Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 29. června připravila Kateřina Brezovská.

Páteční tisk věnuje pozornost především prodeji Komerční banky, kterou podle rozhodnutí vlády získá francouzská Société Générale za 40 miliard korun a který ukončil privatizaci českého bankovnictví. Podle Zemských novin je paradoxní, že právě socialistická vláda dokázala to, o čem její konzervativní předchůdkyně jen hovořila. Zprivatizovala bankovní sektor a otevřela mu cestu do standardních evropských poměrů. Podle listu lze Zemanově vládě jistě vyčítat mnohé. Můžeme jí i připomenout původní odpor k privatizaci a pozdější zájem o ni, jako o vítaný zdroj peněz pro státní kasu, kterou právě ona zatížila vysokými dluhy. Je možné s obavou čekat, jak s penězi naloží a kolik z nich utopí v černých dírách krachujících státních podniků. Za dokončení privatizace bank, z níž budou těžit hlavně klienti a která Česko posunula opět kus k Evropské unii, jí ale musí každý objektivní ekonom zatleskat, tvrdí Zemské noviny.


Deník Právo píše, že v posledním roce se objevily v tisku i fantasmagorické komentáře, které tvrdily, že vláda chce nejmíň padesát miliard a že je dostane. Ve skutečnosti je ale nikdo nebral vážně. Analytici a bankéři považovali právě oněch 40 miliard za maximum a ani v ně nedoufali. Čtvrteční výsledek ale není úspěchem jen pro dosaženou cenu. Bohužel Francouzi nemají jako investoři ve světě úplně nejlepší pověst. Jde o zemi se silnou socialistickou tradicí, což mívá za následek různé politické úvěry. To jsou ale detaily, uvědomíme-li si, že Societé Générale udivuje vynikajícími hospodářskými výsledky, je považována za jeden z ostrůvků moderních metod řízení ve Francii a hlavně ovládá všechny moderní metody správy aktiv. Tolik Právo.


Lidové noviny v souvislosti s privatizací KB píší, že podle některých odborníků mělo Česko prodat banky už před několika lety jako v Maďarsku nebo Polsku. Banky by se totiž vyhnuly chybám při poskytování úvěrů na konci 90. let. Konkrétně Komerční banka by nepřišla o osm miliard korun, o které ji připravily obchody s rakouským podnikatelem Barakem Alonem. Stát by se ale podle analytika Martina Nejedlého ani dřívějším prodejem zcela ztrátám nevyhnul. Banky měly špatné úvěry ještě z předlistopadových dob. Prodejem poslední banky ve státních rukou se stát zbaví své odpovědnosti za vývoj tuzemského bankovnictví. V rukou mu ale zůstanou problémy s úvěry "finančního lva" a závazky plynoucí ze záruk poskytnutých při prodeji České spořitelny a Komerční banky.


Podle deníku Právo vystoupí nová politická strana, o které se už delší dobu spekuluje, na veřejnost zřejmě v pátek 14. září. Zatím se stále počítá, že by se nový subjekt jmenoval Viva. Strana zakládaná mimo jiné lidmi z blízkosti prezidenta Václava Havla by mohla ubrat hlasy především Unii svobody, což by zničilo volební vyhlídky čtyřkoalice, a pokusí se hlavně oslovit nevoliče. Schopnost získat mnohonásobně vyšší počet podpisů mnozí z tvůrců nové strany už nejednou osvědčili při pořádání různých petičních akcí, jako byly třeba výzvy Impuls 99, Děkujeme- odejděte! nebo ČT-věc veřejná. Nová strana je dále nejčastěji spojována se jmény, ekonoma a vlastníka mělnického zámku Jiřího Lobkowitze, politologa a Havlova konzultanta Jiřího Peheho, hudebníka a Havlova přítele Michaela Kocába, sociologa Slavomíra Hubálka, nebo s bývalými studentskými vůdci Monikou Pajerovou a Vlastimilem Ježkem. Podle informací listu uzavřel tento týden přípravný výbor dohodu s agenturou, která má pomoci vytvořit mediální strategii.


Lidové noviny v souvislsoti s koncem školního roku píší, že schopnosti a chování žáka často nejsou tím jediným, co rozhoduje o známkách na vysvědčení. Čeští učitelé se totiž bojí tvrdě známkovat žáky, kteří podle jejich úsudku špatně pracují. Důvod? Pedagogové mají strach, aby kvůli špatným známkám neklesla popularita jejich školy a oni nepřišli o žáky. Malé školy mají totiž menší státní dotace a v krajním případě jim dokonce hrozí zánik. To, že se mnohé školy snaží předcházet zániku mírnějším známkováním potvrdili i ministerští úředníci. Podle nich ale nelze odhadnout četnost takových případů. Píší Lidové noviny.


Poslanec a stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil podle Zemských novin varoval, že zatím poslední verze připravované česko-vatikánské smlouvy obsahuje některé sporné body, kvůli nimž by mohly vzniknout problémy při jejím projednávání ve sněmovně. Mezi problematické řadí ty části smlouvy, jež se týkají školství a navracení majetku. Upřesnil, že za nešťastně formulované považuje ustanovení o tom, že český stát bude podporovat výuku náboženství ve školách. "Tak, jak je to tam napsáno, to být nemůže, protože stát se nemůže k ničemu takovému zavazovat. Stát musí být v tomto ohledu hodnotově neutrální, čili nemůže se zavazovat k podpoře náboženství ve školách," řekl listu Zahradil. Za druhou problematickou věc považuje navrhovaný závazek státu vyřešit problémy majetkového vyrovnání způsobem vstřícným ke katolické církvi. "To nevím, jak si mám vysvětlit, jestli je to nějaký nepřímý příslib, že vyjdeme vstříc všem jejich požadavkům, nebo jak to uděláme," prohlásil Zahradil. Podle jeho informací požaduje Vatikán ještě určité změny v připravovaném textu smlouvy. "Pokud je tomu tak, myslím si, že se otevírá docela dobrá možnost, aby i česká strana mohla ta místa, která já považuji za problematická, dodatečně upravit," řekl Zemských novinám poslanec Zahradil.


Některé deníky hodnotí výsledky mezinárodního průzkumu společnosti Transparency International, podle něhož se Česko propadá v hodnocení korupce na 47. místo z devadesáti vybraných zemí světa. Zemské noviny soudí, že příčinou rozbujelé korupce byly v České republice v minulosti především "děravé zákony". "Miliardy 'špinavých peněz' tekly a ministerstvo financí podle listu spalo jako Šípková Růženka... Policie a soudy se mohou snažit, co je v jejich sílách, ale ti, kdo rozhodují, jsou politici. Na nich například záleží, zda se na soudní zápisy do obchodního rejstříku bude čekat jako dosud a zda budou trvat podmínky, které doslova po úplatcích volají. Korupce totiž vzniká tam, kde je pro ni příležitost, píše list.


Vyšetřování praktik Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě nabývá podle Lidových novin na dramatičnosti. Už dříve zveřejněné obavy, že se v tamním transplantačním centru v minulých letech ztrácely lidské orgány, nabývají čím dál jasnější obrysy. Poslanecká komise, která se zabývá činností centra, se chystá podat dvě trestní oznámení na neznámého pachatele. Poslanci mají podezření, že minimálně ve dvou případech došlo k trestnému činu ublížení na zdraví. Komise prošetřovala celkem 210 případů. Nepodařilo se jí sice prokázat nejdivočejší podezření, podle něhož se v Ostravě s orgány obchodovalo, ale dnes už je jisté, že u 24 odebraných lidských orgánů není jisté, kam vlastně putovaly. Jejich doklady se totiž ztratily. Nemocnice zatím k transplantacím mlčí. ˝Nemáme doposud oficiální zprávu,˝ řekl listu její mluvčí Štěpán Neuwirth.