by mělo jít o obory kardiologie, diabetologie a onkologie," upozorňuje list.

"Pražany, ale i návštěvníky metropole začalo v posledních týdnech ohrožovat další nebezpečí," informuje deník Právo. "V polstrovaných sedačkách nových tramvají a autobusů, ale také v kinech či divadlech se mohou poranit o injekční jehly. Ty tu, často úmyslně, nechávají nakažení narkomani. Hlavní pražský hygienik MUDr. Vladimír Polanecký pro deník uvedl, že v současné době je v metropoli registrováno téměř dvacet případů, kdy se v dopravním prostředku lidé poranili o použitou injekční stříkačku zapíchnutou v sedačce. "Všichni postižení jsou zajištěni očkováním proti hepatitidě typu A a B, ale žloutenku typu C dostat můžou, protože proti té se očkovat nedá," řekl Právu Polanecký. Podle něj je zatím v celé republice poraněných lidí zhruba padesát. Nejkritičtějšími městy, kde se případy objevují, jsou Praha, Ústí nad Labem a Ostrava. Lidé se však nemusí nakazit jehlou infikovanou žloutenkou, ale daleko horší nemocí - AIDS, upozorňuje deník Právo.

Bývalý ministr financí Pavel Mertlík nastoupí podle Mladé fronty Dnes jako hlavní ekonom v tuzemské Raiffeisenbank. "Budu pracovat v Praze, ale měl bych mít částečný kontrakt i s centrálou Raiffeisenbank ve Vídni," řekl listu Mertlík. Ten odešel z funkce ministra financí dobrovolně počátkem dubna. Svůj odchod zdůvodnil ztrátou důvěry premiéra Miloše Zemana a nesouhlasem s postupem kabinetu při některých privatizacích. Dlouhodobě byl Mertlík ve sporu s ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem, který proti Mertlíkovu odporu prosadil řadu svých plánů v oblasti privatizace průmyslových firem, připomíná deník.

Filmy Otesánek Jana Švankmajera, Paralelní světy Petra Václava a Svěrákův Tmavomodrý svět doporučila Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) Evropské filmové akademii (EFA) pro letošní ročník Evropských filmových cen, které budou vyhlášeny 1. prosince v Berlíně. Píše o tom deník Právo s tím, že podle informace, kterou zaslal listu výkonný ředitel ČFTA Petr Vachler, má však každý člen EFA právo nominovat libovolný film podléhající danému období. To znamená, že i další úspěšné české snímky, jako Brabcova Kytice či Renčovi Rebelové, mohou být nominovány členy EFA z řad českých filmařů. "Podle našich zjištění někteří členové obou akademií - české i evropské - už výše uvedené snímky nominovali," sdělil listu Vachler. "Uzávěrka nominací byla 10. června. Ze všech přihlášených filmů vybere porota EFA kolem tří desítek titulů, k nimž se vyjádří po zhlédnutí videokazet všichni členové evropské akademie," dodává deník Právo.

spustit audio

doporučujeme

sledujte nás

nejčtenější články